FOTBALOVÁ HOREČKA

Zatímco Evropa se do té pravé fotbalové horečky dostane až v roce 2005 a jih amerického kontinentu jen v poklidu přihlíží další procházce růžovým sadem národních týmů Argentiny a Brazílie, CONCACAF hraje ve středu vlastně o všechno! A to se jedná pouze o zápasy jakési semifinálové části! Vypadnou favorizované celky Jamajky a Kostariky? Kdo doprovodí do finále USA, Mexiko a Guatemalu?

Připomeňme si v krátkosti jaká je situace v jednotlivých skupinách před posledním kolem. V té první, podle očekávání, kraluje dnes již tradiční účastník MS, celek USA. Má 11 bodů za 3 vítězství a 2 remízy a náskok pěti bodů mu dává jistotu a klid do utkání s Jamajkou (6) na vlastní půdě. Ale borci z ostrova v Karibském moři mají dnes nervíčky na prasknutí! Musí vyhrát a vědí, že to je úkol jen těžko splnitelný. O druhé postupové místo se totiž ucházejí rovněž národní celky Panamy (5) a Salvadoru (4). Jsou to tedy velice jednoduché počty. Bod Jamajce stačí, ale nerozhodně musí skončit také zápas u Panamského kanálu...

V druhé skupině se zrodila senzace. Guatemala má 10 bodů a domácí utkání s Kanadou může v klidu odchodit. První nebo druhé místo má jisté, soupeři to poslední také nikdo "nesebere". Ale v San Pedro Sula, na severu Hondurasu, se hraje o život. Kostariku zde čeká peklo na zemi. Domácí taktizovali již dávno před dnem "D" a oznámili FIFA, že oba schválené stadióny jsou nezpůsobilé pro odehrání kvalifikace o postup na MS 2006! Liga se na nich sice hraje, ale... Proč Hondurasu tak záleželo na přeložení tohoto souboje na daleko menší stadión Francisco Morazán v San Pedro Sula?

Ten "Olympijský", z roku 1996, má kapacitu 38 tisíc diváků, ale je to takový spartakiádní Strahov. Fanoušci nemají kontakt s hráči, atletická dráha a další sektory pro technické disciplíny jim v tom brání. Trávník není v dobrém stavu, při dešti mizí pod vodou. A jsme pořád ještě v období zimním, tedy deštivém. Dalším faktorem jsou dva nevydařené zápasy, s Guatemalou (2:2) a s Kanadou (1:1), tedy i jistá pověrčivost. Hlavní město Tegucigalpa má jeden jediný stadión, Generál Tiburcio Carias, z roku 1948, který pojme stejný počet diváků jako onen “Olympijský”. Zde není tartanem pokrytý běžecký ovál, ale hliněný okruh. A znovu to samé, kontakt neexistuje, fandí se z dálky. A tak se poslala informace na FIFA a ta, kupodivu, změnu schválila! Bude se hrát na jakési kombinaci Viktorky Žižkov a vršovického ďolíčku, tedy ještě když tam stála dřevěná tribuna. Stadión byl před několika roky uzavřen jako neodpovídající požadavkům současnosti a pořádaly se na něm různá náboženská shromáždění, druhotřídní koncerty, školní akademie... a taky zde hasiči sušili hadice! Jeho výhodou je ale bezprostřední blízkost tribun s hrací plochou. Hráči doslova cítí dech fandů v zádech. A vyhrálo se zde historicky poprvé nad Mexikem, odvěkým a neporazitelným rivalem, a Jorge Campos pustil dva góly doslova mezi nohama! Nervozita? Asi ano. Je vyprodáno, 16 tisíc lístků zmizelo za půl hodiny!

Fronta na lístky	Tady se bude hrát

Kostarika se má na co těšit. Po porážce v prvním zápase skupiny (Kostarika - Honduras 2:5), musí ve středu hosté alespoň remizovat. Při stejném počtu bodů rozhodují vzájemné zápasy! Kostarika (9) a Honduras (6) hrají opravdu o život!

Ve třetí skupině je asi rozhodnuto o všem. Mexiko neztratilo ani bod, má skóre 19:1 a Svatý Kryštof a Nevis bude jen dalším obětním beránkem na cestě do Německa. I druhý postupující bude podle očekávání. Trinidad a Tobago potřebuje bod a ten v domácím prostředí v souboji se Svatým Vincentem a Grenadinami jistě získá.

A co následuje po této kvalifikační středě? Po celý rok 2005 se bude hrát finálová, šestičlenná, skupina. Každý s každým, doma - venku. Postupují první tři, tým ze čtvrtého místa bude věřit v úspěch při souboji se stejně umístěným celkem z Asie. A pak již čeká ono vysněné Německo...