O Ajaxu, Van Bommelovi i holandštině. Rozhovor s Michalem Sadílkem

V devatenácti letech nastupuje v základní sestavě nizozemského mistra. Loni získal coby kapitán titul s dorostem, pak si ho trenér Mark van Bommel vytáhl do áčka, kde si už v prosinci zahrál dokonce Ligu Mistrů na stadionu San Siro. O nizozemském fotbale, zájmu médií či své úloze středopolaře vypráví fotbalista PSV Michal Sadílek ve velkém rozhovoru pro Eurofotbal.

Měl dobrou náladu. Jak by také ne, když PSV večer předtím suverénně zvítězilo na půdě Willemu II. Michal Sadílek navíc k zisku tří bodů i aktivně přispěl, když druhý gól hostí padl po jeho centru. Celkově tým z Eindhovenu zažívá parádní sezonu, která má jen jedinou chybu - stejně dobře si totiž vede i konkurenční Ajax, který má stejně bodů jako obhájce titulu, do karet mu ale hraje lepší skóre. "Uděláme vše pro to, abychom zbývající dva zápasy vyhráli a budeme doufat, že Ajax zaváhá. Porveme se o titul až do konce," burcuje brzy dvacetiletý český středopolař, který teprve v prosinci debutoval v Eredivisii a teď už je součástí základní sestavy. V exkluzivním rozhovoru pro Eurofotbal vypráví o tom, jak se učil holandsky, jaké rady mu dává trenér Mark van Bommel nebo kde se v něm vzala nátura přirozeného vůdce.

O Eredivisii se často mluví jak o lize bez obran, kde výsledky jako 4:3 jsou na denním pořádku. PSV ale za 32 zápasů inkasovalo jen 24 gólů. Je to obecný trend celé ligy, nebo jde čistě o precizní defenzivu Eindhovenu?

Vliv na to samozřejmě měl příchod Marka van Bommela k áčku. Vedl mě už v devatenáctce, kde jsme za sezonu dostali osm gólů, má to hodně založené na tom, aby byl tým komplexní v obraně i v útoku, aby tam byla rovnováha. Teď po zimní přestávce dostáváme gólů trochu víc, ale furt je to dobrý průměr, máme propracovaný přechod do útoku i do obrany a díky tomu neinkasujeme.

Van Bommel hrával ve středu pole, kde teď hrajete i vy. Není člověk pod větším drobnohledem než spoluhráči na jiných postech?

Myslím, že je to naopak velké plus. Je mi 19 a pořád sbírám zkušenosti, občas se objeví nějaké chyby. A on mi může kdykoliv říct, co dělám špatně a co bych měl zlepšit a já vím, že tomu opravdu rozumí. Hodně mi to pomáhá, během této sezony jsem udělal velký pokrok, co se týče taktických věcí.

Proslul jako velký bojovník a rabiát. Chce víc důrazu ve středu hřiště i po vás?

Tady mě nabádat nemusí, na agresivitě a soubojích mám totiž přesně svou hru založenou. V tom mě naopak občas musí uklidňovat. (usmívá se) Neustále mi ale radí, co se týče poziční hry, tam mám pořád co zlepšovat.

V posledních utkáních je vaším parťákem ve středu pole Pablo Rosário. Jak máte rozdělené úkoly?

Hrajeme teď na dva defenzivní záložníky, takové kontrolory. Nemáme přesně určené, že by byl jeden ofenzivnější a druhý defenzivnější, občas jsem vepředu já a občas Pablo. Jsme ale docela sehraní. Mým úkolem obecně je být hodně v soubojích, držet se blízko balonu, když ho ztratíme nebo když útočíme, brát si balony, získával odražené míče. Míče moc nevodím, snažím se hrát co nejrychleji, na jeden, dva doteky, takový jednodušší fotbal.

Máte 169 cm. Není to v hlavičkových soubojích, kterých je ve středu pole celá řada, trochu nevýhoda?

To mi říká hodně lidí. Já mám ale docela solidní timing a odraz, takže i když jsem malý, v soubojích si dokážu poradit. Co jsem viděl nějaké statistiky, tak v deseti zápasech v áčku mám asi 80procentní úspěšnost v hlavičkových soubojích. Hlavní je vždy odhadnout, kam balon letí a správně si vyskočit, a to myslím mám docela zvládnuté.

Na pozici desítky před vaší dvojicí obvykle nastupoval Pereiro nebo Ihatarren, v posledních kolech zde ale hraje De Jong, což je jinak čistokrevný forvard. Mění se pro vás situace podle toho, jaký typ hráče hraje ve středu pole před vámi?

S přesunem De Jonga na desítku šel na hrot Malen, díky čemuž máme více variant, jak to v ofenzivě poskládat. Ti čtyři hráči vepředu (De Jong, Malen, Lozano, Bergwijn) se mezi sebou můžou měnit. Nám ve středu pole navíc pomáhá to, že De Jong je nejlepším hlavičkářem v Eredivisie a možná i jedním z nejlepších v Evropě. Díky tomu dokážeme hru občas zjednodušit.

A není pro tým lepší, když takhle skvělý hlavičkář naopak hraje na hrotu, kde může sklepávat balony pro hráče z druhé vlny?

To dělá samozřejmě taky, když vidí, že tam půjde balon, tak se dokáže posunout i do vápna. Když nás napadají a nakopneme to, už si pomalu nabíhá. Úloha nás s Rosariem je pak jasná - sbírat odražené balony a dostat je co nejdříve k těm čtyřem ofenzivním hráčům.

V utkání s Ajaxem jste ale před pár týdny hráli ve středu pole ve trojici Rosario, vy a Jorit Hendrix, což je stejně jako vy spíše defenzivně laděný hráč. Byla taktika na Ajax zahustit střed pole, abyste De Jongovi , van De Beekovi a dalším neumožnili tudy zakládat akce?

Ano, v téhle formaci jsme hráli jednou, bylo to přesně směřované na Ajax. Chtěli jsme se tak prezentovat a i nám to vycházelo, bohužel jsme udělali blbou penaltu. Myslím, že jsme tam měli získat tři body, za stavu 1:1 jsme měli asi tři další příležitosti, kdy jsme měli utkání rozhodnout. Taktika se nám ale dařila a bylo to i vidět, moc šancí středem si nevytvořili. Dali jsme si ale první gól vlastňák po centru, pak pokutový kop a nakonec protiútok, když už jsme všechno hnali dopředu.

Většinu času se tedy vaše rozestavení dá označit za 4-2-3-1, protože hráč před vámi má výrazně ofenzivnější povinnosti. V Nizozemsku se ale obvykle hraje 4-3-3, je současný systém výmyslem van Bommela, nebo se podobně prezentoval i jeho předchůdce Philipp Cocu?

To nedovedu úplně posoudit, za Cocuho jsem tu ještě nebyl. Klíčovou úlohu ale tehdy hrál Andres Guardado, který rozehrával všechny balony a vše se točilo kolem něj.

K tomu vás často přirovnávají.

Ano, jsme na tom podobně s postavou. (usmívá se) I co se týče agresivity v soubojích a způsobu hry.

V ofenzivě PSV září Luuk de Jong, Chucky Lozano, Steven Bergwijn. Kdo je ale největším tahounem týmu?

Co se týče produktivity, tak je to De Jong. Je to navíc i kapitán týmu a typický lídr. Jinak si ale myslím, že je z nás v této sezoně opravdový tým, jak na hřišti, tak mimo něj. Naše největší síla je v týmovosti, což dokazuje i to, že dokážeme zápasy otočit i v posledních vteřinách. Asi dvanáctkrát jsme za tuto sezonu dokázali zápas vyhrát nebo remizovat po 85. minutě, to už není náhoda.

Vy jste se z dorostu v podstatě rovnou přesunul do áčka, za juniorský tým jste odehrál jen pár zápasů. Hrál velkou roli fakt, že vás van Bommel znal už z dorostu a tím pádem k vám nebyl nijak předpojatý?

Určitě, nepomohl ale jenom mně, ale i dalším klukům. V kádru áčka je teď osm kluků ročníku 1999 a mladších. Na lavičce nebo i v základu jsou kromě mě i Malen, taky jako já ročník 99, Gakpo taky. Ihattaren dokonce 2002. Je pecka, že mladí dostávají šance. A klobouk dolů i před nimi, že týmu i přes nízký věk dokážou pomoct.

