Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (10)

Semifinalisté jsou známi, pořadí pro nasazení do ročníku 2022/2023 rovněž. Ve hře o obě pohárové trofeje zůstalo osm týmů ze čtyř zemí. Prim hraje Premier Leagie, která se po devíti letech španělské nadvlády vrátila na vrchol a v Lize mistrů i v Evropské lize má po dvou klubech. Naopak již po čtvrtfinále se s Evropou rozloučily týmy německé Bundesligy, včetně obhájce titulu LM, Bayernu Mnichov.

Další vydařená pohárová jízda Slavie vynesla Česko v konečném pořadí na 17. příčku. V 28leté historii samostatného Česka jde o sedmou nejlepší sezónu. Ze 118 startů českých klubů zaznamenal Slavia čtvrtý nejvyšší zisk, lepší byly jen Sparta (2015/2016) a dvakrát Plzeň (2012/2013 a 2013/2014).

Ve světle turbulentních informací ze začátku týdne v souvislosti s plánem na Superligu však zůstává otázkou, zda bude vůbec aktuální ročník dohrán a jakým způsobem. Po loňském nastolení protipandemických opatření tady máme další bezprecedentní zásah do původních plánů, od kterých se výpočet národních koeficientů odvíjí. Po tradičním shrnutí pohárového týdne proto v druhé části článku přinášíme i pohled na proměnu formátu LM v posledních 12 letech. Z této krátké historie vidíme jednak ústupky organizace UEFA zvyšujícím se nárokům top klubů z elitních soutěží, jednak ale též snahu o vytváření prostoru pro mistry z druhořadých soutěží, a tedy zprostředkování nemalých finančních prostředků směrem k nim.

Elitní čtveřice

Anglie (zisk 2.571, bilance 6-2-2, 4 bonusové body) potvrdila letošní sílu i ve čtvrtfinále a teoreticky může pomýšlet na dvě ryze anglická finále, stejně jako tomu bylo před dvěma lety. Na čele pětiletého žebříčku za období 2016/2017 - 2020/2021, které je určující pro nasazení do ročníku 2022/2023, se Premier League rozhodujícím způsobem odpoutala od La Ligy.

Španělsko (zisk 1.286, bilance 3-1-2, 2 bonusové body) po nevydařeném osmifinále ztratilo tentokrát pouze jeden klub. Granada v EL nestačila na United, zatímco Villarreal jde dál, stejně jako Real Madrid v LM, když Anglii uštědřil jedinou čtvrtfinálovou ztrátu v podobě vyřazení Liverpoolu.

Itálii (zisk 0.571, bilance 1-1-0, 1 bonusový bod) drží pouze AS Řím v EL. I to však Serii A stačí na to, aby udržela třetí pozici před Německem (zisk 0.286, bilance 1-0-3), jež ztratilo v LM oba ambiciózní celky, Bayern Mnichov i Borussii Dortmund. Bavorský gigant a obhájce titulu se do semifinále LM neprobojoval teprve potřetí za posledních 10 let.

Anglická dominance je zřetelná také ve vzájemných duelech týmů elitní čtveřice. Z 22 utkání jich celky PL prohrály jen tři! Ostatní tři soutěže jsou v červených číslech.


Další pořadí

Pátá příčka má benefit v podobě teoretické šance na LM též pro třetí klub (pokud se obhájce EL kvalifikuje do LM i z ligy) a dvou jistých míst v EL. Ze šesté pozice jdou přímo do LM dva kluby, ze sedmé již pouze jeden. Desáté místo je poslední, které garantuje přímý postup do LM pro mistra. Velkou šanci má i mistr jedenácté země (pokud se obhájce LM kvalifikuje do LM i z ligy). Dvanáctá pozice znamená pro mistra čtvrté předkolo LM, a tedy jistotu minimálně skupiny EL. 

Podprůměrné výsledky dlouhodobě páté Francie (zisk 0.500, bilance 1-0-1, 1 bonusový bod) zachraňuje PSG, které po Barceloně vyřadilo i Bayern Mnichov. A v cestě do druhého finále v řadě stojí další velké jméno - Manchester City. Portugalsko (zisk 0.333, bilance 1-0-1) po těsném vyřazení Porta již další body nepřidá, s posunem na šestou příčku však musí být spokojeno. Stejně tak sedmé Nizozemsko (zisk 0.200, bilance 0-1-1), které se po dlouhých čtrnácti letech vrátilo před Rusko.

