Historie evropských pohárů - 2001/2002 - Sparta, Liberec a čtyři další

Hned šest českých klubů se díky skvělému osmému místu za pětileté období 95/96 - 99/00 mohlo v sezoně 2001/2002 zapojit do evropských pohárů. Například deváté Portugalsko šlo do Evropy již jen se čtyřmi týmy. Vedle pražských S nasazených do kvalifikace o Ligu mistrů se v Poháru UEFA představily Sigma Olomouc, Marila Příbram, Viktoria Žižkov a Slovan Liberec.

A právě v lize až šestý Liberec se nakonec stal vedle Sparty tahounem této sezóny, protože ostatní české týmy nahrály málo. Příbram alespoň potěšila postupem přes francouzský Sedan, zbylá trojice přes žádného ze soupeřů přejít nedokázala. Přímo do základních skupin šla mistrovská Sparta, která si titul užívala popáté v řadě. Málokdo si v té době dokázal představit, že je to až k dnešnímu dni naposledy, kdy Sparta titul obhájí. Do posledního předkola LM putovala Slavia, v lize druhá. Do předkola o Pohár UEFA nemusel nikdo. V lize třetí Sigma, čtvrtá Příbram, pátý Žižkov (zároveň vítěz domácího poháru) i zmíněný Liberec byly nasazeny přímo do prvního kola. 

V Poháru Intertoto se představily dva týmy. Slovácko postoupilo přes rumunskou Craiovu, následně nestačilo na francouzský Stade Rennais. Blšany zdolaly makedonský Prilep, poté vypadly s italskou Bresciou.



Sparta odehrála dvě skupiny v LM, takže přísun velkých evropských klubů a velkých hráčských jmen byl zaručen. Se španělskými kluby mělo Česko vyrovnanou bilanci čtyř porážek a čtyř vítězství, francouzské kluby dokonce v obou případech musely těm z české ligy ustoupit z cesty. Také druhé měření sil s bývalým federálním partnerem dopadlo v náš prospěch. Naopak nad síly českých klubů byly týmy z Německa, Rakouska i Švýcarska. Naprostým fiaskem dopadla konfrontace s řeckými soupeři. PAOK vyřadil Příbram, Panathinaikos ve všech čtyřech případech porazil pražská S.

Celkem se v sezoně 2001/2002 hned šestice českých klubů v LM a v EL utkala ve 34 zápasech s patnácti kluby z deseti evropských soutěží. Zaznamenala mírně negativní bilanci 12-7-15 a slušný zisk 5.500 znamenající čtrnácté místo mezi 51 soutěžemi. Z jedenácti pohárových duelů však české kluby vytěžily pouze pět postupů, z toho čtyři Liberec. Sparta se v LM po dvou letech předvedla opět v dobrém světle a ve skupinách si připsala výbornou bilanci 5-2-5.

Ve formátu soutěží nenastaly žádné změny proti předchozímu ročníku. Liga mistrů se hrála ve dvou skupinových fázích a následném play-off, Pohár UEFA probíhal tradičním vyřazovacím způsobem již od úvodu. Obě finále vrcholila jedním utkáním na neutrální půdě.



České kluby

Podruhé byla Sparta nasazena přímo do základní skupiny LM a podruhé se jí podařilo postoupit dál. Pohárová cesta působila tak trochu jako kopie dva roky starého úspěchu. V základní skupině opět ruský mistr Spartak Moskva, opět nizozemský vicemistr, tentokrát Feyenoord, francouzského mistra z Bordeaux nahradil německý mistr Bayern Mnichov. Podobnost pokračovala i v osmifinálové skupině - Spartu opět čekalo FC Porto, FC Barcelonu vystřídal druhý španělský gigant Real Madrid, místo Herthy se pak Sparta postavila Panathinaikosu.

Hřebíkově Spartě vycházel postupový plán dokonale. První zápas na Olympijském stadionu v Mnichově přinesl velmi cennou remízu s obhájcem trofeje LM. Jancker, Elber ani tehdy 22letý Pizarro na sparťanskou defenzivu nevyzráli. Následovaly dva úspěšně zvládnuté domácí zápasy proti Feyenoordu (4:0), například s Tomassonem či van Hooijdonkem, a moskevskému Spartaku (2:0). Mimochodem proti Spartaku měla Sparta začínat, ovšem úvodní kolo plánované na 12. září bylo kvůli teroristickým útokům ve Spojených státech odloženo. Když ve čtvrtém kole Sparta vyloupila i De Kuip (2:0), vedla tabulku s 10 body a se skóre 8:0 o dva body před Bayernem. Postup měla v kapse. Následovaly remíza v Moskvě (2:2) a domácí prohra s Bayernem (0:1), která zmlsané sparťanské fanoušky trochu mrzela, protože znamenala postup "až” z druhého místa. Feyenoord se ze třetího místa přesunul do Poháru UEFA a dokázal jej ovládnout.