Hrajete tedy s parťáky, které znáte z předchozích mládežnických týmů. To je asi na hřišti velká výhoda.

Přesně tak. Každý ví, co může od druhého hráče čekat, zná jeho kvality, víme, co určitý hráč za dané situace udělá.

V dorostu, se kterým jste loni získal titul, jste byl kapitánem, stejně jako na podzim v Youth League. Nebývá přitom zvykem, aby kluk, co není z Nizozemska ani z žádné sousední země, byl jmenován kapitánem. Byl jste vždycky v kabině lídr?

Asi ano, odmala jsem byl takový, že mě na hřišti i v kabině bylo slyšet. Vůdcovskou roli jsem měl už ve Slovácku někdy od kategorie U11, kde jsem dělal kapitána. Když jsem přišel do PSV, pomohlo mi, že jsem se během roku a půl naučil holandsky. Navíc ten rok, kdy jsem dělal kapitána v dorostu, se náramně povedl, myslím, že na něj já i spousta spoluhráčů budeme vzpomínat hodně dlouho.

Jak se to vlastně seběhlo, že jste se stal kapitánem? Van Bommel si vás zavolal a řekl vám, že si vás vybral jako lídra týmu?

Byl jsem tenkrát v Gruzii na Euru devatenáctek. Pak jsme se vrátil a kluci už týden trénovali. Van Bommel si mě zavolal, že během toho týdne mluvil se spoluhráči a prý sami naznačovali, že ve mně vidí vůdce a příklad, jak pracovat na hřišti i mimo hřiště. Tak se s realizačním týmem po debatách s hráči rozhodli, že mě zvolí kapitánem.

Van Bommel se stejně jako vy přesunul do áčka, jeho místo u dorostu zaujal legendární šutér Ruud van Nistelrooy. Ten v klubu dříve působil jako individuální trenér útočníků napříč kategoriemi. Vím, že nejste forvard, věříte ale tomu, že se podobná produktivita, jakou oplýval on, dá naučit?

To samozřejmě nevím, musel byste se ptát útočníků. Těm ale říká, že se musí soustředit na každou situaci, je jedno, jestli přijde v první nebo v poslední minutě. Být na ni vždy nachystaní a maximálně efektivní. Já jsem se s ním párkrát bavil, objevoval se na tréninku áčka i mládeže, navíc mi dělal trenéra v Youth League, je to obrovská persona.

PSV teď nemá titul ve svých rukou, musí čekat na zaváhání Ajaxu. Klub ovládl tři ročníky Eredivisie za posledních pět sezon, bylo by velké zklamání, kdyby to letos nevyšlo? Nebo se bere v potaz, že se to zkrátka s Ajaxem střídá.

PSV je samozřejmě hodně ambiciózní celek a i fanoušci mají vysoké cíle a požadavky. Zklamání by to bylo, cíl je titul získat. Na druhou stranu, co jsem viděl statistiky z téhle sezony, už teď jsme rekordmany v počtu vyhraných zápasů v řadě, ve 32 zápasech za sebou jsme dali gól, to se v historii nikomu nepodařilo. A kdybychom vyhráli poslední dva zápasy a titul přesto nevyšel, budeme historicky nejlepší vicemistr v dějinách soutěže. V tomhle ohledu je to nevídaná sezona, sešly se dva výborné celky.

O titul se perete s Ajaxem, který září především v Lize mistrů a hráči jako De Jong, De Ligt nebo Ziyech už mají podepsáno nebo před podpisem na nejprestižnějších evropských adresách. Jak se vám proti takovému týmu hrálo?

Proti De Ligtovi jsem nastupoval už v dorostu. Vždycky bylo vidět, jaké má neskutečné nohy, jak je svalnatý a neskutečně fyzicky vyspělý. Má na stopera perfektní figuru. Celkově mají dobrý mix zkušených hráčů, Blinda, Tadiče, Huntelaara, Ziyecha, a k tomu tahle zajímavá mladá generace. Myslím, že takovou už zase dlouho mít nebudou, tenhle kádr je fakt vynikající, jeden z nejlepších v historii, co v Ajaxu kdy byl.

Koho jste měl konkrétně na starost v nedávném jarním zápase? De Jonga, nebo neméně skvělého Van de Beeka?

Byl jsem spíše vepředu posunutý na De Jonga. On má rád u sebe balon a situace řeší s velkým rizikem, což mu občas vyjde a občas ne, na tom je jeho hra založená. Je to fakt výborný fotbalista, což všichni teď můžou vidět v Lize mistrů.

Někde jsem četl, že je vaším vzorem Marco Verratti. Jaké další středopolaře máte rád a obdivujete?

Líbí se mi Busquets, Xabi Alonso když byl v Liverpoolu. Střeďáci, co dokážou hrát na jeden, dva doteky, být přesní v přihrávkách, o to se snažím i se svou hrou, nehledat nějaké složité věci.

Zmínil jste důležitost holandštiny. Co to, že jste se ji tak dobře naučil?

Zpočátku to bylo složité, první jsem se naučil fotbalová slova, která jsem slyšel každý den. Pak jsem měl problém s tím, že se u nás každý měsíc točili učitelé na holandštinu. Pak si mě a spoluhráče vzal ale pod křídla týmový manažer juniorky, a s tím jsme se po 4 měsících intenzivní práce dobře naučili. Musím mu hodně poděkovat. Fakt si myslím, že jazyk je jedna z nejpodstatnějších věcí. Samozřejmě musíte umět hrát fotbal a být mentálně odolný, když ale neumíte jazyk, je vám to prd platné. Vypadnete z kolektivu.

Nejvýznamnějším zápasem nizozemské ligy je Der Klasikker mezi Feyenoordem a Ajaxem. Kdo je největším rivalem pro PSV?

Samozřejmě to jsou jak Feyenoord, tak Ajax. Pak třeba Willem, proti kterému jsme teď hráli, je cca 30 kilometrů odtud, leží v regionu Brabant, takže se tomu říká Brabantské derby. I tentokrát to bylo vypjaté. Jinak se tady ale na nějakou rivalitu příliš nehraje, jelikož každý zápas je vyprodaný a fanoušci ženou svůj tým za výhrou, co to jde. Někdy je to až za hranou.

Co konkrétně?

Třeba po zápase s Excelsiorem si jejich fanoušci stoupli k našemu autobusu a začali po něm házet pet lahve nebo na něj lít barvy. To je tady normální. Zrovna s Excelsiorem, do takového zápasu byste to neřekl, ale tady se to děje.

O titul se rvete s Ajaxem, který má svou početnou skupinu příznivců, stejně jako PSV. Komu ale fandí v boji o prvenství neutrální fanoušci?

Myslím, že většina je historicky spíše pro Ajax, přece jen je to největší klub v Holandsku, navíc je to znásobené tím, jak se jim teď daří v Lize mistrů. I média to víc přejí Ajaxu, což je pro nás zase další motivace titul vyhrát.

Vy jste si v první sezoně za áčko hned zahrál i v Lize mistrů, kdy jste naskočil na 30 minut do utkání s Interem. Solidní zážitek, ne?

Zážitek to byl neuvěřitelný. Hrát na San Siru před 75 tisíci diváků, když jsem dva týdny předtím hráli Youth League na naší akademii, kde bylo asi pět set diváků, to byl docela velký skok. Ten zápas jsem si hodně užil, v takhle mladém věku se často nepoštěstí zahrát si LM. Byla to hodně cenná zkušenost a nakonec jsme tím výsledkem Inter z Champions League i vyřadili.

Přál jste postup spíše Tottenhamu?

To ne, ale do zápasu jdete s tím, že chcete vyhrát nebo aspoň dosáhnout maximálního výsledku, co to jde. Po zápase jsme byli rádi, že máme bod, i když mohli být tři... ale bod ze San Sira, to je stejně neuvěřitelné.

Když se vrátíme k tomu vašemu skoku z dorostu do áčka. Stává se to často, že hráč téměř vynechá hraní za Jong a rovnou jde nastupovat za hlavní tým?

Nevím, jestli je to vyloženě rarita. Když jsem přijel z Eura, já a další starší hráči z U19 jsme měli pohovor s Van Bommelem, kde říkal, že se může stát, že pár hráčů úplně juniorku přeskočí a půjdou do áčka. To byl zrovna můj případ, za juniorku jsem moc zápasů neodehrál a mám už víc zápasů za áčko. Jsem za to jenom rád, o to víc, že můžu být v téhle důležité fázi soutěže na hřišti.

Jak to máte s médii? Fotbal je v Nizozemsku sport číslo jedna a PSV jako jeden z dua největších klubů je asi na titulních stranách neustále.

Jo, média tady píšou o fotbale na denně. Občas se setkáte i s kritikou, ale to jsou upřímně věci, nad kterými si my fotbalisté hlavu nelámeme. Víme, co musíme hrát a jak to máme hrát a co dělat, abychom byli úspěšnější. Tyhle věci jdou mimo nás.

Musel jste každopádně registrovat zvýšený zájem o vaší osobu, že?

To určitě. Já navíc nastoupil k prvnímu zápasu v holandské lize a pak jsem rovnou hrál půl hodinu na San Siru. Takže se samozřejmě veřejnost začala zajímat, co vlastně jsem zač a co jsem za hráče. Když hrajete za větší klub, jako jsou PSV nebo Ajax, tak jste v hledáčku pořád, všichni vás sledují.

A vyhovuje vám to?

No, upřímně mám rád klid. (usmívá se) Jsem rád v pohodlí domova, moc ani nevyhledávám společnost a když o mně někdo píše, občas si něco přečtu, ale že bych se v tom nějak vyžíval, to ne.

Do takové mediální války mezi PSV a Ajaxem se zapojil i hráč Ajaxu Dušan Tadić, když na podzim prohlásil, že se na zápasy Eindhovenu nedokáže dívat, protože nejsou atraktivní. Prý PSV hraje jen na výsledek. Co na to říkáte?

Tohle jsem neslyšel, ale může to být nějaká mentální hra proti nám. A myslím, že fotbal se hraje na to, aby se vyhrávalo a byly úspěchy, ale on na to má asi svůj názor. (usmívá se)

Každopádně já si osobně nemyslím, že byste hráli neatraktivním stylem.

Já také ne. To, kolik gólů jsme letos vstřelili a to, že jsme v každém zápase dali aspoň gól, to podle mě leccos dokazuje.

Jako pravá ruka van Bommela v PSV působí i jeho tchán Bert van Marwijk, bývalý trenér nizozemské reprezentace. Komunikujete často i s touhle zkušenou personou místního fotbalu?

Ano, funguje tu jako konzultant, dva dny před zápasem je na každém tréninku. Radí mi, když si něčeho všimne v předchozím zápase, řekne mi pak svůj názor. Je to jenom dobře, má nesmírné zkušenosti a můžeme od něj čerpat my jako hráči i Van Bommel jako trenér.

A když jsme znovu zmínili Van Bommela. Jako hráč uměl dát najevo emoce, z toho, jak ho popisujete jako trenéra ale rozhodně nepůsobí jen jako obyčejný motivátor.

Má propracovanou ideu o tom, jak by chtěl hrát. To přenáší i na nás. Jinak je to takový mix, nevím, jestli je motivátor, dokáže ale ve správnou chvíli zařvat a ve správnou chvíli nás zase uklidnit. Už teď je z něj velký trenér.

Ta propracovaná idea... jaká to je? Univerzálnost ofenzivních hráčů, silný střed pole?

Musím to říct nějak obecně, nechci říkat nějaké detaily. (usmívá se) Klíčový je komplexní balanc mezi obranou a útokem, což je vidět i na našem skóre i na jednotlivých zápasech. Soupeři proti nám nemají moc šancí a naopak my si jich dokážeme v utkání hodně vytvořit.

V PSV je kromě trenéra i nový sportovní ředitel John de Jong, který nahradil Marcela Brandse, jenž zamířil do Evertonu. Myslíte, že se tahle změna na sportovní vizi PSV nějak podepsala?

Myslím, že ne, Brands měl De Jonga pořád při ruce jako hlavního skauta, všechno spolu řešili a co vím, tak jsou pořád v kontaktu a řeší nějaké záležitosti ohledně přestupů. De Jong je v té funkci teprve první rok, takže pořád sbírá zkušenosti.

Když už jsme u De Jonga... je tu nějaká přízeň s mnohými nizozemskými hráči, nebo je tohle jméno něco jako u nás Novák?

Ne, je to shoda jmen, příbuzný s žádným De Jongem není. Je to takový nizozemský Novák. (usmívá se)