Gól není zločin: Liberci se stále nedaří naplnit očekávání. Byla sázka na Kováče správnou volbou?

V roce 2025 je odehráno už pět ligových zápasů. Na sto procent zatím jedou Slavia a Sparta, které jako jediné dva kluby získaly plný počet bodů. Jenže najdou se i tací, od kterých se čekalo víc. Takový Slovan Liberec získal jen pět bodů... Ambiciózní projekt ze severu Čech zkrátka tápe.

Jsou to stále jen porodní bolesti velkých změn napříč celou organizací, nebo se sázka Liberce na trenéra Radoslava Kováče nepovedla? Slovan se ani po druhém přestupovém období s novými majiteli a sportovním vedením nejen nepřibližuje vytyčeným cílům, ale ani nepředvádí uspokojivé výkony na hřišti i mimo něj.

Severočeši mají z posledních pěti zápasů jednu výhru, což zkrátka není a ani nemůže být v souladu s tím, jak by si druhou polovinu sezony představovali. Očekávání byla totiž zdaleka v jiné dimenzi. V létě majitel Ondřej Kania stanovil cíl - být do čtvrtého místa, což by Slovanu zajišťovalo účast v evropských pohárech. Dnes zní jeho meta pošetile. Obzvlášť ve chvíli, kdy se tým postupně čím dál víc špiní skupinou o záchranu.

Po 24 kolech je atak na Baník, jenž měl být jedním z hlavních rivalů v boji o pohárové pozice, takřka nemyslitelný. Liberec se elitní šestce spíš vzdaluje, než přibližuje. A může za to i fakt, že mužstvo Radoslava Kováče nedokázalo v tomto ročníku Chance Ligy ani jednou vyhrát dvakrát po sobě. Konzistence, série dobrých výsledků či forma jsou pojmy, které byste u Nisy hledali marně. Těžko můžete pomýšlet na účast mezi nejlepšími, když nezvládáte vyřídit ani ty nejslabší.

Neblaze pro Radoslava Kováče vyznívá i datové srovnání současného celku s tím, který v minulé sezoně vedl Luboš Kozel. Kováč, ač je považován za muže s potenciálem jednou vyrůst v zajímavého trenéra, nijak zvlášť Slovan neposunul. V mnoha ohledech je na stejné úrovni či dokonce horší.

Nepovedlo se ani vyspravit problémy v defenzivě, která byla v minulé sezoně jedna z největších slabin Kozlova mančaftu. V průměru na 90 minut měl Liberec v minulém ročníku podle metriky očekávaných inkasovaných branek obdržet 1,17 gólu, avšak reálně to bylo 1,6. Pod Kováčovým vedením se metrika xGC zvedla ještě na 1,31. Ve skutečnosti mužstvo inkasuje 1,2 branky, což svědčí o tom, že potíže nemizí, jen má Slovan zkrátka štěstí.

V ostatních atributech liberecký tým tápe nebo se dokonce zhoršil. Pod Kozlovým vedením měl v průměru na 90 minut vyšší držení míče, stejný počet vstřelených branek, střel na branku či počet doteků s míčem ve vápně soupeře.

V bodovém srovnání je pak současný Liberec dokonce o tři body za týmem z minulé sezony. Kozel, který byl od týmu odvolán a našel si angažmá v konkurenčním Jablonci, má o 11 bodů víc a vytáhl Jablonec ze skupiny o záchranu na průběžné páté místo... Je zřejmé, že hvězda ze severu, jak zní slogan z nové marketingové kampaně klubu po změně loga a klubové identity, nezáří.

V létě se Liberec vydal na cestu, jež měla změnit kompletní fungování. Na poli sportovním, obchodním či marketingovém. Zcela zásadní měl být návrat Jana Nezmara do funkce klíčové osoby, která bude udávat fotbalový směr Slovanu. Muže, který z pozice sportovního ředitele v létě 2015 vítal v klubu Jindřicha Trpišovského, jehož ulovil z druholigové Viktorie Žižkov.

Proč o tom píšu? Protože v tomto případě existuje jistá analogie s minulým létem a příchodem Radoslava Kováče. Současný kouč Slavie tehdy nedostal na posily ani korunu, Slovan dělal hráče tzv. za nula, před sezonou přišlo 12 hráčů (nyní 11 a v zimě dalších šest) a trenér s kšiltovkou vytáhl mužstvo ze 12. místa v předchozí sezoně do top trojky.

Jaké bylo jeho kouzlo? Sázka na ověřené hráče, několik osobností v klubu a hlad po úspěchu. Především však na něj nikdo nekladl zbytečný tlak. Nikdo z klubu nevyhlašoval možná i nereálné cíle. Trpišovský se soustředil pouze na fotbal a nebyl zatížený tím, co zrovna dělali lidé z managementu. Každopádně v Liberci doufali, že s angažováním Kováče může přijít podobný úspěch.

Navíc s rozdílem, že nyní pod novými majiteli není problém s financemi. V létě Slovan investoval nemalé částky do příchodu nových hráčů. Spekulovalo se o tom, že to bylo kolem 80 milionů korun. Když k tomu přičteme i zimní přestupové okno, dost možná se celková suma vyhoupne na 100 milionů korun, což je suma, o které si v kolonce náklady na přestupy drtivá většina klubů může nechat pouze zdát. Tuto ligu hraje Slavia, Sparta a na hraně by byla Viktoria Plzeň.

Jak vypadá srovnání Trpišovského a Kováče po 24 kolech? Kouč, jehož čekal životní posun do Edenu, měl o 16 bodů víc než někdejší reprezentant.

Poměr cena/výkon nových hráčů, které Liberec přivedl, je prozatím na tristní úrovni. Bavit se můžeme i o tom, zda je přestupová politika Slovanu smysluplná. Ukažme si ji na příkladu hledání útočníka - v létě z týmu odešel Luka Kulenovič, který dnes střílí branky v Eredivisie za Heracles (má jich už osm v 16 zápasech), a podle Nezmara neměl klub žádnou páku na to, aby jej pod Ještědem udržel. Na to konto dodal, že pokud by jen tušil, bylo v jeho silách dotáhnout příchod Jana Klimenta, jenž mezitím podepsal v Olomouci.

Plnohodnotná náhrada se nedostavila. Podzim tak Slovan odehrál v provizorním složení. Ani druhé přestupové období ale neprobíhalo podle představ. Vysněný Daniel Fila už měl kývnout na nabídku, aby nakonec couvl a přestoupil ze Slavie do Benátek. Nezmar a spol. opět ostrouhali.

Jako záložní variantu rychle vytáhli Raimondse Krollise, který strávil loňské jaro ve Vyškově a na podzim nastupoval v Serii C, kde se ani jednou netrefil. Nejlepším střelcem týmu je tak Denis Višinský z pozice křídelního hráče. A i on dost možná v létě zmizí, jelikož mu v létě končí smlouva a zájem už měla projevit Plzeň a Slavia, odkud reprezentant do 21 let do Liberce odešel.

Situace v klubu tak není pouze o tom, že se Kováčovi momentálně nedaří udělat ze Slovanu fungující tým, ale klub řeší i věci ohledně složení kádru. Liberec rozpustil peníze do několika nadějných hráčů, jenže změny se zatím neprojevují, osobnosti nevystupují ze stínu a sezona je zakalená zklamáním.

Výsledkem je, že si Kováč po domácí remíze s Duklou posteskl, že stěžejní postavy za to neumějí vzít. Tým nedokáže rozhodnout zápas na svou stranu. Neměli na tohle ale myslet na začátku velkých změn? Manažer, jakým je Jan Nezmar, přece musel tušit, že přesně tohle může Liberec dohnat.

Odhadovaná hodnota současného kádru Liberce je o přibližně pět milionů eur nižší, než kterou měl Trpišovský v první sezoně. V kádru tehdy byli hráči jako Tomáš Koubek, Ondřej Kolář, David Hovorka, Lukáš Pokorný, Vladimír Coufal, David Pavelka, Josef Šural, Jan Sýkora či Marek Bakoš a spoustu dalších zajímavých jmen, o která se mohl opřít.

Dnešní skladba Slovanu je jiná. Pořízení mladí hráči mají potenciál do budoucna, ale nedokáží okamžitě zvládat požadavky, které jsou v klubu, jenž chce hrát o evropské poháry. V zákulisí se říká, že velkolepá prohlášení jsou Nezmarovi spíš proti srsti. Není zrovna krevní skupina, která by chtěla být na billboardech. I proto prý měl brzdit vedení v euforii.

"Můžeme vnímat, že slabou stránkou je například velmi mladé mužstvo, že se často nechá rozhodit nepříznivým vývojem utkání a těžko hledá mezi sebou toho, kdo za to vezme. To ale zároveň může být v budoucnu silná stránka, protože si myslím, že v tom mužstvu je obrovský potenciál," pronesl v létě v rozhovoru pro klubový web, když odpovídal na dotazy fanoušků.

Z jeho slov vyplývá, že nejspíš tušil, do jaké situace se Liberec brzy může zamotat a že výsledky nově nastolené strategie nejsou sprint, nýbrž maraton, na jehož cílovou rovinku je potřeba si počkat. "Z dlouhodobého hlediska věřím, že to, o čem jsem mluvil, se projeví pozitivně a najednou tam budeme mít šest hráčů, kteří naopak budou zápasy lámat a bude o ně zájem o přestupovém trhu," dodal tehdy.

Realita je nicméně taková, že Slovan je v herní i výsledkové krizi. Nezvládá zápasy, které by vzhledem ke svým cílům měl odškrtávat ze seznamu jako splnění povinnosti. Jako naposledy doma s podprůměrnou Duklou (1:1).

O víkendu navíc Liberec čeká vyhecované derby s Jabloncem, od nějž doma na podzim inkasoval pět branek. Dovedu si představit, že v současné situaci by chtěli Liberečtí cestovat mnohem dál, než zrovna k pár kilometrů vzdálenému rivalovi, jenž mu celou sezonu dává na frak a ještě ho vede bývalý trenér.

Člověk se v současné situaci, ve které se Slovan ocitl, musí ptát: Co když? Co když tým cestu k lepším výkonům i výsledkům nenajde? V takové chvíli se často ukazuje na trenéra, jenž bývá prvním na ráně. Liberec rozhodně nenaplňuje představy, se kterými do sezony vstupoval. Nyní se ukáže, jak moc benevolentní klubové vedení bude. Ukáže novátorské myšlení i v případě otázky důvěry trenéra, nebo zvolí spíš českou cestu razantního zásahu v podobě případného odvolání?

První varianta je koncepční a dávalo by smysl, aby Liberec nedělal ukvapené závěry s člověkem, kterého si vysnil a staví mu kádr za desítky milionů. Druhá volba je zase pro české kluby tradičně nesmírně lákavá.

Obzvlášť ve chvíli, kdy jeden z nejlepších koučů Chance Ligy posledních let Martin Svědík stále nemá angažmá...

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.