Ligue 1 speciál: Návrat zapomenutého génia
Zaujalo nás
Žádný jiný přestup nevyvolal v létě ve Francii tolik protichůdných reakcí. Když vedení OGC Nice oznámilo, že s půlroční prodlevou přece jen hodlá na Riviéru přivést zářivě talentovaného průšviháře Hatema Ben Arfu, rozdělila se veřejnost prakticky na dva tábory - jedni mu prorokovali restart kariéry, druzí si klepali na čelo a považovali jej za odepsaného. Poslední ligový zápas s Caen však na tento problém nabídl překvapivě jasnou odpověď..
Už v předsezonním preview jsme psali, že jestli se na některý tým skutečně vyplatí letos upnout pozornost, je to právě Nice: nesmírně mladý, hladový soubor nezkušených juniorů, kteří byli v propracovaných mládežnických systémech klubu vychováváni k technickému a kreativnímu pojetí hry, našel v přípravě pod vedením zkušeného mazáka Claude Puela (držitele nejvyššího počtu odtrénovaných zápasů v Ligue 1 mezi současnou elitou) nový funkční systém a ještě více se pohroužil do víru své filozofie, která by se snad nejjednodušeji dala shrnout do dvou pokynů: a) nepůjčovat soupeři míč, a b) neohlížet se dozadu.
Pohled na tabulku je zatím poměrně neutrální - Les Aiglons mají na kontě po třech zápasech čtyři body, což je řadí do klidného středu. Pokud by celý zbytek sezony probíhal jako její začátek, byli by na jižním pobřeží všichni určitě spokojeni. Vypadá to, že nálada v týmu je dost možná nejoptimističtější od památné sezony 2012/13, kdy Puelův potěr (tehdy samozřejmě ve zcela odlišném složení) vydoloval skvělé čtvrté místo: nikdo sice v tuto chvíli netuší, jak bude Nice v rozjetém ročníku pokračovat, důležité ale je, že uznávaný stratég evidentně má svůj plán a jasně se ho drží. Konečně.
Poslední dva roky totiž zastihly Nice ve stádiu věčné proměny. Puel během nich koketoval snad se všemi možnými systémy, od klasických 4-4-2 a 4-2-3-1 přes v jednu dobu populární 3-5-2 až po avantgardní 4-2-4 bez klasického hrotového útočníka; tento experiment dobře zafungoval v lednu 2015, soupeři jej ale rychle přečetli a výsledkem byla matná jarní část sezony 'okořeněná' bojem o holý život. Nyní vybíhají Les Aiglons na hřiště v diamantovém rozestavení 4-1-2-1-2, které je po loňském boomu Fournierova Lyonu největším francouzským taktickým 'hitem', a vše nasvědčuje tomu, že šlo o správné rozhodnutí.
A tím už se dostáváme k postavě samotného Ben Arfy - věčného dítěte, jehož chabá pracovní morálka, fyzické i psychické problémy a netrpělivá, prchlivá povaha proměnily během uplynulých let jeho status z 'budoucího Zidana' v nechtěnou přítěž. Puel sám nikdy nepochyboval o tom, že ačkoliv drobný playmaker hrál poslední soutěžní zápas na podzim 2014, stále se v něm skrývá dostatek potenciálu, a Ben Arfa je podle všeho pevně rozhodnut svému současnému zaměstnavateli tuto důvěru splatit. Od svého příchodu na Riviéru se viditelně snaží, přidává si na trénincích, své nové spoluhráče vychvaluje takřka na každém kroku a celkově vyvolává dojem fotbalisty, který si uvědomuje, že dostal poslední šanci. Že po svých dřívějších eskapádách sestoupil až na dno a že v osmadvaceti letech musí být za takovou důvěru neskonale vděčný. Ještě před pár lety by nejspíš spoléhal na to, že je mnohem talentovanější než kterýkoliv jeho spoluhráč, a pravděpodobně by si v takovémto provinčním klubu hrál na velkou hvězdu; teď to ale nehrozí. Tento chronicky nestabilní génius totiž dobře ví, kdo jej táhne z kariérního bahna zpět nahoru.
Vitální injekce
Po pravdě bychom mohli podobný nástup Nice do nové sezony očekávat i v případě, že by Ben Arfa nakonec nepřišel; dejme tomu, že by na jeho pozici klasické 'desítky', volné kreativní spojky mezi trojčlenným záložním štítem a dvojicí pohyblivých forvardů, nastupoval někdo úplně jiný. Ve vzpomínaném tažení za čtvrtou příčkou tam působil Valentin Eysseric, loni zase Carlos Eduardo. Pointou je, že Puelovo Nice tento post hojně využívá bez ohledu na aplikované rozestavení či taktiku. Kdyby Ben Arfa v týmu nebyl, hráli by Les Aiglons stále stejně.
