Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (1)

Na rozdíl od loňského covidového scénáře odstartovala pohárová sezona 2021/2022 v tradičním letním období. Kvalifikační fáze však přeci jen probíhá jinak, než jsme byli poslední roky zvyklí. Po bezmála čtvrtstoletí se totiž na scénu vrací třetí soutěž, což má dopady nejen na formát předkol, ale i na výpočet národních koeficientů. 

V sezoně 21/22, která uzavírá pětileté období od ročníku 17/18, se očekává potvrzení anglické dominance, po delší době se bude bojovat o důležité páté místo a zajímavé je sledovat též celkovou obměnu v rámci Top 10. Tradiční lítý boj svede početná skupina soutěží, včetně té české, o patnáctou příčku, která po příchodu Konferenční ligy nabývá na velkém významu a doslova odděluje úspěšné od neúspěšných. A Česko tuto důležitou misi bohužel odstartovalo špatnými výsledky v předkolech.

Výpočty národních a klubových koeficientů se pochopitelně dějí ve stínu fotbalu samotného. Na prvním místě chceme sledovat památné souboje svých oblíbených týmů a nezapomenutelné výkony hvězdných jmen, byť třeba na nových adresách, to vše navíc před skvělou atmosférou vyprodaných tribun. Ony výpočty ovšem určují to zásadní - kolik týmů z domácí ligy do Evropy půjde, kdo má jakou šanci ucházet se o Ligu mistrů, kdo má možnost bojovat alespoň o Evropskou ligu a na koho zbyde jen vidina Konferenční ligy.

Česká pozice

Pro konkrétní důkaz důležitosti pořadí v národních koeficientech nemusíme chodit daleko. Letos Česko startuje s pěti týmy díky 15. místu za období 15/16 - 19/20. Do hlavní skupinové fáze protlačilo tři kluby, přestože každý z nich poznal hořkost vyřazení, což za rok na skupiny vůbec nemusí stačit. Pokles na 17. místo má totiž ten následek, že luxus vyřazení v cestě do skupin nějakého z pohárů bude mít pouze mistr, který navíc svou pouť začne již ve 2. předkole. Návrat do patnáctky je proto žádoucí. Na startu skupin se zdá, že se o tři vstupenky do patnáctky popere Česko se Srbskem, Švýcarskem, Chorvatskem, Kyprem, Tureckem, Řeckem a Dánskem.

České kluby v předkolech

Když se v jeden moment (někdy večer 5. srpna) obě pražská S loučila se snem o Lize mistrů, Slovácko bylo ze hry kvůli zpackaným penaltám, Jablonec rozdýchával kvalitu Celticu a Plzeň nepochopitelně tekla o čtyři branky ve Walesu, vypadalo to na epickou koeficientovou katastrofu. Čtvrté předkolo bylo naopak rozehráno slibně a bylo zaděláno dokonce na čtyři týmy ve skupinách. Nakonec jsou z toho tři účastníci podzimních pohárových bojů, což není málo, celkově se však předkola musí hodnotit jako neúspěch. Už jen z toho pohledu, že se podařilo přejít pouze přes kluby z Rakouska, Slovenska, Běloruska a s odřenýma ušima i z Walesu, zatímco konfrontace například se skotským, maďarským, polským a zejména bulharským fotbalem dopadla špatně. S takovou se o patnáctku bojuje dost blbě...

Jablonec se poučil z loňské neúspěšné mise na Slovensku a z předkol do skupin postoupil vůbec poprvé. Povedlo se mu to na osmý pokus. Předtím mu vystavily stopku Austria (07), APOEL (10), Alkmaar (11), Betis (13), Ajax (15), Pjunik (19) a Dunajská Streda (20).

To první pokus Slovácka nevypadal špatně, ale narazil na pohárovou nezkušenost.

Plzeň přes nástrahy tří předkol tentokrát neprošla. V české pohárové historii se to povedlo jen Pavlu Vrbovi s Plzní (třikrát v řadě 11-13, LM, EL, LM) a Jaroslavu Šilhavému (13, EL) i Pavlu Hoftychovi (20, EL) s Libercem (byť loni to byl specifický případ bez odvet). Sparta ani Slavia tři kola v řadě nepřešly nikdy, přestože příležitosti k tomu měly. Nezapomenutelnou Vrbovu éru v Plzni podtrhují statistiky - ve zmíněné době prošla Plzeň přes devět soupeřů v předkolech v řadě s bilancí (17-0-1). A že v případě plzeňských postupů pod Vrbou a libereckého postupu pod Šilhavým nešlo o náhodu ilustruje také fakt, že Viktoria i Slovan poté pokračovaly v pohárech i na jaře. Aktuální Plzeň má však s tou z Vrbovy doby na evropské scéně společného pramálo a třetí nezdar v předkolech v řadě může mít na klub fatální dopad.

Ne jako v případě Sparty, kterou nedávný trojnásobný výpadek v předkolech finančně moc nebolel, protože na odměnách od UEFY její rozpočet nestojí. Po postupu přes Rapid, což je jeden z mála světlých bodů účinkování českých klubů v předkolech, a po očekávaném nezdaru s Monakem bude osamoceně držet český prapor v EL.

Slavia v konfrontaci s maďarským a polským mistrem obstála herně, ale pád do KL je zklamáním a přestože mezi EL a KL není příliš velký finanční rozdíl, újma na prestiži je aktuálně vysoká. Co naplat, napravit se toho i v KL dá jistě dost. Bodů do národního koeficientu leží na zemi pořád hodně.

Česko si v předkolech připsalo bilanci 9-1-10, z deseti případů se z postupu radovalo jen čtyřikrát a prozatímní zisk 1.900 se dá popsat jedním slovem - slabý.

Zajímavosti z předkol

Z pohledu klubových koeficientů je vlastně drobným překvapením, že se přes mistrovskou fázi do LM neprobojovaly druhý, třetí a čtvrtý nasazený celek Dinamo Záhřeb, Slavia a Olympiakos. V základní skupině se naopak poprvé představí moldavský (podněsterský) Sheriff Tiraspol. Mimochodem Sheriff a Malmö se do skupiny probily přes čtyři předkola! Velký návrat oslaví AC Milán, který v LM chyběl dlouhých osm let! Naprostým šokem je postup gibraltarského Lincolnu Red Imps do skupin KL, poprvé k vidění bude ve skupinové fázi také celek z Estonska a z Arménie.

Rozporuplná předkola mají za sebou týmy ze Švédska. Z pohledu koeficientu totiž byly ze všech nejúspěšnější, hodnota 4.875 je suverénně nejvyšší, přesto je bude na podzim reprezentovat jen Malmö v LM. I proto se se Švédskem nedá příliš počítat do boje o patnáctku, přestože aktuálně je devatenácté, jen o chlup za Českem.

Již v předkolech skončilo evropské účinkování například pro BATE či FCSB, ostatně celý rumunský a zejména běloruský klubový fotbal dostal v létě těžce na frak. Rumunsko bude reprezentovat pouze Kluž v KL, Bělorusko se s tragickou bilancí 1-0-9 a s pěti vyřazeními v pěti duelech rozloučilo s Evropou velmi překvapivě již po druhém předkole. Nedařilo se ani Chorvatsku, tomu zbylo jen Dinamo v EL. Početnou skupinu fanoušků lichtenštejnských klubů nepotěší zpráva, že tradiční vítěz tamějšího poháru FC Vaduz podruhé v řadě vypadl hned s prvním soupeřem, a Lichtenštejnsko se tak dál propadá, přestože nedávno bylo dokonce i před Slovenskem.

Slováci po loňském nezdaru protlačili do hlavní fáze alespoň Slovan Bratislava, který dlouhou kvalifikační pouť zakončil po dvou postupech (Shamrock, Lincoln Red Imps) a dvou nezdarech (Young Boys, Olympiakos) ve skupině KL.

Co budeme sledovat

Elitní čtveřice je jasná a po dominanci anglických klubů ve dvou z posledních tří sezon se aktuálně neřeší ani první pozice. Na souboj mezi Itálií a Německem o třetí příčku teoreticky dojít může, ale Serie A disponuje solidním náskokem i výbornou sestavou klubů s vysokými klubovými koeficienty důležitými pro nasazení do košů. 

Naposledy před pěti lety okupoval pátou příčku někdo jiný než Francie. Byly to portugalské kluby, které se na důležitou pozici, umožňující hned tři přímé postupy do LM, vrátily hned v předkolech. Dva portugalské nezdary v kvalifikaci o KL však znamenají, že lepší karty drží v rukou Francie. Mimochodem do skupin EL jdou přímo dva celky páté soutěže, jeden z šesté soutěže a žádný ze soutěže na sedmém místě. 

V nejlepší desítce jsme si v posledních letech navykli vídat Rusko, Ukrajinu i Turecko. Sešup klubového fotbalu v těchto zemích se však v pořadí národních koeficientů výrazně projevuje a o slovo se hlásí Nizozemsko či, byť možná jen přechodně, Rakousko a Skotsko. Potěší také jedenáctá příčka, která může mistrovi přinést přímou účast v LM, pokud v LM zvítězí tým, jenž se do ní kvalifikuje i z ligy.

Souboj o 15. místo. V těchto patrech se dlouhodobě pohybujeme a byť nás občas zajímala i lákadla pozic na začátku druhé desítky, po změně formátu a startu KL se právě patnáctá příčka stává naprosto zásadní. Země na 15. místě vyšle do boje o LM dva kluby, vítěz poháru jde do kvalifikace o EL, další dva hrají o KL. Hned tři celky tedy mají možnost oprav při vypadnutí. Země na 16 místě má v boji o LM jen mistra, další tři celky pak nesmí zaváhat, chtějí-li hrát alespoň skupinu KL. 

Výpočet národních koeficientů

Po dlouhé době dochází k drobným změnám. Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (v předkolech pouze polovina, 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. Do národních koeficientů připisují kluby 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále EL i LM. Nově přibudou bonusové body také za vítězství ve skupině i za druhé místo v EL (4, resp. 2 body) i v KL (2 resp. 1). Další 1 bonusový bod čeká rovněž osmifinalisty EL a semifinalisty a finalisty KL. 

A protože do osmifinále EL postupuje přímo osm vítězů skupin EL, je vítězství ve skupině EL de facto honorováno 5 bonusovými body. Dalších osm celků pro osmifinále EL vzejde ze zápasů druhých celků ve skupině EL proti třetím celkům skupin LM. To třetí celky ze skupin EL se nově přesunou do KL, kde se utkají s druhými celky ze skupin KL o účast v osmifinále KL, kde již budou čekat vítězové skupin KL. Je to vlastně úplně jednoduché...