Dekáda na Ostrovech (3): Slippy G

Tři kola do konce, Liverpool na čele tabulky se skvostnou sérií jedenácti vítězství v řadě. Proti němu Mourinhova Chelsea šetřící své hráče na semifinále Ligy mistrů. Co by se tak mohlo stát proti sestavě se Schwarzerem v bráně, Kalasem na stoperu nebo Dembou Ba v útoku?

S Reds se přitom před sezónou vůbec nepočítalo. Jedním ze spolufavoritů byl obhájce titulu z Old Trafford, nově s Davidem Moyesem na lavičce. Kromě Sira Alexe Fergusona skončil kariéru (tentokráte definitivně) i Paul Scholes, s čímž se Rudí ďáblové srovnat nedokázali a už na samotném začátku sezóny odpadli z titulového boje.

Dalším očekávaným zápasníkem o příčku nejvyšší byl jiný celek z Manchesteru, Citizens. I u nich došlo ke změně na pozici manažera, tentokráte však vynucené ze strany klubu - Roberta Manciniho nahradil Chilan Manuel Pellegrini, jemuž se dostalo příchodu hned několika nových hráčů. Převážně zalovil ve španělských vodách, odkud dorazili Jesús Navas, Álvaro Negredo a Martín Demichelis. Nejdražšími posilami však byli z Fiorentiny příchozí Stevan Jovetić a Fernandinho ze Šachťaru Doněck.

Brankářskou dvojici nadále tvořili Hart a Pantilimon, řady před nimi opustil pouze Kolo Touré. V týmu tak zůstaly opory předchozích sezón jako Pablo Zabaleta, Vincent Kompany nebo Aleksandar Kolarov. V záloze se vedle čerstvých členů kádru počítalo s Nasrim, Yayou Tourém, Davidem Silvou, Milnerem či Javim Garcíou. Nováčci v ofenzivě doplnili osvědčené duo Agüero, Džeko.

Třetím týmem, se kterým se podle předsezónních prognóz mělo vážně počítat, byla londýnská Chelsea, poslední vítěz Evropské ligy. Její, pod Josem Mourinhem stabilní, obrannou část měli na starosti Ivanović, Terry, Cahill a Azpilicueta, jimž kryl záda kdo jiný než Petr Čech. Jako jeho záskok byl nově připraven veterán Mark Schwarzer. I v předních řadách došlo jen k minimu změn, v průběhu léta dorazili André Schürrle, Willian a jeho hvězdný spoluhráč z Machačkaly Samuel Eto'o. Nadále pokračovali Fernando Torres, Eden Hazard, Frank Lampard i brazilské duo Ramires, Oscar.

Jako hladový vlčák v pozadí měl číhat konkurent z hlavního města v podobě Arsenalu. Na chytání měli Kanonýři specialisty v Polácích - už několikátý rok po sobě se doplňovali Szczesny a Fabianski. Posil se Arsene Wenger nedočkal ani v defenzivě, kde musel nadále sázet zejména na Mertesackera, Koscielného, Sagnu a Gibbse. Jediné dva výraznější novice uvítal francouzský kouč ve středu pole. Složení se zkušenými Rosickým, Cazorlou, Artetou a mladíky Ramseym a Wilsherem dostali za úkol pozvednout Mathieu Flamini a zejména zvučné jméno z Realu Madrid, německý reprezentant Mesut Özil. Křídelní pozice měli nadále obstarávat Angličané z líhně Southamptonu, Walcott s Oxladem-Chamberlainem, a na hrot se počítalo stejně jako v předchozí sezóně s Giroudem a Podolskim.

Liverpool stál téměř mimo jakékoliv titulové spekulace. A upřímně, nebylo divu. Konečné pořadí v předchozích čtyřech sezónách? 7. místo, 6. místo, 8. místo, 7. místo. Vítězství v League Cupu a finále FU Cupu v roce 2012 bylo jedinými pohárovými úspěchy, jinak se Reds nedostali ani do čtvrtfinále. Tři účasti v Evropské lize přetavili maximálně v semifinále. Před druhou sezónou pro Brendana Rodgerse na lavičce tak žádný velký důvod k optimismu nebyl. Na pravém břehu řeky Mersey navíc ztratili dvě velké postavy obranné fáze hry. Do italské Neapole se po příchodu Simona Mignoleta vydal hledat štěstí Pepe Reina, dlouholetá to jednička. Bohatou kariéru navíc ukončil legendární Jamie Carragher, na jehož post dorazily hned dvě potenciální náhrady.

