Historické výhry i kontroverzní rozhodnutí. Southgate čelí kritice, ale může se stát nesmrtelným

Hlavní kouč anglické reprezentace Gareth Southgate (53) mohl po vítězství 2:1 nad Nizozemskem slavit nejen postup do finále evropského šampionátu, ale také úspěšný vstup do druhé stovky zápasů na lavičce Albionu. Během svého téměř osmiletého kralování zažil úspěchy i hořká zklamání. Nyní má šanci nesmazatelně se zapsat do historie anglického fotbalu. V neděli může reprezentaci pyšnící se třemi lvíčky na prsou dovést k první velké trofeji po téměř 60 letech. V cestě za nesmrtelností jemu i celé Anglii stojí Španělsko, které táhne osmizápasovou vítěznou sérii. Jaká byla cesta, která Southgatea dovedla těsně pod evropský vrchol?

Southgateova mise na lavičce anglického národního týmu začala poněkud nenápadně. Bývalý obránce Aston Villy v roce 2016 nahradil Sama Allardyce, který na lavičce skončil po pouhých dvou měsících. Bývalý anglický reprezentant se k A-týmu přesunul od jednadvacítky. Anglická fotbalová asociace původně Southgatea brala jako provizorní řešení, dobré výsledky v úvodních zápasech ale rozhodly o tom, že si nenápadný trenér své působení na lavičce Albionu výrazně prodloužil.

Po nástupu do funkce slíbil, že udělá všechno pro to, aby Anglii dostal zpět na vrchol. "Jsem odhodlaný dát zemi tým, na který budou lidé hrdí a který budou rádi sledovat," líčil v září 2016. Po téměř osmi letech je bývalý obránce Crystal Palace krůček od toho, aby svůj slib dovršil. Anglii podruhé během tří let dovedl do finále evropského šampionátu.

První šanci na velký úspěch měli Angličané pod Southgateem v roce 2018 na mistrovství světa v Rusku. Po relativně klidném průběhu základní skupiny Albion narazil na nevyzpytatelnou Kolumbii. Obezřetně hraný zápas došel do prodloužení, ve kterém branka nepadla. Anglie tak hned při první možné příležitosti pod vedením rodáka z Watfordu čelila národnímu prokletí v podobě pokutových kopů.

Ostrované do rozstřelu vstupovali s vědomím, že v závěrečné loterii ztratili posledních pět zápasů. Navíc pod vedením trenéra, který ještě během své hráčské kariéry zpackal jeden z nejslavnějších rozstřelů anglické historie. V semifinále domácího šampionátu v roce 1996 proti Německu zaváhal jako jediný z 12 exekutorů a připravil Anglii o sen v podobě vítězství evropského šampionátu na trávě londýnského Wembley.

V Moskvě Southgate a jeho svěřenci dlouhotrvající prokletí prolomili. Gólman Jordan Pickford zlikvidoval pokus zkušeného útočníka Carlose Baccy a výrazně se podepsal pod anglický postup. Cesta Albionu nakonec skončila v semifinále na Chorvatsku. I díky prolomení dlouholetého prokletí ale fanoušci do budoucnosti mohli hledět s optimismem.

Euro 2020 se kvůli koronavirové pandemii o rok posunulo, stadion pro finále ale zůstal stejný. A pro Angličany extrémně zajímavý. Vrchol speciálního celoevropského turnaje se po 24 letech opět přesunul do anglické fotbalové katedrály ve Wembley. Southgateovi svěřenci od začátku turnaje mířili do domácího finále a po výhrách nad Německem, Ukrajinou a Dánskem se ho skutečně dočkali.

Osmifinálové vítězství nad Německem byla pro Southgatea jedním z nejzářivějších bodů celé kariéry u reprezentačního výběru. Angličané, hrající na domácí půdě, tradičního konkurenta k ničemu nepustili a načali fotbalovou horečku.

Ta měla vyvrcholit finálovou výhrou nad Itálií. V Londýně o ní nikdo nepochyboval. Zvlášť když hned ve druhé minutě otevřel skóre klíčového duelu Luke Shaw. Southgate týmu naordinoval defenzivní taktiku a Italové toho dokázali využít. Leonardo Bonucci ve druhé půli srovnal a zápas došel do penalt, ve kterých ze sebe Southgate definitivně mohl strhnout nálepku muže, který v roce 1996 zklamal.

A nutno říct, že osud zápasu chtěl vzít do svých rukou. Speciálně na rozstřel poslal do hry Marcuse Rashforda a Jadona Sancha, jeho risk ale vůbec nevyšel. Jak Sancho, tak Rashford své penalty neproměnili a výrazně se podepsali pod další anglický výbuch.

Opatrný fotbal a nevydařená finálová střídání odstartovaly Southgateovu klesající oblíbenost mezi anglickými fanoušky.

Vydařená kvalifikace na mistrovství světa v Kataru, během které Angličané zaznamenali i rekordní vítězství 10:0 nad San Marinem, uklidnila fanoušky i vedení anglického fotbalu. To rok před mundialem Southgateovi prodloužilo smlouvu do konce roku 2024, tedy na další dva velké turnaje.

Na tom prvním v Kataru chtěl Albion navázat na představení z Ruska. Příliš se to ale nepovedlo. Navzdory solidní skupinové fázi a vítězství nad Senegalem v osmifinále Southgateovi svěřenci vypadli ve čtvrtfinále s Francií a opět v tom hrála roli penalta. V závěru zápasu za stavu 1:2 si míč na bílý puntík postavil Harry Kane, v klíčovém momentu ale selhal a odmítl prodloužení.

Anglie si z velkého turnaje opět neodvezla trofej, potvrdila ale výrazně stoupající tendenci. Mezi lety 1990 a 2018 si Angličané na velkých turnajích zahráli jediné semifinále. Na šampionátech v letech 2018, 2021 a 2022 mezi nejlepší čtyřku prošli dvakrát.

Na Euru v Německu uspěli znovu a postupem do finále vyrovnali své nejlepší vystoupení mezi evropskou elitou. Nyní je na Southgateovi, aby svou trnitou cestu na lavičce národního týmu ozdobil kýženým úspěchem.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.