Nwankwo Kanu - Srdeční záležitost

Nwankwo Kanu je jednou z nejpopulárnějších osobností v Nigérii. Fanoušky si získal nejen vystupováním či sportovními úspěchy, ale také svou snahou o zlepšení situace ve zdravotnictví. Jako malý musel bojovat proti předpokladům slabého a tato vlastnost mu vydržela po celou fotbalovou kariéru. Lékaři ho odepisovali, ovšem on bojoval. Možná i proto se dokázal proslavit ve světě velkého fotbalu.

Kanu se hrdě hlásí ke kulturní tradici územního celku Igbo, v jehož srdci se narodil. Jméno si ale udělal zejména díky fotbalovým úspěchům. Jméno je vůbec v případě tohoto hráče velmi zajímavé - Nwankwo znamená v nářečí Igbo "Chlapec narozený v den trhů". Srdeční význam mělo pro nigerijského hráče po celou jeho kariéru, i když v Holandsku poprvé začal využívat jméno Kanu na dresu.

V holandské továrně talentů

Nwankwo začal svou kariéru v dresu provinčního klubu Federation Works a brzy poté přesídlil do největšího klubu ve městě - Iwuanyanwu Nationale. V něm ale příliš dlouho v týmu nepobyl. Na světovém šampionátu do sedmnácti let totiž zcela oslnil, a tak nebylo divu, že si jej začali všímat skauti větších evropských mužstev. Zahraniční angažmá si splnil v Nizozemsku, kam zamířil jako velký talent. V roce 1993 jej tamní Ajax na vrcholu slávy koupil v přepočtu za 207 tisíc eur a začal pracovat na jeho postavě coby velkém talentu. V Nizozemí tvořil mladý Nigerijec útočnou vozbu s hráči jako Jari Litmanen, Finidi George, Patrick Kluivert, Marc Overmars nebo Ronald de Boer. Učil se od nejlepších.

V padesáti čtyřech zápasech vstřelil Kanu 25 gólů a upoutal zájem dalších klubů. Měl smůlu, že v té době Ajax válcoval soupeře pod vedením největších hvězd. V roce 1995 se dokonce podíval na hřiště ve finále Ligy mistrů. Zlatá nizozemská generace čítající jména jako Edwin van der Sar, záloha v podobě Clarence Seedorfa, Edgara Davidse či Franka Rijkaarda - to byly pro fanoušky Ajaxu skvělé časy. V památném finále proti italskému AC Milán se zapsal do statistik utkání svým typickým způsobem - coby střídající hráč. Ostatně, dodnes se nachází na třetím místě v pořadí anglické Premier League, pokud jde o počet utkání, do nichž naskočil z lavičky. Za svou bohatou "ostrovní" kariéru šel na hřiště v průběhu utkání velmi často, a kdyby se v tomto odvětví konala olympijská disciplína, byl by Kanu horkým kandidátem - dosáhl totiž na číslo 118.

S Ajaxem si Kanu připsal trofej pro vítěze Ligy mistrů a - coby její čerstvý držitel - se vydal zkoušet své štěstí jinam. Nakonec si z množství nabídek vybral tu italskou. Léto roku 1996 bylo pro Kanua vůbec velmi úspěšné, protože svou reprezentaci vedl coby její kapitán až k olympijskému zlatu! Kanu se prosadil ve velmi atraktivním utkání proti Brazílii, které v semifinále vstřelil dvě branky. S páskou na ruce a hrdostí v srdci poté slavil trofej pro vítěze her. A zároveň byl myšlenkami v Itálii, kde tou dobou již sháněl ubytování. Upsal se totiž milánskému Interu. Navíc byl jmenován nigerijským Fotbalistou roku. Největší zkouška ale teprve stála před ním.

Když vyhrál olympiádu, cítil se na vrcholu sil. Neporazitelný. Jen o pár dní později procházel rutinním vyšetřením u klubového lékaře a výsledky v něm zanechaly hořkost, beznaděj a smutek - lékařská prohlídka totiž odhalila u čerstvé posily závažnou srdeční vadu, která Kanuovi nedovolovala zapojit se do tréninku. Tehdy se Kanu cítil na dně, zcela šokován nečekanou zprávou. Riskoval pro milovanou hru. Ale nepřestal věřit. Po celou dobu dlouhé rekonvalescence se úpěnlivě spoléhal na Boha, kterého ostatně často prosil o uzdravení i úspěch.

S vědomím rizika podstoupil těžkou operaci, která nakonec dopadla úspěšně. Klubový lékař mu povolil další zátěž a Kanu začal s postupným návratem do olympijské formy. Hodně na sobě pracoval, aby se opět zapojil do prvního týmu. Jeho součástí se sice stal, ale v dresu Nerazzurri stihl odehrát jen dvanáct zápasů a připsat si jen jediný gól. Přelom tisíciletí strávil Kanu rozhodováním o své budoucnosti. Nakonec se rozhodl nechat minulost minulostí a přestěhoval se vstříc novým výzvám. V únoru roku 1999 jej koupil londýnský Arsenal. Manažer Arséne Wenger si žádal nového střelce a v Kanuovi viděl nejen osobnost, ale také potenciál.

