NAPODOBÍME MAROKO?
Věřme, že ano, byl by to dobrý začátek našeho působení na MS 2006. Maroko nastoupilo proti našemu prvnímu soupeři na světovém šampionátu, celku USA, a porazilo ho 1:0. Hrálo se v Nashvillu (Tennessee), zápas sledovalo 26 tisíc diváků a trenér Bruce Arena měl k dispozici kompletní kádr.
Maroko začalo ve vysokém tempu, prvních 20 minut se Američané nestačili divit a na hrací ploše hledali jeden druhého, ale s míčem se přitom moc nesetkali. Ke zděšení všech přítomných pak již v 10. minutě začal kulhat kapitán týmu Claudio Reyna, kterému se obnovilo staré zranění podkolenních šlach. Chvíli se zkušený reprezentant snažil bolest překonat, rozhýbat koleno, ale po pár minutách to vzdal a odbelhal se za postraní čáru. Nahradil ho Pablo Mastroeni. Arena starostlivě sledoval lékaře a maséra, výraz v jeho tváři ale mluvil jasnou řečí: "Bez něj a proti Česku? Má vůbec cenu do toho Německa letět?"
První příležitost zápasu měli Maročané ve 22. minutě, kdy Hicham Mahdoufí snadno obešel na levé straně Steva Cherandula a z hranice pokutového území poslal tvrdou střelu na branku Kasey Kellera. Míč olízl tyč a Američané se konečně probudili. O tři minuty později založil akci DaMarcus Beasley, ale střela Briana McBrida z 20 metrů skončila daleko vedle branky Maroka. Ve 27. minutě to pak byl, k radosti Bruce Areny, uzdravený John O'Brien, kdo perfektním centrem předložil doslova na stříbrném podnosu jako lahodnou pochoutku míč Landonu Donovanovi, který převzal kapitánskou pásku od Reyny, ale hráč týmu Galaxy z Los Angeles pouze kopačkou jemně pohladil balon a za nesouhlasného zahučení tribun ho poslal daleko mimo svatyni soupeře. Asi největší šance... V prvním poločase se již nic neudálo, byla to "Nuda v Nashville".
Po přestávce se fotbalisté USA pokusili o zrychlení hry, pozměnili rozestavení na hrací ploše, posílili útok na úkor obrany. V 52. minutě na milimetr přesný pas velice aktivního Beasleyho přistál na kopačce Bobby Conveyho z anglického Readingu, ten neotálel a poslal dalekonosnou střelu, ale ruce brankáře Tareka El Jarmouniho byly tam, kam si to míč namířil. O několik vteřin později bylo rušno na druhé straně hřiště. Talal El Karkouri z Charltonu se vymrštil do neuvěřitelné výšky, zdálo se že ve vzduchu setrval po dlouhé okamžiky, počkal si na míč a hlavou ho tvrdě udeřil. Ale tak jako ve 22. minutě i nyní si balón dal dostaveníčko s tyčí, pro změnu s tou druhou, lehce ji políbil a zmizel mezi fotografy...
Utkání se pomalu ale jistě blížilo ke svému konci, Josh Wolff, Landon Donovan a Eddie Johnson měli šance na otevření skóre, ale na tabuli svítily stále dvě nuly. Až nepochopitelná chyba jednoho z nejzkušenějších, Steva Cherandula, který si pohrával s míčem ve velice nevhodné chvíli a v místech kde je nejlepším řešením balon napálit daleko na tribuny, změnila alespoň jednu z nul, tu na straně Maroka! "Náhradník" Bouchaib El Moubarki mu míč sebral, uviděl volného "náhradníka" Mohameda Madihiho, který v pohybu převzal jeho přihrávku a nedal Kellerovi šanci. Gól, 1:0, podat si ruce, vyměnit dresy a jde se do šaten.
Fotbalisté USA nebudou mít moc času na přemýšlení. Již v pátek 26. května hrají v Clevelandu s Venezuelou a o dva dny později nastoupí proti Lotyšsku, tentokráte v East Hartfordu (Connecticut). A pak již let přes oceán, přistání v Německu, pár tréninků a první zápas. Otázka tedy zní: "Napodobíme 12. června Maroko?"
Sestava USA: Keller - Cherundolo, Onyewu (74. Dempsey), Pope, Gibbs - Reyna (16. Mastroeni), O'Brien (46. Convey) - Donovan - Wolff (60. Johnson), McBride (83. Ching), Beasley.
Maroko začalo ve vysokém tempu, prvních 20 minut se Američané nestačili divit a na hrací ploše hledali jeden druhého, ale s míčem se přitom moc nesetkali. Ke zděšení všech přítomných pak již v 10. minutě začal kulhat kapitán týmu Claudio Reyna, kterému se obnovilo staré zranění podkolenních šlach. Chvíli se zkušený reprezentant snažil bolest překonat, rozhýbat koleno, ale po pár minutách to vzdal a odbelhal se za postraní čáru. Nahradil ho Pablo Mastroeni. Arena starostlivě sledoval lékaře a maséra, výraz v jeho tváři ale mluvil jasnou řečí: "Bez něj a proti Česku? Má vůbec cenu do toho Německa letět?"
První příležitost zápasu měli Maročané ve 22. minutě, kdy Hicham Mahdoufí snadno obešel na levé straně Steva Cherandula a z hranice pokutového území poslal tvrdou střelu na branku Kasey Kellera. Míč olízl tyč a Američané se konečně probudili. O tři minuty později založil akci DaMarcus Beasley, ale střela Briana McBrida z 20 metrů skončila daleko vedle branky Maroka. Ve 27. minutě to pak byl, k radosti Bruce Areny, uzdravený John O'Brien, kdo perfektním centrem předložil doslova na stříbrném podnosu jako lahodnou pochoutku míč Landonu Donovanovi, který převzal kapitánskou pásku od Reyny, ale hráč týmu Galaxy z Los Angeles pouze kopačkou jemně pohladil balon a za nesouhlasného zahučení tribun ho poslal daleko mimo svatyni soupeře. Asi největší šance... V prvním poločase se již nic neudálo, byla to "Nuda v Nashville".
Po přestávce se fotbalisté USA pokusili o zrychlení hry, pozměnili rozestavení na hrací ploše, posílili útok na úkor obrany. V 52. minutě na milimetr přesný pas velice aktivního Beasleyho přistál na kopačce Bobby Conveyho z anglického Readingu, ten neotálel a poslal dalekonosnou střelu, ale ruce brankáře Tareka El Jarmouniho byly tam, kam si to míč namířil. O několik vteřin později bylo rušno na druhé straně hřiště. Talal El Karkouri z Charltonu se vymrštil do neuvěřitelné výšky, zdálo se že ve vzduchu setrval po dlouhé okamžiky, počkal si na míč a hlavou ho tvrdě udeřil. Ale tak jako ve 22. minutě i nyní si balón dal dostaveníčko s tyčí, pro změnu s tou druhou, lehce ji políbil a zmizel mezi fotografy...
Utkání se pomalu ale jistě blížilo ke svému konci, Josh Wolff, Landon Donovan a Eddie Johnson měli šance na otevření skóre, ale na tabuli svítily stále dvě nuly. Až nepochopitelná chyba jednoho z nejzkušenějších, Steva Cherandula, který si pohrával s míčem ve velice nevhodné chvíli a v místech kde je nejlepším řešením balon napálit daleko na tribuny, změnila alespoň jednu z nul, tu na straně Maroka! "Náhradník" Bouchaib El Moubarki mu míč sebral, uviděl volného "náhradníka" Mohameda Madihiho, který v pohybu převzal jeho přihrávku a nedal Kellerovi šanci. Gól, 1:0, podat si ruce, vyměnit dresy a jde se do šaten.
Fotbalisté USA nebudou mít moc času na přemýšlení. Již v pátek 26. května hrají v Clevelandu s Venezuelou a o dva dny později nastoupí proti Lotyšsku, tentokráte v East Hartfordu (Connecticut). A pak již let přes oceán, přistání v Německu, pár tréninků a první zápas. Otázka tedy zní: "Napodobíme 12. června Maroko?"
Sestava USA: Keller - Cherundolo, Onyewu (74. Dempsey), Pope, Gibbs - Reyna (16. Mastroeni), O'Brien (46. Convey) - Donovan - Wolff (60. Johnson), McBride (83. Ching), Beasley.
Komentáře (11)
Přidat komentář1. Bude obrovsky těžké dát tomuhle sehranému soupeři gól
2. Umí na brejky, Grygera bude mít s Beasleym problémy
3. McBride dal letos Čechovi už asi 3 goly, bude si věřit
4. Zranil se Reyna což by zas mohla být velká výhoda, pokud by nehrál
Viděl jsem jejich zápasy v kvalifikaci, všechny, podle mne jsou lepší než Mexiko. Přednosti? Tvrdost, důraz, protiútok, rychlé přenesení hry. Je to skupina z které opravdu jde strach a postoupit může každý!
Česko-USA 1:0
Česko-Ghana 2:1
Česko-Itálie 1:3
Osmifinale:Česko-Brazílie 1:1 pen.5:4
...............
Oslabené Katalánsko porazilo Kostariku.
nechápu, proč se tady přemýšlí o tom jestli napodobíme Maroko! Oni se nás mají bát a ne my jich!!!Viděl jsem USA hrát na vlastní oči a pánové dostanou 5 jako v Itálii!!!
Nemyslim si ze jim dame bura
Bral bych jakoukoliv vyhru
Jsou dost sehrany, nehrajou vubec spatne a Beasley je poradnej letec. toho bych nechtel honit podel lajny...
Optimismus je krásná věc, ale pozor! Nepřehánět! USA mají v kádru celou řadu kvalitních fotbalistů, ostřílených z anglické ligy, krev brazilských předků je také znát, trener je vynikající strateg, tým je dlouhodobě budován, MLS má úroveň. To nejsou oni “gringové” z roku 1990!
Upřímně sem si nějak přestal přát náš úspěch - ne že bych neměl národní cítění, ale když se podívám na to, co se u nás ve fotbale děje, tak by tohle dost zakrylo zdejší problémy. Teď se o to Košťál snaží "národním sparťanským stadionem", ještě aby k tomu přibyl úspěch z MS. Díky, nechci. Radši počkám další 4 roky, liga je mi přednější.
Vcelku souhlasím, ale pro pár zm*dů....?
Repre a liga jsou dvě rozdílné věci. A komu jinému to přát než této generaci.
Rozdílné možná, ale jak sem napsal - úspěchu by bylo využito k zametení problémů a o to nestojím.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele