Dekáda na ostrovech (5): Král odchází, ať žije král
V létě 2017 asi málokdo tušil, jak moc se do historických análů zapíše nadcházející sezóna v anglické Premier League. Ta totiž nakonec byla tou poslední pro Arséna Wengera - jediného manažera, který prošel celou sezónou bez porážky. Nový rekordman ale byl zároveň zrozen - sto bodů Manchesteru City pod taktovkou Pepa Guardioly totiž bylo nejvyšším bodovým ziskem v sezóně.
Předchozí sezóna skončila pro oba stratégy neúspěchem. Španělský lodivod totiž svůj premiérový rok v anglickém fotbale zakončil až třetím místem s patnáctibodovou ztrátou na mistrovskou Chelsea. "Kanonýrům" se zase poprvé od roku 1997 přihodilo, že se nedokázali kvalifikovat do prestižní Ligy mistrů, přičemž o pouhý bod zaostali za čtvrtým Liverpoolem.
Manchester City vzhledem k vysokým ambicím tedy začal mohutně posilovat. Nahradit chybujícího Claudia Brava měl na pozici jedničky Brazilec Ederson, další drahou posilou byl z Monaca Bernardo Silva. V průběhu července pak dorazily za velké peníze tři posily do obrany, kterými byli Kyle Walker, Danilo a Benjamin Mendy.
Kromě nich tvořili defenzivu Vincent Kompany, John Stones, Nicolás Otamendi, navrátilec z hostování Eliaqium Mangala a Oleksandr Zinčenko. Střed zálohy sestával z Kevina De Bruyneho, Fabiana Delpha, Fernandinha, Ilkaye Gündogana, Davida Silvy a Yayi Tourého. Na křídla měl Guardiola kromě výše zmíněného Bernarda k dispozici Leroye Saného a Raheema Sterlinga. Oba útočníci pak v kádru figurují až doteď, jde o Sergia Agüera a Gabriela Jesuse.
Kdo se naopak musel z týmu pryč poroučet? Po konci smlouvy to byli obranní specialisté Pablo Zabaleta, Gaël Clichy a Bacary Sagna, k nimž se přidali gólman Willy Caballero a křídelník Jesús Navas. Na přestup pak odešli bek Aleksandar Kolarov, záložníci Samir Nasri s Fernandem a útočníci Nolito s Kelechim Iheanachem a Bnoym Wilfriedem. Na hostování byl uvolněn gólman Joe Hart.
Co se týče Arsenalu, ten tradičně na přestupovém trhu nebyl příliš akční. Jedinými zvučnými posilami byli padesátimiliónový Alexandre Lacazette a jako volný hráč Sead Kolašinac. S dresem Gunners se naopak rozloučili Wojciech Szczęsny (definitivně), Gabriel Paulista, Kieran Gibbs a Alex Oxlade-Chamberlain. Zapůjčeni do španělské ligy byli Joel Campbell a Lucas Pérez.
Jaká byla tedy soupiska "Kanonýrů"? Do brankoviště měl Arséne Wenger dvě zvučné možnosti v podobě Petra Čecha a Davida Ospiny. Kraje obrany měli obstarávat Héctor Bellerín, Mathieu Debuchy, Nacho Monreal a výše zmíněný Kolašinac. Na stoperu byli variantami zkušení Lauernt Koscielny s Perem Mertesackerem a mladíci Robert Holding s Calumem Chambersem.
Střed zálohy tvořili Francis Coquelin, Mohamed Elneny, Mesut Özil, Aaron Ramsey, Jack Wilshere a Granit Xhaka. Na křídelní pozice byli k dispozici Ainsley Maitland-Niles, Theo Walcott, Alexis Sánchez, Alex Iwobi a Danny Welbeck, jenž mohl také alternovat v útoku, kde jinak operovali Alexandre Lacazette a Olivier Giroud.
Přesně jak se očekávalo, sezóna začala pro oba celky naprosto odlišným způsobem. Arsenal sice zdolal Chelsea v bitvě o Community Shield, pak ale v úvodních osmi kolech zvítězil jen čtyřikrát a připsal si porážky se Stoke City, Liverpoolem a Watfordem, zatímco Citizens byli suverénní. Mezi nejzdařilejší období patří to jejich mezi čtvrtým a osmým kolem, během něhož z pěti zápasů vyhráli všechny kromě jednoho o pět a více branek - a to včetně destrukce Liverpoolu 5:0.
