Oliveira: V patnácti jsem žebral o jídlo
Útočník Realu Zaragozy Ricardo Oliveira se v rozhovoru pro La Sexta rozpovídal o tom, jakým těžkým životem si musel v Brazílii projít. Oliveira vyrůstal v Sao Paulu, ale na dětství nevzpomíná v příliš dobrém. Podle svých slov stačilo trochu a stal se z něj kriminálník, z vlastní vůle se však na tuto dráhu nevydal.
"Když mi bylo osm, přišel jsem o svého otce. V 15 letech jsem chodil ven a prosil o peníze. Pocházím totiž z velmi chudé rodiny. Musel jsem žebrat o jídlo, protože jsem byl hladový," vzpomíná Oliveira.
"Ostatní hledali alternativy jako násilí, krádeže, drogy. Já ne. Sice jsem neměl jídlo, ale vždycky jsem si ho zkoušel obstarat jiným způsobem. Jenže jsem neměl práci, a tak jsem chodil prosit o jídlo a peníze do ulic. Ale nikdy jsem nekradl, nikdy nevzal něco, co mi nepatřilo," podotkl.
Oliveira prožil velmi skromné a obtížné dětství, přesto si však splnil svůj největší sen: stal se profesionálním fotbalistou. Nyní si sedmadvacetiletý útočník cení finanční stability.
Svým přátelům z dětství však pomoci nemůže, neboť se s nikým nestýká. "Nemám už prakticky žádné kamarády z dětství. Buď jsou mrtví nebo ve vězení," smutní. A proto by se rád po ukončení své kariéry věnoval pomáhání lidem, kteří jsou na tom velmi bídně. "Rád pomáhám. Před několika měsíci jsem byl v Brazílii zasvěcen jako pastor, protože až skončím s fotbalem, chci se věnovat kázání slov samotného Boha," dodal.
"Když mi bylo osm, přišel jsem o svého otce. V 15 letech jsem chodil ven a prosil o peníze. Pocházím totiž z velmi chudé rodiny. Musel jsem žebrat o jídlo, protože jsem byl hladový," vzpomíná Oliveira.
"Ostatní hledali alternativy jako násilí, krádeže, drogy. Já ne. Sice jsem neměl jídlo, ale vždycky jsem si ho zkoušel obstarat jiným způsobem. Jenže jsem neměl práci, a tak jsem chodil prosit o jídlo a peníze do ulic. Ale nikdy jsem nekradl, nikdy nevzal něco, co mi nepatřilo," podotkl.
Oliveira prožil velmi skromné a obtížné dětství, přesto si však splnil svůj největší sen: stal se profesionálním fotbalistou. Nyní si sedmadvacetiletý útočník cení finanční stability.
Svým přátelům z dětství však pomoci nemůže, neboť se s nikým nestýká. "Nemám už prakticky žádné kamarády z dětství. Buď jsou mrtví nebo ve vězení," smutní. A proto by se rád po ukončení své kariéry věnoval pomáhání lidem, kteří jsou na tom velmi bídně. "Rád pomáhám. Před několika měsíci jsem byl v Brazílii zasvěcen jako pastor, protože až skončím s fotbalem, chci se věnovat kázání slov samotného Boha," dodal.
Komentáře (25)
Přidat komentářChudák
chudoba v Brazilii ,ac ma dobreho utocnika v Zaragoze
ale nerozbrečel se náhodou u toho? trošku mi ty jeho slova přijdou jako žalozpěv. Ale věřím, že má dobré úmysly.
tak cením, že se dostal tam kde se dostal. A že dokázal to co dokázal. A že odolal spoustu nástrahám(krádeže, drogy atd.).. ale ty jeho slova mi přijdou trochu přehnané.
Na tom nic přehnaného není, spíš ty si to neumíš představit.
možná.. a ty si to umíš představit?
Ano.
Která slova ti přišla jako přehnaná?
O celém tvém příspěvku ani nebudu psát, je nevhodnej a stupidní. Když si to ani nedokážeš představit tak o tom nepiš.
pral bych ti abys nemel komp, net a misto toho chodil zebrat po ulicich... a pak by ti nekdo neco takovyho rekl
jo děkuju za přání. A mimochodem neřekl jsem o něm nic špatného. Se prober.
abych to uvedl na pravou míru.. on u mě vzbudil obdiv, ne lítost. Samozřejmě je to smutné a od něho ušlechtilé, že chce pomáhat lidem. Ale neznám ho, jenom jsem si tady přečetl o něm článek. Ze zásady nevěřím lidem.
jen bych chtěl vědět kolik lidí po přečtení tohohle článku opravdu pocítilo lítost. Řekl bych, že bych je spočítal na prstech jedné ruky. ale jestli tu je opravdu tolik lidskosti, tak to je jenom dobře.
ja
až tady si člověk uvědomí , že může být rád za to co má a nesmí si ztěžovat na život
Tohle je materiál, se kterým by se měli obeznámit všichni omezenci, kteří nemají na fotbale nic jiného na práci než se rvát, nadávat, bučet a vůbec všelijak prudit !!!!!!!!!!!!!
z podobných poměrů vzešla většina nejlepších brazilských hráčů.....až na čestné výjimky typu Socratese nebo Kaká....nedělal bych z toho proto zase až takovou "vědu"......to samé jsou např. afričani ......prostě takový je ten dnešní svět.....bohužel...
taky pravda
jj bohužel, ale tak to je.
hmm máš pravdu , takto sem o tom nepřemýšlel , ale je fakt ,že afričani jsou taky z nuzných poměrů a možná i ještě horších ,protože třeba Drogba musel v mládí do Francie ke strýci kvůly občanské válce, která je vlastně dneska v Nigérii a jiných zemích pásu sáhelu
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele