GENERÁLKA Č. 1 VÍTĚZNÁ, LOUČÍ SE MATUŠOVIČ

Čeští fotbalisté zvítězili v přípravném mezistátním utkání na Euro 2004 nad Bulharskem 3:1. Vítězství na promáčené Letné se nerodilo snadno, přesto nakonec náš tým houževnatého soupeře celkem jasně přehrál a slaví tak první vítězství v tomto roce. Bylo už na čase, do startu evropského šampionátu totiž zbývá už jen 10 dní.

První poločas se nesl ve znamení mírného a platonického tlaku českého týmu. Především v přechodu do útočné fáze mu chyběl nápad a tak přesto, že se hlavně Nedvěd s Poborským snažili něco vymyslet, končila většina našich akcí na pozorné soupeřově obraně nebo v ofsajdové pasti, do které se chytal především Koller. Největší šance první pětačtyřicetiminutovky si proto vypracoval soupeř, jehož útočníci v rychlých kontrech třikrát snadno prošli nejistou obranou a dvakrát musel vyložené šance dokonce likvidovat pozorný brankář Čech.
Hromadné střídání v úvodu druhého poločasu prospělo domácím. Oživení na trávník přinesli především Baroš a Heinz, oba hrající s velkou chutí. Prvně jmenovaný dal důležitý, úvodní gól, ostravský kanonýr zase na dvě branky přihrával. Na 2:0 zvyšoval po překrásné individuální akci Plašil, ovšem chvíli předtím jsme si oddychli, když slovenský rozhodčí Bulharům neuznal regulérní vyrovnávající gól pro údajnou ruku střelce Petrova.
Závěr zápasu se dohrál bez emocí a v pohodovém tempu. Ze sedadel zvedl diváky ještě Rosický, který umístěnou bombou rozvlnil síť hostujícího brankáře potřetí a v páté minutě nastavení Petkov. Bulharský útočník po utěšené kombinaci na jeden dotek zaznamenal čestný úspěch svého celku.

Výhra české reprezentace je bez jakýchkoliv pochyb zasloužená, i když spravedlivější by možná byl výsledek 2:1 – především za výkon, který soupeř předvedl v první půli. Účastník „C“ skupiny evropského mistrovství se ukázal jako kvalitní soupeř a zápas potvrdil naše kvality i slabiny. Tedy silnou zálohu s kvalitním útokem, ale bohužel také okénka v obraně, která by vyspělejší soupeř (jež můžeme v základní skupině Eura očekávat) jistě potrestal efektivněji.

Hodnocení trenérů
Karel Brückner (ČR): „Zápas to byl užitečný a určitě ne jenom přátelský, v některých momentech to bylo hodně ostré. Celkově jsem spokojený s předvedenou hrou i výsledkem. Pořád ale platí, ze jsme lepší ve hře dopředu. K výkonu obranné čtveřice mám výhrady.“
Plamen Markov (Bulharsko): „Byla to těžká ale dobrá prověrka s velice těžkým soupeřem. V prvním poločase jsme s domácími drželi krok a nedali šance. Češi se po přestávce dostali do vedeni zaslouženě, ale kdyby nám rozhodčí uznal regulérní gól, mohlo všechno vypadat jinak.“

Česká republika – Bulharsko 3:1 (0:0)
Hráno přátelsky v Praze – Toyota aréně, 2. června 2004
Rozhodčí: Stredák (SR)
Branky: 54. Baroš, 74. Plašil, 84. Rosický – 90. Petkov
Žluté karty: Šmicer – Christov, Pažin
Sestava ČR: Čech (46. Blažek) – Grygera, Rozehnal (46. Bolf), Ujfaluši, Jankulovski (72. Mareš) – Galásek (70. Týce), Šmicer (70. Plašil), Rosický, Nedvěd (81. Lokvenc, 90. Vachoušek), Poborský (46. Heinz) – Koller (46. Baroš)
Sestava Bulharska: Zdravkov (63. Ivankov) – Ivanov, Kirilov, Pazin (75. Mančev), I. Petkov (63. Stojanov) – Dimitrov (46. M. Petrov), Christov (75. Borimirov), S. Petrov, Jankovič (70. M. Petkov), Lazarov (46. Pejev) – Berbatov (75. Zagorčič)

Hodnocení českých reprezentantů (školní stupnice od 1 do 5)
Čech – 1. Opora v brance, potvrdil, že je naší jedničkou. Jistil tři šance Bulharů, nejistou chvilku si vybral v podobě pokaženého výhozu na Dimitrova.
Rozehnal – 3. Mladík v obraně obstál, nepůsobil zbrkle, ale na jeho výkonu se podepsala nejistota celé obranné čtveřice.
Ujfaluši – 3. Nebyl příliš výrazný, ve druhém poločase na sebe upozornil pěknou hlavičku po centru Jankulovského. Spolu s Grygerou a Rosickým vydržel na hřišti až do konce.
Grygera – 4. Další z trojice hráčů, která odehrála celý zápas. Zbytečně se hnal do útoku a v obraně pak zůstávala volná okénka.
Jankulovski – 3. Opět velmi aktivní v přechodu do útoku, pokoušel se nahrávat i střílet.
Galásek – 2. Jako vždy neviditelný defenzivní muž zálohy.
Poborský – 2. Velmi snaživý a bojující. Obíral soupeře o míče, někdy mu v šancích, do nichž se snadno dostával, chybělo k lepšímu zakončení více rozhodnosti.
Rosický – 3. Střídal skvělé okamžiky, když křížnými přihrávkami chytře nacházel kolegy v útoku, se školáckými chybami – soupeř ho několikrát připravil snadno o míč. Parádně se ale trefil v 78. minutě a byl z toho třetí český gól. Odehrál celý zápas.
Šmicer – 5. Snažil se, ale moc se mu nedařilo, byla na něm vidět nerozehranost.
Nedvěd – 3. Kapitán vzorně bojoval a přidal i několik technických parádiček, při jedné z nich znemožnil naráz dva Bulhary.
Koller – 4. Dortmundskému obrovi asi nejvíce ze všech nesedl kluzký terén. Hodně se nadřel, inkasoval spoustu faulů, chytal se do ofsajdů. Ve 24. minutě hlavičkoval těsně mimo.
Blažek – 4. Moc práce neměl, avšak gól, který dostal, obyčejně v lize chytá.
Heinz – 1. Mile překvapil, oživil ofenzívu a přihrávkami se podílel na prvních dvou gólech.
Baroš – 2. Splnil úkol, s nímž šel na hřiště: vsítil úvodní branku, pak se ale trošku vytratil. Když byl u míče, znamenal pro soupeřovu obranu akutní nebezpečí.
Bolf – 3. Podal standardní výkon.
Mareš – 4. Nepříliš jistý, soupeř ho občas přehrával.
Týce – 3. Oproti některým minulým nevyvedeným reprezentačním vystoupením tentokráte zcela nepropadl.
Plašil – 1. Prokázal, proč stabilně nastupuje v Monaku. Snažil se vymýšlet, hýřil aktivitou, vsítil krásný druhý gól.
Lokvenc – 3. I když byl na trávníku jen chvilku, podílel se na Rosického brance.
Vachoušek – nehodnocen, odehrál jen několik minut.

Večer pak český trenér Karel Bruckner oznámil konečnou nominaci na šampionát. Ze 24 členného kádru vypadl podle očekávání ofenzivní tahoun mistrovského Baníku Miroslav Matušovič. Hráč zároveň na osobní schůzce s trenérem odmítl nabídku cestovat s mužstvem do Portugalska – zklamání je údajně veliké a turnaj roku bude raději sledovat u televize.

Poslední příprava čeká český tým v neděli 6. června, kdy v Teplicích nastoupí od 17.15 hodin proti Estonsku.