O dalším pořadí bylo jasno a čekalo se již jen na to, zda se Kypr s Dánskem ještě budou muset třást před Českem (zisk 0.200, bilance 0-1-1), respektive Chorvatskem (zisk 0.000, bilance 0-0-2). Pro Slavii Praha i Dinamo Záhřeb však bylo čtvrtfinále EL stropem, který nedokázaly prorazit, a končí mimo patnáctku. V případě Česka to znamená, že zatímco letos v létě bude vicemistr usilovat o LM, za rok již pouze o nově vzniklou Konferenční ligu. Návrat do patnáctky nemusí být lehký. Ze souboje mezi Českem a Chorvatskem vyplynulo pro české kluby alespoň jedno pozitivum, a sice start mistra ve druhém předkole LM, zatímco chorvatský mistr půjde v sezóně 2022/2023 již do předkola prvního.

Výpočet národních koeficientů

Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (v předkolech pouze polovina, tedy 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. V současném formátu připisují kluby do národních koeficientů 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále obou pohárů. Tyto zisky se dělí počtem všech klubů jednoho státu, které v sezoně do pohárů nastoupily. Česko získalo 33 bodů (16,5 Slavia, 9,5 Liberec, 4 Sparta, 2,5 Plzeň, 0,5 Jablonec), což po dělení pěti účastníky dává hodnotu 6.600 bodu. S tímto ziskem končí Česko na sympatickém 12. místě.

Cesta mistrů do Ligy mistrů

Současná LM není pohárem jen pro mistry. Kvůli tlaku velkých klubů je jakousi superligou zejména čtyř evropských elitních soutěží, které si rozdělí polovinu vstupenek do základních skupin. Pro ostatní soutěže však naštěstí není uzavřená a šanci probojovat se do LM má každý mistr z aktuálně 54 soutěží pod hlavičkou UEFA. Alespoň ještě letos to tak platilo. Je velmi ožehavou otázkou, jaká budoucnost nás v tomto ohledu čeká.

Od roku 1955 se formát pochopitelně hodně proměnil. Nejen v reakci na zmíněný tlak velkoklubů, ale taky v reakci na stále rostoucí počet soutěží v důsledku rozpadu SSSR či Jugoslávie a kvůli participaci trpasličích federací. Dlouhodobě však platilo, že mistři jednotlivých asociací měli možnost o prestižní pohár hrát, ať už v ryzím play-off systému, či po zavedení základních skupin v roce 1991. A to čistě mezi sebou. Jedinou výjimkou byla pozice pro obhájce trofeje.

Když se v sezóně 1994/1995 zdvojnásobil počet základních skupin ze dvou na čtyři, došlo k poměrně výraznému zásahu do "mistrovských výsad”. O 16 míst ve skupině totiž bojovali jen mistři 23 nejlepších zemí rankingu. Po rozšíření na šest základních skupin o tři roky později se do hry o LM vrátili i mistři zemí na 24 až 48. místě žebříčku, a do vybrané společnosti tak nebyli vpuštěni pouze mistři trpasličích zemí (San Marino, Andorra), což bylo upřímně všem tak trochu jedno... Sezóna 1997/1998 ale byla přelomová hlavně tím, že se poprvé dostalo i na vicemistry nejlepších osmi soutěží. Tento efekt účasti "nemistrů” v LM se pak plíživě rozvíjel až na dnešní zmíněnou úroveň. Je to daň za to, že se od poloviny 90. let i v důsledku Bosmanova pravidla začala hráčská kvalita výrazně koncentrovat do menšího počtu klubů v menším počtu lig. A přiznejme si, v Lize mistrů chceme vidět konfrontaci evropských top týmů, a ne souboj mistrů druhořadých soutěží. Na druhou stranu ale platí, že chce-li vidět kdokoliv, fanoušky druhořadých soutěží nevyjímaje (včetně té české), nejlepší týmy na vlastní oči v konfrontaci se svým mistrem, byla by škoda z Ligy mistrů dělat uzavřenou superligu.

Liga mistrů se tak již od poloviny 90. let profiluje jako pohár top evropských soutěží, do které může nakouknout, má-li excelentní formu, i mistr oné druhořadé soutěže. A kvalifikační systém se jim od divokých změn 90. let snaží svými úpravami alespoň na oko nabídnout spravedlivější verzi (jedním dechem lze dodat, že pro fanouška čím dál nepřehlednější). 

O jaké úpravy ve prospěch mistrů se jedná? Jedna proběhla v roce 2009, druhá v roce 2018 a třetí proběhne letos.

Úprava 2009

Zásadní změna. Od sezóny 1999/2000 se hraje v osmi základních skupinách. Tehdy bylo z 32 týmů nasazeno 16, dnes je to již plných 26. Tehdy se hrálo o 16 vstupenek, ale na mistry nemusela zbýt jediná, dnes se hraje o 6 vstupenek, z toho 4 jsou čistě pro mistry.

Před Platiniho reformou z roku 2009 totiž platilo, že mistři od 10. pozice níže byli hozeni do jednoho kvalifikačního pytle s vicemistry Anglie, Španělska, Německa či Itálie. Můžeme vzpomínat na rok 2002 a sice kouzelnou, přesto neúspěšnou bitvu mistra z Liberce proti našlapanému AC Milán, jenž nakonec LM opanoval. Dále třeba na marný boj mistrovského Baníku proti Leverkusenu o dva roky později, na nízké šance Sparty proti Arsenalu v roce 2007 či na vypadnutí Slavie s Fiorentinou v roce 2008. 

Teprve tzv. Platiniho reforma přinesla mistrům (od 13. pozice níže) trochu pochopení. Oddělením mistrovské kvalifikační fáze od nemistrovské se sice počet míst do skupin pro ony "druhořadé" mistry snížil z 16 na pouhých 5, ovšem tito se vyhnuli velkoklubům z top soutěží a rozdali si to mezi sebou. Z 16 možných (ale přetěžkých) tedy mistři měli nově 5 jistých míst. Této šance dokázaly několikrát využít například Viktoria Plzeň, BATE Borisov či Dinamo Záhřeb, zatímco třeba Sparta či Salzburg opakovaně selhávaly. Útěchou, ale také skvělou možností na opravu, pak byl přechod pro vyřazené z 3. a 4. předkola LM do nově vzniklé Evropské ligy, jejíž skupinový formát pro šest týmů nahradil předchozí pětičlenný skupinový paskvil Poháru UEFA. 

Před rokem 2009 tedy měli jistou podzimní účast v pohárech mistři z 15 nejlepších soutěží (9 LM, 6 alespoň Pohár UEFA). Po Platiniho reformě to byl výrazný nárůst - celkem 22 mistrů (17 LM, 5 EL).

Úprava 2018

Od další výrazné úlitby top soutěžím v sezóně 2018/2019 se počet míst z mistrovské kvalifikační fáze LM snížil z pěti na čtyři a přímý postup z dvanácti na deset. Reakcí ve prospěch mistrů pak bylo jednak zavedení mistrovské fáze také v rámci předkol EL a jednak zavedení pravidla, že nikdo z mistrů neskončí hned po prvním nezdaru. 

Po této úpravě tedy mělo jistotu podzimního účinkování v jednom z pohárů 26 mistrů (14 LM, 12 EL). 

Úprava 2021

Drobná změna, která přijde letos v létě. Díky nově vzniklé Konferenční lize budou moci někteří mistři selhat dokonce dvakrát.

Vyřazení mistři z 0. a 1. předkola LM přejdou do 2. předkola KL. Z 2. a 3. předkola LM se vyřazení přesunou do 3. a 4. předkola EL, odkud v případě neúspěchu ještě stále můžou přejít do 4. předkola, respektive do skupiny KL. Vyřazení ze 4. předkola mistrovské kvalifikace LM jdou do skupiny EL. 

Konkrétní příklad - český mistr, letos nasazený pravděpodobně do 3. předkola LM, zůstane i při dvou nezdarech v pohárové Evropě (v KL). Pokud by však LM vyhrála například Chelsea, která by v lize zároveň vypadla z nejlepší čtveřice (zaručující LM), šel by český mistr již do 2. předkola a ke skupině LM by musel uhrát tři postupy, ke skupině EL dva a ke skupině KL alespoň jeden postup. 

Jistota pokračování v pohárech na podzim se navíc rozšíří pro další dva mistry na 28 (14 LM, 14 EL a KL).

Platiniho reforma z roku 2009 tedy přinesla oddělení mistrovské kvalifikační fáze LM od nemistrovské a pět (dnes čtyři) jistých míst pro mistry v LM z předkol. Úpravy z let 2018 a 2021 pak celkově dávají mistrům širší možnost nápravy ať už ve fázi předkol, či v rámci skupin EL a KL.

Další úpravu pro další tříleté období (2024-2027) představila UEFA tento týden. Má jít opět o ústupek nejbohatším klubům, ovšem měl by se zřejmě týkat pouze formátu hlavní fáze. Systém předkol, který se nejbohatších klubů vůbec netýká, by měl být zachován. Což znamená, že mistři druhořadých soutěží by stále měli dveře do nejlepší společnosti otevřené. Zda se UEFA s majiteli elitních klubů domluví a půjde se touto cestou, nebo zda nás čeká obrovská fotbalová revoluce, která nemá od vzniku evropských pohárů v 50. letech 20. století obdoby, je aktuálně sportovním otazníkem číslo jedna.