Evropské koeficienty - nová sezóna začala

Během letní pauzy jsou hlavním sledovaným tématem fotbalových fanoušků přestupy hráčů mezi kluby. Zpestření okurkové sezóny však nabízí také úvodní předkola evropských pohárů. Odehráno je již první předkolo Ligy mistrů a Evropské ligy, zatím bez české účasti. Na prahu nové sezóny vám v tomto úvodním článku tradičně přinášíme i zajímavé souboje ke sledování.

Letošní pohárová sezóna je poslední, která může něco změnit v pořadí národních koeficientů pro nasazení do ročníku 2017/2018 (součet pěti sezón 11/12 - 15/16). Po odečtu sezóny 10/11 tomuto pětiletému žebříčku národních koeficientů vévodí opět Španělsko s obrovským náskokem na aktuálně druhé Německo. Pozice Česka je po třech povedených sezónách (11/12, 12/13 a 13/14) solidní, potřetí v řadě má naše liga možnost bojovat o umístění v nejlepší patnáctce. Vzhledem k nepovedené poslední sezóně by se však pro zachování tohoto slušného postavení hodilo, aby se českým klubům opět zadařilo. Tím spíše, že se letošní zisk bude dělit počtem hned pěti klubů. Slovensko se stále utápí ve čtvrté desítce. Zatímco však české kluby do bojů ještě nezasáhly, ty slovenské mají za sebou povedený start.

První předkolo

V prvním předkole LM se proti sobě postavily čtyři dvojice největších outsiderů. Z nenasazených klubů (s horším klubovým koeficientem) se podařilo postoupit severoirským Cusaders a gibraltarskému Lincolnu, který tak zajistil historický první postup pro toto trpasličí území Spojeného království v pohárových soutěžích.

Hned 102 klubů (včetně tří slovenských) se předvedlo v úvodním předkole EL. Největším překvapením je vypadnutí dvou týmů, které znají atmosféru skupinové fáze EL. Moldavský Sheriff Tiraspol nezvládl první domácí zápas s norskými Odds a s Evropou se loučí stejně jako ázerbájdžánské Neftçi Baku, které překvapivě nestačilo na černohorskou Mladost Podgorica. Nečekalo se ani vypadnutí kazašského FK Aktobe či bělehradské Crvene Zvezdy. Kompletně vyřazeny z Evropy jsou trpasličí soutěže San Marina, Andory a Faerských ostrovů, o všechny kluby, které do prvního předkola zasáhly, pak přišly také Finsko a Gruzie. Ztrátu už počítají také v Nizozemsku, kde svůj návrat do evropských pohárů po padesáti letech (nepočítáme-li Intertoto) nezvládli Go Ahead Eagles. Pro Nizozemsko je tak pohárová účast celku, který před pár měsíci sestoupil do druhé nejvyšší soutěže a do Evropy se dostal jen díky pravidlu o Fair Play, skutečně "danajským darem". Připsal jen půlbod za remízu, ale celou sezónu se bude počítat do celkového počtu klubů, kterým se bude dělit nizozemský zisk. Naopak svou Fair Play vstupenku do Evropy přetavily v postup do druhého předkola irský UC Dublin a anglický West Ham. Úspěch v podobě postupu všech tří zástupců v EL slaví jen v Norsku, v Lotyšsku a na Slovensku.

Co budeme sledovat v letošní sezóně?

Jak se povede jednotlivým mužstvům, není možné předvídat. Přece jen se však podle výchozí pozice národních koeficientů rýsují následující zajímavé prognózy.

Boj o druhou příčku

Stejně jako v posledních dvou sezónách se o neohrožené pozici prvního Španělska nemá smysl dlouze bavit. Otázkou možná nemusí být ani "o kolik" další fotbalové velmoci klubového fotbalu (Anglie, Německo, Portugalsko, Itálie, Francie) náskok stáhnou, ale "zda vůbec". Zajímavý tak bude boj až o druhou příčku, na které je na začátku sezóny Německo těsně před Anglií. Bundesliga by se tak na druhou příčku mohla vrátit poprvé od roku 1998. Mezi druhým a třetím místem není žádný podstatný rozdíl, důležité je ale nebýt čtvrtý - to už totiž znamená jen tři místa v Lize mistrů. Tohoto "černého Petra" momentálně drží italská Serie A. Ta by se musela hodně snažit a napodobit loňskou výjimečnou sezónu, aby se mohla do boje o třetí nebo i druhou příčku zapojit. Každopádně po dlouhých letech má čtveřice nejlepších evropských soutěží velký náskok před dalšími pronásledovateli.

