Nizozemsko, nebo USA? Finalistky ženského MS tváří v tvář
Zaujalo nás
Konec ženského mistrovství světa se nachýlil. Včera Švédky překazily Angličankám obhajobu bronzu a dnes přijde na řadu samotné finále mezi USA a Nizozemskem. My jsme na těchto stránkách prozatím zpravodajství z MS zanedbávali, jelikož se bohužel krylo s dalšími turnaji, ale teď vám jdeme vše alespoň částečně vyhradit...
Finále se rozehraje v pět hodin večer, a nebude se tak překrývat s žádným jiným finálem. Stále je sice poněkud bizarní, že v jeden den vrcholí hned tři velké mezinárodní turnaje, ale takhle si aspoň někdo naladí i finálové zápasy jihoamerické Copy a severoamerického Gold Cupu, takže dobře pro ně.
Na rozdíl od finále mužského Eura před třemi lety, které se odehrávalo v Paříži, bude tuto bitvu o zlato hostit Lyon, což dává ve skutečnosti větší smysl, než se na první pohled zdá. Ačkoliv je totiž aktuálně Paříž ve Francii neoddiskutovatelným centrem mužského fotbalu, pro ženskou kopanou jsou přeci jen důležitější jiná sídla.
V Remeši se v 60. letech rozjížděla obnova zatracené ženské fotbalové scény, pročež se tam nyní dočkali i jednoho osmifinále. V Montpellieru zase tehdejší prezident Louis Nicollin roku 2001 zakládal první ženský profesionální tým v zemi, a také na jihu Francie si letos užili jeden vyřazovací souboj.
Ovšem současná ženská fotbalová scéna patří Olympique Lyon (l’OL), a proto se právě v metropoli regionu Auvergne-Rhône-Alpes odehrála již obě semifinálová střetnutí, a v plánu je tam i samotný vrchol šampionátu. Paříž se dvěma obřími stadiony si může trhnout; jeden je ostatně příliš malý (pro 48 tisíc diváků) a druhý zase příliš velký (pro 80 tisíc diváků), takže se velké premiéry dočká 59tisícový Groupama Stadium.
Prezident l‘OL Jean-Michel Aulas ženskou sekci klubu založil roku 2004 a od té doby Olympique Lyonnais Féminin hned třináctkrát (!) slavil národní titul a šestkrát dobyl také největší evropskou klubovou soutěž, Ligu mistryň. Na lyonský ženský fotbal teď ve Francii chodí nejvíce lidí (v dubnu l’OL stanovil francouzský rekord; bezmála 26 tisíc diváků) a profesionálky si tam užívají nevšedního zacházení. Na rozdíl od situace v Paris Saint-Germain, které v poslední době rovněž výrazně investuje do ženského týmu, lyonské fotbalistky využívají stejné tréninkové zázemí a každý domácí zápas hrají na stejném stadionu jako jejich mužští kolegové.
Jean-Michel Aulas samozřejmě snil o tom, že v Lyonu jednou pohostí i mnohé své klubové zaměstnankyně; když ne rovnou ve finále, tak aspoň v semifinále. Ovšem takovou představu ještě o zápas dříve rozehnaly nemilosrdné Američanky — a to navíc ve zpropadené Paříži. Lyon se takhle "vlastních" les Bleues se šesti klubovými oporami stabilně v základu nakonec ani jednou nedočkal. Přesto se dnes na Američanky s Nizozemkami očekává vyprodaný stánek.
Před čtyřmi lety jsem před finále minulého ročníku ženského světového šampionátu sepisoval článek s titulkem "USA versus Japonsko aneb tři důvody proč si naladit finále MS žen". Letos se rovněž budeme veskrze zabývat důvody, avšak naladění tohoto článku ― stejně jako jeho výchozí pozice ― už bude výrazně odlišné.
Zatímco čtyři roky zpátky jsem cítil potřebu vás přesvědčovat, proč si vrchol největšího ženského fotbalového svátku vůbec v první řadě naladit, tentokrát si můžu dovolit tenhle začátečnický krok přeskočit.
Před pár týdny jsme si ostatně na těchto stránkách vyjasnili, nakolik se ženská kopaná za poslední roky posunula, a že se nikdy nejednalo o jakousi lacinou kopii mužské kopané, nýbrž o svébytný sport.
K mým měsíc starým slovům mám potom nutkání přidat ještě dva výchozí body vrchem, které se dle různých diskuzí během mistrovství nezdají být úplně všemi sdílené. Osobně totiž mohu dosvědčit, že ženský fotbal opravdu lze sledovat, a skutečně si ho lze užít
A) aniž by se každý čin každé fotbalistky srovnával skaždým vybraným krokem každého vybraného fotbalisty;
B) aniž by se každý jeden zhlédnutý zápas ženského mistrovství světa okamžitě hodnotil v kontextu desítek zápasů libovolného mužského turnaje.
Zejména to druhé přece nedává ani ten základní smysl.
Tentokrát každopádně nebudeme ztrácet čas s žádným "proč", kdepak. Časy se beztak změnily natolik, že vás teď mám už dávno poslušně usazené na gauči v dresech s nápisy Rapinoe či Miedema.
Místo toho se tedy pojďme zaměřit na mnohem zábavnější a podstatně méně depresivní otázky typu "kvůli komu", nebo "vzhledem k čemu" fandit oběma finalistům. Pravda, to vše vlastně pořád spadá do všeobjímajícího rendlíku "proč", ale co taky na tomhle světě nespadá?
Formát bude tentokrát poněkud experimentální ― pojmeme to formou srovnání obou účastníků finále, Američanek s Nizozemkami, přičemž na základě mého zhodnocení vybraných faktorů či aktérů již bude pouze na vás vybrat si, komu to ve finále vlastně přát.
USA: Američanky doposud na MS vždy prošly alespoň do semifinále, o zlaté medaile si zahrají už popáté v historii, před čtyřmi lety se USA stalo prvním ženským národním týmem se třemi vavříny na kontě a letos se plánuje stát také prvním úspěšným obhájcem titulu v dějinách. Pokud si finále naladíte, můžete přihlížet potuplování již dávno zrozené dynastie, která se hravě vyrovná i těm nejlepším mužským, ba je v případě dalšího zlata dokonce pohodlně předčí (bavíme se např. o Brazílii let 1938-70 či Německu let 1966-1990).
Američanky jsou tedy v podstatě prototypem favoritek, a proto nikdo nemešká ani vteřinu, jakmile se objeví i ten sebemenší důvod si rýpnout do "klasické americké arogance". Jenom na tomto turnaji to vedlo i ke směšným obviněním ze špehování Anglie, když se manažerka amerického národního týmu vydala na běžnou obhlídku hotelu, kam by se v případě vyhraného semifinále Američanky musely stěhovat. Co čert nechtěl, v tom samém hotelu už tou dobou hnízdily anglické soupeřky v onom semifinále, a tak byl oheň hnedle na střeše. (Výběr hotelu je nicméně na FIFA, nikoliv na jednotlivých reprezentacích, a proto dává smysl, že jde někdo vybraný hotel předem okouknout ― proto "směšné". Nehledě na to, že Angličanky toho času ani fyzicky nebyly na hotelu.)
Kritizování oslav po každé brance během výsledné 13gólové demolice Thajska už dávalo o chloupek víc smyslu, ale opravdu jenom o chloupek. Já osobně tedy po někom, kdo zrovna vstřelil gól na největší akci svého sportu, žádnou svěšenou hlavu a omluvy žádat nemíním. Pokud by mě něco v roli outsidera urazilo, byla by to spíš právě naopak předstíraná kajícnost. A všechny góly se koneckonců slavily úsporně, naprosto všedně (na rozdíl od jiných amerických oslav)... nebylo to tak, že by Alex Morgan po své páté trefě na 12:0 nasedla do kajaku a minutu předstírala, že sjíždí Amazonku. A vůbec, celý týden se to řešit rozhodně nemuselo.
Nizozemsko: Vyslankyně země tulipánů se staly teprve osmým výběrem, který to v historii MS žen dotáhl až do finále, a dosáhly toho, aniž by to jediný nizozemský celek kdy dopracoval alespoň do semifinále evropské Ligy mistryň, což se o Norsku, Švédsku ani Německu ― zbylých třech evropských finalistech ― říct nedá.
Na klubové scéně tedy Nizozemky nekralují, ale jako o černých koních se o nich mluvilo už před minulým MS, dokud tedy Oranje nezklamaly těsným postupem ze skupiny a následným osmifinálovým krachem. Na druhou stranu, ono osmifinále hrály s pozdějšími finalistkami z Japonska a letos jim to v téže fázi šampionátu ukázkově vrátily, takže to jsou za mě plusové body pro Lvice co do síly příběhu.
A pak je tu samozřejmě předloňský triumf na mistrovství Evropy; doposud si finále MS coby úřadující šampionky Evropy zahrály pouze Němky, a to rovnou třikrát v letech 1995, 2003 a 2007. V obou případech z tohoto tisíciletí nakonec braly zlaté medaile, mohou tedy Nizozemky letos navázat? Vyloučit to určitě nelze.
Kdo má navrch: Dynastie je krásná věc, ale takhle jasným favoritkám se přece na úkor debutantek ve finále odjakživa nefandí. Jasné Nizozemsko.
USA: Onen debakl Thajska se odehrál hned na úvod šampionátu (což dané gólové oslavy taky činí o poznání pochopitelnějšími), a rovnou v prvním poločase následujícího utkání s Chile (kdy už vedly jasně 3:0) také Američanky naposledy vypadaly jako nespoutané, ofenzivní družstvo. Se Švédkami, které zjevně nebyly příliš motivované (samy si už tou dobou zajistily postup), se pak ještě vypořádaly mechanicky a s přehledem (2:0), a tak nakonec závěrem skupinové fáze sklízely ovace.
Zaslouženě. Poprvé v dějinách Američanky v prvních třech duelech neinkasovaly; a poprvé v historii celého ženského MS se stalo, aby jeden tým ve skupině nastřádal tolik gólů jako ony (18).
Ve vyřazovací fázi už nicméně přihlížíme docela odlišné verzi USA. Tři nepříliš přesvědčivé výhry 2:1, z toho jedna hned na úvod vydolovaná čistě díky penaltám, a trenérka Jill Ellis pod neustálou palbou kritiky pro své volby zahajovacích jedenáctek.
Holt když máte útočný trojzubec skládat z výběru Tobin Heath - Alex Morgan - Megan Rapinoe (startovaly první a třetí zápas) a Carli Lloyd - Christen Press - Mallory Pugh (startovaly druhý zápas), potom je jednoduché vám zároveň závidět, a zároveň vůbec ne. Tohle je vpravdě složitá úloha. Na druhou stranu, posadit jednu z nejlepších záložnic planety Lindsey Horan pro čtvrtfinále s Francií by si troufl opravdu málokdo.
Nizozemsko: Před čtyřmi lety se Nizozemky trápily ve skupině s Čínou, Kanadou a Novým Zélandem, aby ji završily se skóre 2:2. Ani tentokrát se střelecky nepředaly, když čelily ze dvou třetin těm samým soupeřkám (Kanada, Nový Zéland), ale aspoň při skóre 6:2 braly všech devět bodů. Progres by tam byl. I když pět z oněch šesti gólů si Oranje schovaly až na druhé poločasy a Novozélanďanky udolaly teprve gólem v nastavení, takže s prohlášeními o dalším kroku vpřed to po skupinové fázi nikdo moc nepřeháněl.
A pak přišly vyřazovací boje a všechny pochyby se vesměs do puntíku potvrdily. Japonsku zlomila srdce diskutovaná pozdní penalta, Itálie padla až v poslední dvacetiminutovce, a Švédsko to s Nizozemkami dotáhlo až do prodloužení, přičemž po většinu času tahalo spíš za delší konec provazu a pokořila ho jen jedna skvěle umístěná střela ze střední vzdálenosti.
Kdo má navrch: Na cynickou, leč historickou skupinovou fázi USA se už pomalu zapomíná, ale právě tenhle faktor musí Američankám tuto kategorii přihrát. Od osmifinále je to od obou ta samá upracovaná písnička.
USA: Vzpomínáte si, jak Hope Solo na olympiádě v Riu po senzačním čtvrtfinálovém krachu se Švédkami označila soupeřky za zbabělkyně? Inu, tentokrát by se totéž na určité úrovni dalo říct o Američankách. Jak jinak si lze vysvětlit jejich kompletní potlačení jakýchkoliv útočných choutek v druhé půli semifinále, kdy Angličankám skoro až dobrovolně přepouštěly balon a byly jenom rády, že White vstřelila gól z milimetrového ofsajdu a Houghton vzápětí neproměnila penaltu. Američanky si zasloužily řádně vytrestat.
Čistě na papíře je tohle tým nabitý ofenzivními hvězdami. Problém je prostě v negativním přístupu. V semifinále se Američanky jaly zdržovat už dobrých 12-15 minut před koncem za stavu 2:1. Podobně to vypadalo ve čtvrtfinále s Francií, kdy USA vedlo od 65. minuty 2:0 a pak už jenom betonovalo. Francie snížila a do poslední chvíle tlačila.
Američanky přežily tenkrát, přežily též podruhé, ale dají to případně i do třetice?
USA zatím nikdy na MS neprohrálo poté, co se ujalo vedení jako první (35 výher, čtyři remízy), a na tomto šampionátu zatím tuto statistiku řádně pokouší. Jill Ellis stejně jako celý svět moc dobře ví, že její standardní 4-3-3 funguje a plodí góly, přesto po pauze typicky sahá ke konzervativnímu 5-4-1 se záložnicí Julie Ertz zataženou mezi stoperkami a oběma křídelnicemi hluboko v poli.
Američanky prosluly svým presinkem i schopností vyvést míč středem hřiště v rychlosti a s nápadem; takové jevy se nám ale v druhých poločasech těchto vyřazovacích bojů vůbec nenaskýtají, protože jejich obranná ulita je prostě moc hluboko posazená a příliš negativní.
Nizozemsko: Jak už jsme si řekli, Nizozemky si naopak to nejlepší schovávají na druhé poločasy, což slibuje zajímavou konfrontaci. Anebo se obě strany kompletně vyruší a čeká nás nuda. Těžko říct. Každopádně o Nizozemkách platí leccos, co jsme si pověděli o Američankách. Taky mají na víc, a zároveň to vypadá, že jim začínají povážlivě docházet síly.
Lieke Martens je od osmifinále napůl zraněná a Vivianne Miedema v semifinále kazila i ty nejjednodušší přihrávky, což jí není vůbec podobné. V konečném důsledku lze říci, že do finále z daného semifinále nepostoupil nutně ten lepší tým; Švédky měly min. dvě obří šance.
Na druhou stranu, Švédky jsou vynikajícími obranářkami a Nizozemky leckdy strážily vyloženě na tělo, což se v americkém podání nemusí opakovat. A skutečností stále je, že křídelnice Beerensteyn má v rukávu plno zajímavých triků a na "desítce" se pohybuje úskočná Danielle van de Donk menšího vzrůstu, která je přesně tím prototypem hráčky, kterou milujete, jakmile ji máte ve vlastním týmu, ale (s respektem) nenávidíte, jakmile hraje proti vám. Když je to zapotřetí, jako v závěru semifinále, chodí si chytře pro fauly a provokuje. A s balonem je vždy šikovná, nevyzpytatelná.
Kdo má navrch: Ani jeden z týmů neaspiruje na ten nejatraktivněji hrající ve vyřazovací fázi, ale profesury byly Američanky schopné i před čtyřmi lety a ve finále explodovaly ve výhru 5:2. Takže se teď pokusím přivolat jejich odvážnější tvář a tuhle kategorii s přimhouřením oka přiklepnu jim.
USA: Hrdinka minulého MS Carli Lloyd, která tehdy vstřelila gól ve všechvyřazovacích utkáních včetně hattricku ve finále, tentokrát pouze střídá a typicky jen na pár posledních minut, takže ta to asi nebude. Ale kandidátky se stále najdou. Pokud Jill Ellis opět nerupne v hlavě a nezahraje to se zahajovací jedenáctkou "na jistotu", v srdci zálohy budeme mít to potěšení sledovat Lindsey Horan, patrně nejkompletnější záložnici na světě, která sama o sobě dovede strhnout i rozhodnout celé zápasy.
Horan je gólová, míč podrží i vyhraje, a... no hlavně se proboha nesmí posadit. Jinak je na ní vždy spolehnutí. Horan na lavičce je ekvivalentem posazení takového Modriće uprostřed loňského MS mužů na úkor nějakého defenzivního záložníka ― jakákoliv racionální úvaha ztrácí váhu, jakmile si člověk znovu zopakuje větu "Luka Modrić sedí, mezi náhradníky, nevysvlečený". Lindsey Horan je ten samý případ.
A pak je tu Christen Press, která se do základu dostala pro semifinále s Anglií jen díky lehkému zranění Megan Rapinoe a zápas načala přesnou hlavičkou již v deváté minutě, přičemž otevírací gól, jak známo, neomylně předznamenává konečný triumf USA.
Věčná náhradnice si tak prožila svou velkou satisfakci poté, co 1) nehrála poslední dva zápasy minulého MS; 2) prohrála všechna tři utkání playoff americké ligy; 3) roku 2014 prohrála své jediné finále evropské Ligy mistryň se švédským Tyresö; a 4) neproměnila rozhodující penaltu ve čtvrtfinále olympiády v Riu.
Možná je právě tohle její turnaj; po dlouhém vysedávání za natřískanou generací Alex Morgan, Megan Rapinoe, Tobin Heath či svého času Sydney Leroux by jí to nešlo nepřát.
Nizozemsko: Sherida Spitse je excelentní exekutorkou standardních situací a Nizozemkám tak každým utkáním dává až neférovou výhodu. Tohle je totiž tým, který typicky generuje větší hodnotu "expected goals" (xG; očekávaných gólů na základě kvality střeleckých příležitostí) ze standardních situací než ze hry, a často zcela jasně. Byl to případ osmifinále, čtvrtfinále i semifinále.
Proti Japonsku Spitse od rohového praporku asistovala u první branky; proti Itálii její donáška pro změnu z přímých kopů stála za oběma trefami při výhře 2:0, a její charakteristicky naplocho kopané, ostré rohové kopy hodně štípaly i proti Švédkám.
Kdo má navrch: Síla Nizozemek na standardkách je tak fenomenální, že se k nim v tomto bodě nelze jinak než mírně naklonit, ať už Lindsey Horan osobně zbožňuji jakkoliv.
USA: Všichni nesnáší videoasistenta rozhodčího (VAR), a téměř všichni zdá se nesnáší Američanky, takže tohle je pověstný match made in heaven. Ale zas tak žhavé to taky není.
Takhle, na letošním MS žen video napáchalo tuny škod a snad každý zápas jím je alespoň nějak potřísněný, ale možná i proto nelze kategoricky vyvrátit či potvrdit, že by Američanky z nové technologie nějak systematicky těžily. Video dává, video bere.
V semifinále byly kontroverzní rozhodnutí dvě, a vždy jedna na tu i onu stranu ― špička nohy Ellen White v ofsajdu, kvůli níž VAR neuznalo gól na 2:2, a následně nařízení penalty proti Američankám, kterou kapitánka Anglie Steph Houghton nedala. V semifinále se Francouzky v závěru dožadovaly ruky při zblokované střele, a měly na penaltu asi jakýž taký nárok, jinak ale ticho po pěšině. No a osmifinále sice rozhodly dvě penalty, jenže obě byly především dílem nešikovnosti Španělek, nikoliv VAR.
Nizozemsko: Semifinále Nizozemsko-Švédsko vešlo do dějin jako možná druhé utkání tohoto šampionátu, které nebylo výrazně poskvrněno zvláštním užitím VAR či ještě podivnějším rozhodnutím na jeho doporučení. Tím prvním bylo čtvrtfinále Nizozemska s Itálii. A to je holý fakt. (Anebo spíš ne.) Taky je ale holý fakt, že osmifinále předtím rozhodla penalta po sporně nastřelené ruce Japonky.
Já bych vám přitom v tomto bodě rád řekl, jestli to ruka vážně byla nebo ne, ale vzhledem k tomu, že si FIFA dovolila změnit pravidlo o tom, jak nastřelené ruce ve vápně posuzovat, doslova v půlce rozehraného mistrovství světa, nikdo už teď ani nedokáže říct, jak má taková hra rukou ve vápně prakticky vypadat, takže se do žádné analýzy pouštět radši nebudu.
Kdo má navrch: Ani jeden tým si ani zdaleka neprošel takovým VAR kolotočem jako třeba Kamerunky s Angličankami, ale Nizozemky byly protagonistkami dvou vyloženě všedních zápasů, kde VAR vesměs nehrálo žádnou roli, takže tohle dáme jim.
USA: Ať už jste se zrovna snažili ženské MS za poslední měsíc ignorovat, jak jste chtěli, existuje velká šance, že Megan Rapinoe jste se stejně kompletně nevyhnuli. K jejím slovům a činům se vyjadřoval úplně každý, od novinářů přes prvního a posledního "influencera" své generace až po samotného prezidenta Spojených států amerických. Co je ale důležité vědět v první řadě: Megan Rapinoe není ikonou proto, že odmítla v případě triumfu na MS navštívit Bílý dům. Taková gesta se řeší neustále, doslova po každém aspoň nějak významném vítězství kohokoliv kdekoliv v USA, a nemusí to ani nutně být kvůli názorům (na) Donalda Trumpa.
Místo toho je Rapinoe mimořádnou postavou svého sportu ― a sportu obecně ― pro tisíc lepších, unikátnějších důvodů. Rapinoe se totiž na každém kroku a v téměř každém ohledu vzpírá bohužel stále častému mužskému náhledu na ženský fotbal optikou "drž hubu a krok, a hlavně přitom dobře vypadej".
Ne snad že by se Rapinoe při hraní neměla k světu ― její vlasy jsou například vždy dokonalé (a nyní levandulové). Ona ale hlavně nedrží ani tu hubu ani ten krok. Dlouhodobě vede boj za rovné platové podmínky ve srovnání s (mnohem méně úspěšnými) mužskými protějšky. Jako otevřená lesba roku 2014 napsala komentář s výmluvným titulkem "Your Team Can’t Handle a Gay Player? Then Your Team Sucks". Poté, co si Collin Kaepernick na protest proti policejní brutalitě vůči černošskému obyvatelstvu slavně klekl při americké hymně, Rapinoe se okamžitě přidala a dodnes hymnu ani nezpívá. Kromě LGBT+ komunity (v jejímž rámci podporuje organizace jako GLSEN nebo Athlete Ally) je Rapinoe též velkou inspirací svému bratrovi, který teprve letos opustil vězení pro užívání a obchod se zakázanými látkami, a přispívá na projekt Darfur United.
Krom toho všeho je pak Megan Rapinoe, jen tak mimochodem, rovněž jednou z nejlepších tvořivých záložnic, jaké kdy planeta Země poznala, po každém důležitém gólu si uleví "FUCK YEAH", dle svých slov "nevěří lidem, kteří nepijou kafe" (plně schvaluji), není úplně marná ani ve zpěvu a hře na kytaru, a po jedné vstřelené brance krátce zapěla Springsteena. Taková je, prosím pěkně, Megan Rapinoe, a to ještě ve zkratce. Prostě svá, a zatraceně úžasná.
Nizozemsko: Je jí teprve 26 let, a přece je jednou z pouhých třech majitelek stovky startů za reprezentaci. Před dvěma lety byla Lieke Martens jmenována nejlepší hráčkou světa dle UEFA i FIFA poté, co se jako pozdější nejužitečnější hráčka turnaje vžila do role hlavní tahounky Nizozemek na cestě za jejich prvním titulem evropských šampionů. Před čtyřmi lety vstřelila také premiérový gól své země při jejím debutu na velké scéně.
Jejím idolem je Ronaldinho, a jako on se taky na hrací ploše mnohdy chová. "Když jsem byla menší, musela jsem hrát s klukama, protože dívčí týmy skoro neexistovaly. Moji spoluhráči věděli, co dokážu, a byli rádi, když mě měli v týmu. Protihráči mě pak o to víc okopávali, protože je štvalo, jak jsem skrz ně driblovala. Učinilo mě to silnější," prohlásila kdysi současná hráčka Barcelony, kde Ronaldinho prožil svá nejlepší léta.
Lieke Martens dokáže gól vstřelit i připravit, a byť nástup Vivianne Miedemy nelze podceňovat, nadále platí za největší tvář Nizozemska. Celá země tulipánů se teď tedy sborově modlí, aby se dal do pořádku její poraněný palec, s nímž laboruje již od osmifinále (kdy na něj při oslavě jednoho z jejích dvou gólů proti minulým finalistkám z Japonska omylem dupla spoluhráčka), a kvůli němuž v posledním utkání střídala již o poločase. Martens včera netrénovala, ale v dřívějších rozhovorech byla optimistická, tak snad. Bez ní by to nebylo ono.
Kdo má navrch: Se vším respektem k Lieke Martens zde nelze jinak než dílčí výhru přiklepnout USA. Megan Rapinoe by zastínila kohokoliv a kdykoliv, ať už se to Piersi Morganovi pozdává, nebo ne.
USA: Obvyklá podezřelá, Alex Morgan. Napříč turnajem se sice mluví o tom, že hraje na jedné noze kvůli bolavému kotníku a občas to tak skutečně vypadá, protože je koneckonců okopávaná v jednom kuse, ale on je pro ty všechny ostré výpady dobrý důvod ― Alex Morgan do Francie stále přijela jako vyhlášená kanonýrka. Ačkoliv se po pěti fících do sítě Thajska na pár zápasů odmlčela, znovu procitla v tu pravou chvíli, skrze vítězný gól semifinále, který vstřelila symbolicky na své třicáté narozeniny a klasicky hlavou.
Na onom gólu byla každopádně nejlepší oslava ― asi ta nejvkusnější "urážka" jednoho národa, jakou jsem kdy viděl. Jemné usrknutí čaje z miniaturního šálku proti Angličankám? Ano ano, stokrát ANO. I když to zrovna nebylo o páté, ale o půl desáté. A já už se teď nemůžu dočkat, až Morgan vstřelí gól i Nizozemkám a následně začne se spoluhráčkami na hrací ploše strouhat goudu nebo zpod trenýrek vytáhne falešný joint.
Nizozemsko: V širším kontextu je Vivianne Miedema naprostý fenomén. Útočnice Arsenalu se na tomto turnaji díky dvěma zásahům proti Kamerunu stala nejlepší střelkyní v historii nizozemského národního týmu (nyní na 61 gólech), a takového milníku tehdy dosáhla při pouhém 77. startu. Žena, kterou překonala (Manon Melis), na svých 59 zásahů vypotřebovala hned 136 vystoupení.
Na klubové scéně je to s Miedemou podobné; podobně nezastavitelné. V této sezoně předčila rekordní počet branek na jeden ročník anglické ligy už v lednu (zastavila se na 22 zářezech ve 20 startech) a nakonec Gunners zajistila jejich opětovný návrat na trůn po dlouhé sedmileté pauze. I její model Robin van Persie se při takovém zjištění musel zastydět.
Vivianne Miedema zároveň teprve za týden oslaví 23. narozeniny, takže věru není pochyb o tom, že je speciálním talentem.
Na druhou stranu, v reprezentaci jsme zatím letos pod vedením Sariny Wiegman tu nejlepší verzi Miedemy neviděli. Částečně se to zdá být vinou únavy a Miedema skutečně občas pálí věci, které normálně nepálí, ale do značné míry je to dané také její rolí na hřišti. V Arsenalu se často zapojuje do mezihry, zde se po ní chce spíš omezené operování na hrotu útoku, na což je jí trochu škoda.
I tak Miedema zvládla vsítit už tři góly a její technika i herní inteligence zůstávají na prvotřídní úrovni. Útočnice Arsenalu se zvláště vyžívá v naznačení střely a potáhnutí balonu, čímž často mate soupeřky. Stačí jedno polevení v koncentraci a míč se třepotá v síti.
Kdo má navrch: Hlavně vzhledem k přetrvávajícím zdravotním problémům Alex Morgan dávám přednost Miedemě a tedy další bod Nizozemkám; u obou nicméně platí, že se tu zatím svého stropu nedotkly a malinko se hledají.
USA: Kdokoliv měl přicházet po legendární Hope Solo, ten to měl automaticky ztížené, ovšem Alyssa Naeher se s nelehkou úlohou vypořádává více než znamenitě. Po třicítce, a přece bez valných zkušeností na mezinárodní scéně ve Francii dlouho nenacházela svou pokořitelku a v semifinále se stala vůbec první Američankou v historii, která ve vyřazovacích bojích zlikvidovala penaltu (mimo rozstřely).
Od osmifinále se Španělskem, kdy ji nachytala Hermoso dloubákem zpoza vápna, vypadá Naeher soustředěně a v semifinále zářila i mimo penaltu, když v první půli především krásně vyškrábla ze šibenice kroutící se střelu Keiry Walsh.
Nizozemsko: Častým návrhem na změnu v ženském fotbale je úprava velikosti branek vzhledem k průměrné výšce gólmanek. A já vám říkám: pokud se na zmenšení svatyň opravdu někdy přistoupí, Sari van Veenendaal už nikdy v životě neinkasuje.
Brankářka Arsenalu byla v semifinále se Švédskem neskutečná, když jednou reflexivním zákrokem odvracela střelu z velké blízkosti a podruhé konečky prstů posouvala gólovou střelu na tyč. Zákrok turnaje? Posuďte sami. Já byl jako u vytržení.
Van Veenendaal není nejzkušenější gólmankou v nizozemské nominaci a dokonce už neplatí ani za neohroženou jedničku svého londýnského klubu, ale na tomto turnaji se zatím revanšuje parádním způsobem a Nizozemky do finále povede i s kapitánskou páskou, tedy s extra motivací. Zatím je ve Francii bezchybná.
Kdo má navrch: Van Veenendaal je v tuhle chvíli patrně nejžhavější kandidátkou na Zlatou rukavici, a tudíž i mou favoritkou. Na Naeher má mimochodem rovnou pět cenťáků navíc, a i takové detaily mohou v konečném zúčtování klidně rozhodovat. Nizozemsko.
Tak tady to máte. Sedm kategorií,úplnou náhodou strategicky zvolené liché číslo, a Nizozemky to těsně uhrály "na sympatie" se skóre 4:3. Pár sekcí bylo nicméně vážně o fous, takže výklad všeho opět nechám na vás. A pokud na mé skóre nehodláte hledět vůbec, ani to vám nebudu zazlívat.
Hlavně se v pět nezapomeňte pohodlně usadit a finále bedlivě sledovat; já kvůli tomu vynechávám i celý jeden poločas osmifinále Afrického poháru. Tak hodně zábavy mně i tobě, a fotbalu zdar!
Finále se rozehraje v pět hodin večer, a nebude se tak překrývat s žádným jiným finálem. Stále je sice poněkud bizarní, že v jeden den vrcholí hned tři velké mezinárodní turnaje, ale takhle si aspoň někdo naladí i finálové zápasy jihoamerické Copy a severoamerického Gold Cupu, takže dobře pro ně.
Na rozdíl od finále mužského Eura před třemi lety, které se odehrávalo v Paříži, bude tuto bitvu o zlato hostit Lyon, což dává ve skutečnosti větší smysl, než se na první pohled zdá. Ačkoliv je totiž aktuálně Paříž ve Francii neoddiskutovatelným centrem mužského fotbalu, pro ženskou kopanou jsou přeci jen důležitější jiná sídla.
V Remeši se v 60. letech rozjížděla obnova zatracené ženské fotbalové scény, pročež se tam nyní dočkali i jednoho osmifinále. V Montpellieru zase tehdejší prezident Louis Nicollin roku 2001 zakládal první ženský profesionální tým v zemi, a také na jihu Francie si letos užili jeden vyřazovací souboj.
Ovšem současná ženská fotbalová scéna patří Olympique Lyon (l’OL), a proto se právě v metropoli regionu Auvergne-Rhône-Alpes odehrála již obě semifinálová střetnutí, a v plánu je tam i samotný vrchol šampionátu. Paříž se dvěma obřími stadiony si může trhnout; jeden je ostatně příliš malý (pro 48 tisíc diváků) a druhý zase příliš velký (pro 80 tisíc diváků), takže se velké premiéry dočká 59tisícový Groupama Stadium.
Prezident l‘OL Jean-Michel Aulas ženskou sekci klubu založil roku 2004 a od té doby Olympique Lyonnais Féminin hned třináctkrát (!) slavil národní titul a šestkrát dobyl také největší evropskou klubovou soutěž, Ligu mistryň. Na lyonský ženský fotbal teď ve Francii chodí nejvíce lidí (v dubnu l’OL stanovil francouzský rekord; bezmála 26 tisíc diváků) a profesionálky si tam užívají nevšedního zacházení. Na rozdíl od situace v Paris Saint-Germain, které v poslední době rovněž výrazně investuje do ženského týmu, lyonské fotbalistky využívají stejné tréninkové zázemí a každý domácí zápas hrají na stejném stadionu jako jejich mužští kolegové.
Jean-Michel Aulas samozřejmě snil o tom, že v Lyonu jednou pohostí i mnohé své klubové zaměstnankyně; když ne rovnou ve finále, tak aspoň v semifinále. Ovšem takovou představu ještě o zápas dříve rozehnaly nemilosrdné Američanky — a to navíc ve zpropadené Paříži. Lyon se takhle "vlastních" les Bleues se šesti klubovými oporami stabilně v základu nakonec ani jednou nedočkal. Přesto se dnes na Američanky s Nizozemkami očekává vyprodaný stánek.
Před čtyřmi lety jsem před finále minulého ročníku ženského světového šampionátu sepisoval článek s titulkem "USA versus Japonsko aneb tři důvody proč si naladit finále MS žen". Letos se rovněž budeme veskrze zabývat důvody, avšak naladění tohoto článku ― stejně jako jeho výchozí pozice ― už bude výrazně odlišné.
Zatímco čtyři roky zpátky jsem cítil potřebu vás přesvědčovat, proč si vrchol největšího ženského fotbalového svátku vůbec v první řadě naladit, tentokrát si můžu dovolit tenhle začátečnický krok přeskočit.
Před pár týdny jsme si ostatně na těchto stránkách vyjasnili, nakolik se ženská kopaná za poslední roky posunula, a že se nikdy nejednalo o jakousi lacinou kopii mužské kopané, nýbrž o svébytný sport.
K mým měsíc starým slovům mám potom nutkání přidat ještě dva výchozí body vrchem, které se dle různých diskuzí během mistrovství nezdají být úplně všemi sdílené. Osobně totiž mohu dosvědčit, že ženský fotbal opravdu lze sledovat, a skutečně si ho lze užít
A) aniž by se každý čin každé fotbalistky srovnával s
B) aniž by se každý jeden zhlédnutý zápas ženského mistrovství světa okamžitě hodnotil v kontextu desítek zápasů libovolného mužského turnaje.
Zejména to druhé přece nedává ani ten základní smysl.
Tentokrát každopádně nebudeme ztrácet čas s žádným "proč", kdepak. Časy se beztak změnily natolik, že vás teď mám už dávno poslušně usazené na gauči v dresech s nápisy Rapinoe či Miedema.
Místo toho se tedy pojďme zaměřit na mnohem zábavnější a podstatně méně depresivní otázky typu "kvůli komu", nebo "vzhledem k čemu" fandit oběma finalistům. Pravda, to vše vlastně pořád spadá do všeobjímajícího rendlíku "proč", ale co taky na tomhle světě nespadá?
Formát bude tentokrát poněkud experimentální ― pojmeme to formou srovnání obou účastníků finále, Američanek s Nizozemkami, přičemž na základě mého zhodnocení vybraných faktorů či aktérů již bude pouze na vás vybrat si, komu to ve finále vlastně přát.
Ústřední narativ
USA: Američanky doposud na MS vždy prošly alespoň do semifinále, o zlaté medaile si zahrají už popáté v historii, před čtyřmi lety se USA stalo prvním ženským národním týmem se třemi vavříny na kontě a letos se plánuje stát také prvním úspěšným obhájcem titulu v dějinách. Pokud si finále naladíte, můžete přihlížet potuplování již dávno zrozené dynastie, která se hravě vyrovná i těm nejlepším mužským, ba je v případě dalšího zlata dokonce pohodlně předčí (bavíme se např. o Brazílii let 1938-70 či Německu let 1966-1990).
Američanky jsou tedy v podstatě prototypem favoritek, a proto nikdo nemešká ani vteřinu, jakmile se objeví i ten sebemenší důvod si rýpnout do "klasické americké arogance". Jenom na tomto turnaji to vedlo i ke směšným obviněním ze špehování Anglie, když se manažerka amerického národního týmu vydala na běžnou obhlídku hotelu, kam by se v případě vyhraného semifinále Američanky musely stěhovat. Co čert nechtěl, v tom samém hotelu už tou dobou hnízdily anglické soupeřky v onom semifinále, a tak byl oheň hnedle na střeše. (Výběr hotelu je nicméně na FIFA, nikoliv na jednotlivých reprezentacích, a proto dává smysl, že jde někdo vybraný hotel předem okouknout ― proto "směšné". Nehledě na to, že Angličanky toho času ani fyzicky nebyly na hotelu.)
Kritizování oslav po každé brance během výsledné 13gólové demolice Thajska už dávalo o chloupek víc smyslu, ale opravdu jenom o chloupek. Já osobně tedy po někom, kdo zrovna vstřelil gól na největší akci svého sportu, žádnou svěšenou hlavu a omluvy žádat nemíním. Pokud by mě něco v roli outsidera urazilo, byla by to spíš právě naopak předstíraná kajícnost. A všechny góly se koneckonců slavily úsporně, naprosto všedně (na rozdíl od jiných amerických oslav)... nebylo to tak, že by Alex Morgan po své páté trefě na 12:0 nasedla do kajaku a minutu předstírala, že sjíždí Amazonku. A vůbec, celý týden se to řešit rozhodně nemuselo.
Nizozemsko: Vyslankyně země tulipánů se staly teprve osmým výběrem, který to v historii MS žen dotáhl až do finále, a dosáhly toho, aniž by to jediný nizozemský celek kdy dopracoval alespoň do semifinále evropské Ligy mistryň, což se o Norsku, Švédsku ani Německu ― zbylých třech evropských finalistech ― říct nedá.
Na klubové scéně tedy Nizozemky nekralují, ale jako o černých koních se o nich mluvilo už před minulým MS, dokud tedy Oranje nezklamaly těsným postupem ze skupiny a následným osmifinálovým krachem. Na druhou stranu, ono osmifinále hrály s pozdějšími finalistkami z Japonska a letos jim to v téže fázi šampionátu ukázkově vrátily, takže to jsou za mě plusové body pro Lvice co do síly příběhu.
A pak je tu samozřejmě předloňský triumf na mistrovství Evropy; doposud si finále MS coby úřadující šampionky Evropy zahrály pouze Němky, a to rovnou třikrát v letech 1995, 2003 a 2007. V obou případech z tohoto tisíciletí nakonec braly zlaté medaile, mohou tedy Nizozemky letos navázat? Vyloučit to určitě nelze.
Kdo má navrch: Dynastie je krásná věc, ale takhle jasným favoritkám se přece na úkor debutantek ve finále odjakživa nefandí. Jasné Nizozemsko.
Dosavadní průběh
USA: Onen debakl Thajska se odehrál hned na úvod šampionátu (což dané gólové oslavy taky činí o poznání pochopitelnějšími), a rovnou v prvním poločase následujícího utkání s Chile (kdy už vedly jasně 3:0) také Američanky naposledy vypadaly jako nespoutané, ofenzivní družstvo. Se Švédkami, které zjevně nebyly příliš motivované (samy si už tou dobou zajistily postup), se pak ještě vypořádaly mechanicky a s přehledem (2:0), a tak nakonec závěrem skupinové fáze sklízely ovace.
Zaslouženě. Poprvé v dějinách Američanky v prvních třech duelech neinkasovaly; a poprvé v historii celého ženského MS se stalo, aby jeden tým ve skupině nastřádal tolik gólů jako ony (18).
Ve vyřazovací fázi už nicméně přihlížíme docela odlišné verzi USA. Tři nepříliš přesvědčivé výhry 2:1, z toho jedna hned na úvod vydolovaná čistě díky penaltám, a trenérka Jill Ellis pod neustálou palbou kritiky pro své volby zahajovacích jedenáctek.
Holt když máte útočný trojzubec skládat z výběru Tobin Heath - Alex Morgan - Megan Rapinoe (startovaly první a třetí zápas) a Carli Lloyd - Christen Press - Mallory Pugh (startovaly druhý zápas), potom je jednoduché vám zároveň závidět, a zároveň vůbec ne. Tohle je vpravdě složitá úloha. Na druhou stranu, posadit jednu z nejlepších záložnic planety Lindsey Horan pro čtvrtfinále s Francií by si troufl opravdu málokdo.
Nizozemsko: Před čtyřmi lety se Nizozemky trápily ve skupině s Čínou, Kanadou a Novým Zélandem, aby ji završily se skóre 2:2. Ani tentokrát se střelecky nepředaly, když čelily ze dvou třetin těm samým soupeřkám (Kanada, Nový Zéland), ale aspoň při skóre 6:2 braly všech devět bodů. Progres by tam byl. I když pět z oněch šesti gólů si Oranje schovaly až na druhé poločasy a Novozélanďanky udolaly teprve gólem v nastavení, takže s prohlášeními o dalším kroku vpřed to po skupinové fázi nikdo moc nepřeháněl.
A pak přišly vyřazovací boje a všechny pochyby se vesměs do puntíku potvrdily. Japonsku zlomila srdce diskutovaná pozdní penalta, Itálie padla až v poslední dvacetiminutovce, a Švédsko to s Nizozemkami dotáhlo až do prodloužení, přičemž po většinu času tahalo spíš za delší konec provazu a pokořila ho jen jedna skvěle umístěná střela ze střední vzdálenosti.
Kdo má navrch: Na cynickou, leč historickou skupinovou fázi USA se už pomalu zapomíná, ale právě tenhle faktor musí Američankám tuto kategorii přihrát. Od osmifinále je to od obou ta samá upracovaná písnička.
Herní styl
USA: Vzpomínáte si, jak Hope Solo na olympiádě v Riu po senzačním čtvrtfinálovém krachu se Švédkami označila soupeřky za zbabělkyně? Inu, tentokrát by se totéž na určité úrovni dalo říct o Američankách. Jak jinak si lze vysvětlit jejich kompletní potlačení jakýchkoliv útočných choutek v druhé půli semifinále, kdy Angličankám skoro až dobrovolně přepouštěly balon a byly jenom rády, že White vstřelila gól z milimetrového ofsajdu a Houghton vzápětí neproměnila penaltu. Američanky si zasloužily řádně vytrestat.
Čistě na papíře je tohle tým nabitý ofenzivními hvězdami. Problém je prostě v negativním přístupu. V semifinále se Američanky jaly zdržovat už dobrých 12-15 minut před koncem za stavu 2:1. Podobně to vypadalo ve čtvrtfinále s Francií, kdy USA vedlo od 65. minuty 2:0 a pak už jenom betonovalo. Francie snížila a do poslední chvíle tlačila.
Američanky přežily tenkrát, přežily též podruhé, ale dají to případně i do třetice?
USA zatím nikdy na MS neprohrálo poté, co se ujalo vedení jako první (35 výher, čtyři remízy), a na tomto šampionátu zatím tuto statistiku řádně pokouší. Jill Ellis stejně jako celý svět moc dobře ví, že její standardní 4-3-3 funguje a plodí góly, přesto po pauze typicky sahá ke konzervativnímu 5-4-1 se záložnicí Julie Ertz zataženou mezi stoperkami a oběma křídelnicemi hluboko v poli.
Američanky prosluly svým presinkem i schopností vyvést míč středem hřiště v rychlosti a s nápadem; takové jevy se nám ale v druhých poločasech těchto vyřazovacích bojů vůbec nenaskýtají, protože jejich obranná ulita je prostě moc hluboko posazená a příliš negativní.
Nizozemsko: Jak už jsme si řekli, Nizozemky si naopak to nejlepší schovávají na druhé poločasy, což slibuje zajímavou konfrontaci. Anebo se obě strany kompletně vyruší a čeká nás nuda. Těžko říct. Každopádně o Nizozemkách platí leccos, co jsme si pověděli o Američankách. Taky mají na víc, a zároveň to vypadá, že jim začínají povážlivě docházet síly.
Lieke Martens je od osmifinále napůl zraněná a Vivianne Miedema v semifinále kazila i ty nejjednodušší přihrávky, což jí není vůbec podobné. V konečném důsledku lze říci, že do finále z daného semifinále nepostoupil nutně ten lepší tým; Švédky měly min. dvě obří šance.
Na druhou stranu, Švédky jsou vynikajícími obranářkami a Nizozemky leckdy strážily vyloženě na tělo, což se v americkém podání nemusí opakovat. A skutečností stále je, že křídelnice Beerensteyn má v rukávu plno zajímavých triků a na "desítce" se pohybuje úskočná Danielle van de Donk menšího vzrůstu, která je přesně tím prototypem hráčky, kterou milujete, jakmile ji máte ve vlastním týmu, ale (s respektem) nenávidíte, jakmile hraje proti vám. Když je to zapotřetí, jako v závěru semifinále, chodí si chytře pro fauly a provokuje. A s balonem je vždy šikovná, nevyzpytatelná.
Kdo má navrch: Ani jeden z týmů neaspiruje na ten nejatraktivněji hrající ve vyřazovací fázi, ale profesury byly Američanky schopné i před čtyřmi lety a ve finále explodovaly ve výhru 5:2. Takže se teď pokusím přivolat jejich odvážnější tvář a tuhle kategorii s přimhouřením oka přiklepnu jim.
X faktor
USA: Hrdinka minulého MS Carli Lloyd, která tehdy vstřelila gól ve všechvyřazovacích utkáních včetně hattricku ve finále, tentokrát pouze střídá a typicky jen na pár posledních minut, takže ta to asi nebude. Ale kandidátky se stále najdou. Pokud Jill Ellis opět nerupne v hlavě a nezahraje to se zahajovací jedenáctkou "na jistotu", v srdci zálohy budeme mít to potěšení sledovat Lindsey Horan, patrně nejkompletnější záložnici na světě, která sama o sobě dovede strhnout i rozhodnout celé zápasy.
Horan je gólová, míč podrží i vyhraje, a... no hlavně se proboha nesmí posadit. Jinak je na ní vždy spolehnutí. Horan na lavičce je ekvivalentem posazení takového Modriće uprostřed loňského MS mužů na úkor nějakého defenzivního záložníka ― jakákoliv racionální úvaha ztrácí váhu, jakmile si člověk znovu zopakuje větu "Luka Modrić sedí, mezi náhradníky, nevysvlečený". Lindsey Horan je ten samý případ.
A pak je tu Christen Press, která se do základu dostala pro semifinále s Anglií jen díky lehkému zranění Megan Rapinoe a zápas načala přesnou hlavičkou již v deváté minutě, přičemž otevírací gól, jak známo, neomylně předznamenává konečný triumf USA.
Věčná náhradnice si tak prožila svou velkou satisfakci poté, co 1) nehrála poslední dva zápasy minulého MS; 2) prohrála všechna tři utkání playoff americké ligy; 3) roku 2014 prohrála své jediné finále evropské Ligy mistryň se švédským Tyresö; a 4) neproměnila rozhodující penaltu ve čtvrtfinále olympiády v Riu.
Možná je právě tohle její turnaj; po dlouhém vysedávání za natřískanou generací Alex Morgan, Megan Rapinoe, Tobin Heath či svého času Sydney Leroux by jí to nešlo nepřát.
Nizozemsko: Sherida Spitse je excelentní exekutorkou standardních situací a Nizozemkám tak každým utkáním dává až neférovou výhodu. Tohle je totiž tým, který typicky generuje větší hodnotu "expected goals" (xG; očekávaných gólů na základě kvality střeleckých příležitostí) ze standardních situací než ze hry, a často zcela jasně. Byl to případ osmifinále, čtvrtfinále i semifinále.
Proti Japonsku Spitse od rohového praporku asistovala u první branky; proti Itálii její donáška pro změnu z přímých kopů stála za oběma trefami při výhře 2:0, a její charakteristicky naplocho kopané, ostré rohové kopy hodně štípaly i proti Švédkám.
Kdo má navrch: Síla Nizozemek na standardkách je tak fenomenální, že se k nim v tomto bodě nelze jinak než mírně naklonit, ať už Lindsey Horan osobně zbožňuji jakkoliv.
VAR faktor
USA: Všichni nesnáší videoasistenta rozhodčího (VAR), a téměř všichni zdá se nesnáší Američanky, takže tohle je pověstný match made in heaven. Ale zas tak žhavé to taky není.
Takhle, na letošním MS žen video napáchalo tuny škod a snad každý zápas jím je alespoň nějak potřísněný, ale možná i proto nelze kategoricky vyvrátit či potvrdit, že by Američanky z nové technologie nějak systematicky těžily. Video dává, video bere.
V semifinále byly kontroverzní rozhodnutí dvě, a vždy jedna na tu i onu stranu ― špička nohy Ellen White v ofsajdu, kvůli níž VAR neuznalo gól na 2:2, a následně nařízení penalty proti Američankám, kterou kapitánka Anglie Steph Houghton nedala. V semifinále se Francouzky v závěru dožadovaly ruky při zblokované střele, a měly na penaltu asi jakýž taký nárok, jinak ale ticho po pěšině. No a osmifinále sice rozhodly dvě penalty, jenže obě byly především dílem nešikovnosti Španělek, nikoliv VAR.
Nizozemsko: Semifinále Nizozemsko-Švédsko vešlo do dějin jako možná druhé utkání tohoto šampionátu, které nebylo výrazně poskvrněno zvláštním užitím VAR či ještě podivnějším rozhodnutím na jeho doporučení. Tím prvním bylo čtvrtfinále Nizozemska s Itálii. A to je holý fakt. (Anebo spíš ne.) Taky je ale holý fakt, že osmifinále předtím rozhodla penalta po sporně nastřelené ruce Japonky.
Já bych vám přitom v tomto bodě rád řekl, jestli to ruka vážně byla nebo ne, ale vzhledem k tomu, že si FIFA dovolila změnit pravidlo o tom, jak nastřelené ruce ve vápně posuzovat, doslova v půlce rozehraného mistrovství světa, nikdo už teď ani nedokáže říct, jak má taková hra rukou ve vápně prakticky vypadat, takže se do žádné analýzy pouštět radši nebudu.
Kdo má navrch: Ani jeden tým si ani zdaleka neprošel takovým VAR kolotočem jako třeba Kamerunky s Angličankami, ale Nizozemky byly protagonistkami dvou vyloženě všedních zápasů, kde VAR vesměs nehrálo žádnou roli, takže tohle dáme jim.
Hlavní osobnost
USA: Ať už jste se zrovna snažili ženské MS za poslední měsíc ignorovat, jak jste chtěli, existuje velká šance, že Megan Rapinoe jste se stejně kompletně nevyhnuli. K jejím slovům a činům se vyjadřoval úplně každý, od novinářů přes prvního a posledního "influencera" své generace až po samotného prezidenta Spojených států amerických. Co je ale důležité vědět v první řadě: Megan Rapinoe není ikonou proto, že odmítla v případě triumfu na MS navštívit Bílý dům. Taková gesta se řeší neustále, doslova po každém aspoň nějak významném vítězství kohokoliv kdekoliv v USA, a nemusí to ani nutně být kvůli názorům (na) Donalda Trumpa.
Místo toho je Rapinoe mimořádnou postavou svého sportu ― a sportu obecně ― pro tisíc lepších, unikátnějších důvodů. Rapinoe se totiž na každém kroku a v téměř každém ohledu vzpírá bohužel stále častému mužskému náhledu na ženský fotbal optikou "drž hubu a krok, a hlavně přitom dobře vypadej".
Ne snad že by se Rapinoe při hraní neměla k světu ― její vlasy jsou například vždy dokonalé (a nyní levandulové). Ona ale hlavně nedrží ani tu hubu ani ten krok. Dlouhodobě vede boj za rovné platové podmínky ve srovnání s (mnohem méně úspěšnými) mužskými protějšky. Jako otevřená lesba roku 2014 napsala komentář s výmluvným titulkem "Your Team Can’t Handle a Gay Player? Then Your Team Sucks". Poté, co si Collin Kaepernick na protest proti policejní brutalitě vůči černošskému obyvatelstvu slavně klekl při americké hymně, Rapinoe se okamžitě přidala a dodnes hymnu ani nezpívá. Kromě LGBT+ komunity (v jejímž rámci podporuje organizace jako GLSEN nebo Athlete Ally) je Rapinoe též velkou inspirací svému bratrovi, který teprve letos opustil vězení pro užívání a obchod se zakázanými látkami, a přispívá na projekt Darfur United.
Krom toho všeho je pak Megan Rapinoe, jen tak mimochodem, rovněž jednou z nejlepších tvořivých záložnic, jaké kdy planeta Země poznala, po každém důležitém gólu si uleví "FUCK YEAH", dle svých slov "nevěří lidem, kteří nepijou kafe" (plně schvaluji), není úplně marná ani ve zpěvu a hře na kytaru, a po jedné vstřelené brance krátce zapěla Springsteena. Taková je, prosím pěkně, Megan Rapinoe, a to ještě ve zkratce. Prostě svá, a zatraceně úžasná.
Nizozemsko: Je jí teprve 26 let, a přece je jednou z pouhých třech majitelek stovky startů za reprezentaci. Před dvěma lety byla Lieke Martens jmenována nejlepší hráčkou světa dle UEFA i FIFA poté, co se jako pozdější nejužitečnější hráčka turnaje vžila do role hlavní tahounky Nizozemek na cestě za jejich prvním titulem evropských šampionů. Před čtyřmi lety vstřelila také premiérový gól své země při jejím debutu na velké scéně.
Jejím idolem je Ronaldinho, a jako on se taky na hrací ploše mnohdy chová. "Když jsem byla menší, musela jsem hrát s klukama, protože dívčí týmy skoro neexistovaly. Moji spoluhráči věděli, co dokážu, a byli rádi, když mě měli v týmu. Protihráči mě pak o to víc okopávali, protože je štvalo, jak jsem skrz ně driblovala. Učinilo mě to silnější," prohlásila kdysi současná hráčka Barcelony, kde Ronaldinho prožil svá nejlepší léta.
Lieke Martens dokáže gól vstřelit i připravit, a byť nástup Vivianne Miedemy nelze podceňovat, nadále platí za největší tvář Nizozemska. Celá země tulipánů se teď tedy sborově modlí, aby se dal do pořádku její poraněný palec, s nímž laboruje již od osmifinále (kdy na něj při oslavě jednoho z jejích dvou gólů proti minulým finalistkám z Japonska omylem dupla spoluhráčka), a kvůli němuž v posledním utkání střídala již o poločase. Martens včera netrénovala, ale v dřívějších rozhovorech byla optimistická, tak snad. Bez ní by to nebylo ono.
Kdo má navrch: Se vším respektem k Lieke Martens zde nelze jinak než dílčí výhru přiklepnout USA. Megan Rapinoe by zastínila kohokoliv a kdykoliv, ať už se to Piersi Morganovi pozdává, nebo ne.
Vrchní kanonýrka
USA: Obvyklá podezřelá, Alex Morgan. Napříč turnajem se sice mluví o tom, že hraje na jedné noze kvůli bolavému kotníku a občas to tak skutečně vypadá, protože je koneckonců okopávaná v jednom kuse, ale on je pro ty všechny ostré výpady dobrý důvod ― Alex Morgan do Francie stále přijela jako vyhlášená kanonýrka. Ačkoliv se po pěti fících do sítě Thajska na pár zápasů odmlčela, znovu procitla v tu pravou chvíli, skrze vítězný gól semifinále, který vstřelila symbolicky na své třicáté narozeniny a klasicky hlavou.
Na onom gólu byla každopádně nejlepší oslava ― asi ta nejvkusnější "urážka" jednoho národa, jakou jsem kdy viděl. Jemné usrknutí čaje z miniaturního šálku proti Angličankám? Ano ano, stokrát ANO. I když to zrovna nebylo o páté, ale o půl desáté. A já už se teď nemůžu dočkat, až Morgan vstřelí gól i Nizozemkám a následně začne se spoluhráčkami na hrací ploše strouhat goudu nebo zpod trenýrek vytáhne falešný joint.
Nizozemsko: V širším kontextu je Vivianne Miedema naprostý fenomén. Útočnice Arsenalu se na tomto turnaji díky dvěma zásahům proti Kamerunu stala nejlepší střelkyní v historii nizozemského národního týmu (nyní na 61 gólech), a takového milníku tehdy dosáhla při pouhém 77. startu. Žena, kterou překonala (Manon Melis), na svých 59 zásahů vypotřebovala hned 136 vystoupení.
Na klubové scéně je to s Miedemou podobné; podobně nezastavitelné. V této sezoně předčila rekordní počet branek na jeden ročník anglické ligy už v lednu (zastavila se na 22 zářezech ve 20 startech) a nakonec Gunners zajistila jejich opětovný návrat na trůn po dlouhé sedmileté pauze. I její model Robin van Persie se při takovém zjištění musel zastydět.
Vivianne Miedema zároveň teprve za týden oslaví 23. narozeniny, takže věru není pochyb o tom, že je speciálním talentem.
Na druhou stranu, v reprezentaci jsme zatím letos pod vedením Sariny Wiegman tu nejlepší verzi Miedemy neviděli. Částečně se to zdá být vinou únavy a Miedema skutečně občas pálí věci, které normálně nepálí, ale do značné míry je to dané také její rolí na hřišti. V Arsenalu se často zapojuje do mezihry, zde se po ní chce spíš omezené operování na hrotu útoku, na což je jí trochu škoda.
I tak Miedema zvládla vsítit už tři góly a její technika i herní inteligence zůstávají na prvotřídní úrovni. Útočnice Arsenalu se zvláště vyžívá v naznačení střely a potáhnutí balonu, čímž často mate soupeřky. Stačí jedno polevení v koncentraci a míč se třepotá v síti.
Kdo má navrch: Hlavně vzhledem k přetrvávajícím zdravotním problémům Alex Morgan dávám přednost Miedemě a tedy další bod Nizozemkám; u obou nicméně platí, že se tu zatím svého stropu nedotkly a malinko se hledají.
Brankářka
USA: Kdokoliv měl přicházet po legendární Hope Solo, ten to měl automaticky ztížené, ovšem Alyssa Naeher se s nelehkou úlohou vypořádává více než znamenitě. Po třicítce, a přece bez valných zkušeností na mezinárodní scéně ve Francii dlouho nenacházela svou pokořitelku a v semifinále se stala vůbec první Američankou v historii, která ve vyřazovacích bojích zlikvidovala penaltu (mimo rozstřely).
Od osmifinále se Španělskem, kdy ji nachytala Hermoso dloubákem zpoza vápna, vypadá Naeher soustředěně a v semifinále zářila i mimo penaltu, když v první půli především krásně vyškrábla ze šibenice kroutící se střelu Keiry Walsh.
Nizozemsko: Častým návrhem na změnu v ženském fotbale je úprava velikosti branek vzhledem k průměrné výšce gólmanek. A já vám říkám: pokud se na zmenšení svatyň opravdu někdy přistoupí, Sari van Veenendaal už nikdy v životě neinkasuje.
Brankářka Arsenalu byla v semifinále se Švédskem neskutečná, když jednou reflexivním zákrokem odvracela střelu z velké blízkosti a podruhé konečky prstů posouvala gólovou střelu na tyč. Zákrok turnaje? Posuďte sami. Já byl jako u vytržení.
Van Veenendaal není nejzkušenější gólmankou v nizozemské nominaci a dokonce už neplatí ani za neohroženou jedničku svého londýnského klubu, ale na tomto turnaji se zatím revanšuje parádním způsobem a Nizozemky do finále povede i s kapitánskou páskou, tedy s extra motivací. Zatím je ve Francii bezchybná.
Kdo má navrch: Van Veenendaal je v tuhle chvíli patrně nejžhavější kandidátkou na Zlatou rukavici, a tudíž i mou favoritkou. Na Naeher má mimochodem rovnou pět cenťáků navíc, a i takové detaily mohou v konečném zúčtování klidně rozhodovat. Nizozemsko.
Tak tady to máte. Sedm kategorií,
Hlavně se v pět nezapomeňte pohodlně usadit a finále bedlivě sledovat; já kvůli tomu vynechávám i celý jeden poločas osmifinále Afrického poháru. Tak hodně zábavy mně i tobě, a fotbalu zdar!
Komentáře (381)
Přidat komentářV anketě mi teda chybí možnost "jistěže ne"..
, bohužel to však neni dostatečně korektní odpověď, můžeme bejt rádi, že je tam vůbec ne
to je jako dát Ano, Spíše ano a Ne
van den Sanden
Za mě
tfujtajbl co to je na fotce
Ty jsi primitiv.
Nějaká patnáctka
vole, je ji 34.
Tak já automaticky kontroloval prsa a tam to velikostně sedí a ještě to ma potvrzeno i číslem...
Pořád lepší než van den Sanden
Polovina jsou lesby...
na pornhubu to nikomu nevadi...
tam ty lesby ale vypadaji trochu jinak a ve skutecnosti nejsou
Jono tam se dycky namlsám a v realu na ulici potkáš jen stopadesatikilový lesby s účesem na ježka
Tak brát porno jako měrnou minci, to jsou lesby asi jako já a ty
tak alespon si o tom můžu nechat zdát - že celej život je jedna velká párty u bazénu s prsatejma kočkama Jó, takhle vypadá nebe
Na téhle fotce vypadá docela dobře.
n a niektorích v pohode
taky moc nechapu. zadna modelka ale sympaticka zenska.
Tojo ale co z toho když ti ho nevyhudruje
najdi si něco o jejích názorech a můžeš si pak podle ní koupit provaz a oběsit se
ja jeji nazory docela znam. Proc by mi mely vadit?
Lebo si liberálny fašista.
liberalni fasista. to ani nedava smysl.
Super příspěvek jinak kurz na Nizozemky je luxusní.
Nechápu.
Škoda, že nesázím, dneska bych to i prubnul. Jako Američanky jsou mírné favoritky, ale tohle je moc. Stejně tak i u finále Copy to podle mě přepískli.
Já se k relaxačnímu sázení jen tak pro zpestření vrátil takle na letní turnaje, páč Afcon taky dost nedávaj. Vždycky naložim 30-150 a cílem je bejt na konci léta aspon na nule.
* teda rekreačnímu sem chtěl napsat, relaxační to fakt neni
Taky to tak dělám. Normálně v sezoně vůbec, ale když je nějaký turnaj, třeba i hokejové MS tak to ze srandy zkouším Ale znám lidi, kteří jsou tím fakt posedlí a jsou v mínusu asi 60 tisíc za rok
Na insta má Meghan mnohem lepší fotky...
Jaktoze se fifě nepovedlo dotlačit k titulu Francii
nemam co dodat, jdu si to uzit
To nemel byt facepalm, ale
Zápas roku!
Vyhrají Nizozemky díky Arsenalské dvojici De Donk a Miedema škoda, že jsem si na ně nevsadil, tipoval jsem je na výhru už před turnajem a kurz byl luxusní
"Na klubové scéně je to s Miedemou podobné; podobně nezastavitelné. V této sezoně předčila rekordní počet branek na jeden ročník anglické ligy už v lednu a nakonec Gunners zajistila jejich opětovný návrat na trůn po dlouhé sedmileté pauze. I její model Robin van Persie se při takovém zjištění musel zastydět. "
Mírně mi v tomto odstavci chybí ta podstatná informace kolik to bylo gólů.
22 gólů v lize ve 20 zápasech. Celkově 31 gólů v 28 zápasech.
díky, vím, že síto můžu dohledat, ale když už o tom píše, tak bych to zmínil
Mimochodem úplně totožné s Aubou ohledně gólů.
na fotce brácha Pavel
Doufám, že fantomas a monty25 mě nenahůčkali zbytečně a dnes to oslavíme.
Teoreticky to můžeš "pojistit", ale za ten kurz na Američanky to snad ani nemá cenu...
To nemá cenu jistit, mám vsazeno za ticku a musel bych do toho dat dost, aby se to oplatilo. Raději to risknu.
Tak tos to osolil hodně, já mám jenom za dvě kila.
Já to mám jednoduchý. Ještě před 4 roky bych fandil USA a pořád tam mám hodně oblíbených hráček, ale od té doby, co po olympiádě v Riu zametli s Hope Solo, jim nefandím. Nizozemkám fandím od začátku turnaje a pár lidí tady na ně kvůli mně i vsadilo. Moje nejoblíbenější hráčka je Lieke Martens (doufám, že dneska bude fit), která se mi líbila právě už na tom MS 2015 (dala mj. parádní gól Novému Zélandu) a mojí top se stala předloni na Euru, kde mě Nizozemky totálně nadchly. Přestože byly doma, tak jsem je tenkrát nijak nefavorizoval, ale ony dokráčely k titulu takovým útočným fotbalem, že jsem to v životě neviděl (na žádném mužském ani ženském turnaji). Lieke Martens tam byla nejlepší hráčkou turnaje a v podstatě díky ní jsem začal fandit ženské Barceloně, kam ještě před Eurem přestoupila.
Souhlasím s tím, že Nizozemky zdaleka nehrajou na MS s takovou lehkostí jako předloni na tom domácím Euru a všechny jejich ofenzivní hráčky mají na víc. Přesto ukázaly, že jsou velkým týmem, co umí vyhrávat zápasy, i když se třeba tolik nedaří... Američanky vypadají chvílemi dost nadupaně a pořád se zdá, že je Evropa zatím ještě nedohnala. Ale jak je uvedeno v článku, ve vyřazovacích bojích taky úplně neoslnily a třikrát vyhrály s problémy 2:1. Tak jsem zvědav, jak to dneska bude vypadat... Samozřejmě moc přeju Nizozemkám, aby získaly zlato, ale ať už to dopadne jakkoliv, tak doufám, že to bude aspoň vyrovnanější finále než před 4 roky.
Jenom pár připomínek k článku: Na těch dvou VAR momentech v semifinále Anglie - USA nic kontroverzního nevidím. Ofsajdy to měří přesně a že to byla penalta, to jsem říkal už od začátku (ale nakonec ji Houghton stejně nedala). Taky bych trochu opravil informaci, že Sari van Veenendaal je ve Francii zatím bezchybná. Chytá fakt výborně, ale proti Kamerunu tam před tím gólem přece jenom špatně vyběhla... Nějaké další chybky v článku ještě oznámím dole, jinak je to dobrý a beru to jako takovou kompenzaci za to, že MS žen tady bylo i vinou nabitého programu upozaděno.
Fantomasi klobuk dole pred tebou za posledne tyzdne. Aj velka vdaka. Tolko clankov tolko rozborov. Fakt klobuk dole.
ještě přestat používat citoslovce v diskuzi a bude to pecka
souhlas
to vymazal sám Piky?
Jestli máš zájem, tak mám printscreen.
Co tu bylo?
http://abload.de/img/pikoussmjws.jpg
Pěknej vůl. Toho bych chtěl vidět hrát šachy s Fišarou.
On podľa mňa väčšinou býva v pohode, aj tie jeho články sú fajn a častokrát vtipne napísané. Kedysi tu tuším prispieval ešte ako Super Bayern a tiež bol dosť v pohode, ale to si možno pletiem. Každopádne teraz dosť ušiel, toto si mohol odpustiť, ale asi to už aj sám zistil, keď je to zmazané.
Požaduji jeo okamžitou rezignaci
#TeamMonty
Mel to tam nechat, at se kazdej pokocha.
EF cenzura Čína
Rusko Zeman
Ještě že už To končí.
Jednoznačne Tulipánky
https://www.theplayerstribune.com/en-us/articles/sue-bird-megan-rapinoe-uswnt
Tady je zajimavej uhel pohledu na Rapinou od jeji pritelkyne.
Náhled je to pěknej, ale ten text se skoro nedá číst. To je jak facebookovej post někoho nactiletýho.
musím zopakovat i podle uplynulého měsíce ... nejzajímavější letošní letní turnaj
MS U20 bylo super.
uznávám, z toho jsem viděl minimum, porovnávám hlavně s Copou a APN
Aspoň to finále si zapnu ...
Ta na tý fotce, to je určitě lesba, já je většinou na ulici poznám. Ony vypadají tak nějak trochu jinak....
Wow dobře ty.. Co s tím budem dělat?
Taky že jo: Megan Rapinoe girlfriend: Sue Bird
Neuvěřitelné, vůbec nechápu jak jsi to poznal
Nevím, já je zkrátka poznám podle vzezření, asi je to dar od Boha ..Tuhle v Kaufu stáli dvě holki a já si tak říkám, to budou lesby a ony se za chvíli chytli za ruce a začli ,,pusinkovat,, tvl
zemři
pořád se na to dá v pohodě dívat,narozdíl od chlapů
Pokrytče
Příště se radši věnuj zákazníkům, uděláš líp.
Co tě to sere nebo co?
Není pravda.Sám jsem znal pár kde vypadaly obě jako normální pěkný holky,ale většinou to bejvá že jedna vypadá normálně a druhá nosí klučičí účes a hadry.
Máš recht
Takový ten stereotyp říká:
krátký odbarvený vlasy, tetování, mají rády motorky, jsou vegetariánky, rády pracují se dřevem
Každopádně se nabízí otázka... no a co?
Nicméně kdyby někdo chtěl třeba tvrdit, že gay pride je blbost, odkázal bych ho na tenhle článek: https://www.idnes.cz/onadnes/lide/ester-janeckova.A180208_101617_spolecnost_jup?
Gay pride je ale blbost z úplně jinýho důvodu.
Gay pride má smysl do té doby, dokud nebudou mít homosexuálové stejná práva jako ostatní.
To nedává smysl cos napsal...
tolik nechutne propagace homosexuality a feminismu na jednom miste
tolik idiotu co je urazi, ze je lesbicka lepsi ve fotbale nez oni, na jednom miste...
Akorát nechápu, kde se takoví ubožáci pořád berou? V reálu jsem na ně nikdy nenarazil.
V reálu nikdy nic neřeknou,ale na internetu.....
Ja ale nejsem fotbalista takze nevim na co narazis, kdyby ten prispevek napsal treba zahustel tak mozna, ale takhle
pak tezko soudit, co ti tak vadi na tom clanku a nasledne debate. Nikde tu zadna propagace homosexualismu a feminismu neni.
euroFOTBAL
sympatické obe krajiny.nech vyhrá lepší
Groupama bol dobry vyber.. podla mna najkrajsi vo Francuzsku..
Snad vyhraju Nizozemky..
mne teda rapinoe neprijde nejak vyjimecna, dava goly, je rychla, ale technika prumer a kreativitu u ni teda nevidim pomalu zadnou..
trochu me stve, ze pugh, kterou jsem videl s chile, kvuli ni nedostava skoro zadny prostor, imo urcite zajimavejsi fotbalistka
Mallory Pugh je ještě hodně mladá, časem bude nejlepší Američanka. Na MS WU20 v roce 2016 byla z amerického týmu snad jediná, kdo výrazně zaujal...
Možná se tak letos v pokročilý fázi nejeví, a možná bude Pugh lepší, ale v kontextu celý kariéry? Rozhodně špička oboru.
Videl sem dva zapasy a nechapu ze takovou sracku muze nekdo sledovat dlouhodobe
Koukám, že tu byla zábava.
Já v noci narazil a tyhle sestřihy failů z tohohle MS (ne, nestříhal jsem je já)
https://youtu.be/Tqw2pqfVSYs
https://youtu.be/28PwM8vsK6E
https://youtu.be/aYwkl8_oduo
kvalitka
Zase většina z toho není nic, co by se nedělo v mužském fotbale. Třeba ty chyby v rozehrávkách se dějou všude (viz Anglie v semifinále Ligy národů)... Vymykají se snad jenom slabší týmy jako Thajsko, Jamajka (ta měla výbornou gólmanku Sydney Schneider, ale do třetího zápasu proti Austrálii dali dvojku a to neměli dělat) a ten příšernej Kamerun, jejichž hře se snad ani nedalo říkat fotbal. Pak už tam vyčnívá jenom ten vlastenec Renard (i mistr tesař se někdy utne) a penalta Kerr, kterou dostihla karma za to, že při finále Ligy mistryň shazovala Barcelonu. No a jak tam Roord šlápla Lieke Martens, to radši nekomentuju.
Obecně se vyjádřím k úrovni MS, až bude po finále. Zdaleka jsem neviděl všechny zápasy (bohužel osmifinále jsem strávil v nemocnici a viděl jsem z něj jenom dva), ale když beru i finále, tak jich uvidím dvacet a to nepočítám highlighty. Takže jsem si udělal o MS žen určitě větší obrázek než ten, kdo se podíval jenom na ty tři videa.
Nic proti, ale tohle bych nesrovnával s Ligou národů. Tohle je MS a přehlídka toho opravdu nejlepšího, co by měl fotbal nabízet. Spíš by se to mělo srovnávat s mužským MS, kde ale takovéhle banální vlastní góly nepadaly (nicméně zase gólmani byli nic moc). I MS mužů mělo své momenty (Michy který slaví o tyč, ten Íránec co neumí hodit aut a zmínění gólmani), ale nezdálo se mi to tak špatné jako právě z těch videí. Ještě zmíním, že MS mužů mělo i více zápasů ze kterých šlo vybírat.
Tak semifinále Ligy národů Nizozemsko - Anglie je pro mě lepší zápas než Tunisko - Panama (při vší úctě k nim) na MS. Většina vlastních gólů na MS žen pramenila z přemíry snahy, kdy hráčka chtěla odkopnout míč před nabíhající soupeřkou a v některých případech by to gólem stejně skončilo, takže za mě nic zvláštního, i když těch vlastňáků bylo třeba víc...
Mě jenom mrzí, že někdo přijde s takovým videem, ale už k tomu nedá video s pěknými akcemi, kterých na MS žen bylo taky dost. Pak čtu akorát komentáře, jak ženský fotbal nestojí za nic, přitom to vůbec není objektivní. No a že mezi ženským a mužským fotbalem je rozdíl, to je snad každýmu jasný a je to tak ve všech sportech. Špotákový se taky nikdo nesměje, že hází oštěpem míň než Vadlejch.
Tak jen jsem chtěl uvést na pravou míru. Nicméně lidé podle mě vědí, že i ženy mají pěkné akce.
a to jsem si myslel, že jsem viděl všechno když ta anglická slepice zakopla při vhazování autu když se snažily o vyrovnání... tohle snad není ani vtipný, ty holky jsou regulérně nebezpečný sami sobě a je drzost, že mají vůbec odvahu kvákat něco stejných odměnách
Tak ony hlavně nechápou tu ekonomii. Až jejich fotbal bude komerčně atraktivní na úrovni chlapů, tak můžou klidně dostávat stejně peněz, i když budou hrát hovno. U těch američanek byl možná zajímavý argument ten, že by měli brát stejně jako muži, když ženský jsou pravidelně na medailích a muži spíš do počtu.
To je jak někde z okresu
Sem si právě párkrát říkal, že mě někdo natočil když jsem hrál za žáky okres, dost podobný akce
Obzvlášt to první video je síla. Tolik vlastňáků na jednom MS?
to prvni je fakt vsechno z tohohle MS?
Předpokládám, že jo.
osobne tam nevidim moc rozdilu od zapasu United.
Některý ty obranný zákroky by byli úžasný góly, kdyby šlo o útočný zakončení...
Ještě je třeba zmínit, že dres USA - ženskej trhnul rekord v počtu prodanejch fotbalovejch dresů za jednu sezónu (v mužské i ženské kategorii) na nike.com
https://markets.businessinsider.com/news/stocks/nike-sells-record-number-of-usa-soccer-jerseys-due-to-womens-world-cup-2019-6-1028317598
Holandsko žilo tými MS už mesiac pred výkopom, všade reklamy s hračkami. Tam to zeru neuveriteľne...
Nás to dost minulo, protože tam holky nemáme.
Být tam naše, i kdyby hrály piču, tak fandíme...
Ale prožívala to i Anglie, USA a další
Já si teda nedovedu představit, že bych někde fandil jako nějaký blázen ženské repre, když se k tomu nedokážu dokopat ani u té mužské
A australské ženské repre dresy jsou asi nejkrásnější, jaké jsem poslední roky viděl.
"Viděli jste brankářku Holandska, která bude v brance.... říká Kalous. "Já se tak strašně těším....." říká "expert" Pešír Já se taky těším na další komentátorské perly.
Možná by měl někdo Pešírovi vysvětlit, že ve finále nehraje Amerika ale USA nebo Spojené státy.
Jen jedna černoška za Holand
Je vidět že většina jen rodí hned jak mohou kvůli dávkám...
skusenost z ostravy sa nezaprie
To je nuda ...
Je to finále, cos čekal? Nahoru dolu a pět gólů?
Ehmmm
https://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta-zen-2015/reportaz/usa-japonsko-401912/
2011 bylo fantastické finále.
Mně se na něm pořad nelíbí ten výsledek
Tak tak! Jakmile je skóre 0:0 tak jde o příznivý výsledek, je důležité hru zavřít a čekat na konec prodloužení. Penalty jsou přeci už nakonec jen loterie... Bílek aproves
Tak muži dokázali dát 6 gólů ...
a MS předtím jen 1, zatímco minulé MS žen padlo 7 gólů. Nevím co si tím chtěl říct
http://is2.4chan.org/pol/1562511537183m.jpg
Morganová komediantka.
Nějak extra sebou zase neplácla. To pád Holanďanky pred chvíli byl horší.
Teda jsem zvědav na tu druhou půli od Nizozemek, dle vašich slov hrají lépe, Páč zatím od nich dost nic moc.
Takhle nějak hrají celý turnaj.
Ok , jako ony ani ty protiútoky nejsou moc dobré. Ale vidím jen jednu půli celého turnaje.
Chtěl jsem na ně hodit Live, ale když to tak vidím ... jako kurz furt roste
No nevím, no, podle mě to USA urve.
Teď sleuduju ty sestřihy od ČT a proč chytala za Angličanky jiná gólmanka než obvykle.
*?
Bardsley byla zraněná.
Díky
Menzes?
nevěřím nikomu, kdo krvácí pět dní a neumře
A co jako, že někdo nepije kafe? Právě naopak mam show že všech těch hipsterů co si bez kafe ani nezapnou počítač.
zelený čaj je lepší a probere mě dokonale
Aw
Kdo je spolukomentátor?
Pešír...
Lol že roh.
JŮ ES EJ!
Úplně zbytečná penalta, teď už to bude těžký...
Ta byla špatně kopnutá.
tie penalty čo tam pískaju počas celého turnaja len odradzaju od sledovania jak z cukru sú fakt tie MS viac gólov z penalty jak z hry
vždyť ty ženský, když už něco, se válí míň jak chlapy ...
*chlapi
Vždyť byla jasná. Minula míč a trefila vysokou nohou soupeřku.
Hotovo
Hotovo
A je to v perdeli...
Famózní střela. Martens asi nebyla v pořádku, a van de Donk teda hraje děsnej zápas.
Van de Donk hraje příšerně. Každopádně Nizozemky absolutně rezignovaly na jakoukoliv taktiku, tragédie.
Van de Donk se mi na celým turnaji vůbec nelíbí. To samé Miedema, která je sice dobrá v zakončení, ale furt chodí sama do tří hráček. Až bude Arsenal hrát Ligu mistryň, tak se na ně musím podívat, protože tam hrajou určitě líp...
Dobrá bomba
skoda tech japonek.. o titulu bylo rozhodnuto po usa-fra
Japonky na to letos neměly. Kdyby postoupily přes Nizozemky, tak by podle mě do finále nedošly...
Pěkné sobectví.
Ten konec je mega vtipnej
Pokud to takhle skonci a Megan rozhodne finale, to bude Donik pekne nasranej.
To je asi jediné pozitivum, které na tom vidím.
Mužeš mi shrnout ten battle mezi něma? Já jen viděl nadpisy, ale blíž jsem to nezkoumal.
Vím akorát, jak říkala, že nepůjde do Bílho domu...
Tak ona řekla, že nepůjde do "fu*king White house", Trump na to odpověděl na Twitteru, ale označil tam někoho jiného a podobným jménem a pak se mu někteří vysmáli
Něco takového?
A předcházelo tomu něco?
No, ony když by vyhrály, tak jsou pozvány do Bílého domu. A ona to jako (zástupkyně LGBTQ komunity, která asi ještě nesouhlasí s politikou Trumpa) odmítla už někdy na začátku roku.
Ale třeba plácám nesmysly.
nejspis jen Trumpovo par let ve WH. vsak on se k zenskym chova desne.
https://imgur.com/fClYras
Už tohle ho rozlítilo.
A čim on rozlítil ji, je snad zcela zjevný.
Grab them by the pussy!!
to staci. Rekla, ze pokud vyhrajou, tak nepujde do WH, na to ji zas vyhejtil Trump (na nej hodne mirne) a rekl, ze nejdriv musi vyhrat, ze zatim nic nedokazali etc. coz byla i pravda v ten moment. a pozval je bez ohledu na to, jak dopadnou.
proste nebude jeho fanynka no.
https://twitter.com/piersmorgan/status/1147492763983863808
jinak tady jsou dobry reakce na Pierse Morgana.
Jestli se o tom vůbec dozví... Záleží, jaké obrázkové zprávy mu jeho tým poradců strčí pod nos a co řeknou na Foxu.
To není výmysl, Trump vážně odmítá číst. Jeho bezpečnostní poradci mu ani nenosí cokoli delšího než jednu stránku a i na ní musí být grafy a obrázky. Aby lidi udrželi jeho pozornost u textu, tak dokonce strategicky do textu rozmisťují jeho jméno.
https://www.theatlantic.com/politics/archive/2018/01/americas-first-post-text-president/549794/
Tohle je povedený souhrnný článek.
*
https://www.theatlantic.com/politics/archive/2018/01/americas-first-post-text-president/549794/
Přiuč se.
Přijde mi vtipné zmiňovat FOX v kontrastu s tím, jak vypadají ostatní média. Na druhé straně pochybuji o věrohodnosti tvého článku, ale o tom se nehodlám hádat. Zcela mimo je ten FOX.
Pochybovat se má o všem, to je základ kritického myšlení.
Ten článek je proložený nespočtem odkazů/zdrojů na všechna možná další média, na kterých staví, není to jen smyšlenka sama o sobě. Tady kdyžtak ještě jedna perlička, která mě pobavila:
https://twitter.com/KFILE/status/1138813927754743808
Fox se s ostatními předními americkými stanicemi (CNN, ABC, NBC) nedá srovnávat, jediné legitimní zpravodajské osobnosti tam jsou Shep Smith a Chris Wallace.
Např. tohle se stalo měsíc zpátky:
https://twitter.com/renato_mariotti/status/1137002774300889088
Další dobrý počin je Fox na téma KLDR pod Obamou a pod Trumpem, což je taky zrovna aktuální:
https://twitter.com/nowthisnews/status/974450928714747906
Anebo Fox na téma Obama/Trump obecně:
https://twitter.com/nowthisnews/status/1118679284925624321
Nic takového na ostatních stanicích neuvidíš. Jasně, dělají chyby, jasně, mají nějaký bias, ale Foxu se to nemá šanci přiblížit, protože to pořád na rozdíl od něj jsou zpravodajské stanice.
Já si právě myslím, že uvidím. CNN se s tímto opravdu dá srovnávat. FOX news jsou zcela jasně protrumpovské, ale kvantita toho zvýhodňování se nedá srovnávat s kvantitou antitrumpovských, protože Fox je tak jediná stanice, která podporuje prezidenta. Ostatní ho kritizují ať už podloženými informacemi, či čistou propagandou. Ano ten článek je podložen odkazy a zdroji, nicméně nemálo jich je ze stránek jako stránka sama na odkazu - tedy zcela jasně zainteresovaných proti Trumpovi.
Tak mi ukaž nějaký příklad, kde jsem to mohl vidět, já ti jich dal hned několik a můžu samozřejmě dodat i další, takové bomby tam jedou v jednom kuse.
Fox má ze všech těch stanic největší sledovanost a nejvyšší ratingy - v podstatě je to "republikánské" médium, zatímco ty další se musí mezi sebou pobít o diváky "demokratů". Takže je jich víc, ale mají menší dosah. A způsobem prezentování informací to prostě není srovnatelné ani trochu.
Chceš mi tvrdit, že stránky, které kritizují Trumpa, prostě nemůžou být důvěryhodné, a to právě proto, že kritizují Trumpa? To by byl neprůstřelný argument (který Trump samozřejmě s chutí používá), jelikož u protrumpovských zdrojů logicky žádnou kritiku nenajdeš.
Anebo jinak - co považuješ za důvěryhodný zdroj?
Neberu stránku u které jsou takovéto články jako nějaký důvěryhodný zdroj. Však je zcela jasně patrný, jak se vyžívají v kritice Trumpa s těmito bulvárními články. Ten web je zcela jistě orientovaný proti němu, stejně tak ty zdroje v onom článku (např. TNT). Věrohodný zdroj je ten, který vypíchne negativa a pozitiva, ne jen negativa.
https://www.google.com/search?q=cnn+vs+trump+ice+cream&prmd=ivn&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwjr_9q63qnjAhVEIlAKHWnbBSQQ_AUoAXoECAwQAQ#
Když Trump (nebo kdokoli jiný) udělá/prohlásí nějakou totální blbost, tak článek, který o tom informuje, si k tomu musí vymýšlet i pozitiva? Tak to přece nefunguje.
Zrovna The Atlantic má dobrou pověst a nijak výrazně se nevyhraňuje (byť mírně levicový je), zkus si o něm něco zjistit. Nepřijde ti zbrklé na základě jednoho článku, který jsi ani pořádně nečetl, hned tvrdit, že je celý web jistě orientovaný proti Trumpovi?
A neodpověděls mi - máš nějaké oblíbené stránky, odkud získáváš informace?
Neposuzuji na základě jednoho článku. Stačí mi ten o ženském MS, z těchto dvou článků lze jednoduše pochopit kam je orientovaný a tudíž, jak asi budou vypadat další články, nehleď na to, že ten nadpis je stejnak bulvární. Navíc ony zdroje v tom článku jsou drtivou většinou taky antitrump. Právě TNT, MSNBC, Wolff, který o něm napsal dokonce knihu. A pak z těchto informací získaných z pofidérních zdrojů dělají závěry a porovnávají to s ostatními prezidenty.
A nepochopil jsi mě, pozitiva skrz jeho působení, nemusí se jednat zrovna o tu "blbost", takže třeba vydat článek, co udělal dobře a ne se pouze soustředit na ty "blbosti".
A nemohu za to, že jsem ti neodpověděl, protože jsem nevěděl, že potřebuješ konkrétní příklad (jsi to mohl specifikovat).
Co se týče Trumpa, tak to sleduju PJW, je to sice vysoce kontroverzní osoba, ale když vydá video o Trumpovi, tak ho za něco třeba pochválí, nicméně netrvá dlouho a pro změnu ho zase zkritizuje. Je pravda, že je značně orientovaný doprava, nicméně poslední dobou na něho a jeho administrativu byla kritika a počáteční nadšenců z jeho zvolení u něho taky upadlo.
Nicméně se ke mně dostávají i argumenty od antitrump a to docela často, třeba z diskusí, televize a nějakých internetových novin, takže v podstatě sleduju argumenty od obou táborů, hlavně protože ty proti Donaldovi jsou dost běžné v životě, vzhledem k tomu kolik lidí ho nemá rádo.
Dneska se na twitteru pustil i do Foxu.
To se asi bude Fox & Friends, Hannitymu, Tuckerovi, Ingrahamové ad. blbě obhajovat, ale stejně věřím, že to zkusí
Škoda tý nešikovný penalty fakt, protože jinak van der Gragt úžasná.
Z tý hodně široký palety směšnejch výkonů podala ona ten nejsměsnější, ale taková už je prostě úroveň tohodle mistrovství.
Krásnej brejk v chůzi.
Tolikrát zajebat šanci na třetí gól
to jek my proti Slovákům doma myslím, nebo Spurs vs. LFC na začátku sezóny.
A Morgan není nejlepší střelkyní
Doufám, že jste všichni experti tady vsadili na Holanďanky
Nesázím, ale jinak bych to tam asi dal. Ten kurz byl fakt luxusní.
Kurz odpovídal asi tomu, co předvedly.
Po bitvě je každý generál, že? každopádně nakonec ten jejich blok překonala až penalta, i když celou dobu tahaly za kratší konec
Nevěřil sem tomu ani zdaleka tolik jako monty, ale za 7,1 nebo kolik? Proč to za pár šupů nenaložit?
Já za 17
Já jsem vsadil už před začátkem turnaje, tak to až tak špatnej tip nebyl, ne? Škoda, že vypsali kurzy jenom na vítěze a ne třeba do 2. nebo 3. místa...
Tak zase za čtyři roky, až tyhle skvělý holky budou stále dostávat menší platy a turnajový bonusy než chlapy, kteří se mezitím stihnout nekvalifikovat na další MS.
Tak berou víc než starší žáci a při tom je úroveň stejná.
Starší žáci taky vyprodají stadion Lyonu?
Argument ad absurdum. Každopádně ta komerční síla mužského fotbalu je úplně jinde a tomu ty odměny odpovídají. A přeci jen člověk zná i pár fotbalistů z USA kvůli sportovní kvalitě a ne kvůli gender či politickým vyjádřením.
https://www.90min.com/posts/6393259-usa-women-s-team-matches-have-generated-more-revenue-than-the-men-s-since-2015-world-cup
Ještě něco?
Nevěřím neověřeným výzkumům lesbických iluminátů, na něž odkazuje Daníček.
Wall Street Journal taky vedou lesbický ilumináti?
https://www.wsj.com/articles/u-s-womens-soccer-games-out-earned-mens-games-11560765600
I Eurofotbal je plnej lesbickejch iluminátů a Pikyho jste umlčeli, ale přečtu si to. Původně jsem narážel na to, žes to napsal všeobecně a ne k USA. Ale pokud by skutečně ženský US tým měl vyšší komerční přínos, tak by se to mělo zohlednit.
Tak já měl zato, že muj původní příspěvek docela jasně hovořil o USA a tamnim kontextu. (I když pravda, vzhledem k poslendímu nekvalifikování Nizozemců se to asi dalo vztáhnout na celý finále.)
Je pravda, že ta poslední věta na to mohla odkazovat.
piky se snad umlcel sam ne? nikdo po nem nechtel, aby to mazal, presne naopak..
Nátlak lesbických kryptopromontyidních iluminátů není dobrovolné umlčení se. #JeSuisPiky
Nic proti tobě.
lesbických iluminátů
Ale možná máš ohledně US fotbalu pravdu.
evindentně do toho trochu vidíš, rád bych se teda zeptal, ty odměny o který jim jde jsou za MS jako akci ? a rozděluje je národní svaz ? a národní svaz získá víc pěnez za MS mužů nebo žen? Protože MS mužů jako akce v celku zajímá ve světě daleko víc lidí.
Já do toho zas tak nevidim teda. Mám dojem, že donedávna byly Američanky formálně zaměstnankyněma US Soccer, zatimco hrály i v klubech, ale to už snad neplatí.
Každopádně bonusy jsou dost přímočará záležitost, kde by opravdu neměla bejt diskuze.
The US women, should they win today, would make about $250,000 each from the World Cup. If the US men ever won, under the current deal, they’d make more than $1.1 million each.
přímočará z výdělku vyjádřená procentuáln - to že mají muži víc neznamená že to tak není
Kdyby mužská repre USA hrála proti ženskejm na MS, tak taky vyhrává...
Ženský fotbal se teprve začíná dostávat do pořádného povědomí, logicky ještě takovou popularitu nemá. Ale strop by mohl být vysoko, aspoň soudě dle tohohle MS, které bylo až neuvěřitelně sledované - nejen na stadionech, ale i v televizi.
Jinak ta fotbalistka, na kterou pravděpodobně tím genderem a politickým vyjádřením cílíš, je nejlepší střelkyně turnaje.
a je asi nejlepsi zaloznici sveta... ale jinak skoro nic nedokazala no.
Nepsal jsem, že nic nedokázala. Ale pokud nejsi magor do ženského fotbalu, tak se o ní prostě dozvíš kvůli Trumpovi a ne kvůli sportovním schopnostem.
tak v USA ona ale hvezda a celebrita je. ze u nas zensky fotbal zas tak popularni neni je jasny. Ale da se to rict o hodne hracich. Pokud nesledujes fotbal, tak taky casto neznas nejakou hvezdu co zazari na MS... i u chlapu.
Není třeba být magor do ženského fotbalu, stačí o něm mít jen povrchní povědomí. Rapinoe je jedna z těch známějších hráček, žádná šmudla schovaná vzadu, kterou znají jen fajnšmekři.
Já netvrdím, že není dobrá fotbalistka, ale že když už se nějaká US fotbalistka dostane do mého povědomí, tak je to kvůli "kontroverzním" vyjádřením. Donovan, Altidore, Friedel, Dempsey jsou jména, která znám kvůli sportovním výkonům.
Nicméně přiznávám, že můj pohled může být omezený, protože ženský fotbal nesleduji a netuším, jak populární je v okolních státech. Na druhou stranu, kdyby ta úroveň byla vyšší, tak asi nebude v ČT jen MS v době, která je dost hluchá. Na druhou stranu jsem v 16:25 psal, že ten argument američanek může být důvodný.
Já taky třeba nesleduju americký fotbal a tím pádem Znám Kaepernick jen jako někoho, kdo je slavný svým "kontroverzním vyjádřením". To ale jaksi neznamená, že kvůli tomu budu shazovat celý sport.
Už jsem ztratil přehled o tom, v kam jsem diskuzi mířil.
Tak nejdřív píšeš, že ženy nechápou ekonomii a pak tohle. Ale ty příjmy se snad odvíjejí od zájmu diváků, ne? USA je úplně jiný svět, tam je náš evropský fotbal považovaný za ženský sport. A co se týče Evropy, tak tam jdou návštěvy na ženský fotbal taky neskutečně nahoru, letos padly rekordy třeba ve Španělsku (60 739 diváků na Atlético - Barca) nebo Itálii (39 027 diváků na Juventus - Fiorentina). Samozřejmě v Čechách přijde slušnější návštěva jenom na atraktivní zápas Ligy mistryň jako třeba Slavia - Bayern. Myslím si, že možná tak za 10 let to u nás bude lepší, jestli vůbec. Určitě by tomu pomohlo, kdyby repre udělala nějaký úspěch, nejlíp postoupila na Euro 2021.
Jo,naše mají formu,asi poprvé v historii dokázaly porazit Rusko
A kolik stojí lístky na ženský fotbal? Kolik stojí vysílací práva na ženský fotbal, že si to může dovolit koupit i ČT? Jaká je globální sledovanost? Díval by se to někdo vůbec, kdyby byla obě MS souběžně? Jsou stadiony na MS žen vyprodané na všechny zápasy?
Pokud vím, tak ČT má vysílací práva i na MS mužů. Cenu vstupenek bych kecal a co se týče stadionů, tak UEFA hlásila všude vyprodáno, ale na některých zápasech pak byla k vidění volná místa. Takže taková klasika, která se děje i na českých stadionech třeba při evropských pohárech...
To ČT má, ale asi nebudou o moc dražší, než na olympiádu mládeže. Takže Příbramský prodej...
Jinak máš přehled, jestli je v USA sledovanější mužská nebo ženská soutěž?
ono je něco vyprodat stadion Lyonu za pár eur nebo za stovky ba tisíce eur ty dutohlave
Kolik by asi stály vstupenky na zápas starších žáků? Krom toho, většina lidí tam taky musela nějak přicestovat, protože nehrály Francouzky...
a tak je to správně
*chlapi, než mě Counter opraví!
❤️
tebe šibe...
Tak jste si zahráli, a teď spátky za plotny.
By mě zajímalo kolik tobě podobných by tohle dokázalo říct v reálným životě a ne za klávesnicí
Já myslím, že hodně. Hromada chlapů z nižších vrstev by stále dala ženský přes držku, kdyby nebyla večer připravená teplá večeře.
Lidi jsou kurvy ale Češi ne, Čech svou manželku nezbije.
Co když má babu s "daddy issues", co to vyžaduje. Je to pak morální?
tradicna rodina
Tak je to v první řadě jen vtípek, kterej 90 % z jeho autorů přece nemyslí vážně, ne?
Aspoň někdo.
jestli to nekomu jeste porad prijde vtipne, tak je mi ho lito..
Obsah i forma potvrzuje tvou debilitu.
tak obludarium je u konce a ted bude na ct prostor pro zajimavejsi veci...treba porad v sachu...
Až na ten dres dobrá, ne?
https://www.ourgamemag.com/wp-content/uploads/2019/02/danielle-van-de-donk-headshot-arsenal-david-price-arsenal.jpg
na to moje sukani by to stacilo....
tu sem si asi zamiloval nejvíc no dobrý výběr
Kéz by.. ale Grand Chess Tour v Záhřebu dneska taky konci.
Jak jinak než absolutní dominanci GOAT Magnusem
to na EFvážně nikoho nezajímají šachy?
Věž na A9.
Pardubice ještě nezačaly, takže ne.
Ale s GOAT Magnusem souhlasím.
Až to ostáva nudné. No komu česť tomu česť.
kjed uz tam moze byt ceska liga moze tam byt cokolvek
slovenska nie
klasicka odpoved nemohla chybat
čo je pravda, nieje hriech
Američanky to teď v šatně slušně rozjedou
Konečně se Nizozemky dočkaly porážky
Je aspoň 50% těch holek tam hetero? Jestli jo, tak je to fajn.
Jelikoz je to za paywallem Financial Times tak to zkopiruju cele, autor Simon Kuper, napsal treba Soccernomics:
Please use the sharing tools found via the share button at the top or side of articles. Copying articles to share with others is a breach of FT.com T&Cs and Copyright Policy. Email licensing@ft.com to buy additional rights. Subscribers may share up to 10 or 20 articles per month using the gift article service. More information can be found at https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour.
https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726
A month before the women’s World Cup, the Dutch winger Lieke Martens sat in the training centre of her club, FC Barcelona, marvelling at the growth of the European female game.
As a child, Ms Martens did not even know that the Netherlands had a national women’s team. Now she spends her working days in the same complex as Barça’s men’s team, supported by specialist coaches, medics and video analysts. She studies her clubmate Lionel Messi’s on-field decision-making. Her salary, although a fraction of his, allows her to play football full-time.
During her career, she has watched the European women’s game professionalise: “Defenders are getting better, midfielders can play passes over 40 metres. Our keepers said recently: you’re all shooting much harder and more precisely than five years ago. But the keepers are really good now too, so the balls don’t go in that easily.”
Sunday’s World Cup final in Lyon pits the Dutch “Lionesses” against the US, women’s football’s historic superpower. But even if the Americans win their fourth World Cup, the tournament marks the rise of western European women’s football. The region has already won four consecutive men’s World Cups.
At this tournament, it supplied seven of the eight women’s quarter-finalists. “The World Cup has become a European Championship,” said Germany’s co-trainer Britta Carlson. Western Europe provides a template for what is required to improve women’s football globally.
Please use the sharing tools found via the share button at the top or side of articles. Copying articles to share with others is a breach of FT.com T&Cs and Copyright Policy. Email licensing@ft.com to buy additional rights. Subscribers may share up to 10 or 20 articles per month using the gift article service. More information can be found at https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour.
https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726
One factor is relative gender equality. Nine of the top 15 countries in the World Economic Forum’s global gender gap index are western European.
The region also possesses the world’s densest network of amateur clubs. Once these belatedly began to open to women, the number of registered female players in Europe rose fivefold from 1985 through 2015, to 1.2m. Uefa, the continent’s football association, plans to double the number again by 2024. However, playing numbers are lower in southern and eastern Europe than in the north. “We still have countries where we have to do some work to encourage society [to realise] that girls can play football too,” said Nadine Kessler, Uefa’s head of women’s football.
In a minority sport where most countries struggle for players, the size of the national talent pool predicts success. All six European nations with 100,000 or more registered female footballers — Germany, the Netherlands, Norway, Sweden, England and France — reached the quarter-finals of this World Cup.
Coaches tend to train girls and boys in the same national playing styles, said Ms Kessler: a possession game in Spain and the Netherlands, a more physical style for the Swedes. Traditional competition between European football nations and also between clubs raises standards, she added: “If Italy does well, Spain wants to do well, and then France wants to do well.”
The latest boost to western European women’s football has been the expansion of the professional game. The continent had 3,311 professional and semi-pro female players in 2018, more than double the total of 2012. England last year launched Europe’s first fully professional women’s league.
Four of the Dutch starters in Wednesday’s semi-final against Sweden played for Arsenal, while Jackie Groenen, scorer of the winning goal, is joining Manchester United, one of several big European clubs now expanding its female wing.
On other continents, even the US’s National Women’s Soccer League struggles to match European professionalism. The Japanese coach Asako Takakura said after losing to the Dutch in the last 16 that Japan (world champions in 2011) “must learn from the European clubs”. South Africa’s coach Desiree Ellis said she hoped her players would join European clubs and improve there.
Please use the sharing tools found via the share button at the top or side of articles. Copying articles to share with others is a breach of FT.com T&Cs and Copyright Policy. Email licensing@ft.com to buy additional rights. Subscribers may share up to 10 or 20 articles per month using the gift article service. More information can be found at https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour" target="_blank">https://www.ft.com/tour.
https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726" target="_blank">https://www.ft.com/content/dd176996-9ef4-11e9-b8ce-8b459ed04726
There is a risk that European women’s football could stagnate, like Olympic sports such as canoeing or archery: watched during a big tournament when national pride is at stake, ignored the rest of the time. “That’s what we’ve been struggling with over the years, to move away from this trend,” said Ms Kessler. “But we see in countries like the Netherlands and England that the positive momentum from a major tournament can be carried further.”
European professional women’s teams have the potential to create year-round interest. For now, most lose money, but there are signs that could change. In March, the Atlético Madrid-Barcelona league game drew 60,739 spectators, a world record for women’s club football. European clubs have ready-made fan bases built by their men’s teams, and can target the viewers and sponsors now engaged by the World Cup. The England-US semi-final drew a peak British TV audience of 11.7m, making it the country’s most watched programme of the year. The Netherlands-Sweden game averaged 5m Dutch viewers, the biggest audience for any Dutch TV programme since the official celebration of the Lionesses’ victory at the 2017 European championship.
Ms Martens is now struggling with an injured toe. On Sunday, her team was tipped to continue the Dutch men’s tradition of losing. But her recent autobiography has become a bestseller in the Netherlands, devoured by girls who can finally dream of becoming professional footballers.
a sorry, zapomnel jsem na ty FT copy paste upozorneni.
tl;dr?
Že ženský fotbal v západní Evropě roste
je pravda, že mě těch 15 minut Brazilek s Jamajkou pobavilo víc než celá sezona Sarriballu
bude teraz nejaký Gender Superpohár Portugalsko vs USA?
V jakým vesmíru by mužskou část měli zastupovat Portugalci a ne vítězové MS?
sorry, Francúzi samozrejme
stacilo by sa spytatz v akom vesmire by muzsku cast mali zastupovat portugalci?
Finále už se tady rozebralo asi dostatečně, ale slíbil jsem, že se vyjádřím obecně k úrovni letošního MS žen. Pár věcí mě totiž na tom turnaji rozhodně zaujalo...
1. Obrovské zlepšení u brankářek
Před turnajem se hodně skloňovalo, že brankářky jsou největší slabinou v ženském fotbale a mluvilo se třeba o tom, že by se pro ně měly zmenšit branky. Výkony většiny gólmanek na MS ale ukázaly, že nic takového není potřeba. Nejlepší brankářkou turnaje se zaslouženě stala Sari van Veenendaal, která až na jedno špatné vyběhnutí s Kamerunem předváděla famózní výkony včetně toho ve finále. Vůbec nejzajímavější na tom ale je, že výborné gólmanky měly i týmy, které patřily mezi ty slabší. Za mě absolutní top byla Christiane Endler z Chile, která ne náhodou chytá za PSG. Asi za všechno mluví fakt, že i při prohře 0:3 proti USA byla vyhlášena hráčkou zápasu, protože prostě předváděla famózní zákroky a několik dalších gólů chytla. Ale super výkony předvedly i brankářky dalších týmů, u kterých by se to nečekalo, třeba Correra z Argentiny, Schneider z Jamajky nebo Peng z Číny. Snad kromě totálního outsidera z Thajska měl každý tým gólmanku, která ho dokázala podržet. Bohužel asi kvůli autorským právům FIFA nejsou z MS moc dobrá videa, ale tady jsem našel sestřih výkonu Endler proti USA (je třeba si na ty její zákroky chvíli počkat) a pak ještě video přímo z kanálu FIFA s nejlepšími zákroky brankářek v základních skupinách...
https://www.youtube.com/watch?v=QtRkHyfaeEg
https://www.youtube.com/watch?v=rVjBuJY7y-0
2. Víc taktiky
Upřímně, když jsem začínal ženský fotbal výrazně sledovat na MS 2011, tak se mi strašně líbilo, že ty zápasy nejsou tolik svázané taktikou a třeba i v důležitých vyřazovacích bojích se hraje nahoru-dolů. To si myslím, že na letošním MS trochu vymizelo a zase až na některé slabší týmy na tom takticky byli všichni dobře. Jak už jsem psal, viděl jsem 20 zápasů, takže zdaleka nemůžu hodnotit všechno, ale čistě můj dojem z toho byl, že hráčky čím dál víc plní taktické pokyny a ty zápasy už nejsou tak otevřené jako dřív. Anebo se hrálo nahoru-dolů třeba poločas (viz třeba zápasy Anglie proti USA a Švédsku) a pak se to zase trochu uklidnilo. Na druhou stranu si nemyslím, že by kvůli tomu padalo nějak málo gólů. V základních skupinách jenom dva zápasy skončily 0:0, v play-off pak po 90 minutách akorát semifinále Nizozemsko - Švédsko. K vidění byly i vyšší výsledky (tam hodně vyčnívá výhra USA nad Thajskem 13:0) a taky pár přestřelek (třeba Skotsko - Argentina 3:3).
3. Pěkné akce a góly
Řekl bych, že pěkných akcí bylo na šampionátu dost a co se týče gólů, tak možná je to jenom můj dojem, ale na MS 2015 bych těch vyloženě výstavních asi našel víc. Těžko říct, čím to bylo. Samozřejmě i letos bych nějaké góly vypíchnul, třeba Lucy Bronze ve čtvrtfinále proti Norsku nebo Sofia Jakobsson v zápase o bronz proti Anglii a určitě jsem i některé pěkné góly neviděl (zatím čekám na sestřih Top 10 nejhezčích gólů turnaje jako na MS 2015). Ten nejlepší (a tady nebudu objektivní) je ale pro mě gól Lieke Martens v osmifinále proti Japonsku. Hned po rohu trefila míč z voleje patičkou, nasadila soupeřce housle a ještě to zapadlo přesně za tyč. Sice to není banán do vinglu, ale za mě prostě paráda a tím spíš, že ho dala moje nej hráčka.
https://twitter.com/FCBsenymedia/status/1143599206168444928
https://twitter.com/WoSoViewer/status/1143637189626159110
No, tak to je asi všechno, co jsem chtěl napsat. Zanedlouho už se těším na start kvalifikace na ženské Euro 2021 (snad to Češkám konečně vyjde) a příští rok na olympijský turnaj v Tokiu (věřím, že Nizozemky přidají další cenný kov).
OT:Aleksandar Mitrović bude i nadále hrát za Fulham, srbský útočník s londýnským klubem uzavřel nový pětiletý kontrakt. (bbc.com)
tento chlapec sa vie zakopat, dalsia sezona v Champe, ach jaj
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele