Evropské koeficienty na konci sezony

Další vítězství Realu Madrid v Lize mistrů, triumf Atalanty v Evropské lize a překvapivý zisk trofeje Konferenční ligy pro Olympiakos. Dále také skvělé představení české trojice a náš posun na luxusní desáté místo, průnik Řeků do patnáctky na poslední chvíli či loučení s tradičním skupinovým formátem o čtyřech týmech. Nejen to přinesl uplynulý pohárový ročník, jenž uzavírá pětileté období 19/20-23/24 určující pro nasazení do ročníku 2025/2026.

Evropskou scénu letos ovládla Serie A s nečekaně vysokým náskokem na druhé Německo. Zklamáním jsou naopak nejhorší anglická sezona za posledních osm let a nejhorší španělská sezona dokonce za posledních patnáct let. Zisk La Ligy letos překonala i Francie. V součtu za pětileté období se tak Itálie posunula na druhé místo za suverénní Anglii. Španělsko padlo na třetí místo po dlouhých 26 letech. Trend španělského sestupu započal již loni.

Vzájemné souboje týmů z elitní čtveřice evropských soutěží dopadly paradoxně úplně jinak než jejich celkové zisky. Přímá konfrontace, ve které například italské kluby vyhrály pouze 7 zápasů z 25, tedy o osudu ročníku nerozhodovala. Nejlepší bilanci si připsalo Španělsko - a nemusíme se stydět, můžeme říct i konkrétní jména, vždyť Real Madrid z celkových 11 španělských vítězství zaznamenal hned 7.

...se letos nekonalo. Premier League poslední roky dominovala. Například v letech 2019-2023 se ve finále LM radovaly hned tři anglické týmy při celkové bilanci šesti finálových účastí čtyř různých týmů! Jenže hned tři z nich letos v LM chyběly a absence těchto zkušeností byla znát. Ze skupin postoupily pouze Arsenal a City, zatímco Newcastle a United skončily ve skupině poslední, což anglický fotbal zaznamenal do té doby jen třikrát (Blackburn 1995, Man. United 2005, City 2013).

Přesně před rokem slavily trofej City (LM) i West Ham (KL), letos anglické celky ve finále chyběly úplně. Netradiční sestava anglických týmů, kterou po 20 letech v LM reprezentoval Newcastle, po 13 letech v Evropě Aston Villa a vůbec poprvé v historii Brighton, tak zůstala za očekáváním.

Za posledních 20 let si španělské celky připsaly ve finále LM a EL hned 25 účastí, a to prosím pěkně s neuvěřitelnou 100% bilancí výher (porážky přišly pouze ve čtyřech ryze španělských finále). Trofej zvedaly nad hlavu sice i loni (Sevilla v EL) a letos (Real v LM), ovšem celkové představení španělské ekipy v posledních dvou letech není nijak závratné. Letos to špatně začalo vyřazením Osasuny v předkole KL a pokračovalo trápením obou týmů ze Sevilly. Zbytek předvedl svůj standard (což je v případě Realu zisk trofeje LM), ovšem v konkurenci zbylých top soutěží to bylo málo.

Francie měla v posledních letech předplacené páté místo, ovšem nový bonus pro třetí celek ligy na pátém místě (přímá účast v LM) přišel zrovna ve chvíli, kdy Francie jistotu páté příčky neměla. Na startu sezony byla Francie šestá za Nizozemskem, ovšem kvalitními výsledky týmy z Eredivise převálcovala a svou pětku opět s přehledem vybojovala. Z francouzské šestice totiž nezklamal nikdo, ani RC Lens, jenž se do pohárů vrátil po 16 letech.

Zvýšení počtu účastníků ve skupinách LM od příští pohárové sezony o čtyři kluby se dotklo již té aktuální. Dvě místa totiž vzaly ty asociace, jejichž kluby v tomto pohárovém ročníku dosáhly nejlepších výsledků. Poněkud překvapivě to byly Itálie a Německo, zatímco Španělsko s Anglií, které za posledních osm let chyběly mezi nejlepší dvojicí jen dvakrát, tentokrát ostrouhaly.

Další místo zabere třetí tým soutěže na pátém místě (Francie) a o jedno místo se rozšíří mistrovská část kvalifikace LM (z aktuálních čtyř nově na pět).

Z rozšíření LM se tak již nyní radují Bologna FC, Borussia Dortmund či Stade Brestois.

Přímo do LM jdou jen mistři deseti nejlepších zemí. Mění se totiž náhrada za obhájce LM, díky kterému se většinou radoval i mistr jedenácté země. Nově připadne toto volné místo klubu s nejvyšším klubovým koeficientem v mistrovské části předkol. Tím tentokrát bude Šachtar.

A jak se změnila náhrada za vítěze EL? Tato vstupenka do LM připadne klubu s nejvyšším klubovým koeficientem napříč celou kvalifikací (mistrovská i nemistrovská část). Z tohoto posunu se raduje Benfica.

Hranice elitní desítky pro konec pětiletky 19/20-23/24 byla na začátku sezony poměrně otevřená. Skotsko s Rakouskem ji měly podle odhadů bránit před Švýcarskem, Srbskem a Tureckem. Srbsko ovšem selhalo totálně, Švýcarsko zklamalo také. Dobře se naopak vedlo Turecku, které poskočilo na deváté místo, a do toho všeho se pak zezadu velmi překvapivě přiřítilo Česko, které z desítky těsně vyšouplo Skoty. In your face!

Ale kdeže. Historicky nejlepší sezona českých klubů vyšvihla náš národní koeficient dokonce do desítky.

Ovšem v létě to vypadalo jinak: o dvě místa mělo bojovat šest zemí. Ukrajina s Norskem si navíc v patnáctce hýčkaly drobný náskok na trojici Dánsko, Česko a Izrael. O kus dál bylo Řecko.

O našem úprku vpřed už bylo napsáno hodně. V patnáctce nakonec zůstalo také Norsko. No a proti původním předpokladům se bojovalo ještě o jednu vstupenku díky totálnímu kolapsu Srbska. A tu si díky stoprocentnímu závěrečnému finiši Olympiakosu zařídilo Řecko. Oči pro pláč zbyly šestnáctým Dánům, kteří ještě před semifinále KL nevěřili, že by Olympiakos mohl zvládnout vítězně všechna tři utkání proti Aston Ville a Fiorentině.

Mimochodem, vítězství Olympiakosu na penalty by na patnáctku nestačilo, zápas by se totiž bral jako remíza. Vítězný gól v prodloužení tak přinesl nejen trofej, ale i onen důležitý posun na 15. místo.

Letošní finále EL bylo zajímavé tím, že v něm Leverkusen prohrál svůj jediný zápas sezony, a také tím, že v něm Atalanta vyhrála pro Itálii tuto trofej po dlouhých 25 letech. Tehdy, v roce 1999, zvítězila Parma, čímž završila skvostné desetiletí italského fotbalu na evropské scéně - devadesátkám vládlo calcio.

Historie tohoto nyní druhého hlavního evropského poháru je velmi rozmanitá. Navazuje na Veletržní pohár, jenž se hrál od roku 1955 jako souboj měst pořádajících průmyslové veletrhy. V prvních letech se turnaje mohl účastnit jen jeden klub z každého města, proto byla k vidění např. jedenáctka Londýna, Vídně či Lipska. Od šedesátých let se poháru účastnily týmy, které se nedostaly do PMEZ ani PVP. Od sedmdesátých let převzala řízení soutěže UEFA, čímž vznikl stále více a více prestižní Pohár UEFA. Po zrušení PVP v roce 1999, jehož poslední gól zaznamenal Pavel Nedvěd, se stal Pohár UEFA jedinou soutěží vedle LM. Po poměrně velké reorganizaci formátu byl pak v roce 2009 přejmenován na Evropskou ligu.

Vedle italských devadesátek lze na přehledu vítězů EL (Poháru UEFA, Veletržního poháru) pozorovat i jiné etapy. Začátky evropských pohárů se nesly na vlně španělských úspěchů. V LM řádil Real Madrid, Veletržní pohár si pro sebe zase braly Barcelona, Valencia či Zaragoza. Konec 60. a začátek 70. let byl ve znamení Anglie. Poté nastoupily německé či nizozemské úspěchy, nemluvě o dvojnásobném vítězství švédského Göteborgu. Na zmíněnou italskou dominanci 90. let navázala na přelomu tisíciletí menší revoluce klubů z východu, např. z Ruska, Ukrajiny či Turecka. Ke slovu se však opět začalo pomalu dostávat Španělsko, které si následně z EL udělalo prakticky domácí soutěž. Z 15 ročníků EL vyhrály španělské celky devětkrát, z toho pětkrát Sevilla FC a třikrát Atlético.

Koeficienty UEFA

Země

Celkem

Letos

LM

EL

KL

T LM

T EL

T KL

1

Anglie

104.303

17.375

4

2

1

0

0

0

2

Itálie

90.284

21.000

4

2

1

0

1

0

3

Španělsko

89.489

16.062

4

2

1

1

0

0

4

Německo

86.624

19.357

4

2

1

0

0

0

5

Francie

66.831

16.250

3

2

1

0

0

0

6

Nizozemsko

61.300

10.000

3

1

2

0

0

0

7

Portugalsko

56.316

11.000

2

1

2

0

0

0

8

Belgie

48.800

14.400

2

1

2

0

0

0

9

Turecko

38.600

12.000

2

1

2

0

0

0

10

Česko

36.050

13.500

2

1

2

0

0

0

11

Skotsko

36.050

6.400

2

1

2

0

0

0

12

Švýcarsko

32.975

5.200

2

1

2

0

0

0

13

Rakousko

32.600

4.800

2

1

2

0

0

0

14

Norsko

31.625

8.000

2

1

2

0

0

0

15

Řecko

31.525

11.400

2

1

2

0

0

1

16

Dánsko

31.450

8.500

1

0

3

0

0

0

17

Izrael

31.125

8.750

1

0

3

0

0

0

18

Ukrajina

28.000

4.100

1

0

3

0

0

0

19

Srbsko

27.775

1.400

1

0

3

0

0

0

20

Chorvatsko

25.525

5.875

1

0

3

0

0

0

21

Polsko

25.375

6.875

1

0

3

0

0

0

22

Kypr

22.100

3.750

1

0

3

0

0

0

23

Maďarsko

21.875

4.500

1

0

3

0

0

0

24

Švédsko

21.500

1.875

1

0

3

0

0

0

25

Rumunsko

21.375

3.250

1

0

3

0

0

0

26

Bulharsko

20.375

4.375

1

0

3

0

0

0

27

Ázerbájdžán

20.125

5.875

1

0

3

0

0

0

28

Slovensko

19.625

5.000

1

0

3

0

0

0

29

Rusko

18.632

0.000

1

0

3

0

0

0

30

Slovinsko

13.250

3.875

1

0

3

0

0

0

31

Moldavsko

13.125

2.000

1

0

3

0

0

0

32

Kosovo

11.541

3.000

1

0

3

0

0

0

33

Kazachstán

11.500

3.125

1

0

3

0

0

0

34

Finsko

11.125

1.750

1

0

3

0

0

0

35

Irsko

10.875

1.500

1

0

3

0

0

0

36

Arménie

10.625

2.250

1

0

3

0

0

0

37

Lotyšsko

10.625

1.625

1

0

3

0

0

0

38

Faerské ostrovy

10.375

2.750

1

0

3

0

0

0

39

Bosna a Hercegovina

10.000

2.250

1

0

3

0

0

0

40

Lichtenštejnsko

10.000

0.500

0

0

1

0

0

0

41

Island

9.583

3.833

1

0

3

0

0

0

42

Severní Irsko

9.208

1.125

1

0

3

0

0

0

43

Lucembursko

8.625

2.250

1

0

3

0

0

0

44

Litva

8.500

1.125

1

0

3

0

0

0

45

Malta

8.250

1.500

1

0

3

0

0

0

46

Gruzie

7.625

1.250

1

0

3

0

0

0

47

Albánie

7.375

2.125

1

0

3

0

0

0

48

Estonsko

7.207

0.125

1

0

3

0

0

0

49

Bělorusko

6.625

1.750

1

0

3

0

0

0

50

Severní Makedonie

6.000

1.500

1

0

3

0

0

0

51

Andorra

5.998

1.666

1

0

2

0

0

0

52

Wales

5.791

0.625

1

0

2

0

0

0

53

Černá Hora

5.708

1.333

1

0

2

0

0

0

54

Gibraltar

4.957

0.166

1

0

2

0

0

0

55

San Marino

1.832

0.333

1

0

2

0

0

0

Celkem - celkový aktuální koeficient. Body letos - část koeficientu získaná v této sezóně. M LM, EL a KL - počet míst v pohárech platný pro sezónu 2025/2026. T LM, EL a KL - počet týmů zbývajících v aktuální sezóně pohárů.