Na této situaci se nic nezměnilo ani před Vánoci, tedy v polovině sezóny, kdy měli Manchesterští na kontě 55 bodů z 57 možných a se suverénním náskokem se vyhřívali na čele tabulky. Mezitím Arsenal byl až šestý, o pouhé dva body před Burnley. Na druhou stranu na čtvrtý Liverpool ztrácel jediný bod, takže vyhlídky pro zbytek ročníku nebyly špatné.
A jak si oba celky vedly v dalších soutěžích? Výborně. Citizens prošli základní skupinou Ligy mistrů jako nůž máslem a po jedné porážce postoupili z prvního místa, totožně na tom byl v Evropské lize Arsenal. Tou dobou už do semifinále obě mužstva postoupila i v Ligovém poháru, v němž na sebe nakonec narazila i ve finále, které už jednoznačně patřilo bledě modrým a ti tak získali první trofej.
Tomu všemu ale předcházelo zimní přestupové období. Během něho se toho výrazně více změnilo v Londýně. Manchester City se pouze rozloučil se stoperem Mangalou, kterého nahradil tehdy nejdražší obránce na světě Aymeric Laporte.
Zato v podání Gunners došlo k docela velikému zemětřesení. Do Valencie odešel Francis Coquelin, do Evertonu Theo Walcott a k nedalekému sokovi ze Stamford Bridge se přesunul Olivier Giroud. K tomu jako volný hráč odešel i Debuchy. Kýženého přestupu se dočkal Alexis Sánchez, jenž byl vyměněn do Manchesteru United za Henrika Mchitarjana. Ten byl také druhou největší posilou po hlavním taháku, jímž se stal Pierre-Emerick Aubameyang.
Na období po Novém roce ale asi ani jeden z týmů nebude vzpomínat v nejlepším. Pro Citizens přišla první ligová prohra na Anfieldu, kde se tak Liverpool vykoupil za předchozí debakl. Tento nezdar byl také pro Guardiolovi svěřence spolu s porážkou v manchesterském derby jediným v tomto ročníku Premier League, výsledkem čehož byl zasloužený titul s devatenáctibodovým náskokem právě na městského konkurenta.
Co se Arsenalu týká, ten vypadl z formy absolutně. Od třiadvacátého kola prohrál čtyři ze šesti zápasů, na venkovní vítězství čekal dokonce více než čtyři měsíce. Tolik dělilo povánoční úspěch v Selhurst Parku a výhru v posledním kole v Huddersfieldu. I vinou toho nakonec zakončili Gunners sezónu hluboko v poli poražených, ze šestého místa ztratili hned dvanáct bodů na čtvrté místo Liverpoolu.
Do zdárného konce nedotáhl ani jeden z klubů své snažení v FA Cupu ani evropských pohárech. V nejstarší pohárové soutěži Arsenal vypadl hned na úvod v Nottinghamu, Citizens se dostali o dvě kola dále a ztroskotali na Wiganu.
V Champions League se bledě modří dostali v osmifinále přes Basilej, mezi nejlepší osmičkou ale jednoznačně nestačili na Liverpool a po celkovém výsledku 1:5 se s trofejí museli rozloučit. Gunners v Evropské lize postoupili přes Östersunds, AC Milán i CSKA Moskva, v solidně rozehraném semifinále ale nakonec o gól nezvládli dvojzápas s Atléticem Madrid.
No a na závěr ještě krátké shrnutí Wengerova působení v Arsenalu. Francouzský manažer strávil u "Kanonýrů" dvaadvacet sezón, během nichž musel řešit i nedostatek financí vinou stěhování na nový stadion. Přesto za své působení kromě tří případů vždy zvládl dovést svůj tým do základní skupiny Ligy mistrů, navíc mezi lety 2001 a 2017 Gunners vždy postoupili do jarní fáze této soutěže.
Největším úspěchy na evropské scéně je finálová účast z roku 2006, kdy se vítězem stala Barcelona. O tři roky později se pak Gunners podívali do semifinále. Na domácí půdě se mu dařilo zejména v rané fázi svého angažmá, kdy se mu povedlo třikrát získat ligový titul. Ještě úspěšnější byl v FA Cupu, v němž zvedl trofej nad hlavu hned sedmkrát, stejný počet vítězství má na kontě i v Community Shieldu.
Tímto dílem také končí série článků o uplynulé dekádě v anglické Premier League. Nová však začíná už za pár dní...
Předchozí sezóna skončila pro oba stratégy neúspěchem. Španělský lodivod totiž svůj premiérový rok v anglickém fotbale zakončil až třetím místem s patnáctibodovou ztrátou na mistrovskou Chelsea. "Kanonýrům" se zase poprvé od roku 1997 přihodilo, že se nedokázali kvalifikovat do prestižní Ligy mistrů, přičemž o pouhý bod zaostali za čtvrtým Liverpoolem.
Manchester City vzhledem k vysokým ambicím tedy začal mohutně posilovat. Nahradit chybujícího Claudia Brava měl na pozici jedničky Brazilec Ederson, další drahou posilou byl z Monaca Bernardo Silva. V průběhu července pak dorazily za velké peníze tři posily do obrany, kterými byli Kyle Walker, Danilo a Benjamin Mendy.
Kromě nich tvořili defenzivu Vincent Kompany, John Stones, Nicolás Otamendi, navrátilec z hostování Eliaqium Mangala a Oleksandr Zinčenko. Střed zálohy sestával z Kevina De Bruyneho, Fabiana Delpha, Fernandinha, Ilkaye Gündogana, Davida Silvy a Yayi Tourého. Na křídla měl Guardiola kromě výše zmíněného Bernarda k dispozici Leroye Saného a Raheema Sterlinga. Oba útočníci pak v kádru figurují až doteď, jde o Sergia Agüera a Gabriela Jesuse.
Kdo se naopak musel z týmu pryč poroučet? Po konci smlouvy to byli obranní specialisté Pablo Zabaleta, Gaël Clichy a Bacary Sagna, k nimž se přidali gólman Willy Caballero a křídelník Jesús Navas. Na přestup pak odešli bek Aleksandar Kolarov, záložníci Samir Nasri s Fernandem a útočníci Nolito s Kelechim Iheanachem a Bnoym Wilfriedem. Na hostování byl uvolněn gólman Joe Hart.
Co se týče Arsenalu, ten tradičně na přestupovém trhu nebyl příliš akční. Jedinými zvučnými posilami byli padesátimiliónový Alexandre Lacazette a jako volný hráč Sead Kolašinac. S dresem Gunners se naopak rozloučili Wojciech Szczęsny (definitivně), Gabriel Paulista, Kieran Gibbs a Alex Oxlade-Chamberlain. Zapůjčeni do španělské ligy byli Joel Campbell a Lucas Pérez.
Jaká byla tedy soupiska "Kanonýrů"? Do brankoviště měl Arséne Wenger dvě zvučné možnosti v podobě Petra Čecha a Davida Ospiny. Kraje obrany měli obstarávat Héctor Bellerín, Mathieu Debuchy, Nacho Monreal a výše zmíněný Kolašinac. Na stoperu byli variantami zkušení Lauernt Koscielny s Perem Mertesackerem a mladíci Robert Holding s Calumem Chambersem.
Střed zálohy tvořili Francis Coquelin, Mohamed Elneny, Mesut Özil, Aaron Ramsey, Jack Wilshere a Granit Xhaka. Na křídelní pozice byli k dispozici Ainsley Maitland-Niles, Theo Walcott, Alexis Sánchez, Alex Iwobi a Danny Welbeck, jenž mohl také alternovat v útoku, kde jinak operovali Alexandre Lacazette a Olivier Giroud.
Přesně jak se očekávalo, sezóna začala pro oba celky naprosto odlišným způsobem. Arsenal sice zdolal Chelsea v bitvě o Community Shield, pak ale v úvodních osmi kolech zvítězil jen čtyřikrát a připsal si porážky se Stoke City, Liverpoolem a Watfordem, zatímco Citizens byli suverénní. Mezi nejzdařilejší období patří to jejich mezi čtvrtým a osmým kolem, během něhož z pěti zápasů vyhráli všechny kromě jednoho o pět a více branek - a to včetně destrukce Liverpoolu 5:0.
Na této situaci se nic nezměnilo ani před Vánoci, tedy v polovině sezóny, kdy měli Manchesterští na kontě 55 bodů z 57 možných a se suverénním náskokem se vyhřívali na čele tabulky. Mezitím Arsenal byl až šestý, o pouhé dva body před Burnley. Na druhou stranu na čtvrtý Liverpool ztrácel jediný bod, takže vyhlídky pro zbytek ročníku nebyly špatné.
A jak si oba celky vedly v dalších soutěžích? Výborně. Citizens prošli základní skupinou Ligy mistrů jako nůž máslem a po jedné porážce postoupili z prvního místa, totožně na tom byl v Evropské lize Arsenal. Tou dobou už do semifinále obě mužstva postoupila i v Ligovém poháru, v němž na sebe nakonec narazila i ve finále, které už jednoznačně patřilo bledě modrým a ti tak získali první trofej.
Tomu všemu ale předcházelo zimní přestupové období. Během něho se toho výrazně více změnilo v Londýně. Manchester City se pouze rozloučil se stoperem Mangalou, kterého nahradil tehdy nejdražší obránce na světě Aymeric Laporte.
Zato v podání Gunners došlo k docela velikému zemětřesení. Do Valencie odešel Francis Coquelin, do Evertonu Theo Walcott a k nedalekému sokovi ze Stamford Bridge se přesunul Olivier Giroud. K tomu jako volný hráč odešel i Debuchy. Kýženého přestupu se dočkal Alexis Sánchez, jenž byl vyměněn do Manchesteru United za Henrika Mchitarjana. Ten byl také druhou největší posilou po hlavním taháku, jímž se stal Pierre-Emerick Aubameyang.
Na období po Novém roce ale asi ani jeden z týmů nebude vzpomínat v nejlepším. Pro Citizens přišla první ligová prohra na Anfieldu, kde se tak Liverpool vykoupil za předchozí debakl. Tento nezdar byl také pro Guardiolovi svěřence spolu s porážkou v manchesterském derby jediným v tomto ročníku Premier League, výsledkem čehož byl zasloužený titul s devatenáctibodovým náskokem právě na městského konkurenta.
Co se Arsenalu týká, ten vypadl z formy absolutně. Od třiadvacátého kola prohrál čtyři ze šesti zápasů, na venkovní vítězství čekal dokonce více než čtyři měsíce. Tolik dělilo povánoční úspěch v Selhurst Parku a výhru v posledním kole v Huddersfieldu. I vinou toho nakonec zakončili Gunners sezónu hluboko v poli poražených, ze šestého místa ztratili hned dvanáct bodů na čtvrté místo Liverpoolu.
Do zdárného konce nedotáhl ani jeden z klubů své snažení v FA Cupu ani evropských pohárech. V nejstarší pohárové soutěži Arsenal vypadl hned na úvod v Nottinghamu, Citizens se dostali o dvě kola dále a ztroskotali na Wiganu.
V Champions League se bledě modří dostali v osmifinále přes Basilej, mezi nejlepší osmičkou ale jednoznačně nestačili na Liverpool a po celkovém výsledku 1:5 se s trofejí museli rozloučit. Gunners v Evropské lize postoupili přes Östersunds, AC Milán i CSKA Moskva, v solidně rozehraném semifinále ale nakonec o gól nezvládli dvojzápas s Atléticem Madrid.
No a na závěr ještě krátké shrnutí Wengerova působení v Arsenalu. Francouzský manažer strávil u "Kanonýrů" dvaadvacet sezón, během nichž musel řešit i nedostatek financí vinou stěhování na nový stadion. Přesto za své působení kromě tří případů vždy zvládl dovést svůj tým do základní skupiny Ligy mistrů, navíc mezi lety 2001 a 2017 Gunners vždy postoupili do jarní fáze této soutěže.
Největším úspěchy na evropské scéně je finálová účast z roku 2006, kdy se vítězem stala Barcelona. O tři roky později se pak Gunners podívali do semifinále. Na domácí půdě se mu dařilo zejména v rané fázi svého angažmá, kdy se mu povedlo třikrát získat ligový titul. Ještě úspěšnější byl v FA Cupu, v němž zvedl trofej nad hlavu hned sedmkrát, stejný počet vítězství má na kontě i v Community Shieldu.
Tímto dílem také končí série článků o uplynulé dekádě v anglické Premier League. Nová však začíná už za pár dní...
Komentáře (50)
Přidat komentářJestli v minulé dekádě odešel nějaký král, tak jedině ten z Old Trafford ....
no jo chlapče, ono by sis měl trošku prostudovat historii PL a co všechno oba pánové Wenger i Ferguson pro ligu i fotbal celkově udělali ;)
Kdo si dnes na Wengera vzpomene? Fanoušci ho poslední minimálně 2 sezóny neskutečně hejtovali a při rozlučce netleskali jako poděkování za ty roky, ale poděkování za to, že konečně odchází. Ale chybí mi v lize. Vždycky jsem se od srdce zasmál, když ho Mourinho nebo Ferguson zesměšnili nějakým argumentem
Ale za jednu věc ho obdivuju - s tak průměrným týmem, který v posledních letech měl dokázal držet krok se špicí tabulky. Tohle jsem prostě nechápal ....
Celý štadión spieva jeho meno, ale pri rozlúčke fans netleskali pusti si to video a pozeraj, aké ovácie dostal.
Ale Sir ten tým dokázal držet na vrchu snad pořád, Wenger měl na konci hrozný propad..
Sir Alex měl prostě silnou osobnost, on byl ten klub. Nepáral se s nikým a s ničím, tomu týmu vnukl vítěznou DNA a právě v 90. minutách United rozhodovali o svých výhrách..Ten tým byl na výhry nastavený, Arsenal měl v sestavě stále více hráčů, kteří nic nevyhráli a druhou polovinu sezóny prostě nestačili. Mít jen talentované hráče nestačí. A když jim začali odcházet hráči, tak je to dorazilo.
Taky to neměli lehké, vybudovali nový stadión a peněz tolik nebylo ...
Nebreč
Ohrané...
Proč bych měl brečet, gumo.? Odchodem Fergieho se United odsunuly ne na druhou kolej, ale na úplně jiné nástupiště. Profitují z toho všechny kluby na špici ....
https://www.youtube.com/watch?v=W_CTQ30LD9c&ab_channel=JOE
Označení "kral" si zaslouzi jen Ferguson.
Ano. King of Fools.
to si musel neskutocne dlho vymyslat...
Ferguson byl sir né král
Ano větší ikona PL než Wenger, ale oba měli svoje "extra"
Doucoure boosts attacking threat from midfield; had more shots and touches in box than Davies, Schneiderlin, Delph, Gomes and Sigurdsson managed combined for Everton last season.
Sir Alex i Sir Arséne byli legendami PL, obrovsky udělali pro anglický i světový fotbal. Ale dnešní fans tohle nikdy dostatečně neocení.
S Fergiem nemá nikto problém, to len slovo kráľ pri mene Arsena vyzerá podivne.
tak vypraskat jste ho chteli vsichni. Ty neoceni.
***** Eurofotbal Fantasy PL *****
Kód ligy: owm3wd
Historické anály - top
Chceš něco dodat?
že jsi kretén
Ty taky.. neboj.
Anale
Běž si čmárat zpátky do jeskyně.
píše někdo, kdo teprve nyní objevil spojení historické anály
Divil ses slovům, která jsou v článku. Zřejmě je pečlivě čteš spermohlte.
Sezona Tottenhamu
nazvat králem někoho kdo má přezdívku "specialist in failure" může opravdu jen blázen
mně se název líbí.... a sedí dobře... že je králem označen Wenger přece není takovej problém, jak z toho tady všichni blejete, kraloval fakt dlouho, někdy úspěšně, někdo hodně úspěšně, někdy ne, hlavně na konci svého kralování... ale prostě vládl dlouho a zmizel... naopak vynořovat se začal Pep
"kraloval fakt dlouho"
že to plácnul jeden arogantní šašek ještě neznamená, že tu přezdívku všeobecně měl
Super psani
+ Vzpomínka na finále CHL, Ramosovo zrakvení Salaha a Kariuse a z toho plynoucí následné "super" góly...
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele