Copa Libertadores: Ukončí konečně někdo brazilskou dominanci?

Fotbal v Brazílii jednoznačně prochází krizí, to není třeba popírat. Tamní reprezentace, kdysi idol mnoha malých kluků a dívek, od konce trenéra Titeho hledá dno, od kterého by se mohla odrazit. Nebýt rozšíření počtu účastníků mistrovství světa, byla by reálně ohrožena vůbec samotná účast Brazílie na turnaji. Zatímco ale reprezentace strádá, klubový fotbal je na tom výsledkově lépe než kdy dřív. Ani jemu se ale nevyhýbají problémy.

Historie Copy Libertadores se píše od roku 1960, je tedy o pár let mladší než její evropská sestra PMEZ/Liga mistrů. Mnoho lidí si právě šedesátá léta spojí s Pelém a jeho Santosem, nicméně Santos vyhrál Copu "pouze" třikrát, z toho 2x právě v šedesátých letech, jinak letech dominance Uruguaye a Argentiny. Brazilské kluby triumfovaly až do roku 1991 jen 5x oproti 8 triumfům Uruguaye a 15 argentinským vítězstvím.

Druhá, mladší polovina historie soutěže, působí z pohledu brazilských klubů zcela odlišným dojmem. Nedá se mluvit přímo o hegemonii, i tak ale brazilské kluby vyhrály velmi solidních 18 ročníků ze 32. Kluby z Uruguaye z kontinentální špičky prakticky zcela vypadly, a naopak se do popředí občas prodraly kluby z Kolumbie, Ekvádoru, Paraguaye a Mexika, které už ale kvůli kolizím s ligovými termíny v turnaji od roku 2017 nesoutěží. Argentinské kluby sice stále dokážou Brazilce potrápit, v posledních letech ale procházejí těžkou krizí.

Posledním vítězem z Argentiny byl v roce 2018 River Plate, který v třaskavém finále porazil městského rivala Bocu Juniors. Poté ale následovalo 5 let brazilské nadvlády v režii Palmeiras, Flamenga a Fluminense, z čehož tři ročníky (2020-2022) končily čistě brazilským finále. Pomalu se dostáváme do současnosti: nůžky mezi kvalitou jednotlivých lig se za posledních pár let viditelně rozevřely. Od roku 2017 se pouze jediný tým mimo Argentinu a Brazílii dostal do semifinále.

Tím týmem je ekvádorská Barcelona Guayaquil - klub, který má momentálně své vnitřní finanční démony a jehož fanoušci těžce nesou, že jejich oblíbenci na ligové scéně začínají zaostávat za týmy z And. Na závěr historického okénka zmíním, že poslední finále, ve kterém se představily čistě týmy z lig "druhého sledu", se odehrálo v roce 2016, kdy se střetlo Atlético Nacional s Independiente del Valle. Může se něco podobného opakovat i letos?

Čistě teoreticky ano, ale pravděpodobně bude už ve středu nad ránem jisté, že tomu tak nebude. Co se ale klidně stát může, je to, že se poprvé od roku 2011 dostane do semifinále nejlepší jihoamerický klub 20. století - uruguayský Peñarol. První zápas venku totiž zvítězil na půdě Flamenga 1:0. Pokud byste se chtěli na klání Peñarolu s Flamengem o půlnoci ze čtvrtka na pátek podívat, zaměřte se na mladého Damiána Garcíu, jde o skutečně šikovného záložníka.

