MAJITEL STŘELECKÉHO PASU – H. LARSSON
Zaujalo nás
Nejslavnější švédský fotbalista všech dob, věhlasný kanonýr, který ještě nedávno naháněl husí kůži obráncům v předních evropských ligách. V současnosti dohrává svou kariéru ve své rodné zemi, vyslovení jeho jména však stále vzbuzuje respekt. Představujeme Henrika Larssona.
Svou profesionální kariéru odstartoval v Högaborgu, ve svých sedmnácti letech. V tak mladém věku dokazoval, že je šikovným střelcem, za čtyři sezony strávené v tomto malém klubu dokázal nastřílet úctyhodných 23 branek. Logicky se po něm začaly poohlížet větši švédské kluby, volba nakonec padla na Helsingborgs IF. Jako hráč vyrostl pro evropský fotbal. Měl bilanci takřka jedné vstřelené branky na zápas, začal koketovat s reprezentací a zájem o jeho služby projevil holandský Feyenoord. V roce 1993 se zájem proměnil v konkrétní nabídku a Helsingborgs neměl důvod lukrativní nabídku 295 tisíc liber nepřijmout. Nutno dodat, že byl takřka domluven s švýcarským klubem Grasshoppers Curych.
Tímto přestupem odstartoval Larsson novou etapu své fotbalové kariéry. Opustil břehy svého domova a vydal se hledat štěstí v Evropě, s jedním cílem - nastřílet za každý klub, jehož dres bude oblékat, co nejvíce branek. V dresu Feyenoordu zatím neukázal svou skutečnou sílu, za čtyři strávené sezony v Nizozemsku střelecky nijak zvlášť neohromil, ale také nezklamal. Po následných komplikacích se smlouvou ve Feyenoordu si ho v roce 1997 vyhlédl tehdejší manažer Celticu Wim Jansen. Skotský velkoklub za Larssona zaplatil 650 tisíc liber.
Začátky Henrika v novém působišti nebyly nijak valné, ve svém prvním zápase za Celtic v evropských pohárech si vstřelil vlastní branku. Ani debut v lize se mu příliš nepovedl. Nicméně, navzdory slabému začátku nakonec Celtic Glasgow získal double. A Larsson se s přibývajícím časem ve Skotsku zabydlel a tím i rozstřílel. Rychle si ho oblíbili fanoušci, což mu samozřejmě přidalo na pohodě. Larsson si však musel projít také těžkou krizí. Po dvou sezonách, které odehrál prakticky kompletně, přišlo v utkání poháru UEFA proti Lyonu těžké zranění. Odnesla to noha, kterou si zlomil na dvou místech. Následky byly katastrofální, více než rok byl na marodce.
Ale po tomto těžkém zranění jako by se do sezóny 2000/01 vrátil ještě silnější Larsson. Celtic už vedl nový trenér Martin O'Neill. Nový kouč dal Larssonovi důvěru a ten se mu odvděčil královsky. Jeho góly výraznou měrou pomohly klubu k nadvládě ve Skotsku. V roce 2001 mu jeho branky dopomohly k prestižnímu ocenění Zlatá kopačka. A fanoušci si ho poprávu zvolili nejlepším cizincem v dějinách klubu. V roce 2003 dvěmi góly živil naději Celticu na zisk poháru UEFA, nakonec se radovalo po výsledku 3:2 FC Porto.
Po sedmi sezónách strávených ve Skotsku se rozhodl Larsson zkusit fotbal v jiné zemi, kde je liga na vyšší úrovni. Loučil se opět jako král, svými dvěma brankami rozhodl o vítězství nad Dunfermline Athletic a radoval se ze skotského poháru.
V létě roku 2004 se jakožto volný hráč dohodl na jednoletém kontraktu s FC Barcelonou. Získal titul, ale svou první sezonu ve Španělsku si moc neužil. Vinou vleklého zranění jen paběrkoval. V Lize Mistrů však stihl vsítit za Barcu velice pikantní gól, jeho branka totiž rozhodla utkání proti Celticu Glasgow, jeho bývalému zaměstnavateli. Po zápase prohlásil: "Bylo pro mě velmi těžké oslavit gól, protože jsem zde prožil tolik krásných momentů." Svou kariéru v Barceloně nakonec prodloužil o další rok, většinu sezony sice kryl záda Samuelu Eto'ovi, ale i přesto byl pro Barcu velikým přínosem. Nastřílel deset branek a do mužstva zapadl po všech stránkách.
Když v lednu 2006 ohlásil svůj definitivní odchod z Katalánska, jeho spoluhráč Ronaldinho o něm prohlásil: "S Henrikem, který nás tuto sezonu opouští, ztratit klub skvělého střelce, to bezesporu. Ale také ztrácím výborného přítele. Henrik byl můj idol a když teď můžu hrát po jeho boku, je to fantastické." A není lepší se s Barcou rozloučit jinak, než ve finále Ligy Mistrů. A to se ještě něvědělo, jak stylově dá klubu, kde si ho za dvě krátké sezony všichni zamilovali, sbohem. Ve finálovém utkání Barcelony s Arsenalem bylo dlouho ve vedení anglické mužstvo a zdálo se, že Barcelona neprožije šťastný večer. Vše se zlomilo až příchodem švédského ostrostřelce, ten dvěma geniálními přihrávkami rozhodl o výsledku a náramně si svůj odchod ze Španělska okořenil. "Lidé vždy mluví o Ronaldinhovi, Eto'ovi nebo Giulym, ale já jsem si jich nevšiml, dnes jsem si všiml Henrika Larssona. Přišel do hry a z našeho pohledu nám usmrtil všechny naděje. Dnes to byl večer jednoho hráče – Henrika Larssona," vysekl poklonu smutný finalista v barvách Gunners Thierry Henry.
Larsson byl napevno rozhodnut, že kariéru dohraje tam, kde ji odstartoval – v Helsingborgu. Ve švédském týmu odehrál několik zápasů a těšil se na krátkou pauzu mezi lednem a březnem. Plány mu však "zhatil" manažer Manchesteru United Sir Alex Ferguson. Ten měl problémy s útočníky a hledal osvědčeného kanonýra, jako jasná volba se mu vykrystalizoval evropou prostřílený Larsson. Ten prý neváhal ani minutu a nabídku přijal. Mezi lednem a březnem tak za Manchester odehrál sedm ligových utkání, dal jednu branku proti Watfordu a navrch rozhodl utkání FA Cupu proti Aston Ville hned při svém debutu. Byly náznaky, že Larsson v Manchesteru dohraje sezonu, to sám hráč vyvrátil 20. února. "Byl pro nás fantastickou posilou. Udělali jsme všechno pro to, abychom ho zde udrželi déle, ale rozhodl se jinak a my všichni to budeme respektovat," řekl samotný Ferguson.
Nemalou část své kariéry prožil na poli reprezentačním. Za barvy Švédska odehrál 93 utkání v nichž se radoval přesně 36krát ze vstřelené branky. Upoutal už na mistrovství světa v roce 1994 vzhledem, ale hlavně fotbalovým uměním. Navrch se na turnaji v USA dokázal třikrát střelecky prosadit. Švédové skončili nakonec třetí. Larsson se mimojiné účastnil světových šampionátů v roce 2002 a 2006, ale úspěch z roku 1994 už nepřekonal.
Po mistrovství světa 2002 v Koreji a Japonsku Herik Larsson doslova šokoval švédské fanoušky prohlášením, že v reprezentaci končí. Své rozhodnutí ale změnil před evropským šampionátem v Portugalsku. Důvod? Přemluvil ho syn. A udělal dobře. Švédskou reprezentaci opět táhl k úspěchu, přidal tři branky a skvěle poskládané Švédy zastavili až Holanďané na penalty. Larsson se s reprezentací definitivně rozloučil na mistrovství světa v Německu. "Je čas skončit. Teď je ta pravá chvíle. Kapitola s reprezentací je uzavřena," vysvětlil. Ale nikdy neříkej nikdy, Lars Lagerbäck se nechal slyšet, že by ho v jeho zemi ještě jednou v akci rádi viděli...
Henrikův otec pochází z kapverdských ostrovů. Jeho matka je Švédka. V roce 1996 s jeho dětskou láskou Magdalenou a spolu mají dvě děti. Jordana a Janice.
Základní informace
Celé jméno: Henrik Edward Larsson MBE
Datum narození: 20. září 1971
Místo: Helsingborg, Švédsko
Národnost: Švédsko
EU pas:ano
Výška:178 cm
Váha: 72 kg
Klub: Helsingborgs
Post: útočník (střední)
Číslo: 17
Kontrakt do roku: prosinec 2007
Dosavadní působiště: Helsingborgs, Feyenoord, Celtic, Barcelona, Helsingborgs, Manchester United (hostování), Helsingborgs
Reprezentační debut: říjen 1993, proti Finsku
Zápasy: 93
Goly: 36
Světové šampionáty: USA 1994 (3. místo), Korea/Japonsko 2002, Německo 2006
Klubové úspěchy:
Liga Mistrů (2006)
Nizozemský KNVB pohár (1994, 1995)
Skotská liga (1998, 2001, 2002, 2004)
Skotský League Cup (1998, 2000, 2001, 2002)
Skotský FA Cup (2001, 2004)
Španělská La Liga (2005, 2006)
Španělský superpohár (2005)
Švédský pohár (2006)
Švédský fotbalista roku (1998, 2004)
Nejlepší hráč skotské ligy (1998, 2001)
Nejlepší střelec skotské ligy (1999, 2001, 2002, 2003, 2004)
Svou profesionální kariéru odstartoval v Högaborgu, ve svých sedmnácti letech. V tak mladém věku dokazoval, že je šikovným střelcem, za čtyři sezony strávené v tomto malém klubu dokázal nastřílet úctyhodných 23 branek. Logicky se po něm začaly poohlížet větši švédské kluby, volba nakonec padla na Helsingborgs IF. Jako hráč vyrostl pro evropský fotbal. Měl bilanci takřka jedné vstřelené branky na zápas, začal koketovat s reprezentací a zájem o jeho služby projevil holandský Feyenoord. V roce 1993 se zájem proměnil v konkrétní nabídku a Helsingborgs neměl důvod lukrativní nabídku 295 tisíc liber nepřijmout. Nutno dodat, že byl takřka domluven s švýcarským klubem Grasshoppers Curych.
Tímto přestupem odstartoval Larsson novou etapu své fotbalové kariéry. Opustil břehy svého domova a vydal se hledat štěstí v Evropě, s jedním cílem - nastřílet za každý klub, jehož dres bude oblékat, co nejvíce branek. V dresu Feyenoordu zatím neukázal svou skutečnou sílu, za čtyři strávené sezony v Nizozemsku střelecky nijak zvlášť neohromil, ale také nezklamal. Po následných komplikacích se smlouvou ve Feyenoordu si ho v roce 1997 vyhlédl tehdejší manažer Celticu Wim Jansen. Skotský velkoklub za Larssona zaplatil 650 tisíc liber.
Začátky Henrika v novém působišti nebyly nijak valné, ve svém prvním zápase za Celtic v evropských pohárech si vstřelil vlastní branku. Ani debut v lize se mu příliš nepovedl. Nicméně, navzdory slabému začátku nakonec Celtic Glasgow získal double. A Larsson se s přibývajícím časem ve Skotsku zabydlel a tím i rozstřílel. Rychle si ho oblíbili fanoušci, což mu samozřejmě přidalo na pohodě. Larsson si však musel projít také těžkou krizí. Po dvou sezonách, které odehrál prakticky kompletně, přišlo v utkání poháru UEFA proti Lyonu těžké zranění. Odnesla to noha, kterou si zlomil na dvou místech. Následky byly katastrofální, více než rok byl na marodce.
Ale po tomto těžkém zranění jako by se do sezóny 2000/01 vrátil ještě silnější Larsson. Celtic už vedl nový trenér Martin O'Neill. Nový kouč dal Larssonovi důvěru a ten se mu odvděčil královsky. Jeho góly výraznou měrou pomohly klubu k nadvládě ve Skotsku. V roce 2001 mu jeho branky dopomohly k prestižnímu ocenění Zlatá kopačka. A fanoušci si ho poprávu zvolili nejlepším cizincem v dějinách klubu. V roce 2003 dvěmi góly živil naději Celticu na zisk poháru UEFA, nakonec se radovalo po výsledku 3:2 FC Porto.
Po sedmi sezónách strávených ve Skotsku se rozhodl Larsson zkusit fotbal v jiné zemi, kde je liga na vyšší úrovni. Loučil se opět jako král, svými dvěma brankami rozhodl o vítězství nad Dunfermline Athletic a radoval se ze skotského poháru.
V létě roku 2004 se jakožto volný hráč dohodl na jednoletém kontraktu s FC Barcelonou. Získal titul, ale svou první sezonu ve Španělsku si moc neužil. Vinou vleklého zranění jen paběrkoval. V Lize Mistrů však stihl vsítit za Barcu velice pikantní gól, jeho branka totiž rozhodla utkání proti Celticu Glasgow, jeho bývalému zaměstnavateli. Po zápase prohlásil: "Bylo pro mě velmi těžké oslavit gól, protože jsem zde prožil tolik krásných momentů." Svou kariéru v Barceloně nakonec prodloužil o další rok, většinu sezony sice kryl záda Samuelu Eto'ovi, ale i přesto byl pro Barcu velikým přínosem. Nastřílel deset branek a do mužstva zapadl po všech stránkách.
Když v lednu 2006 ohlásil svůj definitivní odchod z Katalánska, jeho spoluhráč Ronaldinho o něm prohlásil: "S Henrikem, který nás tuto sezonu opouští, ztratit klub skvělého střelce, to bezesporu. Ale také ztrácím výborného přítele. Henrik byl můj idol a když teď můžu hrát po jeho boku, je to fantastické." A není lepší se s Barcou rozloučit jinak, než ve finále Ligy Mistrů. A to se ještě něvědělo, jak stylově dá klubu, kde si ho za dvě krátké sezony všichni zamilovali, sbohem. Ve finálovém utkání Barcelony s Arsenalem bylo dlouho ve vedení anglické mužstvo a zdálo se, že Barcelona neprožije šťastný večer. Vše se zlomilo až příchodem švédského ostrostřelce, ten dvěma geniálními přihrávkami rozhodl o výsledku a náramně si svůj odchod ze Španělska okořenil. "Lidé vždy mluví o Ronaldinhovi, Eto'ovi nebo Giulym, ale já jsem si jich nevšiml, dnes jsem si všiml Henrika Larssona. Přišel do hry a z našeho pohledu nám usmrtil všechny naděje. Dnes to byl večer jednoho hráče – Henrika Larssona," vysekl poklonu smutný finalista v barvách Gunners Thierry Henry.
Larsson byl napevno rozhodnut, že kariéru dohraje tam, kde ji odstartoval – v Helsingborgu. Ve švédském týmu odehrál několik zápasů a těšil se na krátkou pauzu mezi lednem a březnem. Plány mu však "zhatil" manažer Manchesteru United Sir Alex Ferguson. Ten měl problémy s útočníky a hledal osvědčeného kanonýra, jako jasná volba se mu vykrystalizoval evropou prostřílený Larsson. Ten prý neváhal ani minutu a nabídku přijal. Mezi lednem a březnem tak za Manchester odehrál sedm ligových utkání, dal jednu branku proti Watfordu a navrch rozhodl utkání FA Cupu proti Aston Ville hned při svém debutu. Byly náznaky, že Larsson v Manchesteru dohraje sezonu, to sám hráč vyvrátil 20. února. "Byl pro nás fantastickou posilou. Udělali jsme všechno pro to, abychom ho zde udrželi déle, ale rozhodl se jinak a my všichni to budeme respektovat," řekl samotný Ferguson.
Nemalou část své kariéry prožil na poli reprezentačním. Za barvy Švédska odehrál 93 utkání v nichž se radoval přesně 36krát ze vstřelené branky. Upoutal už na mistrovství světa v roce 1994 vzhledem, ale hlavně fotbalovým uměním. Navrch se na turnaji v USA dokázal třikrát střelecky prosadit. Švédové skončili nakonec třetí. Larsson se mimojiné účastnil světových šampionátů v roce 2002 a 2006, ale úspěch z roku 1994 už nepřekonal.
Po mistrovství světa 2002 v Koreji a Japonsku Herik Larsson doslova šokoval švédské fanoušky prohlášením, že v reprezentaci končí. Své rozhodnutí ale změnil před evropským šampionátem v Portugalsku. Důvod? Přemluvil ho syn. A udělal dobře. Švédskou reprezentaci opět táhl k úspěchu, přidal tři branky a skvěle poskládané Švédy zastavili až Holanďané na penalty. Larsson se s reprezentací definitivně rozloučil na mistrovství světa v Německu. "Je čas skončit. Teď je ta pravá chvíle. Kapitola s reprezentací je uzavřena," vysvětlil. Ale nikdy neříkej nikdy, Lars Lagerbäck se nechal slyšet, že by ho v jeho zemi ještě jednou v akci rádi viděli...
Henrikův otec pochází z kapverdských ostrovů. Jeho matka je Švédka. V roce 1996 s jeho dětskou láskou Magdalenou a spolu mají dvě děti. Jordana a Janice.
Základní informace
Celé jméno: Henrik Edward Larsson MBE
Datum narození: 20. září 1971
Místo: Helsingborg, Švédsko
Národnost: Švédsko
EU pas:ano
Výška:178 cm
Váha: 72 kg
Klub: Helsingborgs
Post: útočník (střední)
Číslo: 17
Kontrakt do roku: prosinec 2007
Dosavadní působiště: Helsingborgs, Feyenoord, Celtic, Barcelona, Helsingborgs, Manchester United (hostování), Helsingborgs
Reprezentační debut: říjen 1993, proti Finsku
Zápasy: 93
Goly: 36
Světové šampionáty: USA 1994 (3. místo), Korea/Japonsko 2002, Německo 2006
Klubové úspěchy:
Liga Mistrů (2006)
Nizozemský KNVB pohár (1994, 1995)
Skotská liga (1998, 2001, 2002, 2004)
Skotský League Cup (1998, 2000, 2001, 2002)
Skotský FA Cup (2001, 2004)
Španělská La Liga (2005, 2006)
Španělský superpohár (2005)
Švédský pohár (2006)
Švédský fotbalista roku (1998, 2004)
Nejlepší hráč skotské ligy (1998, 2001)
Nejlepší střelec skotské ligy (1999, 2001, 2002, 2003, 2004)
Komentáře (785)