Góly do sítě velkoklubu přišly o tři týdny později, kdy na Letnou již v rámci osmifinálové skupiny dorazili Galácticos trenéra del Bosqueho. Real Madrid sice Spartu porazil 3:2, ovšem na bojovný výkon domácího týmu se vzpomíná dodnes. V bráně nastoupili na obou stranách vycházející hvězdy Petr Čech a Iker Casillas. Sparťané Jarošík, Hübschmann, Sionko, Hartig, Kincl a další se v bitvě s Robertem Carlosem, Hierrem, Zidanem, Figem či Raúlem neztratili a dvakrát dokázali srovnat. Rozhodující slovo však měl nakonec po zásluze hostující Morientes. Real Madrid poté ovládl celou Ligu mistrů.

Po domácí slavě s Realem přišlo vítězství v Portu, za něž nastupovali například Ricardo Carvalho či Deco, kteří s FC Porto o dva roky později dokonce zvednou trofej LM nad hlavu. Na Estádio das Antas se v prosinci trefil pouze Sionko a Sparta byla rázem ve hře o postup. Ten ovšem zhatilo jarní dvojutkání s katem české sezony, řeckým Panathinaikosem. Sparta přes zimu přišla o Labanta, který během tří sezon v LM vstřelil pět gólů z penalt, či Martina Haška, zranil se Grygera, daleko od své podzimní formy byl po zranění Hartig. Doma i v Aténách Sparta prohrála a když odjela s porážkou 0:3 i z Madridu, bylo o postupujících před posledním kolem jasno. V něm Sparta alespoň vítězstvím nad Portem, které od ledna čerstvě vedl 39letý José Mourinho, zakončila úspěšnou pohárovou sezónu. V týmu ambiciózní Sparty ale na závěr sezóny na potlesk nedošlo. V lize ztratila první místo, trenér Hřebík byl odvolán a v bláznivém závěru se už do boje o titul s Libercem a Žižkovem zapojit nestihla.



Potřetí se Slavia pokusila probojovat do základní skupiny LM a potřetí byla neúspěšná. Ve třetím předkole ji vyprovodil Panathinaikos, který předtím, než si pochutnal na Spartě, dvakrát zdolal také Slavii. Doma na konečných 1:2 pouze snižoval navrátilec z úspěšného bundesligového angažmá Pavel Kuka, v Aténách si Řekové postup pohlídali gólem z penalty.

Jestliže o rok dříve Slavii přesun do Poháru UEFA vyhovoval, tentokrát to neplatilo. Sešívaní se totiž postavili do cesty historicky nejlepší pohárové sezóny švýcarského Servette FC. Za ženevský klub nastupovali například Alexander Frei či Nigerijec Wilson Oruma. V úvodním duelu se trefil pouze nigerijský reprezentant. Když poté vsítil gól také na úvod strahovské odvety, bylo prakticky hotovo. Slavia dokázala reagovat až pozdním gólem Petrouše.

Hned v prvním kole skončil také třetí tým ligové tabulky Sigma Olomouc. O postupu Celty Vigo bylo rozhodnuto již po úvodním zápase v Galicii. Tým, v sestavě například s Brazilcem Sylvinhem (jenž dal o rok dříve gól Spartě v dresu Arsenalu), končícím Chorvatem Bobanem či Rusy Karpinem a Mostovojem, přejel doma Hanáky 4:0. V Olomouci to po první půli vypadalo na další českou blamáž, ovšem čtyřmi góly během 20 minut Mucha a spol výsledek otočili, a do národního koeficientu připsali alespoň jedno vítězství. 

Ani Viktoria Žižkov se v pohárech dlouho neohřála, skončila na rakouském Tirolu Innsbruck. V prvním zápase na Strahově 11. září 2001 domácí soupeře tlačili, ovšem skórovat se Chihurimu, Michalu Pospíšilovi ani nikomu jinému nepodařilo. V Innsbrucku zvítězili domácí 1:0. Nutno dodat, že Tirol byl tou dobou zrovna dvojnásobným rakouským mistrem. Na pozici trenéra vystřídal Kurta Jaru krátce po postupu přes Žižkov jistý Joachim Löw a Innsbruck dokázal v rakouské bundeslize obhájit i podruhé. Jenže v ten samý moment Tirol zbankrotoval a neslavně skončil v konkursu.  

Jedinou příbramskou sezónu v Evropě si většina fanoušků okamžitě spojí s úvodním zápasem u Litavky, kam přijel pátý celek francouzské ligy CS Sedan. Týmu s Blažkem v bráně a v poli s Lukášem Jarolímem či Otepkou, kteří připravovali šance Kuličovi s Horstem Sieglem, Francouzi nestačili. Příbram i díky Kuličově hattricku deklasovala Sedan 4:0. V odvetě Sedan zabral, ale na vyrovnávací gól Siegla již dalšími pěti góly zareagovat nedokázal. Po prohře 1:3 šla dál překvapivě Příbram. Druhé kolo se již Příbrami nepovedlo. Úvodní duel v Soluni ovládl domácí PAOK jednoznačně 6:1. Remíza v odvetě tak byla alespoň důstojným zakončením dosavadní příbramské pohárové minihistorie, které dominuje domácí triumf nad Sedanem. 



Stejnou porci bodů do národního koeficientu, jakou nahrála Sparta v Lize mistrů, dokázal uhrát i Liberec v Poháru UEFA. A to se do něj dostal až z šesté příčky ligové tabulky. Nebýt skvělých předchozích pohárových sezón českých klubů znamenající posun na osmou příčku, Slovan by se v Evropě neukázal. A to by byla na začátku nového tisíciletí škoda, protože Liberec tou dobou disponoval silným týmem s Kinským, Johanou, Holeňákem, Kolouškem, Nezmarem, Štajnerem či Gyanem Baffourem, kteří to pod vedením trenérského dua Škorpil-Csaplár dotáhli nejen do čtvrtfinále Poháru UEFA, ale v lize také k vůbec prvnímu titulu. 

Liberec se představil v dobrém světle na evropské scéně už o rok dříve. Tentokrát dokázal přejít dokonce hned přes čtyři soupeře. V prvním kole to byl Slovan Bratislava (doma 2:0, venku 0:1). Druhé kolo postavilo Liberci do cesty Celtu Vigo a po prvním zápase se zdálo, že si španělský celek po Sigmě poradí i s druhým českým soupeřem. Mostovoj hattrickem Vigu zařídil vítězství 3:1. U Nisy ale Liberec ukázal svou sílu a Štajner s Nezmarem vyprovodili favorita výsledkem 3:0.

Třetí kolo a další španělský soupeř. Mallorca skončila v lize třetí o osm bodů před Barcelonou. V Lize mistrů jen o skóre nepostoupila dál, přestože doma porazila postupující Arsenal i Panathinaikos a v Gelsenkirchenu i čtvrté Schalke. V Liberci na katastrofálním trávníku byl ale Slovan znovu produktivní. Na domácí vítězství 3:1 navíc Liberec navázal překvapivým triumfem i na Baleárských ostrovech. V Palmě vedl o dvě branky, na konečných 1:2 snižoval v závěru z penalty Samuel Eto'o.

Na jaře, ve čtvrtém kole čekal další tým který se do Poháru UEFA přesunul z Ligy mistrů. Úřadující francouzský vicemistr Olympique Lyon zrovna nastupoval cestu dominantního klubu v zemi. Stejně jako Liberec vyhraje ligu v této sezóně. Na rozdíl od Liberce ji následně ještě šestkrát obhájí. Budou u toho také brazilské ikony klubu pistolník Sonny Anderson či mistr přímých kopů s jedinečnou trajektorií Juninho Pernambucano, kteří nastoupili též proti Liberci. V Lyonu předvedl Liberec nečekaně sebevědomý a vyrovnaný výkon a na Štajnerovu proměněnou penaltu dokázal zareagovat jen pozdním gólem Sidney Govou. Na Letné, kde kvůli nevyhovujícímu domácímu stánku našel Liberec azyl, pak Slovan v nezapomenutelném zápase opět rozpoutal ofenzivní smršť a francouzského giganta smetl výsledkem 4:1. 

Ve čtvrtfinále přijela na Letnou Borussia Dortmund, tou dobou pozorně sledovaná českými fanoušky díky Tomáši Rosickému a Janu Kollerovi. Německému soupeři, s dalšími hráči jako Lehman, Wörns, Kohler, Metzelder, Oliseh, Ewerthon, Ricken či Amoroso, byl Liberec více než vyrovnaným sokem. Žádná šance však gólem neskončila, a tak o postupujícím do semifinále rozhodla odveta na Westfalenstadionu. První poločas pokračoval v duchu úvodního duelu, avšak Liberec vedení na svou stranu nestrhnul. Čtyři góly domácích ve druhém dějství tak jednoznačně posunuli dál Borussii, která nakonec podlehla ve finále Feyenoordu. Liberec si každopádně v Evropě udělal velké jméno nejen výsledky, ale především předváděnou útočnou hrou. Štajner s Nezmarem vstřelili dohromady devět branek.



Třetí vydařená sezóna v řadě znamenala obhájení 11. příčky v pětiletém pořadí národních koeficientů. V rámci 27 sezónních srovnání samostatné české klubové historie, které je ovšem třeba brát s rezervou, se ročník 2001/2002 řadí na dělené 11. až 13. místo. Dělení nahraných bodů hned šesticí klubů mohlo znamenat zátěž nízkého zisku na dalších pět let dopředu, Sparta a Liberec však plně nahradily výpadky zbylých čtyř českých zástupců. V prvé řadě však oba týmy navždy zapsaly do historie neopakovatelné fotbalové zážitky nejen pro své fanoušky.