Na chvíli pobláznil celou Anglii, teď unavený Zaki končí kariéru

Svého času hlavní tahoun prvoligového anglického Wiganu Amr Zaki se po letech strádání rozhodl oficiálně oznámit konec kariéry. Dvojnásobný vítěz Afrického poháru národů s Egyptem naposledy působil doma v celku Arab Contractors, za ten si však i vinou zdravotních problémů nepřipsal jediný start...

Podobných angažmá si Amr Zaki v nedávné době připsal na konto vícero.

V marockém klubu Raja Casablanca začal vážným úrazem kotníku a jen měsíc po podpisu lukrativní smlouvy se v únoru 2014 znovu ocitl 'na dlažbě', protože v Německu potajmu podstoupil operaci.

Restartovat kariéru se mimoto neúspěšně pokoušel třeba v Turecku, Kuvajtu i Libanonu.

Ikona Zamaleku a střelec vítězných branek v semifinále Afrického poháru národů 2006 i 2008 tím pádem věší kopačky na hřebík poněkud brzy, ve svých 32 letech, a přece notně vyčerpán.

"Dnes je to sedm let, co jsem odehrál první zápas a vstřelil první gól v anglické Premier League," připomínal Zaki u příležitosti vlastního konce den, který odstartoval jednu z nejpamátnějších mánií v éře Premier League.

Tehdy pětadvacetiletý Egypťan přišel do Wiganu v naprosté tichosti, navíc pouze na hostování - a o to větším šokem pak pro všechny jeho podzimní řádění bylo.

Mírně podsaditý forvard s přezdívkou Buldozer skóroval při svém ligovém debutu, stejně jako při své premiéře před tribunami domácího JJB Stadium, v poháru proti Nottinghamu Forest.

Na Nový rok se potom s Waynem Rooneym dělil dokonce o čelo tabulky střelců PL s 10 brankami a celé Ostrovy pohltila učiněná 'Zaki-mánie'. Egypťanovo jméno bylo spojováno s Liverpoolem, Chelsea i Realem Madrid. List Daily Mail ho pro jistotu nazval "superstar".

Situace se dostala dokonce do tak bizarního bodu, že severoanglické obchody se sportovním oblečením v jednu chvíli hlásily, že už nemají jak tisknout písmena Z a K - tak moc na dračku šly nejen dresy s nápisem "Zaki".

"Koupil jsem 10 triček, že je vezmu domů, a musel jsem na ně namísto ZAKI natisknout AMR. Když jsem je pak předával, někdo si stěžoval 'Oh, tys nám přivezl šméčka!'," vzpomínal jednou sám útočník.

Ani takové euforie ovšem zpravidla netrvají věčně a v případě Zakiho byl dopad na zem obzvláště tvrdý. Buldozer na jaře nedokázal skórovat ve 13 po sobě jdoucích kláních a na konci hostování ve Wiganu mu již vskutku mnoho kreditu nezbývalo.

Poslední kapkou byl pro manažera Stevea Bruce fotbalistův pozdní návrat z reprezentačního srazu. Právě Zakiho neprofesionalita se posléze citovala i jako oficiální důvod, proč Latics odmítli jeho hostovačku proměnit v trvalý přestup.

Amr Zaki se následně do Anglie sice ještě jednou vrátil, v Hullu však nebyl ani svým stínem a z Ostrovů se poroučel předčasně, po pouhých třech měsících. Již tehdy byly na vině zdravotní trable.

Ty nakonec Zakiho kompletně zruinovaly. Ještě na podzim 2013 si sice kouč egyptského národního týmu Bob Bradley liboval, že se mu rodák z Mansoury pomalu vrací do staré formy, hned vzápětí ovšem autora 30 reprezentačních branek skolil další těžký úraz.

Za poslední tři roky Amr Zaki prošel šesti kluby. Nikde se pořádně neuchytil. A totéž vlastně platí i pro jeho nejslavnější angažmá ve Wiganu. Přesto se na onen krátký podzim 2008 nedá dost dobře zapomenout.

Jedna z nejsladších vzpomínek samotného Zakiho se určitě bude točit kolem zápasu s Liverpoolem, po němž egyptskou enigmu chválil sám Alan Shearer - legenda, k níž dříve Zakiho velkoryse přirovnával majitel Wiganu Dave Whelan...