Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (13)

Příští týden už startuje nová pohárová sezóna, nám ale ještě zbývá poslední ohlédnutí za tou minulou, 2018/2019. Vítězství Liverpoolu v Lize mistrů a Chelsea v Evropské lize nad anglickými kolegy byla symbolickým zakončením ročníku, kterému dominovala Anglie. Již podruhé v řadě. Uplynulá sezóna byla poslední, která mohla něco změnit v pořadí národních koeficientů pro nasazení do ročníku 2020/2021 (období 14/15 - 18/19).

Vítězové obou evropských pohárů si zajistili místo v základní skupině LM pro další ročník také z ligy. To znamená, že v LM uvolnili pozice pro mistra 11. země a pro třetí tým 5. země (za období 13/14 - 17/18). Přímo na základní skupinu LM se tak mohou těšit Salzburg (konečně) a Lyon. Ve hře o přímou účast v EL byl také jeden z klubů 13. země (za období 13/14 - 17/18). Tou zemí je Česko a tím klubem je Sparta. Podmínkou však bylo vítězství Arsenalu v EL, který by přechodem do LM uvolnil v EL pozici vybojovanou z ligy. To se však nestalo a jediným jistým českým účastníkem pohárových skupin v další sezóně tak bude Slavia - v případě postupu v posledním předkole to bude LM, v případě vypadnutí to bude EL.

A protože Česko skončilo po roce opět třinácté (za zde sledované období 14/15 - 18/19), budou nás na konci příští sezóny 19/20 zajímat pro nasazení klubů do pohárů sezóny 20/21 stejné konstelace. V této podobě naposled, protože od sezóny 21/22 dochází ve formátu evropských pohárů k dalším výrazným změnám, zejména co se EL týká. Konkrétní podobu evropských pohárů od sezóny 21/22 si představíme v dalším článku na začátku nové sezóny.

Jen tak mimochodem, loni jsme se touto dobou radovali díky 11. pozici (za období 12/13 - 16/17) hned ze tří jistých míst ve skupinách (Plzeň LM, Slavia minimálně EL, Jablonec EL). Kvůli nezvládnutým předkolům dosáhly české kluby právě pouze na toto minimum. Následně ve skupinách a jarním play-off se už dařilo přeci jen více.

Body do žebříčku národních koeficientů si ve finálových duelech připisovala pochopitelně pouze Anglie. Již dopředu bylo jasné, že to budou čtyři body dělené počtem sedmi účastníků, tedy 0.571 bodu za dvě vítězství a dvě porážky. Také v případě remíz a penaltových rozstřelů by byl konečný zisk stejný. Anglie podruhé za sebou stáhla výrazný náskok Španělska. A také trochu poupravila statistiku triumfů z posledních let, vždyť od sezóny 13/14 vyhrávaly trofeje prakticky jen kluby La Ligy (FC Barcelona, Real Madrid, Atlético Madrid, Sevilla FC), jejichž hegemonii narušil pouze Manchester United v EL v roce 2017 a nyní Liverpool a Chelsea.

Co jsme sledovali v uplynulé sezóně

Elitní čtveřice

Nedávná úprava pravidel prakticky odstřihla elitní čtyři soutěže od zbytku Evropy a zajímavým tak zůstává "jen" sledování vzájemných střetů klubů z La Ligy, Premier League, Serie A a Bundesligy. V nich pozorujeme převahu anglického a španělského fotbalu - v uplynulé sezóně 2018/2019 je skóre následující:


Za posledních pět sezón, kdy se kluby nejlepších čtyř evropských soutěží utkaly mezi sebou na evropské scéně celkem v 324 zápasech, vypadá srovnání takto:


Pátá a šestá pozice

Zajímavé bonusy (především účast dvou klubů přímo v základní skupině LM) přináší umístění do šesté příčky. Francie si upevnila páté místo, které navíc může přinést (a letos i přineslo) třetí klub v LM navíc. Šesté Rusko naopak neprožilo dobrou sezónu a přišlo o výrazný náskok před Portugalskem, který nyní činí něco málo přes 2 body.

Jedenáctá a dvanáctá pozice

Díky skvělé jízdě Ajaxu se Nizozemsko vrátilo na důležitou 11. příčku před Rakousko. Nizozemský mistr ze sezóny 19/20 tak bude čekat, zda se vítěz LM v téže sezóně kvalifikuje do LM i z ligy. Pak se bude radovat z přímé účasti v LM, stejně jako letos Salzburg díky vítězství Liverpoolu - loni totiž zakončilo pětiletku na 11. místě Rakousko. 12. pozice garantuje vítězi poháru jistou účast v EL, stejně jako mistrovi při vypadnutí z předkola LM.

Nejlepší patnáctka

Hranice úspěchu a neúspěchu pro soutěže typu té naší. O LM si totiž vedle mistra může zahrát i vicemistr a do pohárů jde celkem pět klubů, zatímco od 16. místa již pouze 4 (z toho pouze jeden do kvalifikace o LM). Letos asi nejnapínavější souboj, do kterého se vedle Rakouska a Nizozemska zapojila další pětice zemí. Z umístění v nejlepší patnáctce se nakonec radujeme my, Řecko a poprvé v historii také Chorvatsko. Mimo naopak zůstaly Švýcarsko a Dánsko.

Pozice Slovenska

Nebojuje o výše zmíněné zajímavé příčky, přesto letos mohou být fanoušci slovenského klubového fotbalu spokojeni. Alespoň v kontextu posledních velmi chudých sezón. Tragická bilance 0-1-17 při účasti tří klubů v základních skupinách (jednou LM, dvakrát EL) od sezóny 2009/2010 zde byla několikrát zmiňována, stejně jako fakt, že z vítězství v hlavní fázi některého z evropských pohárů se slovenský klub radoval naposledy v roce 2008. Po deseti letech tuto kletbu zrušil a nelichotivou statistiku významně vylepšil trnavský klub, který zaujal jízdou v předkolech i vystoupením v základní skupině EL.

Výpočet národních koeficientů

Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (v předkolech pouze polovina, tedy 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. V současném formátu připisují kluby do národních koeficientů 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále obou pohárů. Tyto zisky se dělí počtem všech klubů jednoho státu, které v sezóně do pohárů nastoupily.

Česko letos získalo 32,5 bodu (14,5 Slavia, 11 Plzeň, 4 Jablonec, 2 Olomouc, 1 Sparta), což po dělení pěti účastníky dává hodnotu 6.500 bodu. 

Slovensko letos získalo 20,5 bodu (9,5 Trnava, 5,5 Trenčín, 4 Slovan Bratislava, 1,5 Dunajská Streda), což po dělení čtyřmi účastníky dává hodnotu 5.125 bodu.