EuroTour 2024 - Berlín: Hlavní město země, ale ne fotbalu

Německá metropole Berlín vzhledem ke své geografické blízkosti, příznivému dopravnímu spojení a vysoké kapacitě tamního Olympiastadionu dává českým fanouškům jednu z největších příležitostí, jak se v létě podívat na špičkový evropský fotbal. Nejstarší a zároveň největší aréna celého turnaje je přitom na nálož špičkového fotbalu zvyklá. Ačkoliv Bundeslize v uplynulém ročníku nepřihlížela a nestane se tak ani v tom následujícím, hostila zápasy Ligy mistrů a historicky rovněž finále právě Champions League i světového šampionátu.

Během evropského mistrovství se Berlín stane domovem pro rakouskou reprezentaci, která zde v rámci základní skupiny změří síly s Polskem i Nizozemskem. Fanoušci z německé metropole se vedle přílivu příznivců jejich jihovýchodního souseda mohou těšit i na další čtyři atraktivní zápasy. Olympijský stadion totiž bude hostit skupinový duel Španělska s Chorvatskem a tři utkání vyřazovací fáze včetně samotného finále.

Sobota 15. června 18:00: Španělsko - Chorvatsko
Pátek 21. června 18:00: Polsko - Rakousko
Úterý 25. června 18:00: Nizozemsko - Rakousko
Sobota 29. června 18:00: 1. osmifinále (2A - 2B)
Sobota 6. července 21:00: 4. čtvrtfinále
Neděle 14. července 21:00: Finále

Pro české příznivce je doprava do Berlína vskutku příznivá. Vždyť cesta vlakem z pražského hlavního nádraží na to berlínské trvá okolo čtyř hodin, přímá spojení se v průběhu dne dají najít i z Brna. Železniční stanice se nachází přímo v centru města, za dvacet minut se tak tramvají bez jakéhokoliv přestupu dostanete až k olympijskému stadionu. Držitelé platných vstupenek navíc mají na 36 hodin zdarma veškerou městskou i regionální dopravu, na dálkové spoje pak existují výhodné nabídky.

Rovněž pro ty, kteří by si zápasový den chtěli zkrášlit alespoň malou turistickou vložkou, je poloha ideální. Několikaminutová procházka stačí k obhlédnutí vládní čtvrti, budovy Říšského sněmu i Braniborské brány. Opačným směrem se zase v docházkové vzdálenosti nachází palác Belleuve, sídlo spolkového prezidenta.

Fotbaloví příznivci ale spíše uvítají první zmíněnou cestu na jihovýchod. Právě tam totiž narazí na dvě fanzóny. Klasická najde své místo na Platz der Republik, otevřeném prostranství před Říšským sněmem, kde je možné na menších obrazovkách sledovat všechny zápasy šampionátu. Řadu aktivit nabídne i nedaleká druhá u Braniborské brány, která se centrem pozornosti stane jen ve vybrané dny. Na obří obrazovce totiž budou vysílány zápasy hrané v Berlíně, všechna utkání Nationalelf a od čtvrtfinále také veškeré vyřazovací boje.

Spojit výlet do centra města a případně i fanzóny spolu s automobilovou dopravou už je náročnější. Stejně jako v řadě dalších měst našeho západního souseda, i v Berlíně je pro vjezd do širšího centra nutná ekologická známka. Mapa oblasti, pro kterou omezení platí, je k dispozici na stránkách města, dobrou zprávou je nicméně fakt, že samotný stadion se nachází mimo "Umweltzone". Je tak možné odstavit vůz na záchytném parkovišti či při troše štěstí u obchodního centra v blízkém okolí.

Ať už zvolíte jakýkoliv způsob dopravy, pravděpodobně vám přijde vhod berlínská hromadná doprava. Tamní metro (U-Bahn) se pyšní devíti různými linkami, z naprosté většiny schovanými pod zemí. Byť i metrem se můžete dostat až ke stadionu, přímé spojení s hlavním nádraží nabízí pouze příměstské vlaky (S-Bahn). Mapka s vyznačením důležitých stanic a míst je k dispozici na stránkách UEFA.

Berlín jako město s téměř čtyřmi miliony obyvatel skutečně nelze poznat během jediného dne, pokud se tedy turista nespokojí s prohlížením památek skrze okna taxíku. I přes velké množství zajímavých míst však povětšinou nejsou nutné velké přesuny po městě, neboť jedna pamětihodnost po druhé na sebe plynule navazují.

Vzhledem k přímému spojení s nádražím se jako výchozí bod nabízí nejslavnější náměstí Alexanderplatz s dominantou Berlína v podobě 368 metrů vysoké televizní věže (Fernsehturm). Ti, kteří se nenechají odradit ne zrovna moderně a vlídně vypadajícím prostranstvím, si na Weltzeituhr mohou prohlédnout aktuální čas ve 148 metropolích po celém světe. Vedle odkazů na dobu komunistické nadvlády nad touto částí města nabízí náměstí i pohled dále do historie, byť i Rotes Rathaus (Červená radnice) a kostel svaté Marie se vinou hrůz druhé světové války a významného poničení dočkaly současného hávu až za dob NDR.

Ještě než přejdete most přes Sprévu, stojí za to si tyto temnější časy připomenout v Muzeu NDR naproti Berlínskému dómu a třeba se rovnou posilnit currywurstem. Katedrála, rovněž kdysi významně poničená spojeneckým bombardováním, se již nachází na Muzejním ostrově (Museumsinsel). Na osmi hektarech mezi rameny řeky stojí hned pětice muzeí, z nichž nejznámějším je Pergamonské ukrývající mimo jiné i slavnou Ištařinu bránu. Nadšencům do umění poskytne několikahodinovou zábavu také Humboldtovo fórum.

Proslulá ulice Pod lipami zavede návštěvníky až k samotné dominantě Berlína, která je zároveň symbolem města zastoupeným na logu pro Euro. Braniborská brána se za více než 230 let své existence stala svědkem celé řady historických událostí. Vedle velkého pochodu nacistů při příležitosti převzetí moci je smutnou kapitolou také období rozděleného Berlína, kdy brána ležela přímo u hranice a stala se tak de facto nepřístupnou. Rovněž nedaleká budova Říšského sněmu neměla během studené války větší využití, ačkoliv k opravě válečných škod došlo už v 60. letech. Až po znovusjednocení Berlína se sem vrátil spolkový parlament, na přelomu tisíciletí se pak budově dostalo skleněné kopule.

V blízké vzdálenosti se nachází i památník holocaustu, následně už při omezeném čase může nastat dilema, kterým směrem se dál vydat. Cesta na jih přes moderní náměstí Potsdamerplatz může svůj cíl nalézt u Checkpointu Charlie, obnoveného hraničního přechodu mezi SRN a NDR. Na západ od Braniborské brány se rozprostírá obrovský městský park Großer Tiergarten - ačkoliv název evokuje zoologickou zahradu, tu bychom našli až o kousek dále. Uvnitř Tiergarten uprostřed kruhového objezdu se tyčí Vítězný sloup nabízející oproti Fernsehturm alternativní pohled na Berlín. Od nedalekého paláce Belleuve pak stojí za to si střihnout delší procházku podél Sprévy, která vede uklidňujícími scenériemi až k vládní čtvrti a hlavnímu nádraží.

Některé nedílné součásti Berlína se však přeci jen nachází trochu dále od centra. V případě zámku Charlottenburg to není vůbec problém, neboť tento hohenzollernský palác leží přímo ve směru k olympijskému stadionu. Podstatně z ruky se zato nachází především East Side Gallery, více než kilometr dlouhý pozůstatek Berlínské zdi.

Kapacita: 71 000 diváků

Vybudováno: 1936

Tým: Hertha BSC

Berlínský Olympiastadion je pro účely turnaje největším dějištěm zápasů, jehož prostorné hlediště pojme 71 000 diváků. Při ligových zápasech je kapacita ještě o pár tisíc vyšší. To vše přesto, že za jednou z branek sedačky úplně chybí, neboť se zde nachází Maratonská brána, kde v roce 1936 plápolal olympijský oheň.

Svými počátky by se stadion asi nechlubil, vystavěn byl právě ve zmíněném roce k příležitosti propagandistických olympijských her. Od té doby se ovšem stal svědkem řady slavných událostí v různorodých sportovních odvětvích. Z těch mimofotbalových stojí za zmínku zejména fakt, že letos už patnáctiletý rekord v běhu na 100 metrů stanovil Usain Bolt právě na modrém berlínském tartanu.

Co se týče mezinárodních fotbalových soutěží, hostil olympijský stadion tři skupinové zápasy světového šampionátu v roce 1974. Ústředním dějištěm turnaje se stal o dvaatřicet let později. Na mistrovství světa roku 2006 se v Berlíně odehrála čtyři utkání základních skupin, vítězné německé čtvrtfinále proti Argentině i samotné finále mezi Itálií a Francií. V červnu 2015 zde pro změnu slavili fotbalisté Barcelony, kteří vyzráli na Juventus a pozvedli nad hlavu ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů.

Obyvatel stadionu v podobě Herthy sice v uplynulém ročníku působil až ve 2. Bundeslize, přesto se zde konala tři utkání nejprestižnější klubové soutěže. Svůj azyl totiž na západním okraji Berlína našel Union, jehož stánek An der Alten Försterei na jihovýchodním konci města nenabízel pro tuto příležitost potřebný komfort ani kapacitu.

Je to právě Union, kdo aktuálně drží prapor hlavního německého města. V minulosti ale nebylo výjimkou, že se nad Sprévou nehrál prvoligový fotbal vůbec, což je ve srovnání s dalšími metropolemi v rámci špičkových evropských soutěží naprostou raritou. Ve srovnání s Londýnem, Madridem, Římem a dalšími městy nemají berlínské kluby v německých soutěžích výsadní postavení, vždyť v prvních třech ligách působí pouze právě Hertha s Unionem. Důkazem budiž i fakt, že naposledy se Berlín radoval z titulu v roce 1969, kdy FC Vorwärts ovládl východoněmecký šampionát.

...Olympiastadion je jediným dějištěm turnaje, na kterém tribuny a hřiště dělí atletická dráha?

...Braniborská brána se během vybraných zápasů šampionátu přetvoří na bránu fotbalovou, přičemž na prostranství před ní bude umístěn umělý trávník? Právě tuto podobu dostane tamní fanzóna.

...maskotem Eura je medvěd Albärt, tedy stejné zvíře, jaké je symbolem města?