Defenzivu vyztužili Mamadou Sakho a po konci smlouvy v Manchesteru Kolo Touré, kteří spolu s hráči jako Johnson, Agger, Flanagan nebo Cissokho (hostující z Valencie) doplňovali sestavu vedle stálice Martina Škrtela. Zálohu v létě opustili pilíře Downing a Shelvey, vedle Stevena Gerrarda tak nastupovali převážně mladý Coutinho, Henderson, Joe Allen či Lucas Leiva. Ofenzivnímu trojlístku "S", tedy Sterling, Sturridge, Suárez, přišli krýt záda Iago Aspas a Victor Moses.

Vstup do sezóny se suverénně nejlépe povedl Kanonýrům. Ti se po úvodním nečekaném zaváhání rozehráli do výtečné formy a od pátého kola se ujali vedení v tabulce, které po dvojnásobném počtu odehraných zápasů drželi s náskokem pěti bodů. To i díky tomu, že v ostatních táborech už tak v veselo nebylo. Citizens se trápili ve venkovních zápase, při nichž zvítězili jednou a prohráli na hřišti Cardiffu, Aston Villy i Chelsea. Blues na tom však mimo Stamford Bridge nebyli lépe, rovněž měli na kontě jedno vítězství. Shodný bodový zisk s Mourinhovou družinou měl i Liverpool, který byl sice většinu času nejbližším pronásledovatelem Arsenalu, ve vzájemném zápase se však namísto vyhoupnutí do čela propadl právě k City a Chelsea.

Gunners v půli listopadu nezvládli duel na Old Trafford, přesto ještě nějaký čas drželi pohodlný náskok. Přesněji do utkání na Etihadu, které přineslo devět branek, z toho ale šest za zády Wojciecha Szczesného. Akcie červenobílých sice dlouho držel Theo Walcott, jenže závěrečná půlhodina patřila domácím, jejichž některé góly (zejména pátý v podání Fernandinha) připomínaly spíše exhibiční utkání než jeden z klíčových zápasů Premier League.



Nutno říci, že Manchesterští nebyli v této sezóně jediní, kdo zničili Kanonýry spektakulárním způsobem. Stejně se tomu povedlo i dalším příslušníkům elitní čtyřky. Do Liverpoolu si Wengerovi muži přijeli pro pětigólový výprask, na Stamford Bridge dostali ještě o gól více, aniž by se sami jedinkrát radovali. Ano, to byl ten zápas, v němž dostal Kieran Gibbs červenou kartu za hřích svého dvojníka Alexe Oxlade-Chamberlaina. Právě nezvládnutí těžkých zápasů v průběhu února a března vedlo k odpadnutí zraněními zdecimovaného Arsenalu z titulového souboje.



Mezi ostatními se situace zamotávala. Liverpoolští najeli na začátku prosince na vítěznou vlnu, která během následujících několika měsíců dostala "jen" dvě vady na kráse. Ty však byly fakticky i psychicky velmi tvrdé, v povánočním období totiž krátce po sobě ztratili vedení a prohráli na Etihadu i na Stamford Bridge. Blues se mezitím ukázali býti specialisti na vypjaté souboje - měsíc po vítězství nad Liverpoolem vyplenili i hřiště Manchesteru City, díky čemuž od Arsenalu přebrali pozici lídra tabulky. Tu také nějaký čas drželi, a to i díky dvěma odloženým utkáním Citizens.

Klíčové události se začaly dít zase až v půli dubna. Na Anfieldu se měli domácí předvést právě proti bledě modrým, přičemž oba se pyšnili skvělou formou. Situace v tabulce vypadala tak, jak vidíte na výše přiloženém obrázku a znamenala jediné. Pár kol před koncem se střetávají jediná dvě mužstva, která mají titul ve svých rukou. A tuto výsadu si chtěli Reds udržet. V samotném úvodu utkání Raheem Sterling vymíchal obranu i brankáře a pohledným způsobem otevřel skóre, brzy na něj hlavou navázal Škrtel. Pětiminutový výpadek ve druhé půli sice stál Liverpool vedení, čtvrt hodiny před koncem ale přesnou ranou z otočky spustil bujaré oslavy Philippe Coutinho. Zdeptaní Citizens nezvládli o tři dny později ani dohrávku se Sunderlandem a z čista jasna se ocitli v nepříjemné pozici.



Na Sunderlandu si jen o pár dní později vylámala zuby i Chelsea a Liverpool se tak ocitl v komfortní pozici. Pětibodový náskok na Blues, ještě o bod větší před Manchesterem, který měl zápas k dobru. José Mourinho navíc avizoval, že do zápasu na Anfieldu nenasadí to nejlepší, co má k dispozici - to totiž bude šetřit na semifinálovou odvetu Ligy mistrů proti Atléticu. Proti Liverpoolu tak portugalský stratég vyrukoval s Markem Schwarzerem v bráně (ten vzhledem k Čechově zranění musel chytat i proti madriskému celku), jen na lavičce zůstala stoperská dvojice Terry, Cahill. Na jejich místo nastoupil jinak nevytěžovaný Tomáš Kalas, z pravidelných náhradníků dostali příležitost i Mohamed Salah či Demba Ba.

Londýňané se od začátku prezentovali defenzivně laděným, avšak velmi jistým výkonem. "Zaparkovali dva autobusy," říkal po zápase Brendan Rodgers. K ohrožení Mignoletovy branky se dlouho nedostali, k tomu jim pomohl až moment, který příznivce Reds budí ze sna dodnes. Přihrávka na Gerrarda, špatné zpracování, podklouznutí a Demba Ba upalující sám na bránu. S nastalou situací si poradil a podél Mignoleta otevřel v nastavení první půle gólový účet utkání. Po přestávce sice Liverpool kontroloval hru, avšak k překonání Schwarzera se nedostal. Nejblíže tomu byl Luis Suárez, australský strážce ale svou svatyni pohotovým zákrokem uhlídal. Pečeť na svém vítězství dali modří v nastaveném čase. Tentokráte zaváhal jiný hvězdný hráč, Daniel Sturridge, jenž se nechal obrat o míč Willianem. Ten si nechal předložit balón od dalšího střídajícího hráče Fernanda Torrese a gólem do prázdné brány rozesmutnil všechny oděné v červeném.



Naděje Liverpoolu ale žila nadále. Stačilo vyhrát dva zbylé zápasy a doufat, že City alespoň jednou ve třech utkáních zaškobrtnou. Pomoci k tomu mohl i nedaleký rival Everton, ten ale ze svého Goodison Parku pevnost neučinil a v pětigólové přestřelce manchesterskému klubu podlehl. O den později se z bitvy o trofej nechali vyšachovat Blues, kteří zaváhali s Norwichem a jejich šance na mistrovský pohár zůstali už jen v rovině teorie. V pondělí přišla dohrávka, v níž byli na tahu čtyřiadvacet let na titul čekající Reds. V Selhurst Parku se pro ně vše vyvíjelo dobře - skóre otevřel z rohu Allen, po přestávce dvěma slepenými góly navýšili vedení Sturridge a Suárez. Jenže Liverpoolští se zřejmě rozhodli, že když už závěr sezóny zpackat, tak pořádně. Ještě na začátku devětasedmdesáté minuty platilo jejich třígólové vedení pak však Delaneyho pokus z dálky a dvě Gaylovy trefy dokonaly zmar Brendana Rodgerse a jeho svěřenců.



Naopak Citizens svou šanci na titul nepromarnili. Stejně jako o dva roky dříve předvedli mocný finiš, který ztvrdili během posledního týdne. Nejprve čtyřgólovou smrští ve druhém poločase zdolali Aston Villu, druhé oslavy během tří let pak spustili vítězstvím nad West Hamem. Pár desítek kilometrů západně zbyly Stevenu Gerrardovi i přes výhru proti Newcastlu oči pro pláč. "Už mi zbývá je pár let, ale pořád věřím, že titul získám," prohlásil. Fotbal však bývá krutý. Jedna z největších legend Premier League už se k mistrovské trofeji ani nepřiblížila.