Dost možná by i zvládli nastřílet za tři kola šest branek, což je současné ligové maximum (spolu s Bastií a Marseille), zároveň představující nejofenzivnější start jihofrancouzského klubu od ročníku 2002/03 (tehdy Nice skórovalo během prvních tří zápasů osmkrát). Velmi pravděpodobně by se jim dařilo atakovat absolutní ligovou špičku ve statistikách držení míče (nyní páté místo za Lyonem, Marseille, PSG a Monakem), střel na bránu (třetí místo za Marseille a PSG) i celkového počtu dotyků s míčem (čtvrté místo za PSG, Lyonem a Marseille). Je nanejvýš jasné, že Ben Arfa neměl žádný vliv na Puelovu nechuť snižovat se k centrovaným balonům (třetí nejnižší číslo v lize). Styl hry se díky bývalému reprezentantovi nijak nezměnil. Jeho přínos tkví v něčem jiném - ve strmém nárůstu celkové ofenzivní kvality. Či, jinak řečeno, s aklimatizovaným Ben Arfou na hřišti vypadají všichni najednou mnohem lépe a sehraněji, přestože se drtivá většina současné jedenáctky viděla v červenci poprvé v životě.
V prvních dvou kolech - při těsné prohře 1:2 v derby s Monakem a divoké remíze 3:3 na půdě Troyes - to ze strany nové desítky (ve skutečnosti nastupující s číslem devět) byly spíše náznaky. Ben Arfa si tu a tam dovolil nějakou parádičku, občas dal najevo, že jeho technika je stále na úrovni absolutní špičky, ale zároveň dělal spousty chyb, viditelně fyzicky nestíhal (také si z nedobrovolné půlroční dovolené přivezl slušné bříško), sóloval, nedával balon včas od nohy a občas přihrával vyloženě naivně. Na hřišti vydržel vždy jen něco přes hodinu. Byly to nekonzistentní výkony hráče, který má očividně obrovský dar od Boha, zároveň se ale příliš snaží a potřeboval by trochu zklidnit a zlepšit soustředěnost. Kvůli takovým borcům se chodí na fotbal, Nice ale potřebovalo něco víc než jen lákadlo pro diváky.
Věděl Puel, že tyto začátky nutně musí přijít, stejně jako že se někdejší zlaté dítě francouzského fotbalu brzy probere? Nejspíš ano - proti Caen byl totiž Ben Arfa nejlepším mužem na hřišti, dal nádherný gól (poté, co se jakoby nic probil skrz čtyři obránce) a jeho spolupráce se zbytkem kreativní útočné linie, Alassane Pléou, Valere Germainem a zataženějším technikem Vincentem Koziellem, snesla ta nejpřísnější měřítka. Jako by spolu hráli odjakživa. Jako by spoluhráči první dvě kola pomáhali zadupané hvězdě znovu zažehnout a do třetice se dočkali sladké odměny. Nice zatím v každém zápase hrálo lépe, drželo více míč, zkompletovalo více přihrávek, vyslalo více střel a získalo více bodů než v tom předchozím. Čím je Ben Arfa na hřišti sebevědomější, čím více se po dlouhé pauze dostává do hry, tím nebezpečněji působí celé Nice.
"Samozřejmě, Nice bylo mnohem lepší na míči. Věděli jsme, že mají nebezpečnou ofenzivní trojici, ale neměli jsme zvláštní plán, jak se s ní vypořádat. Nebyli jsme technicky na dostatečné úrovní. Rozhodující faktor? Hatem Ben Arfa byl úplně někde jinde," prohlásil kouč Caen Patrice Garande pro oficiální webové stránky klubu, a Puel s ním souhlasil: "Po přestávce jsme hráli mnohem lépe. Ben Arfa dal krásný gól, hrál výborně. Kdykoliv je na hřišti, všichni vědí, že umí sám udělat výsledek. Je to rozdílový hráč. Také v první půli příkladně bojoval, stejně jako všichni ostatní."
Trumfy v rukávu
Otázka zní: dokáže si tento geniální štírek, kterému navzdory jeho 'věčnému mládí' pomalu táhne na třicet, udržet formu po celou sezonu? Ostatně i Carlos Eduardo měl loni zápasy, v nichž působil jako nejlepší fotbalista na světě, následované dlouhými pasážemi bez formy i jakéhokoliv efektu. Pro Ben Arfu však v tomto srovnání mluví dva zásadní faktory: zaprvé, zatímco Eduardo si musel často zvykat na měnící se tváře (či dokonce celé systémy) po svém boku, ex-lyonský špílmachr má svoji úlohu v rámci týmu mnohem pevněji vymezenu. Jeho posláním není pouze "udělat rozdíl", ale spíše "vytvořit jeden z hrotů fungujícího trojúhelníku".
Těží z toho všichni: monacký odchovanec a někdejší miláček knížecího publika Germain konečně ukazuje, že jeho brilantní herní inteligence a nekompromisní tah na branku snesou plnou minutáž prvoligové soutěže, jíž se mu doma v Monaku nikdy nedostávalo, Alassane Pléa se se svým rozevlátým, toulavým stylem, skvělým startem na míč a nízko položeným těžištěm cítí viditelně mnohem lépe jako součást dvojice forvardů než jako samotná (falešná) devítka, kterou pod Puelem hrál na jaře, a Ben Arfa ví, že není na všechno sám, nemusí se zbytečně přetěžovat a může trpělivě pracovat na vlastním progresu. Celková suma jejich společného talentu pak slibuje velké věci. Stačí se ostatně podívat na dosavadní statistiky: Ben Arfa už stačil nastřádat dvě branky, Germain branku a asistenci, Pléa totéž krát dvě. Po třech zápasech.
No a zadruhé: Ben Arfa má, na rozdíl od Eduarda, za sebou divokou a turbulentní kariéru, během níž byl coby teenager po Benzemově boku tipován na budoucího kandidáta na Zlatý míč, hrál v Lize mistrů i v reprezentaci, okusil atmosféru toho nejšpičkovějšího fotbalu, zocelil se v Marseille a v nejlepších letech nasával prostředí Premier League. To je ohromná zásoba zkušeností, které se jinak extrémně mladé smečce Puelových adolescentů může enormně hodit. Nestává se každý den, aby k vám do kabiny přišla taková persona.
Ben Arfa musí ze svých životních eskapád vytěžit maximum morální síly a tu dále předat svým mladším kolegům; Puel na něj v tomto ohledu hodně spoléhá, neboť právě tento aspekt jeho Les Aiglons v uplynulých letech palčivě chyběl. Když se dařilo, byl na jejich hru krásný pohled; stačilo ale pár ran do vazu a mladý kádr najednou nevěděl, jak z krize ven, protože nic takového ještě nikdy nezažil. Po odchodu zkušeného kapitána Didiera Digarda reálně hrozí, že se tento problém ještě prohloubí - a Ben Arfa je tím, kdo tomu může zabránit. Sám kouč ostatně po utkání s Caen podotkl, že přes léto přišel na různě dlouhou dobu už o sedm (!) obránců; v zápase samotném musel na pravém beku zaskakovat dokonce křídelník Jérémy Pied a vedení se mermomocí snaží uhnat mezi tyče pětatřicetiletou trojku PSG Nicolase Doucheze, aby aspoň z někoho před vlastní bránou vyzařoval potřebný klid.
Přijde na Nice v průběhu sezony kolektivní výpadek formy? Takřka jistě; není příliš pravděpodobné, že by čirý mladický entuziasmus vydržel dělat výsledky po celých 10 měsíců. Také platí, že defenzivní složka týmu zůstává mimořádně vachrlatá a propustná. Jenže nezapomínejme, že v prvním utkání nového ročníku - ve vyprodaném domácím derby s největším rivalem - přišli Les Aiglons postupně o zraněného kapitána (Bodmer), zraněného gólmana (Hassen), vyloučeného levého beka (Boscagli) a nakonec i o vedení (a o body). Nyní, o čtrnáct dní později, je depresivní nálada ze zpackaného úvodu ta tam. Na něco takového nejsou na Riviéře příliš zvyklí. Můžeme to nazvat třeba 'Hatemův efekt': už jen proto platí, že Ligue 1 získala letos v létě skvělou posilu.
(Zdroje: ligue1.com, smcaen.fr, getfootballnewsfrance.com, frenchfootballweekly.com)
Už v předsezonním preview jsme psali, že jestli se na některý tým skutečně vyplatí letos upnout pozornost, je to právě Nice: nesmírně mladý, hladový soubor nezkušených juniorů, kteří byli v propracovaných mládežnických systémech klubu vychováváni k technickému a kreativnímu pojetí hry, našel v přípravě pod vedením zkušeného mazáka Claude Puela (držitele nejvyššího počtu odtrénovaných zápasů v Ligue 1 mezi současnou elitou) nový funkční systém a ještě více se pohroužil do víru své filozofie, která by se snad nejjednodušeji dala shrnout do dvou pokynů: a) nepůjčovat soupeři míč, a b) neohlížet se dozadu.
Pohled na tabulku je zatím poměrně neutrální - Les Aiglons mají na kontě po třech zápasech čtyři body, což je řadí do klidného středu. Pokud by celý zbytek sezony probíhal jako její začátek, byli by na jižním pobřeží všichni určitě spokojeni. Vypadá to, že nálada v týmu je dost možná nejoptimističtější od památné sezony 2012/13, kdy Puelův potěr (tehdy samozřejmě ve zcela odlišném složení) vydoloval skvělé čtvrté místo: nikdo sice v tuto chvíli netuší, jak bude Nice v rozjetém ročníku pokračovat, důležité ale je, že uznávaný stratég evidentně má svůj plán a jasně se ho drží. Konečně.
Poslední dva roky totiž zastihly Nice ve stádiu věčné proměny. Puel během nich koketoval snad se všemi možnými systémy, od klasických 4-4-2 a 4-2-3-1 přes v jednu dobu populární 3-5-2 až po avantgardní 4-2-4 bez klasického hrotového útočníka; tento experiment dobře zafungoval v lednu 2015, soupeři jej ale rychle přečetli a výsledkem byla matná jarní část sezony 'okořeněná' bojem o holý život. Nyní vybíhají Les Aiglons na hřiště v diamantovém rozestavení 4-1-2-1-2, které je po loňském boomu Fournierova Lyonu největším francouzským taktickým 'hitem', a vše nasvědčuje tomu, že šlo o správné rozhodnutí.
A tím už se dostáváme k postavě samotného Ben Arfy - věčného dítěte, jehož chabá pracovní morálka, fyzické i psychické problémy a netrpělivá, prchlivá povaha proměnily během uplynulých let jeho status z 'budoucího Zidana' v nechtěnou přítěž. Puel sám nikdy nepochyboval o tom, že ačkoliv drobný playmaker hrál poslední soutěžní zápas na podzim 2014, stále se v něm skrývá dostatek potenciálu, a Ben Arfa je podle všeho pevně rozhodnut svému současnému zaměstnavateli tuto důvěru splatit. Od svého příchodu na Riviéru se viditelně snaží, přidává si na trénincích, své nové spoluhráče vychvaluje takřka na každém kroku a celkově vyvolává dojem fotbalisty, který si uvědomuje, že dostal poslední šanci. Že po svých dřívějších eskapádách sestoupil až na dno a že v osmadvaceti letech musí být za takovou důvěru neskonale vděčný. Ještě před pár lety by nejspíš spoléhal na to, že je mnohem talentovanější než kterýkoliv jeho spoluhráč, a pravděpodobně by si v takovémto provinčním klubu hrál na velkou hvězdu; teď to ale nehrozí. Tento chronicky nestabilní génius totiž dobře ví, kdo jej táhne z kariérního bahna zpět nahoru.
Vitální injekce
Po pravdě bychom mohli podobný nástup Nice do nové sezony očekávat i v případě, že by Ben Arfa nakonec nepřišel; dejme tomu, že by na jeho pozici klasické 'desítky', volné kreativní spojky mezi trojčlenným záložním štítem a dvojicí pohyblivých forvardů, nastupoval někdo úplně jiný. Ve vzpomínaném tažení za čtvrtou příčkou tam působil Valentin Eysseric, loni zase Carlos Eduardo. Pointou je, že Puelovo Nice tento post hojně využívá bez ohledu na aplikované rozestavení či taktiku. Kdyby Ben Arfa v týmu nebyl, hráli by Les Aiglons stále stejně.
Dost možná by i zvládli nastřílet za tři kola šest branek, což je současné ligové maximum (spolu s Bastií a Marseille), zároveň představující nejofenzivnější start jihofrancouzského klubu od ročníku 2002/03 (tehdy Nice skórovalo během prvních tří zápasů osmkrát). Velmi pravděpodobně by se jim dařilo atakovat absolutní ligovou špičku ve statistikách držení míče (nyní páté místo za Lyonem, Marseille, PSG a Monakem), střel na bránu (třetí místo za Marseille a PSG) i celkového počtu dotyků s míčem (čtvrté místo za PSG, Lyonem a Marseille). Je nanejvýš jasné, že Ben Arfa neměl žádný vliv na Puelovu nechuť snižovat se k centrovaným balonům (třetí nejnižší číslo v lize). Styl hry se díky bývalému reprezentantovi nijak nezměnil. Jeho přínos tkví v něčem jiném - ve strmém nárůstu celkové ofenzivní kvality. Či, jinak řečeno, s aklimatizovaným Ben Arfou na hřišti vypadají všichni najednou mnohem lépe a sehraněji, přestože se drtivá většina současné jedenáctky viděla v červenci poprvé v životě.