Účast v Top 5

Zmíněnou čtveřici doplňuje v Top 5 v posledních dvaceti letech jen málokdo. Na konci devadesátých let se to dařilo Nizozemsku (mimo Top 5 byla po návratu do pohárů tou dobou Anglie), až do roku 2011 Francii a v posledních letech zase Portugalsku. To dokonce v posledních sezónách pošilhávalo i po čtvrté příčce Itálie. Nepovedené výsledky a hlavně odečet veleúspěšné sezóny 10/11 však nyní Portugalsko vrací zpět do souboje o top 5, ve kterém se letos utká s Francií a možná i s Ruskem.

Ruský útok na šestku

Spíše než nejlepší pětka je však z pohledu nasazování klubů velkým lákadlem pozice nejhůře šestá, která zajišťuje účast v základní skupině Ligy mistrů hned dvěma klubům. V posledních letech se k této vysněné metě blíží ruská Premier Liga, stále však ne a ne na ni dosáhnout. Povede se to letos?

Jasná dvanáctka?

Dvanáctá země má jistou skupinu LM pro mistra ligy i jistou skupinu EL pro vítěze poháru, zatímco kluby třinácté země musí teoreticky v obou případech do předkol. Toto pravidlo však upravuje výjimka, využita právě například letos, kdy kvůli přesunu jistého účastníka skupin EL (Sevilla FC) do skupiny LM má jistotu skupiny EL i vítěz domácího poháru třináctého Švýcarska (Sion). Po této úpravě formátu pro roky 2015-2018 je tak ještě méně pravděpodobnější, že by do skupin LM mohl nakouknout i mistr třinácté země, jako tomu bylo často doposud, kdy si obhájce trofeje LM zajistil místo ve skupině LM díky pozici v lize. Tato "bonusová pozice" letos patří vítězi EL, pokud si nezajistil místo ve skupině LM přímo z ligy. Kouzlo dvanácté pozice v porovnání s třináctou se tak ještě zvětšilo, třináctá příčka však i přesto stále může být zajímavá. Na počátku sezóny se zdá, že aktuální dvanáctka má slibný náskok a mezi sebe nikoho nepustí. Třinácté Česko a čtrnácté Řecko mají totiž poměrně velký odstup na Turecko a Švýcarsko.

Souboj o 15. pozici

Česko se tak bude soustředit o v pořadí již třetí zakončení v nejlepší patnáctce. Patnácté místo nabízí možnost usilovat o Ligu mistrů dvěma týmům z jedné ligy. Po šesti letech se tedy této šance dostává i Česku (díky pořadí za sezóny 09/10-13/14) a stejnou jistotu mají kluby Synot ligy i za rok (díky pořadí za sezóny 10/11-14/15). Zda to vyjde i do třetice, uvidíme v průběhu sezóny. Klíčové bude, jak si české kluby povedou v konkurenci Řecka, Rumunska a Rakouska. Výchozí pozice je ale velmi dobrá, náskok na šestnácté Rakousko je více než čtyřbodový.

Pozice Slovenska

Slovensko v posledních třech sezónách naopak zažívá spíše zklamání. Po dvou letech bez účasti v základních skupinách LM či EL se loni povedlo nakouknout do skupiny EL alespoň Slovanu Bratislava. Ten však totálně propadl. Aktuální pozice ve čtvrté desítce za Ázerbájdžánem i Kazachstánem je velmi nedůstojná a hlavním úkolem slovenských klubů letos bude co nejvíce ji vylepšit. Slušnější výsledek, tedy více než tři body za sezónu, zaznamenalo Slovensko naposledy v sezóně 2008/2009. První předkolo zvládlo Slovensko dobře. S bilancí 4-2-0 neztratilo ani jeden klub a připsalo si solidních 1.250 bodu.

Výpočet národních koeficientů

Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (nyní v předkolech pouze polovina, tedy 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. V současném formátu připisují kluby do národních koeficientů 4 body za účast v základní skupině LM (jistotu tohoto zisku má již 22 klubů) a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále obou pohárů. Tyto zisky se dělí počtem všech klubů jednoho státu, které v sezóně do pohárů nastoupily.