Co otevře finálovou bránu? Bitva o střed pole, trenérská filozofie i efektivita

V rámci Evropy byli po většinu 20. století ve stínu Němců a Italů. S nástupem nového milénia se však fotbalisté Francie a Španělska zařadili mezi nejúspěšnější země velkých turnajů. Od francouzského triumfu na MS 1998 dodnes se pouze ve čtyřech ze 13 finálových duelů světového či evropského šampionátu neobjevil ani jeden z těchto dvou týmů. A nestane se to ani letos.

Ze zmíněných 13 vrcholných akcí jich obě země za tu dobu ovládly dohromady šest. Španělsko získalo dvě zlata na Euru (2008, 2012) a jedno na mistrovství světa (2010), Francie se stala dvakrát světovým šampionem (1998, 2018) a jednou vyhrála ME (2000).

Nejproduktivnější ofenziva mistrovství světa 2022 (16 gólů) se probojovala do semifinále letošního Eura, aniž by skórovala ze hry. Zatímco dva góly Francie byly vlastní, hvězdný Kylian Mbappé rozvlnil síť pouze jednou, a to z penalty. Navíc si stále zvyká na masku, s níž hraje poté, co si proti Rakousku zlomil nos.

Trenér Didier Deschamps v neděli svou hvězdu bránil. "Už se zapsal do historie a chce se zapsat ještě víc. Kylian je tady, i když není stoprocentní," uvedl. Vedle posily Realu Madrid výrazně pokulhávají také výkony Antoine Griezmanna. Ten je jen stínem hráče, jenž na předminulém Euru vstřelil šest gólů - dvakrát víc než druhý nejlepší hráč - a připsal si dvě asistence. V Německu ohrožuje obranu soupeře jen výjimečně...

Francouzská cesta ke gólu může v úterý v Mnichově přesto být snadnější než předtím. Defenziva Španělů je totiž výrazně, rovnou polovičně, oslabená. Trenérovi De la Fuentemu totiž budou kvůli kartám scházet stoper Robin Le Normand a hlavně krajní pravý bek Dani Carvajal.

A to může být problém, neboť kromě závěrečného zápasu ve skupině proti Albánii nastoupila tato dvojice na turnaji do všech zápasů. Španělsko se i díky nim může chlubit skvělou defenzivou, když inkasovalo pouze dvakrát - a jen ve čtvrtfinále proti Německu se o to postaral soupeř, když v 89. minutě vyrovnal na 1:1 Florian Wirtz.

Carvajala pravděpodobně nahradí 38letý Jesús Navas, který bude svádět rychlostní souboje s hvězdým Mbappém. Le Normanda by měl zastoupit kapitán Realu Madrid Nacho Fernández.

Filozofie, přístup... Úterní semifinále nabídne rovněž velmu zajímavý střet dvou rozlišných trenérů. Francouzský kouč Didier Deschamps, jeden z pouhých tří mužů, kteří vyhráli mistrovství světa jako hráč i kouč, dovedl Les Bleus do finále hned třikrát z posledních čtyř velkých turnajů.

Jeho soubor sice disponuje největší ofenzivní silou na turnaji, on sám však zatím nenašel způsob, jakým by jeho svěřenci obrovský potenciál uplatnili. Místo toho - jako obvykle - klade důraz na obranu. Deschamps to přiznal už v kvalifikaci: "Jsem pragmatický a realistický. Hráči si to uvědomují."

Přestože Francie vstřelila pouhé tři góly, na turnaji inkasovala pouze jednou. V posledním zápase skupiny ji pokořil Polák Robert Lewandowski, který napodruhé úspěšně proměnil pokutový kop.

Naprostým opakem Deschampse je španělský trenér Luis de la Fuente, který naopak svému týmu nechává volnost. Často říká, že podporuje mužstvo v tom, aby hrálo fotbal, i když dělá chyby. "Soupeře můžeme přehrát mnoha různými způsoby," řekl po úvodní výhře 3:0 nad Chorvatskem. Jeho přístup zatím nese ovoce, za Španělsko se už prosadilo celkem osm hráčů.

Na obou stranách je spousta kreativních útočných hvězd, ovšem zřejmě klíčová bitva se odehraje mezi štítovými záložníky obou soupeřů. Přestože není tolik výrazný, dost možná nejdůležitějším hráčem Španělska je záložník Rodri. Stejně zásadní roli hraje dlouhá léta ve francouzské reprezentaci N'Golo Kanté.

První jmenovaný, lídr Manchesteru City, umožňuje svou dřinou mladým křídelním hráčům Laminu Yamalovi a Nicovi Williamsovi na trávníku větší svobodu. K tomu umí dávat důležité góly, což potvrdil i v osmifinále, kdy zavelel vyrovnávající trefou k obratu proti Gruzii.

Kantého energie a nasazení byly klíčovou součástí vynikající dekády Francie. Bývalý záložník Chelsea se pohybuje po celém hřišti a často zastavuje útoky ještě před jejich založením. Třiatřicetiletý hráč, jenž byl ve dvou úvodních zápasech Francie oceněný jako muž zápasu, ukázal, že i po přestupu do Saúdské Arábie stále patří ke světové elitě.