Ozvěny z Bundesligy: Brémy našly investory. Myslely ovšem i na fanoušky

Tak už i Werder. Klub z hanzovního města se stal v krátké době druhým účastníkem Bundesligy, jenž otevřel dveře investorům. Zároveń ale bral ohled na své skalní příznivce. Ostatně jedním z mužů, kteří získali kus koláče, je taky legenda Brém.

Investor. V německém fotbalovém slovníku jde pomalu o sprosté slovo. Přináší peníze, zároveň ale bere fanouškům jejich práva. Tak alespoň zní užívaná zkratka, která je nicméně v bundesligovém prostředí zažitá a podle níž se na zájemce o vstup do oddílů kopané nahlíží. O komplikovaném vztahu k investorům jsme každopádně nedávno psali, takže kdo chce vědět víc... viel Spaß.

Navzdory přáním ultras, tedy tvrdého jádra fans, se ovšem tradiční formy financování klubů bortí a na scénu vstupují akcionáři se svým kapitálem. Naposledy se k tomuto kontroverznímu kroku odhodlali v Brémách, kde 18 procent akcií získalo konsorcium složené z regionálních podnikatelů a soukromých osob. Cenu tohoto podílu ohodnotil Werder částkou 38 milionů eur. Vedle toho obchod způsobil taky rozšíření dozorčí rady "Grün-Weißen” z dosavadních sedmi na devět členů, přičemž dvě nová místa zaplní právě členové konsorcia.

Werder ovšem vytvořil hned několik pojistek, díky nimž hlasy kritiků transakce přinejmenším ztišil. Do značné míry uklidňuje skeptiky především to, že mezi akcionáři figuruje legenda Grün-Weißen - bývalý hráč a v současné době také funkcionář klubu Frank Baumann.

Sázka na osoby spjaté s klubem

Kdysi uznávaný defenzivní univerzál se v Brémách usadil již v roce 1999. Na následujících deset let spojil svou hráčskou kariéru právě s SVW. Brzy se stal kapitánem, jenž v roce 2004 pozvedl nad hlavu hned trofeje - pro vítěze Bundesligy i DFB-Pokalu. I po zavěšení kopaček na hřebík v roce 2009 setrval Baumann v hanzovním městě. Vyzkoušel si pozice v týmu skautů i ve vedení fotbalové sekce celého oddílu. Nakonec se vypracoval do role sportovního manažera, v níž s většími i menšími úspěchy vydržel osm let.

Grün-Weißen již před časem avizovali, že na konci probíhající sezóny Baumann ve funkci skončí. Ani poté ovšem klub úplně neopustí. Již sice nebude dennodenně sedět v některé z kanceláří SVW, jeho jméno ovšem figuruje mezi osmi novými investory. V očích fanoušků Werderu se tím jen posiluje oblíbenost Baumanna, jenž tímto gestem demonstruje, jak pevně je s Brémami po čtvrtstoletí pobytu spjat. Příznivci Grün-Weißen zároveň doufají, že právě jejich modla a srdcař bude fungovat jako brzda tlumící případné negativně vnímané kroky ze strany regionálního konsorcia.

Mezi osmi vstupujícími akcionáři každopádně figurují ještě další zajímavé osoby. Především jde o Harma Ohlmeyera a Kurta Zecha, tedy současného a bývalého člena dozorčí rady SVW. I jejich angažování by mělo posílit víru, že prodej akcií se uskutečnil jen a pouze za účelem prospěchu Werderu. Ze zmíněných person pak stojí za pozornost zejména životopis Ohlmeyera - rodák z města Hoya ležícího nedaleko Brém je totiž zároveň finančním ředitelem Adidasu.

A když už hovoříme o konkrétních jménech... užitečné je taky zmínit se o nástupci Baumanna ve funkci sportovního ředitele Grün-Weißen. Tím se totiž stane Clemens Fritz, další někdejší fotbalista Brém, v současnosti vedoucí prvního mužstva SVW. Opět: důkaz, že se u řeky Vezery posouvají kupředu spíše evoluční cestou a skrze snahu zapojit hráčské ikony do dění v oddílu.

SV Werder Bremen have agreed a strategic partnership with a consortium of local investors, which will see a capital injection of €38 million into the club.

Read more about the agreement https://t.co/YtyR6Yw0cm#werder pic.twitter.com/myFL9BwHyD

— SV Werder Bremen EN (@werderbremen_en) January 25, 2024

Werder zůstává Werderem

Potřeba najít investora nicméně v Brémách nevznikla zničehonic. Werder podobně jako řadu jiných bundesligových klubů tvrdě zasáhla krize vyvolaná pandemií koronaviru. Do toho SVW postihla sportovní tragédie v podobě sestupu do 2. Bundesligy. V ní sice Grün-Weißen strávili jen jednu sezónu, i tak ovšem podle generálního ředitele Klause Filbryho přišel klub kvůli zmíněným pohromám o 80 milionů eur.

Dnes tak Werder zápasí se záporným kapitálem - jeho ztráta činí 19 milionů eur. Kvůli tomu navíc obdržel pokutu od DFL (Německé fotbalové ligy, organizace řídící 1. a 2. Bundesligu) ve výši jednoho milionu eur. Brémy zkrátka potřebují peníze, a to pokud možno co nejdřív. I proto v létě loňského roku prodali kanonýra Niclase Füllkruga do Dortmundu, byť si tento transfer mohl vysloužit i vyšší cenu než konečných 15 milionů eur.

Navzdory finanční tísni ale Grün-Weißen nehledali investory zbrkle, neuvážlivě. Po dobrém penězovodu se trpělivě poohlíželi dva roky - obezřetnosti je učí například jejich úhlavní rival z Hamburku, kde honba za lákavým kapitálem přinesla opačný efekt, než si fanoušci HSV přáli. Z toho důvodu Werder například odmítl nabídku prodat 30 procent akcií za lukrativních 70 milionů eur. Musel by totiž vstoupit na americkou burzu Nasdaq, což odpovědní funkcionáři v klubu vyhodnotili jako příliš riskantní krok.

Vše tedy skončilo domluvou s regionálními partnery, i k nim ovšem SVW přistupuje obezřetně. Navzdory zdání, že jde o partnery se vztahem k Werderu, jim klub odepřel operativní vliv, například možnost zapojovat se do důležitých byznysových operací. Stejně tak si Grün-Weißen zajistili předkupní právo v případě dalšího prodeje akcií, které jim zajišťuje, že mohou zmařit potenciální obchod do špatných rukou. Vyloučen je například prodej podílů akcionářům z Ruska, Číny, Saúdské Arábie nebo Kataru. A SVW dokonce může zamezit dědění podílu, pokud se mu nebude zamlouvat následovník.

Aneb jak řekli tvůrci podcastu Gegenpressing, jenž se zabývá německým fotbalem, ze strany regionálních investorů jde spíše o filantropii nežli snahu aktivně tlačit na výdělek. Anebo lze citovat předsedu dozorčí rady Werderu Hubertuse Hesse-Grünewalda: ”Werder musí zůstat Werderem.”

Brémy jako vzor pro ostatní?

Ačkoliv Brémy své akcie prodaly v podobný čas jako Stuttgart (o čemž jsme v Ozvěnách referovali před dvěma týdny), a ještě k tomu za podobnou částku, oba obchody vykazují víc rozdílů nežli společných znaků. Zaprvé, Werder utržil obdobnou sumu peněz jako VfB, avšak za téměř dvojnásobný podíl akcií. Tento rozdíl vysvětlují dva faktory - jednak vyšší obrat Stuttgartu, jednak to, že Porsche, nový akcionář VfB, byl k dražší platbě víceméně donucen Mercedesem, jenž svým dřívějším vstupem do "Schwaben” nasadil laťku dost vysoko. I Stuttgart (a Brémy tím tuplem) ovšem vypadá jako žabař ve srovnání s Bayernem. Mnichovský gigant prodal svých prvních 8,33 procent akcií v roce 2002 (tedy před více než 20 roky) za 77 milionů (!) eur, tedy téměř dvojnásobek. V roce 2009 připadl stejný díl Audi, a to za 90 milionů eur. A stejnou část akcií uzmul v roce 2015 Allianz, jenž na stůl vyložil 110 milionů eur. Bavoři tedy rozprodali menší podíly, dostali ale mnohem víc peněz. To jen pro ilustraci, jak dominantní postavení mají "Stern des Südens” v německé kopané.

Zpět ale ke komparaci Brém a Stuttgartu. Zadruhé, zatímco "Schwaben” získali v Porsche již třetího akcionáře (vedle výše zmíněného Mercedesu stihl do VfB vstoupit taky výrobce sportovního oblečení Jako), v případě SVW šlo o vůbec první prodej. Přitom již v roce 2003 se Werder transformoval do GmbH & Co. KGaA, tedy do společnosti s ručením omezeným & komanditní společnosti na akcie. Jde o model, v němž klub vstupuje na trh prostřednictvím komanditní společnosti (KGaA), za kterou ručí společnost s ručením omezeným (GmbH). Jediným, a tedy stoprocentním akcionářem komanditní společnosti, byl ale až dosud jen fotbalový klub Werder Bremen e.V..

Třetí rozdíl souvisí s předešlým odstavcem. Stuttgart totiž není stejně jako Brémy GmbH & Co. KGaA, nýbrž akciovou společností (AG). Volně přeloženo - v modelu VfB mají akcionáři větší volnost než ve Werderu, kde na dění důsledněji dohlíží GmbH a její řídicí orgány. To je z pohledu fanoušků opět citlivá záležitost a lze očekávat, že pokud by byli vyzvání k volbě, která právnická forma je jim bližší, přiklonili by se spíše na stranu Grün-Weißen. Obzvlášť, když se začalo šuškat o mocenském boji ve Stuttgartu, který podle spekulací iniciuje právě nejnovější investor, tedy Porsche.

Je to tedy spíše Werder, a nikoliv VfB, kdo může ukázat cestu dalším klubům a váhajícím skeptikům. Brémy se dohodly s regionálním investorem, zároveň stanovily řadu pravidel uklidňujících vlastní příznivce. Pro ně je pak celý model důvěryhodnější a lépe odpovídá představám zastánců pravidla 50 + 1, tedy regule, podle níž žádný investor nemůže v bundesligových oddílech ovládnout většinu akcií.

Větší pozornost na talenty

Co teď vlastně Werder čeká? Získané peníze mají SVW opět ekonomicky nastartovat, avšak ne přímo skrze snížení dluhu. Místo toho chce klub obdržené prostředky využít efektivněji, například ziskem talentů, které lze po dalším rozvoji dále prodat za mnohonásobně vyšší cenu. Tímto způsobem usilují Brémy o postavení na vlastní nohy, opětovné zakotvení v 1. Bundeslize a... kdoví, po nějakém čase třeba Grün-Weißen vyrazí do pohárové Evropy.

Tím se opět dostáváme ke srovnání se Stuttgartem... nedá se svítit, oba dva celky přilákaly investory v podobný čas a už jen z toho důvodu se komparaci nevyhnou. A taky proto, že se bavíme o dvou historicky významných oddílech, jež svého času s Bayernem určovaly trendy. Jenže zatímco Mnichované pořád zůstávají na vrcholu, SVW i VfB zažily tvrdé pády a nyní mají co dělat, aby se vydrápaly zase někam výš.

Tvůrci již uvedeného podcastu Gegenpressing Manuel Veth a Matt Ford se v dílu věnovaném Stuttgartu a Brémám mimo jiné zabývali ekonomickým potenciálem obou klubů ze širšího regionálního hlediska. Tvrdili přitom, že VfB může těžit z hospodářsky silného Bádenska-Württemberska, kdežto Brémy podobnou výhodu postrádají - samotné město na tom ještě tak špatně není, avšak okolní Dolní Sasko není až tak vyspělé jako jih Německa. Což může být podstatná okolnost nejen při získávání investoru, ale také pro lákání "pouhých” sponzorů.

I tento hendikep je ale jistě možné překonat dobrým managementem. Snažte se tedy, milí Grün-Weißen. Hodně štěstí.