DIARIO AMÉRICA – PERU SE RADUJE

V pondělí se hrály poslední zápasy ve skupině A. Již ten odpolední rozhodl o postupu Peru, protože Bolívie remizovala s Venezuelou. A bylo to utkání velmi dobré úrovně. O tom druhém ani nemluvě. Peru znovu dotáhlo dvoubrankový náskok soupeře, ale z 1. místa postupuje Kolumbie. Dnes se fotbal opravdu povedl!

Oba soupeři, Bolívie a Venezuela, věděli velice dobře, že pouze zisk tří bodů jim zachová naději na postup do čtvrtfinále. A do zápasu nastoupili s jedinou taktikou - útočit. Neexistovalo osobní bránění, hrálo se rychle, pokusy o střelbu na sebe nenechaly dlouho čekat. Festival emocí zahájil Lorgio Alvarez, při jehož střele, která orazítkovala tyč branky Venezuely, se Gilberto Angelucci jen díval, jak vše dopadne. A byl to znovu Alvarez, kdo o minutu později dorážel asi ze šesti metrů a Angelucci míč vykopl z brankové čáry. Byl to gymnastický rozštěp za 10 bodů!

Zdálo se, že akce Bolívie jsou nebezpečnější, zejména díky přesnosti a propracovanosti. Ale Venezuela se dostávala lehce do otevřené obrany, a to zejména rychlostí, kterou vynikal Massimo Margiotta. Ve 28. minutě padla vedoucí branka "vinotinto". Z levé strany vystřelil razantně Ricardo Páez, Fernandez nedokázal kontrolovat míč, kterého se zmocnil Ruberth Morán a dorazil ho do sítě. Radost ale nevydržela venezuelským fotbalistům příliš dlouho. Ve 33. minutě vysunul Limberg Gutiérrez podél levé postranní čáry Gonzála Galinda, ten se dostal až na okraj pokutového území a z 15 metrů, křižnou střelou nedal Angeluccimu šanci.

Od této chvíle se hra přelévala z jedné strany na druhou, nikdo nemyslel na obranu. Morán po zemi a k tyči, vynikající zákrok Angelucciho, na druhé straně Margiotta, dvakrát po sobě, jednou dokonce hlavou ze tří metrů, ale aplaus si vysloužil Fernández, který jednou rukou zázračně vyrazil. I když ve druhém poločase byla znát únava hráčů a jejich pohyb po hrací ploše ztratil na rychlosti, nic se nezměnilo na jejich touze strhnout vedení na svou stranu.

O iniciativě mluví také počet střel 22:15 pro Venezuelu, z toho 9:10 byly zákroky brankářů. To znamená, že každé dvě a půl minuty směřoval míč na jednu nebo druhou branku a jednou za pět minut byl v akci jeden z brankářů. A to mluví samo o sobě. Opravdu to byl pohledný zápas, šlo v něm o setrvání v poháru, ale nikdo nebetonoval a hrálo se pro diváky. Deset minut před koncem byl zápas na chvíli přerušen, důvodem byla porucha na jednom ze stožárů s reflektory, ale rozhodčí nechal utkání dohrát, byť hráči vrhali stín jen na tři světové strany... Remíza a s ní spojená dělba bodů znamená vyřazení Venezuely, Bolívie může postoupit v případě nerozhodného výsledku v zápase Chile - Kostarika, ale nesmí padnout více než jedna branka na každé straně.

BOLÍVIE: Leonardo Fernández - Sergio Jáuregui, Ronald Arana, Ronald Raldes, Lorgio Alvarez - Limbert Pizarro (21. Rubén Tufiño), Gonzalo Galindo, Róger Suárez (70. Walter Flores), Limberg Gutiérrez - Miguel Mercado (59. José Arce), Joaquín Botero.

VENEZUELA: Gilberto Angelucci - José Vallenilla, José Manuel Rey, Alejandro Cichero, Jonay Hernández - Ricardo Páez, Leopoldo Jiménez, Andrés González (74. Leonel Vielma) - Juan Arango, Massimo Margiotta (64. Héctor González) - Ruberth Morán (60. Alexander Rondón).

Branky: 32. Galindo – 27. Morán
Žluté karty: Mercado - González, Rondón
Rozhodčí: William Mattus (CRC)
Stadión: Mansiche v Trujillu


Peru – Kolumbie... Byl to strhující souboj a hrálo se opravdu naplno. Oba celky měly postup zajištěn, rozhodovalo se o vítězi skupiny. Se ziskem sedmi bodů se jím nakonec stala Kolumbie a čeká jí druhý postupující z mužstev, která skončí na 3. místech ve skupinách. Peru si musí počkat na dnešní výsledky, ale... pokud další zápasy půjdou podle papírových předpokladů, vypadá to na Argentinu! Druhý z "Áčka" hraje s druhým z "Béčka"!

Ale vraťme se ke včerejšímu utkání. První poločas připomínal seznamovací večírek studentů prvního ročníku gymnázia. Jeden si prohlížel druhého, pozoroval, s čím vyrukuje, co umí a co předvede. Peru se pokoušelo zmocnit se středu hřiště a postupovat uváženě k brance Kolumbie, ta zase zajistila obranu a snažila se o rychlé výpady do soupeřova pole. Již ve 4. minutě střílel Nolberto Solano z trestného kopu a míč se stočil těsně vedle branky Juana Carlose Henaa. Fotbalisté Peru se snažili prosadit, Palacios, Solano a Farfán kontrolovali hru, Kolumbie spekulovala s výsledkem, remíza jí zaručovala první místo ve skupině a tím pádem i přijatelnějšího soupeře ve čtvrtfinále. Ale i tak nezapomenula využít nabídnuté příležitosti k rychlému protiútoku, jako tomu bylo v 10. minutě, když nastřelený míč málem srazil do vlastní branky Guillermo Salas. Ve 12. minutě pak došlo k prvnímu střídání, zraněného Miguela Rebosia nahradil v dresu Peru Jorge Soto.

V této fázi zápasu Kolumbie kontrolovala hru hlavně díky Neideru Morantesovi, který se stal dispečerem veškerého provozu ve středu hrací plochy. Kolem 20. minuty zazvonil pomyslný budíček na peruánské střídačce a domácí převzali iniciativu. Uvědomili si, že mají povinnost zvítězit. Ve 21. minutě to mohlo být 1:0, ale Mendoza nedosáhl na Solanův centr. Ve 23. minutě to bylo "bombazo" z kopačky Mendozy, Henao byl překonán, ale břevno ho v brance zastoupilo. Ale pak někdo otočil kohoutkem s modrým puntíkem a studená voda zmrazila celou jedenáctku v bílém. Gól Conga ve 34. minutě byl šokem a jen nechuť Kolumbie využít dalších příležitostí dovolila Peru odejít do šaten s jednogólovým mankem po prvním poločase.

Ale ani po návratu na zelenou plochu stadiónu se v aktivitě domácích moc nezměnilo. Přidala se nervozita a s ní spojená nepřesnost. A Kolumbie trestala podruhé, tentokráte z kopačky Aguilara. To běžela 54. minuta. Ale jestliže první branka Peru zmrazila, ta druhá ho nažhavila do ruda a trvalo to jen tři minuty, než se mu podařilo snížit. Trestný kop Nolberta Solana udělal z brankáře Kolumbie Juana Carlose Henaa toho nejzbytečnějšího muže na hřišti.

Peru ale chtělo víc a otřesená Kolumbie nestačila reagovat. Ihned po výkopu ze středu hrací plochy se zmocnil míče Andrés Mendoza, utekl všem, ale jeho střela šla těsně nad. Hlavička Flavia Maestriho už si v 60. minutě cíl našla. Stejně jako proti Bolívii, z 0:2 na 2:2! Jsou to nervy fandit Peru! Ještě jednou to domácí zkusili, v 64. minutě Solano, nejlepší na hřišti, poslal táhlou střelu z 25 metrů a Henao snad doteď neví, jak ji nehty pravé ruky vytáhl mimo branku. Zbytek utkání Kolumbie kontrolovala hru a splnila si svůj předem určený cíl: vyhrát skupinu a v Trujillu klidně čekat na soupeře. Peru musí cestovat do Chiclaya a než tam dojede, bude znát toho svého. Argentina? Mexiko nebo Uruguay? To se rozhodne dnes.



PERU: Oscar Ibáñez - Santiago Acasiete, Miguel Rebosio (12. Jorge Soto), Walter Vílchez, Guillermo Salas - Juan Jayo, Nolberto Solano (89. Marko Ciurlizza), Roberto Palacios - Flavio Maestri (75. Pedro García), Jefferson Farfán - Andrés Mendoza.

KOLUMBIE: Juan Carlos Henao - Gonzalo Martínez, Andrés Orozco, Arley Dinas (44. Andrés González), Gustavo Victoria - Oscar Díaz, John Viáfara, Abel Aguilar - Neider Morantes (85. David Ferreira) - Elkin Murillo, Edwin Congo (76. Edixon Perea).

Branky: 57. Solano, 60. Maestri – 34. Congo, 54. Aguilar
Žluté karty: Maestri, Farfán, Díaz – Dinas, González, Viáfara, Ferreira
Rozhodčí: Marco Rodríguez (MEX)
Stadión: Mansiche v Trujillu


Na horké lince...

Mexiko se líbí, a proto je dnes již prvním oficiálně pozvaným týmem na COPA AMÉRICA 2007. Pořadatelem je Venezuela, hrát se bude v Caracasu, Puerto Ordaz, San Cristóbalu a Maracaibu, ale také v Méridě, Barceloně, Barinasu a Valeře. Budou se stavět dva nové stadióny, ostatní projdou rozsáhlou rekonstrukcí. Venezuela už je sice z probíhajícího ročníku vyřazena, ale přestává být Popelkou jihoamerického fotbalu. A v roce 2007 si chce obléci ty nejkrásnější šaty a okouzlit celý fotbalový svět. A kdy bude EURO u nás...?

COPA AMÉRICA by se měla stát opravdovou přehlídkou fotbalu na tomto kontinentu. "Přestaňme si hrát na mistrovství Ameriky! Začněme uvažovat, a to hodně rychle, o pořádání tohoto mistrovství po vzoru Evropy!" To jsou slova prezidenta organizačního výboru 41. ročníku COPA AMÉRICA, pana Artura Woodmanu. Turnaj by se hrál každé 4 roky, k deseti celkům z jižní Ameriky by se připojilo 9 z CONCACAF. Tedy USA, Mexiko, Kanada, Honduras, El Salvador, Guatemala, Kostarika, Panama a Nikaragua. Je to výborný nápad, ale... Když Amerika, tak Amerika! Jamajka, Trinidad a Tobago, ale také Kuba, která byla v předkole kvalifikace o postup na MS 2006 vyřazena Kostarikou (2:2 a 1:1), jen díky dvěma brankám, které favorit vsítil v Havaně. Karibská oblast je také součástí tohoto světadílu!

Arnoldo Iguarán, kdo si na něj dnes vzpomene?! A byl to právě on, kdo v roce 1987 dal 3 branky v jednom zápase (Kolumbie - Paraguay 3:0). Dlouhých 17 let trvalo, než tento kousek zopakovali Saviola a Adriano.

Problém s dopravou na pokračování! Před zahájením to byl zákaz pro LAN, Peru, včera ukončila, dočasně?, provoz AEROCONTINENTE. Důvod? Nezaplacená povinná pojistka! A bez ní se létat nedá...


EL GUAPO: VENEZUELA, protože ač poslední, bojovala a hrála dobře!

EL FEO: Jorge Agudelo z Once Caldas, Kolumbie, který bral drogy a teď má na 6 měsíců zaracha! Drogy a fotbal, to nejde dohromady...