Lednová Premier League v kostce

Premier League se překlenula do druhé poloviny a v jejím čele stále stojí Leicester City. O tři body zpět jsou největší favorité - Manchester City a Arsenal, který v lednu získal jenom pět bodů z dvanácti možných. Lednovým "mistrem" se však stal Southampton, jenž při opatrnějším systému Ronalda Koemana třikrát vyhrál a pokaždé udržel čisté konto. Velkou lednovou událostí byl návrat Dimitriho Payeta.

Už od začátku letošní sezóny anglické nejvyšší soutěže vám Eurofotbal přináší novou rubriku s názvem Premier League v kostce, která má za úkol shrnout v pokud možno stravitelné formě uplynulý víkend. Jako bonus k pravidelným článkům po každém kole je už obligátní součástí anglického fotbalového zpravodajství a publicistiky i měsíční kostka.

Chybět v ní samozřejmě nemůže ideální sestava měsíce, kterou rozeberu ještě o něco podrobněji než po jednotlivých víkendech. Podruhé za sebou je v nominaci gólman Arsenalu Petr Čech, dále záložník Leicesteru N’Golo Kanté a uzdravená hvězda West Hamu Dimitri Payet. Zbylých osm pozic zaujali nováčci - jeden z nich je i Sergio Agüero, který byl ze všech hráčů v lednu nejlepší.

Další kategorie - Piedestal měsíce ledna - nabídne naopak stručněji než po jednotlivých týdnech pohled do toho úplně nejzajímavějšího. Gól a zákrok měsíce doplní zklamání měsíce a také - již lehce odkrytý - hráč a manažer měsíce.

V názorové části článku se tentokrát zaměřím na situaci dvou menších londýnských celků, které jsou v ofenzivě závislé na jedné své postavě. Yannick Bolasie je stěžejní pro útok Crystal Palace, Dimitri Payet je zase klíčem k úspěchu West Hamu. Oba dva mají společnou jednu proměnnou - zranění. Zatímco Konžský šikula se nedávno zranil, reprezentant Francie naopak z marodky povstal jako fénix z popela.


Důležitost obou fotbalistů pro své celky je skutečně hmatatelná. Začněme u toho pozitivnějšího a aktuálnějšího tématu, jímž je geniální technik a driblér Dimitri Payet. Už jeho příchod z Marseille neunikl zvědavcům, kteří jej právem považovali za jednu z nejzajímavějších posil z celé Premier League. Přitom nestál ani 11 milionů liber. A Francouz ihned začal očekávání plnit.

Poté, co jej surově zranil James McCarthy z Evertonu, začalo se nad West Hamem smrákat. Zvítězit bylo pro Kladiváře takřka nemožné a fanoušci londýnského celku vyhlíželi svou největší hvězdu jako spasitele. A osmadvacetiletý záložník skutečně přišel, viděl a zvítězil. Jeho kvalita je na úroveň West Hamu, neřkuli celé Premier League, naprosto nadstandardní, že až diváci zírají na jeho kousky s otevřenou pusou.

Jen málokdo mohl čekat, že se Payet vrátí po zranění a ihned předváděl výkony jako na podzim. Jenže všestranný fotbalista náročné odborníky absolutně vyvedl z konceptu. Už jeho cameo proti Liverpoolu na začátku ledna stálo za to, byť o vítězství nerozhodl on. Za pár minut však dovedl obránce Reds několikrát tzv. vykoupat a dokonale předznamenal, co ukáže o týden později v základní sestavě.

V Bournemouthu totiž Payet odehrál jeden z nejlepších výkonů, které kdo v letošní sezóně odehrál. Dal fantastický gól, ještě fantastičtěji na další nahrál a vedle toho hrál bez nadsázky jako Zidane v nejlepších letech. Neodstavitelný od míče, na němž navíc působí tak elegantně a efektivně zároveň, že snad ani soupeři nechtějí jeho galashow přerušovat.

Manažer West Hamu Slaven Bilić prohlásil, že "na světě neexistují peníze, které by donutily klub prodat Dimitriho Payeta". Asistent Julian Dicks byl ještě výmluvnější. "Měli byste vidět, co předvádí na tréninku. Občas je to až strašidelné. Hrával jsem s hráči, kteří byli na tréninku skvělí, ale v zápasech na ho*no. On je úžasný v obou případech. Je zcela výjimečný," pochválil svého svěřence.

Navíc se nebojí ani práce dozadu, což bylo k vidění i minulý týden s Manchesterem City. Po dalším nádherném výkonu totiž navíc v devadesáté minutě vybojoval klíčový balón u vlastního vápna a dočkal se zasloužených ovací. Stačí už jen podotknout, že s ním West Ham vyhrál 50 % zápasů, zatímco bez něj pouze 14 %. Směšný je i průměr vstřelených branek s ním (1,9 / zápas) a bez něj (0,7 / zápas).

A pak tu máme něco podobného, akorát v opačném gardu. Yannick Bolasie sice už září v dresu Crystal Palace delší dobu, ale teprve letos před Vánoci našel pozici, která objeví jeho veškeré přednosti. Posunul se totiž z křídla na post staženého útočníka, jakési spojky mezi tvůrčí postavou Cabayeho a útočníkem - ať už je to kdokoli.

Bolasieho výpady do soupeřových vápen se na přelomu listopadu a prosince prostě a jednoduše nedaly bránit, Yannick vytvářel ohromné množství šancí a byl taktéž vynikající v driblingu. Jeho absence je až děsivě vidět - děsivě především pro Crystal Palace. Eagles totiž v šesti utkáních bez své hvězdy dokázali vstřelit jeden jediný gól, a to si ho ještě vlastňákem musel dát soupeř!

To je právě ten oslí můstek, proč se o Bolasiem zmiňuji právě v souvislosti s lednovým souhrnem. Žádný klub vedle Crystal Palace totiž nezaznamenal v novém roce tak radikální propad. Přitom se čistý kauzální vztah mezi zraněním zmíněného hráče a danou krizí dá skutečně snadno nalézt.

V šesti utkáních, kdy Bolasie svému týmu schází, "dali" hráči Crystal Palace zmíněný jeden gól a vystřelit na branku se jim povedlo celkem třináctkrát (2,1 / zápas). Zato když byl Afričan přímo předcházející čtyři klání na trávníku, nastříleli Orli devět gólů a branku soupeře ohrozili hned jednadvacetkrát (5,3 / zápas).

Svěřenci Alana Pardewa jsou bez svého ofenzivního klenotu zoufale předvídatelní - chybí jim parťák k Wilfriedu Zahovi, jenž je Bolasiemu typologicky nejpodobnější. V soubojích 1 na 1 a technice přímo na míči jsou však nesrovnatelní. Právě nevyzpytatelnost reprezentanta DR Kongo je významným činitelem, jež nyní Crystal Palace schází. A ještě zhruba měsíc bude. Z kandidáta na boj o poháry se tak (pokud už tomu tak není teď) může snadno stát celek hájící spíš svou ligovou příslušnost.


O všech kategoriích se píše v "týdenních" kostkách, popř. výše/níže v tomto článku, zde tedy jen heslovitě.

---

Hráč měsíce: Sergio Agüero

Manažer měsíce: Ronald Koeman

Gól měsíce: Dele Alli (Crystal Palace 1:3 Tottenham; 23. leden 2016)

Zákrok měsíce: Joe Hart (West Ham 2:2 Manchester City; 23. leden 2016)

Zklamání měsíce: Crystal Palace




Za výslednou grafickou úpravu sestavy děkuji Víťovi Horákovi.

---

Petr Čech: Arsenalu se v lednu vůbec nedařilo, vyhrál jediný ze čtyř zápasů. Jeho brankář Petr Čech ovšem zářil, dvakrát svému celku skvělými zákroky zachránil čisté konto a v obou případech (20. a 22. kolo) se dostal do sestavy kola. Kromě perfektních výkonů proti Newcastlu a Stoke zachytal Čech výborně i proti Chelsea, byť ani on nedovedl zabránit překvapivé domácí porážce.

Cédric Soares: V lednu se pravým obráncům příliš nevedlo, jeden z mála z těch, kteří byli stabilní a nadprůměrní celý měsíc, byl zadák Southamptonu Cédric Soares. Nejenže portugalský bek v lednu téměř nechyboval, navíc svými výkony na pravé straně obrany pomohl Saints udržet tři čistá konta. Není náhodou, že právě jeho návrat do sestavy souvisí se zlepšením celého týmu.

Virgil van Dijk: Tři čistá konta ze čtyř zápasů, jediný inkasovaný gól za celý měsíc. Ne snad že by to byla zásluha jediného hráče, Virgil van Dijk však patřil k největším oporám. Vyvaroval se toliko viditelným minelám, naopak se může vedle kapitána Fonta soustředit na vyhrávání vzdušných soubojů, v nichž kraluje a jen v lednu uspěl ve dvaadvaceti z nich. Zazářil především v duelu proti Watfordu, kdy kromě devíti soubojů navíc třináctkrát přerušil útok soupeře. Do sestavy kola se dostal ve 21. a 23. kole.

Jores Okore: Vůbec poprvé v letošní sezóně se v ideální sestavě měsíce objevuje hráč Aston Villy. Není divu, vždyť svěřenci Rémiho Gardeho jsou v tabulce zoufale poslední s desetibodovou ztrátou na sedmnácté místo. V posledních týdnech však Villans zažívají enormní zlepšení, ukončili hrůznou šnůru bez vítězství a přestávají dostávat góly. Velký vliv na to má stoper Jores Okore, jenž se neohroženě dostal do základní sestavy, v lednu odehrál tři utkání a dovolil soupeřům jen jednu branku. Celkově má Aston Villa při jeho účasti průměr 0,86 inkasovaných gólů na zápas. Bez něj? Přesně 2.

Patrick van Aanholt: Produktivnější byl v lednu pouze nejlepší hráč měsíce Sergio Agüero. Patrick van Aanholt zažívá na začátku nového roku nejlepší formu v kariéře, byť v defenzivě dokonalý rozhodně není. Vše ovšem vyvážila ohromná útočná potence, která Sunderlandu pomohla zajistit sedm bodů z dvanácti. Holandský levý bek vstřelil gól ve všech čtyřech utkáních a proti Swansea navíc u jedné branky asistoval. V ideální sestavě byl i ve 20. a 21. kole.

Willian: Brazilský záložník je celou sezónu nejlepším hráčem trápící se Chelsea, ale v lednu nejspíš dosáhl svého vrcholu. Dobrý výkon okořeněný gólem a nominací do sestavy 20. kola předvedl proti Crystal Palace, k těm lepším patřil i v utkání s WBA, měl velkou zásluhu na vyrovnávacím vlastním gólu McAuleyho. Proti Evertonu a Arsenalu už sice zásluhu na vstřelených brankách neměl, ale obzvlášť v městském derby byl k nezastavení, a pokud už Chelsea vylezla z obranné ulity, Willian byl zpravidla u toho.

N’Golo Kanté: V útoku to v lednu Leicesteru vázlo, naopak obrana funguje prakticky na jedničku. Výborně poslední týdny chytá Kasper Schmeichel; prostory před ním však čistí vedle zadní - a čas od času chybující - defenzivní čtyřky i neúnavný štít N’Golo Kanté. Jeho práce je často neviditelná, ale s Bournemouthem byl rozhodně jeden z nejlepších na hřišti. Do sestavy 23. kola se pak dostal za zcela perfektní výkon proti Stoke, kdy přerušil jedenáct útoků soupeře.

Dimitri Payet: Dva měsíce nehrál, přesto už za necelou půlhodinku proti Liverpoolu zaujal nadstandardní technikou, která zkrášluje Premier League teprve od léta. Návrat do základní sestavy pak Dimitri Payet pojal zcela fenomenálně. V Bournemouthu zahrál naprosto geniálně a svůj výkon korunoval gólem z přímého kopu a asistencí. O nic horší výkon pak předvedl i minulý týden s Manchesterem City, kdy sice produktivní nebyl, ale na míči neměl žádnou konkurenci. Ve 21. i 23. kole byl v ideální sestavě celé soutěže.

Enner Valencia: Čtyři góly, jedna asistence, taková je lednová vizitka Ennera Valencii, který se v novém roce definitivně zabydlel v základní sestavě West Hamu. Ekvádorský útočník sice nevystoupil ze stínu fantastického Payeta, ale jeho střelecký instinkt je pro Kladiváře klíčový. Dvakrát se trefil proti Bournemouthu, totéž ukázal i proti Manchesteru City. A hned zkraje roku zařídil vítězný gól s Liverpoolem skvělým centrem.

Diego Costa: Pokud někomu příchod Guuse Hiddinka vyloženě prospěl, byl to Diego Costa. Španělský útočník má pod holandským koučem průměr gólu na zápas; v lednu se prosadil třikrát a u dalších dvou branek asistoval. Proti Crystal Palace kromě dvou kanadských bodů zaujal i bojovným výkonem a byl nejlepším hráčem 20. kola. S Evertonem měl prsty rovněž ve dvou brankách a nakonec popravil Arsenal. Osm bodů Chelsea ze čtyř duelů je především jeho zásluha.

Hráč měsíce Sergio Agüero: Návrat jako hrom. Od poloviny října až do konce minulého roku nastoupil jen čtyřikrát; v roce 2016 však Sergio Agüero září. Začal vítězným gólem proti Watfordu a největší explozi předvedl ve druhé polovině měsíce. Proti Crystal Palace skóroval dvakrát a jednou asistoval, minulý týden s West Hamem se trefil rovněž dvakrát a navíc vybojoval penaltu. Za to si vysloužil i nominaci do sestavy týdne, ve 22. kole byl dokonce vůbec nejlepší.

---

To nejlepší ze světa Premier League, včetně odkazů na články, naleznete i na naší Facebookové stránce. Staňte se fanoušky a žádná zajímavost z anglického fotbalu už vám neunikne!