V srdcích fanoušků

Něco málo přes čtyři miliony liber za něj francouzský elegán na lavičce Gunners utratil bez váhání. Debut Nwankwa ale zastínily pochybnosti. Proti Sheffieldu United se dostal na hrací plochu za stavu 1:1 a deset minut před koncem. Alan Kelly, který tehdy čelil Arsenalu v brance United, se rozhodl odkopnout míč, aby mohl být ošetřený zraněný hráč. Po sportovním autovém vhazování se Kanu zmocnil míče a pod dojmem, že se jedná o útočnou akci, proběhl až do pokutového území United, kde našel Marca Overmarse. Manažer Wenger po utkání uznal nesportovní vývoj situace a utkání se hrálo znovu, ale Gunners i podruhé zvítězili a postoupili.

Debut se možná Kanuovi nevydařil podle představ, ale přesto se poměrně brzy zapsal do srdcí fanoušků. Svůj premiérový zásah v dresu Arsenalu si připsal hned v dalším kole poháru, kdy proti Derby County skóroval jako jediný hráč. Kanu sice nepatřil do základu, ale manažer Wenger v něm měl skvělé skórující eso na střídačce, které poměrně často využíval. Sheffield, Aston Villa i Tottenham padly díky střídajícímu zázraku. V patnácti minutách stihl otočit nepříznivý stav proti Chelsea hattrickem, takže není divu, že si získal respekt. Arsenal dokonce odmítl nabídku sedmi milionů od Fulhamu. Odchod z Wengerova týmu se ale přeci jen blížil. Došlo k němu v roce 2004, když Kanuovi skončila stávající smlouva a následně se upsal West Bromwichi. V dresu Gunners si připsal 197 zápasů, do téměř poloviny z nich zasáhl jako střídající hráč. S Arsenalem vyhrál double, Premier League v roce 2004 a FA Cup v předchozí sezoně.

Nováček ligy vždy sbírá "odložené" a nevyužité případy v naději, že mu pomohou se záchranou. První sezona byla plná emocí a také negativních vzpomínek. Kanu například v utkání proti Middlesborough neuvěřitelně minul prázdnou bránu ze vzdálenosti téměř metru, což některé televizní stanice označily za selhání sezony. Manažer Bryan Robson po prohraném utkání neskrýval údiv: "Jak to mohl minout?" ptal se. West Brom to ale trápit nemuselo, protože se stal prvním klubem, který se nakonec zachránil i přesto, že po Vánocích sídlil na chvostu tabulky. S minulostí Arsenalu je Kanu spjat neodlučitelně, protože zasáhl také do prvního klání na novém stadionu Emirates Stadium. Jednalo se o rozlučkový zápas Dennise Bergkampa, na nějž byl Kanu pozván.

Znovuzrození

Poté, co mu vypršela smlouva s West Bromem, usadil se Kanu v týmu Portsmouthu. Pompey sice na přelomu roku těžce snášeli konkurenci v Premier League, ale pomohl jim návrat manažera Harryho Redknappa. Na počátku sezony 2006/2007 dokonce v prvních pěti zápasech neinkasovali ani jednu branku. V srpnu 2006 Kanu poprvé nastoupil k soutěžnímu utkání v dresu Pompey proti Blackburnu Rovers a symbolicky opět jako střídající hráč. Skóroval dvakrát, nedal jednu penaltu. A co Portsmouthu pomáhalo? Minimálně něco, co pomáhalo Kanuovi v těžkých chvílích. Jeho víra.

V rozhovoru pro Guardian Kanu poznamenal: "Tohle je poprvé, co se mi to stalo. Ale byl to úžasný zážitek. Před zápasem jsme se v šatně sešli a pomodlili se. Děkovali jsme Bohu za to, že jsme živí a zdraví, že nám dal mnoho požehnání a tvoříme velkou rodinu. Stala se z toho tradice, kterou dodržujeme. Je tam ještě Linvoy Primus, Lomana LuaLua, Sol Campbell a dalších asi pět lidí. Když se modlíme, daří se mi i na hřišti. Vědomí společné odpovědnosti nám pomáhá. Tvoříme jednu skvělou skupinu, kde se navzájem podporujeme a má to dobrý vliv na naše výsledky," uvedl střelec dvanácti ligových branek.

S podobným entuziazmem se vrátil domů a v roce 2000 založil organizaci, která má pomoci mladým dětem s poruchou srdce. Ta dobře zrcadlí jeho odhodlání překonávat limity, vůli nevzdávat se a mimo jiné také naději, kterou mu dává jeho víra. Postupem času založil v Nigérii pět specializovaných nemocnic, které se starají o zdravotní stav mladých pacientů. Kanu je rovněž ambasadorem UNICEF a dohlíží na malé bezdomovce v Lagosu. V těžké životní situaci se nevzdal a bojoval. To samé se teď snaží naučit bezpočet dalších.