Přerušit až nezdravou nadvládu dvou lig může také jiný historicky významný klub, mimochodem jediný chilský vítěz Copy Libertadores, Colo-Colo. Tým pojmenovaný po mapučském "kasikovi" (náčelníkovi) je jednoznačně největším překvapením čtvrtfinále. Pokud jsem na začátku zmínil, že brazilský fotbal prochází krizí, pak fotbal v Chile je pouhým stínem dřívějších úspěchů. Colo-Colo je toho důkazem, i ve věku 37 let a se zhuntovanými koleny je důležitým hráčem středu pole Arturo Vidal, absolutní legenda tamního fotbalu. A kdo se to prohání po pravém kraji obrany? Dosud 144násobný a stále aktivní reprezentant Chile Mauricio Isla. Produkce talentů v Chile pokulhává a ani finančně není chilská liga pro opravdu kvalitní hráče příliš lukrativní, přesto domácí výsledek 1:1 dává proti silnému River Plate alespoň malou šanci do odvety.

Mimo zmíněný River Plate už je čtvrtfinále čistě brazilské, což dává tamním klubům jistotu dvou účastníků semifinále. Kromě jednoznačné sportovní převahy ale vyplouvají na povrch také určitá varování. Některé tradiční kluby jsou nebo byly ve vážných finančních problémech (Cruzeiro, Corinthians), jiné koupily zahraniční holdingy nebo miliardáři a provádějí v nich finanční tahy, které by si v Evropě rozhodně nemohli dovolit. Jeden ze čtvrtfinalistů, Botafogo, je vlastněno Johnem Textorem, mimo jiné vlastníkem Crystal Palace, utratilo 100 % svých ročních příjmů za posily. Mnozí novináři a fanoušci se bojí, aby zanedlouho Botafogo s takovým přístupem nenásledovalo své rivaly z Corinthians a Cruzeira.

Zbylými čtvrtfinalisty jsou obhájci titulu Fluminense, jejich soupeř a také černý kůň soutěže Atlético Mineiro, a konečně také São Paulo. Jména hráčů hrajících za poslední dva jmenované týmy v některých případech vyvolávají skutečnou nostalgii. Barvy Atlétika Mineiro hájí například Hulk, Bernard nebo Eduardo Vargas, v dresu São Paula se prohání hráči, o kterých si možná velká část evropských fanoušků myslela, že už ukončili kariéry.

Jde především o bývalé hráče Bayernu Mnichov Rafinhu a Luize Gustava nebo o přece jen o poznání mladšího Lucase Mouru, který se navíc nedávno po dlouhé době dostal do brazilské reprezentace. Jde ale jen o výčet některých známějších jmen, výkony mužstev už stojí na mladších hráčích. Zároveň ale nejde o skutečné TOP talenty brazilské kopané. O tomto problému svůj názor pro Livesport přednesl novinář Guilherme Bianchini.

Brazilský fotbal tedy je na určitém rozcestí - reprezentace zažívá špatné období, klubový fotbal kontinentální scéně momentálně dominuje, ale přesto fanoušci nemohou být spokojení. Talentovaní hráči odcházejí extrémně brzy, viz Endrick, finanční situace mnohých klubů je mírně řečeno pofidérní a také vedení fotbalu podniká často hloupé kroky, jako nedávné nepřerušení soutěže během Copy América. Úspěch Brazílie tak možná stojí zkrátka na tom, že je zhruba stejně velká jako celý zbytek zóny CONMEBOL.

Úpadek tamního fotbalu se možná za nějakou dobu projeví, nějaký ten rok to ale ještě bude trvat. Dokážou se ale stabilně zlepšovat i ligy druhého sledu? A jak to vlastně dopadne letos: dokážou se Colo-Colo a Peñarol vzepřít svým soupeřům nebo bude semifinále a finále opět čistě v režii týmů z lig dvou nesmiřitelných rivalů Brazílie a Argentiny? Pokud jste "noční tvorové", nenechte si ujít alespoň jeden zápas Copy Libertadores.

25. 9. od 2:30: River Plate vs. Colo-Colo (první zápas 1:1)

26. 9. od 0:00: Atlético Mineiro vs. Fluminense (první zápas 0:1)

26. 9. od 2:30: São Paulo vs. Botafogo (první zápas 0:0)

27. 9. od 0:00: Peñarol vs. Flamengo (první zápas 1:0)