Historie lvíčka na hrudi: Nejlepší útok je obrana

Už déle než jednadvacet let trvá historie samostatné české reprezentace. Během nich se v pozici hlavního trenéra vystřídalo hned devět mužů - o každém z nich EuroFotbal zpracoval netradiční takticko-analytický komentář, který se skládá z kratší obecné části a delším taktickém pojednání o vybraném utkání.

Letos na podzim vyvrcholí kvalifikace na EURO 2016 ve Francii a česká reprezentace sahá po přímém postupu. Málokdo však ví, že zářijový zápas s Kazachstánem bude už 240. pod hlavičkou samostatného národního týmu. Před současným koučem Pavlem Vrbou tým trénovalo osm mužů. Úspěšnějších, méně úspěšných i úplných "záskokařů". Úplně prvním z plejády stratégů, a zároveň ověnčeným největším triumfem, byl...

Dušan Uhrin starší

První z devítky. Dušan Uhrin dokázal s českou reprezentací to, co se nepovedlo žádnému z jeho osmi následovníků. Mistrovství Evropy 1996 je dodnes výkladní skříní českého fotbalu, v níž se blyští stříbrné medaile. Svoji hru u národního týmu zakládal Uhrin na propracované defenzivě. Neúspěšnými výpady otupený soupeř byl pak snadnějším cílem smrtících protiútoků.

Když se v roce 1994 poprvé samostatná česká reprezentace postavila k fotbalovému utkání, byl u toho. Dušan Uhrin je Václav Havel fotbalových trávníků. Dokázal mužstvo hned napoprvé kvalifikovat na EURO 1996 do Anglie, kde s ním senzačně vybojoval stříbrné medaile. Uspěl i na Poháru konfederací, kde Češi obsadili třetí příčku. To už ale Uhrin věděl, že u reprezentace skončí. V kvalifikaci na mistrovství světa 1998 totiž překvapivě selhal, a od mužstva se proto pakoval.

V moderním fotbale se obranné pojetí hry v řadách fanoušků nesetkává s pochopením. Divák si přeje vidět pohledné akce a branky. Nikoli taktickou přetahovanou, ve které často rozhodne o výsledku jediná chyba. Ani Dušan Uhrin by se možná povrchní kritice nevyhnul. Ani Uhrin (podobně jako řecký trenér Otto Rehhagel na Euru 2004) by ovšem této kritice nemusel přikládat pražádnou váhu.

Je totiž velký rozdíl mezi defenzivním pojetím hry a pasivním pojetím hry. Zatímco při čisté pasivitě je tým závislý na tom, co předvede soupeř, a úspěch v utkání je zpravidla dílem náhody, obranný systém s aktivním přechodem do útoku může být úspěšný sám o sobě. To ostatně Uhrin dokonale předvedl na Euru 1996. A hlavně, ve fotbale jde především o výsledek.

Taktický rozbor: Česko - Portugalsko 1:0 (23. červen, 1996)


Základní sestava českého týmu v utkání EURO 1996 proti Portugalsku.

Obvyklý defenzivní styl naordinoval Dušan Uhrin své základní jedenáctce i pro jeden z nejslavnějších zápasů historie samostatné české fotbalové historie. Ve čtvrtfinále mistrovství Evropy v Anglii proti Portugalsku ovšem svoje taktické schopnosti prokázal až o poločasové přestávce.

V prvním poločase nastoupil český výběr s příliš pasivní taktikou. Systém se třemi stopery a dvěma křídelními obránci vypadal většinu času čistě jako pětičlenný defenzivní val. Jiří Němec ani Radoslav Látal se do ofenzivy vůbec nepouštěli; Němec se naopak často stahoval s pravým záložníkem Portugalců Luisem Figem i doprostřed hřiště, kde zahušťoval už tak přelidněný prostor.

I to byl záměr Dušana Uhrina. Portugalci byli známí svoji technickou dokonalostí - i proto Češi vyztužili střed zálohy dvěma defenzivními záložníky Radkem Bejblem a Václavem Němečkem. Přestože se především Bejbl donutil k velmi srdnatému výkonu, do přestávky si soupeř vytvořil několik gólových možností.

Defenzivní blok zatažený až na vlastní vápně, neexistující presink, stoprocentní vyčkávání českého národního týmu na akce Portugalska. To všechno byla voda na mlýn aktivnějšího soupeře a de facto čekání na gól. Uhrin naštěstí tušil blížící se pohromu a o přestávce do systému svých svěřenců sáhl.


Sestava českého týmu po změně stran.

Karla Poborského z pozice pravého záložníka posunul do útoku k Pavlu Kukovi, ofenzivnější pokyny měl i levý záložník Vladimír Šmicer. Češi zvýšili svoji aktivitu, začali hráče protivníka napadat a znepříjemňovat mu situaci ve chvílích, kdy držel míč. Jen díky tomu mohl krátce po změně stran na polovině soupeře převzít míč Poborský, proniknout před vápno a geniálním obloučkem vstřelit jediný gól střetnutí.

Výrazné posílení útoku české reprezentace se projevilo i v obraně, kde trojice stoperů najednou nemusela čelit neustálým nájezdům portugalských forvardů. Perfektní výkon předvedl také Radoslav Látal na pravé lajně, který díky své rychlosti, neúnavnosti a obětavosti vynuloval celou levou stranu Portugalců. I za tento výkon byl po skončení turnaje jmenován do ideálního týmu šampionátu. Až deset minut před koncem nevydržel rostoucí nápor a obdržel červenou kartu za příliš důrazný zákrok na Dimase.

Místo Látala se pozice pravého ofenzivního obránce ujal Karel Poborský. Není náhoda, že prakticky vzápětí si Portugalci vytvořili vůbec první šanci ve druhém poločase, kterou právě přes pravou obranu českého výběru vytvořil přesným centrem Folha. U ní ale naštěstí zůstalo a Češi se mohli po závěrečném hvizdu radovat z postupu do semifinále.

V případě zájmu je záznam utkání k dispozici ke stažení ZDE.