Ozvěny z Bundesligy: Do ciziny můžete. Ale ne moc daleko

Během letních měsíců lze německé kluby pozorovat na cestách. Většina z nich se ovšem nevydává moc daleko. Objevování nových světů sice otevírá nové možnosti, zároveň však představuje risk. A zatím se nezdá, že by jej bundesligoví účastníci hodlali podstupovat.

Další reprepauza, další oddech pro národní soutěže. A taky pro bundesligové Ozvěny? Ne tak docela. Lehce zvolníme, nebudeme se příliš rozepisovat. Avšak úplně nevydechneme. Pořád je co řešit.

Jelikož jsme zkraje ročníku s vydáváním pravidelných článků trochu zaspali, vrátíme se nyní právě do doby, kdy se probíhající sezona teprve rozjížděla. Léto je obdobím, kdy se týmy připravují na následující měsíce. Často přitom drilují mimo své tradiční zázemí. Jednak chtějí poznat něco nového, jednak jim v cizích destinacích obvykle vychází vstříc s veškerým komfortem. A jednak se mohou ukázat novým fanouškům.

Poslední zmíněný aspekt se zdůrazňuje především během opravdu dalekých turné. Za velkou louži nebo hodný kus cesty na východ. Také zde žijí potenciální podporovatelé evropských klubů, které se je v posledních letech snaží ulovit. Alespoň tedy anglické mančafty se do tohoto honu pustily s velkou vervou. V Německu jsou však naopak spíše liknaví.

Letos v létě se na delší trasu vydaly jen Bayern s Dortmundem. Zatímco Mnichované rajzovali po Asii, Schwarzgelben využili pohostinnosti Spojených států. Nikdo jiný se nepřidal. A třeba o rok dřív to bylo podobné. Tehdy se dalekému cestování dokonce vyhnul i Dortmund, jehož nahradily Leverkusen a, světe, div se, druholigový Paderborn. Je pravda, že Frankfurt, Stuttgart nebo Köln posledně využily delší zimní přestávky a rovněž vyrazily na jiné kontinenty. Jejich výletu si ale v době konání mistrovství světa málokdo všiml. A během následujících letních měsíců se všechny tři uvedené oddíly zase raději uchýlily do sousedního Rakouska (kde mimo jiné uspořádaly setkání pro své věrné - tedy převážně německy hovořící - příznivce).

#FCBayern in Tokio #AudiFCBTour pic.twitter.com/qmgC3lFiP0

— FC Bayern München (@FCBayern) July 26, 2023

Obavy jsou pořád příliš silné

Bundesligové mančafty se zkrátka dálavám vyhýbají. Ze zištných důvodů. Jejich fanoušci, tedy ti, kteří chodí týden co týden do ochozů a dění na německých stadionech přímo sledují, hledí na přeshraniční aktivity klubů s obavami. Dobře vidí, jak se v jiných evropských ligách upravily různé pořádky tak, aby víc vyhovovaly zahraničním divákům a aby zasypaly pokladnice nenasytných majitelů. Například ve Španělsku se kvůli tomu pozměnily časy výkopů utkání tak, aby je mohli sledovat i lidé žijící mimo Pyrenejský poloostrov, potažmo Evropu. Tamní Superpohár se zase - stejně jako ten italský - přestěhoval do arabských zemí. A není žádným tajemstvím, že právě jihoevropské velkokluby patřily mezi hlavní promotéry Superligy - projektu, který kvůli silnému odporu fanoušků zkrachoval, avšak stále se o něm čas od času hovoří.

Ne snad, že by se Bundesliga před světem zcela uzavírala, avšak pro tradicionalisticky naladěného německého fanouška jsou španělské a italské případy varováním, že zdánlivě neškodné úmysly lze snadno zneužít. A tak se onen modelový německý fanoušek ptá a zároveň si i odpovídá následujícím způsobem: Mají Bundesligu sledovat i zahraniční zájemci? Proč ne. Je dobré jim vycházet vstříc? Ano, ale jen do určité míry. Je dobré, aby se jim můj oblíbený klub představil na turné? Klidně, pokud to hráče zbytečně nevyšťaví. Pořád jsme tu ale především my, kteří platíme permanentky a vlastním tělem - rukama, ústy - vás z ochozů ženeme kupředu. Superpohár v cizině a Superliga jsou pak pochopitelně z tohoto pohledu zcela nežádoucími prvky.

Z dosavadního počínání je zjevné, že samotné kluby naslouchají především domácí fanouškovské scéně. Zatím. Pokud by se ovšem ve větším počtu vydávaly za hranice, mohly by na svých marketingových aktivitách vydělat nemalé peníze. Ty by se hodily nejen jednotlivým oddílům, ale taky Bundeslize jako takové. Zachová si však soutěž po prolomení této bariéry svou tvář, která je prosta přehnané a škodlivé komercionalizace? Toť otázka. Možná jde skutečně o zbytečný risk, kvůli němuž by se kouzlo Bundesligy začalo vytrácet.

Poctivý a pravidelný čtenář Ozvěn už dost možná tuší, kam celé dosavadní povídání míří. A sice k tématu, jež by šlo po vzoru Sienkiewicze pojmenovat jako "Quo vadis, Bundesliga?”. Aneb jak dosáhnout toho, aby německá nejvyšší soutěž nadále konkurovala jiným elitním evropským ligám. Respektive jestli se do tohoto závodu vůbec pouštět. Danou problematiku rozebíráme v Ozvěnách vcelku pravidelně - ať už rozborem pravidla 50+1 nebo polemikou o možném příchodu investorů do Bundesligy. Zahraniční aktivity klubů pak představují "jen” další rovinu celého zastřešujícího problému.

Bayern i Dortmund každopádně již cestují. Nicméně Borussia si z letního tripu odnesla i to, že soupeři, s nimiž se v rámci přípravných utkání v USA střetla (konkrétně jde o Manchester United a Chelsea), mají za oceánem mnohem víc podporovatelů.

Opět - jak s tím bojovat? Respektive je nutné s tím vůbec bojovat? Je třeba to řešit?