Nový začátek 'Staré dámy'

Nová éra, počátek skvělé budoucnosti v monumentálním stadionu Juventus Arena. Úvodní představení orchestru zvaného Bianconeri přivítalo anglický celek Notts County. Poměrně jasná záležitost, řeklo by se. Jak si ale tým pod taktovkou Antonia Conteho vedl? Komu to ladilo a kdo hrál falešně?

Celý černobílý svět se dělí na dvě skupiny - první je spokojena s přestupovými tahy vedení klubu, druhá má názor zcela odlišný. Tento zápas měl ukázat, která polovina měla pravdu. První poločas sliboval napínavou bitvu, Bianconeri přirozeně chtěli stadion pokřtít tím nejlepším způsobem. Odpovídala tomu i poměrně ofenzivně laděná sestava se čtyřmi útočníky. Utkání začalo v dobrém tempu za pomoci skvělé atmosféry na novotou vonícím stadionu. Aktivnějším celkem byl podle očekávání domácí Juventus, který se musel vyrovnávat s mnoha faktory najednou. Nesehrané mužstvo, nové prostředí i anglická tvrdost a bojovnost, to byli hlavní oponenti Staré dámy.

Brankářská pozice většinou Juventusu problémy nedělá, tým má naopak velmi stabilní výběr. Mít k dispozici tři kvalitní brankáře je často luxus, který si většina klubů dovolit nemůže. Juventus ale ano, a tak se každý z nich na hřiště podíval. Když to shrneme, Buffon se nudil, Storari chytal a Manninger inkasoval.

Právě defenzíva nejspíš dělala mnohým fanouškům největší vrásky na čele. Pokud se o někom z obrany dalo za minulou sezónu tvrdit, že exceloval, byli to Giorgio Chiellini a Fredrik Sörensen. Ani jeden z nich ale v sestavě nefiguroval, naopak nastoupilo duo Barzagli - Bonucci. Notts County se spoléhalo především na rychlé útoky tažené po stranách. Možná také proto vypadala stoperská dvojice sehraně a výpadům Angličanů čelila bez větších problémů. Krajní obránci měli trochu víc práce. De Ceglie měl dost sil na útočení, nechyběla mu drzost v průnicích ani přesnost při centrovaných balónech. Někdy mu ale směrem dozadu chyběly zkušenosti. Těch měl o trošku víc jeho kolega, Marco Motta, tomu pro změnu chyběla výbušnost a dynamika v napadání. Častokrát fauloval a směrem dozadu také efektivitou neoplýval. Obrana je asi nejpalčivějším místem, které bude v lednovém přestupním období ještě potřeba řešit.

Středová dvoučlenná formace vypadala dobře, působila sehraným dojmem a Vidalovo odebírání míče i Pazienzovy přesné centry do stran hru dost výrazně podporovaly. Vzhledem k faktu, že se dvojice centrálních záložníků teprve sehrává a na lavičce sedí ještě Pirlo s Marchisiem, mohou být fanoušci v tomto ohledu zcela klidní.

Přímý přechod do útoku, zrychlení a schopnost přečíslení, to vše je úděl křídel. I na tomto postu Juve posilovalo, přišli Estigarribia a Elia. Právě Holanďan zápas začínal ze své oblíbené levé strany. Eljero Elia, muž proklínaný i vzývaný. Mnoho odborníků ho obdivuje, podobně velká část jej kritizuje. V tomto zápase ale patřil k nejlepším hráčům na hřišti. Do hry Juventusu vnesl přesně to, co turínský klub potřeboval - rychlost, agresivitu a techniku. To vše za jeden večer. Navíc se poctivě vracel a na své konto si připsal i dvě nebezpečné střely a několik povedených průniků do vápna. S nečekaně bojovným nasazením pomáhal tvořit hru a přispíval k ofenzivnímu pojetí trenéra Conteho. To samé se ale nedá říct o druhém křídle, které představoval Simone Pepe. Italský reprezentant působil ospalým a unaveným dojmem, nevycházely mu průniky do vápna ani centry. Uvidíme, jak si v boji o místo povede s Milošem Krasičem.

Poslední částečkou soukolí nového Juventusu je útok. Že má těchto hráčů trenér k dispozici víc, než je potřeba, je dobře známý fakt. Nyní tedy měl dost času na vyzkoušení všech. Začal kapitán Alex Del Piero společně s Matrim. Oba hráči se výborně doplňovali a obzvláště Matri působil velmi živě. Dokázal se prosazovat v hlavičkových soubojích, předvedl dobrou orientaci a chuť útočit. Neskóroval. Proto přišel na řadu Quagliarella s Tonim. Co se první dvojici nepovedlo, zvládla druhá během deseti minut, po jejich spolupráci se vysoký Ital prosadil a poslal Juve do vedení. Antonio Conte se nebojí experimentů a dokázal to, když poslal na hřiště tři nováčky. Barzagliho nahradil Liviero a vedl si více než dobře, nebál se založit akci, ale nezapomínal také bránit.

Právě neproměnění šancí a laxnost celého týmu v závěru utkání mají podíl na tom, že Juve si z prvního zápasu v Juventus Areně (název ještě není oficiální) nezaslouží plný bodový zisk. Ke konci totiž Lee Hughes srovnal po nepřehledné situaci ve vápně na konečných 1:1. Tento gól Angličany ještě více nabudil a jejich nájezdy do míst nebezpečných pro Juve byly častější a nebezpečnější. Minimální napadání hráči, kteří by to měli mít v popisu práce, vedlo ke kombinovanějšímu projevu Notts County. Rozhodčí v závěru neměl důvod nastavovat čas a prvních 90 minut na novém stadionu tedy skončilo remízou.

Situace tedy zůstává stejná, Juventus nezklamal, ale ani nepřesvědčil. Nová éra začíná podobnými tóny, kterými končila ta předchozí, lehce frustrující melodie kombinovaná s melancholií a optimisticky laděnými vokály. Soubor dirigenta Conteho má za sebou první vystoupení, ale dojmy jsou více než rozladěné.

Oficiální sestavy:
Juventus: Buffon - Motta, Barzagli, Bonucci, De Ceglie - Vidal, Pazienza - Pepe, Del Piero, Matri, Elia.
Notts County: Burch - Kelly, Edwards, Pearce, Demontagnac - Hawley, Bishop, Stirling, Ravenhill - Allen, Mahon.