V prvních dvou kolech - při těsné prohře 1:2 v derby s Monakem a divoké remíze 3:3 na půdě Troyes - to ze strany nové desítky (ve skutečnosti nastupující s číslem devět) byly spíše náznaky. Ben Arfa si tu a tam dovolil nějakou parádičku, občas dal najevo, že jeho technika je stále na úrovni absolutní špičky, ale zároveň dělal spousty chyb, viditelně fyzicky nestíhal (také si z nedobrovolné půlroční dovolené přivezl slušné bříško), sóloval, nedával balon včas od nohy a občas přihrával vyloženě naivně. Na hřišti vydržel vždy jen něco přes hodinu. Byly to nekonzistentní výkony hráče, který má očividně obrovský dar od Boha, zároveň se ale příliš snaží a potřeboval by trochu zklidnit a zlepšit soustředěnost. Kvůli takovým borcům se chodí na fotbal, Nice ale potřebovalo něco víc než jen lákadlo pro diváky.
Věděl Puel, že tyto začátky nutně musí přijít, stejně jako že se někdejší zlaté dítě francouzského fotbalu brzy probere? Nejspíš ano - proti Caen byl totiž Ben Arfa nejlepším mužem na hřišti, dal nádherný gól (poté, co se jakoby nic probil skrz čtyři obránce) a jeho spolupráce se zbytkem kreativní útočné linie, Alassane Pléou, Valere Germainem a zataženějším technikem Vincentem Koziellem, snesla ta nejpřísnější měřítka. Jako by spolu hráli odjakživa. Jako by spoluhráči první dvě kola pomáhali zadupané hvězdě znovu zažehnout a do třetice se dočkali sladké odměny. Nice zatím v každém zápase hrálo lépe, drželo více míč, zkompletovalo více přihrávek, vyslalo více střel a získalo více bodů než v tom předchozím. Čím je Ben Arfa na hřišti sebevědomější, čím více se po dlouhé pauze dostává do hry, tím nebezpečněji působí celé Nice.
"Samozřejmě, Nice bylo mnohem lepší na míči. Věděli jsme, že mají nebezpečnou ofenzivní trojici, ale neměli jsme zvláštní plán, jak se s ní vypořádat. Nebyli jsme technicky na dostatečné úrovní. Rozhodující faktor? Hatem Ben Arfa byl úplně někde jinde," prohlásil kouč Caen Patrice Garande pro oficiální webové stránky klubu, a Puel s ním souhlasil: "Po přestávce jsme hráli mnohem lépe. Ben Arfa dal krásný gól, hrál výborně. Kdykoliv je na hřišti, všichni vědí, že umí sám udělat výsledek. Je to rozdílový hráč. Také v první půli příkladně bojoval, stejně jako všichni ostatní."
Trumfy v rukávu
Otázka zní: dokáže si tento geniální štírek, kterému navzdory jeho 'věčnému mládí' pomalu táhne na třicet, udržet formu po celou sezonu? Ostatně i Carlos Eduardo měl loni zápasy, v nichž působil jako nejlepší fotbalista na světě, následované dlouhými pasážemi bez formy i jakéhokoliv efektu. Pro Ben Arfu však v tomto srovnání mluví dva zásadní faktory: zaprvé, zatímco Eduardo si musel často zvykat na měnící se tváře (či dokonce celé systémy) po svém boku, ex-lyonský špílmachr má svoji úlohu v rámci týmu mnohem pevněji vymezenu. Jeho posláním není pouze "udělat rozdíl", ale spíše "vytvořit jeden z hrotů fungujícího trojúhelníku".
Těží z toho všichni: monacký odchovanec a někdejší miláček knížecího publika Germain konečně ukazuje, že jeho brilantní herní inteligence a nekompromisní tah na branku snesou plnou minutáž prvoligové soutěže, jíž se mu doma v Monaku nikdy nedostávalo, Alassane Pléa se se svým rozevlátým, toulavým stylem, skvělým startem na míč a nízko položeným těžištěm cítí viditelně mnohem lépe jako součást dvojice forvardů než jako samotná (falešná) devítka, kterou pod Puelem hrál na jaře, a Ben Arfa ví, že není na všechno sám, nemusí se zbytečně přetěžovat a může trpělivě pracovat na vlastním progresu. Celková suma jejich společného talentu pak slibuje velké věci. Stačí se ostatně podívat na dosavadní statistiky: Ben Arfa už stačil nastřádat dvě branky, Germain branku a asistenci, Pléa totéž krát dvě. Po třech zápasech.
No a zadruhé: Ben Arfa má, na rozdíl od Eduarda, za sebou divokou a turbulentní kariéru, během níž byl coby teenager po Benzemově boku tipován na budoucího kandidáta na Zlatý míč, hrál v Lize mistrů i v reprezentaci, okusil atmosféru toho nejšpičkovějšího fotbalu, zocelil se v Marseille a v nejlepších letech nasával prostředí Premier League. To je ohromná zásoba zkušeností, které se jinak extrémně mladé smečce Puelových adolescentů může enormně hodit. Nestává se každý den, aby k vám do kabiny přišla taková persona.
Ben Arfa musí ze svých životních eskapád vytěžit maximum morální síly a tu dále předat svým mladším kolegům; Puel na něj v tomto ohledu hodně spoléhá, neboť právě tento aspekt jeho Les Aiglons v uplynulých letech palčivě chyběl. Když se dařilo, byl na jejich hru krásný pohled; stačilo ale pár ran do vazu a mladý kádr najednou nevěděl, jak z krize ven, protože nic takového ještě nikdy nezažil. Po odchodu zkušeného kapitána Didiera Digarda reálně hrozí, že se tento problém ještě prohloubí - a Ben Arfa je tím, kdo tomu může zabránit. Sám kouč ostatně po utkání s Caen podotkl, že přes léto přišel na různě dlouhou dobu už o sedm (!) obránců; v zápase samotném musel na pravém beku zaskakovat dokonce křídelník Jérémy Pied a vedení se mermomocí snaží uhnat mezi tyče pětatřicetiletou trojku PSG Nicolase Doucheze, aby aspoň z někoho před vlastní bránou vyzařoval potřebný klid.
Přijde na Nice v průběhu sezony kolektivní výpadek formy? Takřka jistě; není příliš pravděpodobné, že by čirý mladický entuziasmus vydržel dělat výsledky po celých 10 měsíců. Také platí, že defenzivní složka týmu zůstává mimořádně vachrlatá a propustná. Jenže nezapomínejme, že v prvním utkání nového ročníku - ve vyprodaném domácím derby s největším rivalem - přišli Les Aiglons postupně o zraněného kapitána (Bodmer), zraněného gólmana (Hassen), vyloučeného levého beka (Boscagli) a nakonec i o vedení (a o body). Nyní, o čtrnáct dní později, je depresivní nálada ze zpackaného úvodu ta tam. Na něco takového nejsou na Riviéře příliš zvyklí. Můžeme to nazvat třeba 'Hatemův efekt': už jen proto platí, že Ligue 1 získala letos v létě skvělou posilu.
(Zdroje: ligue1.com, smcaen.fr, getfootballnewsfrance.com, frenchfootballweekly.com)
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Přelom roku ve Francii: Novoroční Ligue 1 speciál (2/2)
07.01.2016, 03:35
Přelom roku ve Francii: Novoroční Ligue 1 speciál (1/2)
05.01.2016, 02:50
Ligue 1 speciál: Těžký život ve slunné Okcitánii
25.11.2015, 23:26
Ligue 1 speciál: Hrají Caen a Angers o poháry?
23.10.2015, 03:51
Ligue 1 speciál: Lyon versus Mathieu Valbuena
15.10.2015, 22:42
Ligue 1 speciál: Monacká tvrz v troskách
30.09.2015, 23:53
Ligue 1 speciál: O příčinách montpellierské krize
27.09.2015, 12:34
Ligue 1 speciál: Trapp vs. Sirigu aneb Velká brankářská revoluce
22.09.2015, 15:41
Ligue 1 speciál: Montanierův krok do neznáma
17.09.2015, 20:44
Ligue 1 speciál: Nejlepší Paříž všech dob?
11.09.2015, 01:04
Ligue 1 speciál: Nejšťastnější město ve Francii
19.08.2015, 03:08
Ligue 1 speciál: Co přesně se stalo v Marseille?
12.08.2015, 22:48
Komentáře (63)
Přidat komentářpujdete dopice cesi nebojte sa slovaci nezabudli na kradeze co ste spachali. Prepare yourself lebo budete bombardovany soon
Ahoj taky tě zdravím.. Tak nelez na České weby a jdi si vypouštět ty svoje hovna na nějaké slovenské diky ty pyčo
pico ted se neomlouvej svuj ortel ste si podepsali !!!
rieš futbal nie politiku
hlavne netusim akym jazykom hovori
Kokotštinou
Ty bez do pici, ty zilino. ty bud kurva rad, ze to vase smradlavy severni madarsko vubec existuje a ver tomu, ze bez nas by to nebylo, ty dojebana baco.
buď rád, že v Česku Viedeň podporila priemysel a ver tomu, že bez teba a tvojej kokotnosti by sme to zvládli. dežo si nevzal lieky. občas mám pocit, že ho treba dať do vystlanej izby
Ty budeš zřejmě nějaký myslitel.
Trapp vypadá že se chytl skvěle.
lassana diarra
Musím říct, že toho levého beka vyřešilo PSG skvěle. Získalo jednoho z nejtalentovanějších francouzských obránců za poměrně slušnou cenu. Poslali si Digneho na test, jestli na to opravdu má, o čemž pochybuju, ale 2,5 mil. za hostovačku pěkný. A Monacu zbyl Coentrao, na toho jsem zvědavý
Pro vsechny strany je to naprostej ideal - PSG ma lepsiho hrace, Digne muze pokracovat v rozvoji a Jardim si konecne pokeca s celou obranou v portugalstine
No, nevím jak pro Řím, ale Digne by tam měl mít téměř ideální pozici. Konkurence téměř žádná a Garcia na lavičce. Pokud někdy má něco předvést, tak asi teď, no
vedel by mi niekto nieco napisat k Leminovi z Marseille pls? vraj by mohol k nam co potvrdili aj jeho zastupcovia
Box to box záložník, v nouzi zahraje i krajní obranu. Nevybroušený talent, řekl bych. Pohyblivý, překvapivě technický a silný na míči, hodně se tlačí dopředu, ale místy splašený a přemotivovaný, pozičně horší. Vedení středu pole bych mu asi nesvěřil, vedle nějakého zkušenějšího spoluhráče bude skvělý. Jestli z OM odejde, bude to ztráta, to rozhodně.
diky, to neznie zle
Plus bych teda jeste doplnil, ze v Lorientu hraval uprostred ve 4-4-2, kde byl ten pohyblivejsi, "rozlitanejsi", a slo mu to slibne. Pod Bielsou si bud nekopl, nebo zaskakoval za Imbulu, nebo lepil vselijaky posty ruzne v obrane. To bylo logicky naprd, protoze on nema s Imbulou spolecnyho skoro nic - Imbula je zvire, magor, kterej na tom DM ohlida neskutecnej prostor hriste, Lemina je mnohem technictejsi a elegantnejsi. Jako sikovny pohyblivy CM do systemu s 'hlidacem' v zadech si ho umim predstavit, plati ale, ze porad hraje tak na 50% potencialu no.
Zajimavy treba je, ze prestoze zatim vlastne nedokazal vubec nic, ve Francii ma dost velky jmeno. Kdyz Fery (prezident Lorientu) souhlasil s jeho prodejem do Marseille, Gourcuff se nasral tak, ze prastil dverma a odesel radsi trenovat Alzirsko. V Lorientu byl pritom od 90. let. Ocividne v nem neco je
Ja osobne si myslim, ze bude skvelej. Povazuju ho za ten typ hrace, u kteryho neplati, ze by se mel nejdriv vyhrat v malym klubu - naopak to bude spis takovy ten pripad, co znicehonic z prumeru L1 naskoci nekam do vetsi ligy a jeho vyvoj nabere hrozne rychly obratky, protoze jeho vykonnostni strop je podle vseho fakt vysoko. Neco jak Koscielny treba.
tak ono ho asi budeme chciet teda ako backup v 4312 aj za Hamsika aj za Allana ktory hravaju v 3 clennej zalohe pred Valdifiorim, ako prvy nahradnik by si iste zahral dost, ta charakteristika znie celkom fajn, cena by vraj tiez nemusela byt zla, som cital ze menej ako 10 mega? a najprvy by to mohla byt hostovacka s opciou
Trochu škoda, kupovat takového hráče na lavičku...
Tak to zas ne, mozna za par let, ale on fakt jeste nemuze jit do zakladu Neapole Jako vypracuje se casem treba, ale zfleku s nim pocitat do startovni jedenactky, kdyz hrajes v Italii o LM, by bylo blahovy. Musi hodne zlepsit nejakou taktickou inteligenci, pozicni navyky a tak.
Já teda nevím, jak a co hraje Neapol, ale vedle někoho zkušenějšího, kdo by ho usměrňoval, by tam mohl hrát klidně v základu, si myslím...
Hatem
OT: Borci mate nejaky live stream pro los ligy mistru?
co sa deje s monacom ze to tak ropzredavaju??
rozpredavaju
co ta to zaujima?? co sa deje s trencinom?? ze to tak rozpredavaju??
hrabe ti? ale aspon budem odpovedat- u trencina (rovnako u celého slovenska a ceska) je to klasika...ked nepoznas odpvoed na to co som sa pytal tak mlc, vdaka
Ben Arfovi ta pauza ocividne prospela....talentu mal vzdy ale vzdy bol aj fracek.....to je vecny problem talentovanych mladych frantikov....Thauvin,Ben Arfa,Benzia atd atd
Aulas sa zatváril jak vyoraná myš ale cez Zenith a Valenciu sa isť ďalej dá , uvidíme kto bude tretím súperom, dúfam že niečo ľahšie.
isto lepsie ako Barca a Lever.....zase lahke to nebude ale postupit by sa mozno dalo...este to chce nejakeho outsidera zo 4. kosa aby bola viac menej ista aspon EL na jar....
prial som si PSV a Manchester, no nevyšlo
to by bolo asi lepsie...Manchester vie porobit kadeco.....a PSV je tiez taky kadejaky nevyspytatelny tim ale holandania su podla mna na ustupe....som zvedavy dnes na Ajax
dostaneme wolsfburg a bude
Gent...mohlo to byt aj horsie...obidva nemecke by boli pohroma....
ale mohlo to byt aj Dinamo Zahreb.....Aulas by zase vytiahol penazenku a bolo by ale prial som si asi Maccabi Tel Aviv
Zidy urcite...kdyz sem je videl, tak to je tym, ktery taky uhaluzi kde co
tak to dinamo...stavkari by si prisli na svoje
Polocas X a presnej 7:1...Balkanci by zas uradovali
no Gent, to je lepšie ako Gladbach alebo Wolsfburg
Co blbnete...na to ze tam smrdela Barcelona je tohle krasa...vsechny tymy hratelny, kvalitativne na podobny urovni...navic jako ctvrty lehky Gent...tohle muze byt na vitezstvi ve skupine
a taktiež to môže skončiť štvrtým miestom
tak boli tam aj lahsi aj tazsi superi zo 4-teho kosa....s prvymi dvomi som celkom spokojny....mohli sme skoncit ovela horsie....lepsie asi ani nie....
A byl tam Wolfsburg a Gladbach, ktery z toho mohli udelat naprosto nevyzpytatelnou skupinu...Astana to neni, ale ja myslel ze mame ambice asponna osmifinale...Gent je zlaty
tak je rozdiel , ja by som napr radšej bral to PSV ktoré je na tom podstatne horšie a Manchester ktorý by bol favoritom skupiny ako práve teraz, že máme proti sebe bohatú Valenciu a bohatý Zenith s lepšími kádrami ako my
Vale je nesehrana zatim a kvalitativne nas extra neprevysuje...Zenit je v poharech labilni...pro me lepsi nez aby nas dvakrat popravil Depay a pak se modlit abysme urvali bod v Holandsku
tá prva veta je blud, s druhou viac menej súhlasím, tam ide oto že v tom béčku ak by bolo PSV, Man U a potom nejaký Gent, tak by sme nemali súpera o 2. miesto, len že teraz sme traja na 2 miesta a to je horšie
Ja rozumim jak to myslis...ale opakuji, Vale koupi bohatej majitel a hned se z nich dela buhvi co, pritom to proste zatim velkoklub typu United neni ani soupiskou, natoz vykony...Zenit je v poharech tradicne labilni...mas pravdu, ze sme tri na dve mista, ale ikdyz tu Vale stanovim jako favorita skupiny, tak si proste nesmime dovolit nechat se vyradit Zenitem, vzhledem k tomu, ze Aulas vyhlasil utok na osmifinale...jako uvedom si ze pred losovanim sme mohli klidne mit Barcu, United a Wolfsburg...tohle je oproti tomu caj
Zenit je sracka. Pokud budete hrat to, na co mate, vidim to na postup spolu s Vale.
Otazkou je, kdy se proberete letos, no
a modlil som sa aby niekto rýchlo zabral Juve-City
Ty vole my mame stesti
štastie ako štastie, Momentálne je Valencia aj Zenith trošičku nad nami
Na to ze diky tomu rozdeleni kosu sme mohli mit klidne dva top class tymy, tak je tohle naprosta pohoda...Zenit sem videl v Evrope loni nekolikrat a je to dost labilni celek...na souboj s podobne silnou Valencii se tesim rozhodne vic, nez si jet pro dardu na Camp Nou
no minimalne EL z toho musime vytrieskat.....treba pomstit Monaco....Rusov porazit aspon doma a s Gentom nezavahat a sme tam
Ty vole to Bordeaux, aby sa jebali s kazašmi a ledva že postúpili
Super Bordeaux! Ted cekam ze Stepani to urvou heroickou remizou 0:0
tam bude prestrelka
Grandiozni skore.
skoro som mal s tou prestrelkou pravdu...chybali len zo 4 goly
KAA Gent - OL : mercredi 16 septembre
OL - Valencia FC : mardi 29 septembre
FC Zenith - OL : mardi 20 octobre
OL - FC Zénith : mercredi 4 novembre
OL - KAA Gent : mardi 24 novembre
Valencia FC - OL : mercredi 9 décembre
OL - Vale by mohli davat aspon v tv
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele