Letos chci s Arsenalem vyhrát Premier League, vyhlašuje Rosický
Arsenal v květnu ukončil devítileté čekání na trofej. U zisku FA Cupu byl i český záložník Tomáš Rosický, který hodlá ve sbírání vavřínů pokračovat. Už zítra může londýnský celek získat anglický superpohár v zápase s Manchesterem City, Rosický však míří ještě výše - na titul v Premier League.
Gunners na podzim vládli Anglii a oslňovali i krásným fotbalem. V únoru a březnu však dokázali vyhrát jen tři z devíti ligových zápasů a nakonec spadli až na konečné čtvrté místo.
"Minulý ročník jsme byli dlouho na čele ligové tabulky, ale pak jsme selhali a nedotáhli to do konce. V závěrech sezóny máme dlouhodobě potíže," uznává zkušený středopolař. "Ukázali jsme nicméně, čeho jsme schopní, a letos jsme díky posilám ještě silnější. Naším cílem je získat titul," vyhlašuje sebevědomě Rosický.
Kromě špatných závěrů sezóny vidí "Rosa" další problém ve špatné bilanci se špičkovými týmy, které rovněž bojují o titul. "Tohle je určitě místo, kde je ještě prostor ke zlepšení. V těchto zápasech máte málo šancí a my s nimi často nenakládáme ideálně. V tomhle by nám mohl pomoci i Alexis Sánchez," připomněl Rosický příchod chilské hvězdy, která by instinktem zabijáka mohla tým posunout o úroveň výše.
Tomáš je v současném kádru Arsenalu třetím nejdéle sloužícím hráčem, když do Londýna přišel z Borussie Dortmund v létě roku 2006. Déle v klubu působí jen Theo Walcott a Abou Diaby, a to jen o půl roku. Věkový primát však drží suverénně, ve třiatřiceti letech je nejstarším Kanonýrem - o rok a půl před druhým v pořadí Mikelem Artetou.
Od doby, co do Arsenalu přišel, uteklo už hodně vody. Až letos však Kanonýři ukončili dlouhé čekání na trofej - titul v FA Cupu byl navíc prvním v Rosického kariéře na Ostrovech. Přesto odmítá, že by jeho klub ustoupil ze slávy. "Neřekl bych, že se něco změnilo. Arsenal je pořád obrovským jménem po celém světě, a to i přes těžké období, které máme za sebou," stojí si za svým český fotbalista.
Rosický od začátku anglického angažmá často laboroval se zraněními nejrůznějšího druhu, a proto se nikdy nestal neotřesitelnou součástí základní sestavy. V uplynulé sezóně se ovšem vážnějším šrámům úspěšně vyhnul a nastoupil ve všech soutěžích ke 39 utkáním - nejvíce v kariéře - do většiny navíc od úvodní minuty.
Trojnásobný český fotbalista roku přesto stále cítí, že klubu dluží za jeho důvěru. "Když jsem se vážně zranil, trvalo mi 18 měsíců, než jsem se dostal zpět na trávníky. A klub při mně přesto stál," vzpomíná. "Jsem člověk, který nezapomíná, a tohle je jeden z důvodů, proč odsud nechci odejít. Chci splatit zpět vše, na co mi budou stačit síly," svěřil se Rosický.
"Byl jsem šťastný, když jsme byli tak dlouho bez trofeje? Ovšemže ne. Ale zůstal jsem, protože jsem to chtěl změnit. Tenhle klub je něco, za co stojí bojovat," zakončil hbitý záložník, jenž ve finále FA Cupu odehrál závěrečnou patnáctiminutovku prodloužení, a byl tak u vítězného Ramseyho gólu.
Gunners na podzim vládli Anglii a oslňovali i krásným fotbalem. V únoru a březnu však dokázali vyhrát jen tři z devíti ligových zápasů a nakonec spadli až na konečné čtvrté místo.
"Minulý ročník jsme byli dlouho na čele ligové tabulky, ale pak jsme selhali a nedotáhli to do konce. V závěrech sezóny máme dlouhodobě potíže," uznává zkušený středopolař. "Ukázali jsme nicméně, čeho jsme schopní, a letos jsme díky posilám ještě silnější. Naším cílem je získat titul," vyhlašuje sebevědomě Rosický.
Kromě špatných závěrů sezóny vidí "Rosa" další problém ve špatné bilanci se špičkovými týmy, které rovněž bojují o titul. "Tohle je určitě místo, kde je ještě prostor ke zlepšení. V těchto zápasech máte málo šancí a my s nimi často nenakládáme ideálně. V tomhle by nám mohl pomoci i Alexis Sánchez," připomněl Rosický příchod chilské hvězdy, která by instinktem zabijáka mohla tým posunout o úroveň výše.
Tomáš je v současném kádru Arsenalu třetím nejdéle sloužícím hráčem, když do Londýna přišel z Borussie Dortmund v létě roku 2006. Déle v klubu působí jen Theo Walcott a Abou Diaby, a to jen o půl roku. Věkový primát však drží suverénně, ve třiatřiceti letech je nejstarším Kanonýrem - o rok a půl před druhým v pořadí Mikelem Artetou.
Od doby, co do Arsenalu přišel, uteklo už hodně vody. Až letos však Kanonýři ukončili dlouhé čekání na trofej - titul v FA Cupu byl navíc prvním v Rosického kariéře na Ostrovech. Přesto odmítá, že by jeho klub ustoupil ze slávy. "Neřekl bych, že se něco změnilo. Arsenal je pořád obrovským jménem po celém světě, a to i přes těžké období, které máme za sebou," stojí si za svým český fotbalista.
Rosický od začátku anglického angažmá často laboroval se zraněními nejrůznějšího druhu, a proto se nikdy nestal neotřesitelnou součástí základní sestavy. V uplynulé sezóně se ovšem vážnějším šrámům úspěšně vyhnul a nastoupil ve všech soutěžích ke 39 utkáním - nejvíce v kariéře - do většiny navíc od úvodní minuty.
Trojnásobný český fotbalista roku přesto stále cítí, že klubu dluží za jeho důvěru. "Když jsem se vážně zranil, trvalo mi 18 měsíců, než jsem se dostal zpět na trávníky. A klub při mně přesto stál," vzpomíná. "Jsem člověk, který nezapomíná, a tohle je jeden z důvodů, proč odsud nechci odejít. Chci splatit zpět vše, na co mi budou stačit síly," svěřil se Rosický.
"Byl jsem šťastný, když jsme byli tak dlouho bez trofeje? Ovšemže ne. Ale zůstal jsem, protože jsem to chtěl změnit. Tenhle klub je něco, za co stojí bojovat," zakončil hbitý záložník, jenž ve finále FA Cupu odehrál závěrečnou patnáctiminutovku prodloužení, a byl tak u vítězného Ramseyho gólu.
Komentáře (419)