Nilis, Håland, Eduardo, kdo dále?

Larsson, Cissé, Eduardo – co má asi tahle trojice útočníků společného? Kromě jejich poslání střílet góly objeví pozorný fanoušek jistě i jinou podobnost: všechny tři potkala otřesná zkušenost se zlomeninou nohy. První dva jmenovaní se z ní už úspěšně zotavili, Eduarda teprve celá léčebná procedura čeká. Vrátí se ještě silnější podobně jako Larsson, nebo bude spíš postupně upadat, jako tomu bylo a je v případě Cissého?

Eduardo

Nejprve si připomeňme hrůzostrašný okamžik ze zápasu Arsenalu na půdě Birminghamu, kdy si domácí stoper Martin Taylor vyšlápl na hostujícího chorvatského útočníka Eduarda a způsobil mu komplikovanou zlomeninu levé nohy. Mnozí tvrdí, že v tomto zákroku byl jednoznačný úmysl přinejmenším faulovat, hůře pak zranit. Jiní se zase kapitána zastávají a jsou toho názoru, že měl prostě smůlu, že takovýto, v anglické lize takřka rutinní, faul vyústil v ošklivou zlomeninu. Podle mého názoru je to zřejmé - Taylor sice, doufám, nechtěl Eduarda zranit, ovšem nešlo mu ani o to trefit míč, ale spíše ho prostě nějak zastavit v postupu vpřed. Zastavil ho bohužel tím nejnešťastnějším způsobem a uškodil tak nejen své pověsti, ale i renomé celé Premier League. Tu tímto činem vystavil opět na několik týdnů tlaku médií a fotbalových expertů, kteří neustále orodují za zpřísnění trestů za podobné zákroky. Však se také mluví o exemplárním trestu pro Taylora, který by měl zamezit příštímu šíření podobných brutalit.

Zdroj: dailymail.co uk

Realita je momentálně taková, že Eduardo bude svému londýnskému zaměstnavateli chybět zhruba 9 měsíců a že se Taylor své oběti v nemocnici omluvil. Omlouval se i manažer Arsenalu Arsene Wenger za své přehnané ventilování emocí bezprostředně po zápase. Nejprve totiž vyvolal vlnu nevole v řadách "nefanoušků" Arsenalu, když řekl: "Tenhle chlapec by už nikdy neměl hrát fotbal. Co vlastně dělá na fotbalovém hřišti?" Pak se však snažil celou situaci uklidnit slovy: "Cítím, že mé komentáře na adresu Martina Taylora byly přehnané. Řekl jsem to, co mě v tu chvíli sžíralo." Posouzení, do jaké míry se mu povedlo rozvířené vody okolo celého incidentu zklidnit, nechám na vás.

Wenger vcelku pochopitelně, leč zbytečně agresivně, bránil svého důležitého svěřence, to mu nelze vyčítat. Zvlášť když mu teď k dispozici zůstali jen tři útočníci – Adebayor, Bendtner a Walcott (víceméně křídlo). Pokud by se ovšem po devíti měsících vrátil Eduardo v tak velkém stylu, jako před lety kanonýr Celticu Henrik Larsson, určitě by měl francouzský lodivod Arsenalu opět důvod ke spokojenosti. Více o Eduardově zranění najdete zde.

Henrik Larsson

Švédská modla, tehdy teprve na startu své bohaté kariéry v Celticu, si zlomila taktéž levou nohu, a to hned obě kosti, holenní i lýtkovou. V tu chvíli už měl za sebou velký švédský talent dvě úspěšné sezony v Celticu a i tu právě probíhající (1999/00) měl velice dobře rozjetou. Vstřelil v 9 zápasech úctyhodných 7 gólů, ale pak to přišlo. Při utkání Poháru UEFA s Olympiquem Lyon soupeřil s protihráčem v souboji tělo na tělo, když ve chvíli, kdy měl levou nohu zapřenou, mu do ní soupeř zdánlivě nepatrně kopnul. Noha nevydržela. Pravděpodobně tomuto zranění dopomohlo i Larssonovo podivné došlápnutí. Bolest to byla jistě úděsná, i diagnóza nezněla příznivě: více než rok bez fotbalu...

Zdroj: bbc.co.uk

Ovšem paradoxně tento hrozivý úraz Larssonovi v rozletu jen pomohl. Ptáte se, jak si vedl v následujícím ročníku? Jeho bilance: 37 zápasů, 35 gólů. Před touto sezonou si dokonce stihl i zahrát na EURU 2000. Může si tedy vůbec na něco stěžovat? Vždyť následně okusil i atmosféru ve velkoklubech, jakými jsou Manchester United a Barcelona, které dokonce asistencí ve finále dopomohl k triumfu v Lize mistrů v roce 2006.

S odstupem času si na hrůzostrašně vypadající zranění zavzpomínali například Kenny Dalglish nebo Gregory Coupet. "Myslím, že tento moment změnil mnoho věcí. Změnil pohled na Larssona, tak ošklivě zraněného, ale i na nás," odtuší Coupet. "Každý zápas, ve kterém si někdo zlomí nohu, se dohrává ve stínu tohoto okamžiku. Ale když si ji zlomil Henrik, kvůli jeho popularitě a samotnému výkonu v tom utkání, to bylo ještě horší," tvrdí zase Dalglish. "Nikdy jsem neviděl nikoho, dát se takhle rychle dohromady z tak těžkého zranění. To je neuvěřitelné."

Djibril Cissé

To v současnosti forvard Marseille Djibril Cissé nedopadl tak dobře. V jeho kariéře ho potkaly hned dvě nepříjemné zlomeniny a zvláště ta druhá byla pro něj hodně skličující. Nejprve se stal v říjnu 2004 obětí neobratného běhu blackburnského Jaye McEveleyho, jenž mu omylem přišlápl levou nohu a nadvakrát mu ji zlomil. Postižený Francouz se pak svíjel v ukrutných bolestech na zemi, jeho bolestí zkřivený obličej pak obletěl celý svět a vyvolal zděšení v nejedné domácnosti. Cissé vynechal celý zbytek této sezony. Zároveň potvrdil jakési prokletí Ewood Parku pro liverpoolské hráče, rok před Cissém zde totiž Lucas Neill zlomil nohu Carragherovi. Tehdy měl za sebou také ošklivé zranění kotníku Milan Baroš a svému parťákovi z útoku přál mnoho štěstí. "Je to smůla a já doufám, že se vrátí brzy. Přeji mu jen to nejlepší, neboť dobře vím, co to znamená být dlouhou dobu bez fotbalu."

Druhý těžký moment v kariéře extravagantního útočníka přišel při přípravě na dosavadní vrchol Cissého fotbalového života –mistrovství světa v Německu. Francouzi hráli s Čínou a Cissé v tomto utkání sprintoval podél postranní čáry ruku v ruce se svým strážcem, když v tu chvíli ztratil rovnováhu, nešťastně došlápl a při dopadu si ještě pravou nohu nalomil úplně. Tentokráte to tedy odnesla pravačka a také důležitější část Cissého kariéry. Pochopitelně totiž musel vynechat nadcházející mistrovství. Navíc se smolařem Cissém už došla trpělivost i jeho zaměstnavateli Liverpoolu a ten ho tak pustil do Marseille. Od té doby rozkvět obletovaného talentu víceméně stagnuje.

Zdroj: soccerword.com, ruerude.com

Takhle by určitě nechtěl dopadnout právě nyní trpící Eduardo. Zatím nevíme, zda si vezme příklad spíše z Cissého či Larssona, ale jisté je už teď jedno. Anglická liga je pro hráče mimořádně nebezpečná a nepřestane být, dokud někdo z vedení rázně nezasáhne do pravidel posuzování tvrdých zákroků v Premier League. Zajisté jste si totiž všimli, že jak Carragher, Cissé, tak Eduardo přišli k úrazu na Ostrovech a to jsem navíc zatím opomenul jiné brutality v čele s likvidačním zákrokem Keana na Hålanda, který dokonce možná znamenal konec kariéry pro tohoto norského beka (sám Håland na svých stránkách ovšem později uvedl, že příčinou jeho konce bylo zranění druhého kolena, čili za něj Keane nemůže).

Luc Nilis

Na anglických trávnících však zaznamenáváme i mnoho jiných ošklivých zlomenin a zvláště ta Luca Nilise se dobře pamatuje. Znamenala totiž konec kariéry pro jednoho z nejlepších belgických fotbalistů všech dob, a jak nešťastný! Stalo se to v září 2000, čili na rozjezdu jeho kariéry v Aston Ville. Po povedeném EURU 2000 si od něj v Birminghamu slibovali mnoho, jenže zdejší štace skončila pro belgickou modlu už v jeho čtvrtém zápase ve vínovém dresu. Tehdy si v souboji s evertonským golmanem Richardem Wrightem zlomil holenní kost tak, že ji obtočil okolo levé nohy soupeřova brankáře! Opravdu zdrcující pohled a neskutečný konec jedné velké hvězdy.

Zdroj: bbc.co uk

David Busst

Ti ještě starší pamětníci se zase jistě rozpomenou na neuvěřitelné zranění Davida Bussta z Coventry City, teď už 12 let staré. Při rohu svého mužstva v utkání s Manchesterem United ve skluzu uháněl za dorážkou balonu vyraženého Schmeichelem do rohu malého vápna, jenže se srazil se soupeři Irwinem a McClairem, kteří byli taktéž na zemi, a ošklivě vklínil nohu mezi ně tak, že si ji zpřelámal na dvou místech. Tehdejší brankář United Peter Schmeichel, jak uviděl, co se stalo, běžel k rohovému praporku s hlavou ve dlaních. Musel to být vskutku hrůzostrašný pohled! Ani následných 26 operací ho nedokázalo vrátit k fotbalovému životu a musel tak ukončit kariéru. Toto zranění vešlo do dějin jako dost možná nejnevinněji vypadající, přitom tak strašné!

Zdroj: waddingtonphoto.com

Neméně nešťastný byl také úraz Alana Smithe z Manchesteru United v utkání s Liverpoolem, kdy ho zblízka míčem napálil John Arne Riise (každý určitě ví, jak tvrdě umí vypálit), zlomil mu nohu a navíc ještě pochroumal kotník. Taková událost dokonce na chvíli semkla dva odvěké rivaly a oba tábory vyprovodily nosítka s útočníkem Manchesteru potleskem ve stoje. Smith si poté nezahrál téměř rok a po návratu už si nedokázal vybojovat zpět místo v sestavě United, odešel tedy do Newcastlu. V srpnu 2007 zase jiný smolař Kieron Dyer svou zlomeninou pěkně zavařil svému novému zaměstnavateli West Hamu, který za něj zaplatil 7 milionů liber. Tato zlomenina si však alespoň vyžádala "pouhých" šest měsíců rekonvalescence.

Abyste si ale nemysleli, že se takové hrůzostrašné věci dějí jen na území Velké Británie, tak předkládám i pár příkladů odpuzujících úrazů, které se staly mimo Ostrovy. Především uvedu nehezký zákrok Luise Figa na Cesara Jimeneze, který se stal příčinnou nedávného konce kariéry tohoto stopera Zaragozy. V Německu zase v souboji s Thorbenem Marxem přišel k úrazu Owen Hargreaves a mnozí dávali toto zranění za vinu Svenu Göranovi Erikssonovi, který ho vzal na MS do Německa. Anglický záložník se však dal do pořádku už během čtyř měsíců.

A do třetice všeho zlého: v Dánsku vyvolávaly delší dobu zděšení obrázky zlomeniny levého kotníku Jacoba Olsena, toho času nejlepšího střelce SAS Ligaen. Ten si tedy sice nezlomil nohu, ale o to byly ty snímky odpornější. Kotník měl vykroucený do opravdu skoro až nemožného úhlu – pootočil se mu snad o dobrých 60 stupňů. Za zmínku stojí i jeden případ, který se udál v českých luzích a hájích. V roce 1999 totiž velmi nešťastně přišel k úrazu sparťan Vlado Labant. Nejen, že se tak stalo při derby se Slavií, ale navíc mu zlomeninu nohy přivodil vlastní spoluhráč, Petr Gabriel. I to se bohužel stává!

Jacob Olesen. Zdroj: dailymail.co.uk

Po bok těchto borců, a řady dalších, se tento rok zařadil chorvatský útočník Eduardo a můžeme jen doufat, že bude, alespoň letos, tím posledním. Přejme mu pro tuto chvíli všechno nejlepší a ať se dá co nejdříve dohromady!