CFR Cluj: Neznámý majitel, "rumunský Mourinho" a sehraný kádr

Cítíte to napětí? V této pohárové sezoně ještě ani nekopli do balonu, a už se na ně upírají zraky všech Čechů, zatímco se na jejich bedra snáší všechen tlak chřadnoucího koeficientu české ligy. Slavia Praha je posledním českým zástupcem v Evropě a v cestě za druhou zkušeností s hlavní fází Ligy mistrů jí stojí CFR Cluj...

Začíná se zítra večer v Kluži, neoficiálním hlavním městě Transylvánie, proslulého to Drákulova teritoria. Odveta se hraje za týden v Edenu a Slavia se tam bude pokoušet stvrdit svůj 12 let odkládaný návrat na nejblyštivější scénu. Nebude to sice tak úplně Celtic, avšak o mimořádně prestižní záležitost půjde stále.

Rumunský soupeř nám od pohledu dopřává zhruba vyrovnaný počet důvodů k optimismu i pesimismu.

Na jednu stranu Slavia s rumunským soupeřem ještě ze šesti pokusů nikdy neprohrála, na stranu druhou se tak jen dvakrát dělo v Lize mistrů (zrovna 2007/08). Na jednu stranu CFR Cluj při své jediné pražské zkušenosti prohrála 0:2 na Spartě (a následně i doma 2:3; 2009/10), na stranu druhou později na cestě do své třetí a poslední základní skupiny Ligy mistrů udělala krátký proces s Libercem (dvě výhry v 2012/13).

Na jednu stranu jde o ligu, kde o vtipné okamžiky nikdy není nouze, a letos se o ně vrchem železně zasazuje nové pravidlo o nutnosti mít v základní sestavě dva hráče mladší 21 let, pročež mnozí trenéři sahají k prvním střídáním už během úvodní půlhodiny (pouze jeden "junior" totiž musí vydržet celých 90 minut).

Na stranu druhou jde zároveň o ligu, která soustavně produkuje spolehlivé katy českých klubů, což není vtipné ani trochu. Od sezony 2014/15 jsme s rumunskými celky vlastně neudělali dobrou zkušenost. Začalo to zpackaným dvojbojem Astra Giurgiu vs Liberec, Petrolul Ploiești vs Plzeň. Pokračovalo to prokletím 3. předkola Ligy mistrů, které před třemi roky naplnila Sparta se Steauou (na což ve skupině Evropské ligy navázala Plzeň dvěma ztrátami s Astrou) a o rok později také sama Viktoria již s přelakovaným FCSB.

Pokoušet se tedy o nějaké generalizace by bylo maximální ztrátou času. A tak si pojďme s exkluzivní pomocí dvou rumunských expertů posvítit na samotné CFR dnes a tady. Zhruba jaké čistě fotbalové nástrahy na sešívané v mysteriózním Sedmihradsku číhají?


Ač jsme si v tomto miléniu všichni vypracovali automatismus, podle nějž Rumunsko = Steaua, od roku 2015 Lize I nepřetržitě kraluje někdo jiný. Nejprve to byla Astra Giurgiu, potom Viitorul Constanța a nyní dvakrát po sobě CFR Cluj, která se stala teprve čtvrtým rumunským klubem se sídlem mimo Bukurešť, jemuž se v poválečné historii podařilo titul obhájit — a prvním takovým za bezmála 40 let (U. Craiova 1980 a 81).

Tahle skutečnost je o to pozoruhodnější, uvážíte-li, v jakém bahně se v Kluži brodili ještě pouhých pět let zpátky. V listopadu 2014 trenér Miriuta avizoval, že by jeho hráči mohli odmítnout nastoupit k dalšímu utkání, protože už několik měsíců nedostali zaplaceno. Klub tenkrát opustil majoritní vlastník a většina Rumunska se regulérně začínala smiřovat s eventualitou, že CFR zanikne stejně jako o nějaké tři roky dříve Unirea Urziceni. V prosinci 2014 byli v Kluži vyzváni splatit dluh rumunským autoritám ve výši 11 milionů eur.

Když pak CFR v nouzi střelilo svého nejlepšího střelce do druhé turecké ligy (najednou se ta první belgická jeví ještě stravitelně, hm?), aby mu za měsíc bylo přesto odebráno 24 bodů, sestup a následný zánik se rázem zdály být tutové. Když v květnu Mezinárodní sportovní arbitráž zakročila a CFR Cluj trestu zprostila, vysvobodila jí též ze sestupové zóny. Dalšímu odpočtu šesti bodů pro sezonu 2016/17 už CFR neuniklo.

V létě 2017 v Kluži přivítali nové vlastníky, řekli sbohem všem finančním závazkům, vyhlásili plány na vybudování mládežnické akademie (trend, který v Rumunsku započal teprve Gheorghe Hagi se svým Viitorulem) a nastartovali cestu za obnovenou relevancí. Turbulentní období tím však zatím nekončilo.

Proklamovaný trenér-spasitel Dan Petrescu sice okamžitě CFR Cluj dovedl na rumunský trůn, ale po sezoně hnedka uprchl do Číny, přestože ještě v dubnu 2018 prodlužoval kontrakt na příští dva roky. Nyní za sebou Petrecu má jeden sestup do druhé čínské ligy a na hlavě další korunu rumunského šampiona, když dobře rozjetou sezonu na jaře dotahoval do konce. CFR mezitím vystřídalo tři kouče; toho prvního majitelé vyhodili po pouhém měsíci, toho třetího vystrnadili až letos v únoru, třebaže CFR tou dobou vedlo peloton.


Ať už máte svůj názor na Křetínského, Tvrdíka nebo čínské majitele jakkoliv negativní, u obou pražských klubů alespoň není pochyb o tom, kdo tomu všemu velí, či odkud do Sparty a Slavie proudí peníze. U CFR Cluj to jasné není. Ředitelem klubu je bývalý zlehka nadprůměrný rumunský fotbalista Bogdan Mara. Ten většinou mluví s tiskem jakožto prostředník pána jménem Nelu Varga, který má na chod klubu v první řadě přispívat a dosud byl zachycen na jediné fotografii při oslavách mistrovského titulu. O jeho byznysu nikdo nic neví a v papírech je oficiálním vlastníkem CFR ještě někdo jiný, Marian Bagacean. Zároveň se nepřestává spekulovat o tom, že zpoza opony za nitky ve skutečnosti tahá někdo z Německa či Maďarska.

Takže za mě zhruba takhle — zlatý Křetínský.

A předtím to popravdě nebylo o nic lepší. Vargův předchůdce byl pro změnu navázaný na tehdejšího rumunského prezidenta Traiana Băsescua, což tamní tisk neustále vedlo ke spekulacím o podmáznutých brankářích i rozhodčích (sám Băsescu za své 10leté vlády čelil několikerým obviněním z korupce), a minimálně dva ze tří prvních titulů tomu upřímně dost nasvědčují. Poprvé, roku 2008, v Kluži slavili díky podivnému penaltovému faulu Fabia Bilici, který záhy přiznal, že dostal nabídku úplatku (a že prý odmítl, haha). Roku 2012 se zase poslední kolo muselo kvůli kontroverzní penaltě pro CFR a následné rvačce pro jistotu opakovat, aby při "odvetě" konkurenční Universitatea Cluj v poločase vedla už 2:0. Co se ale nestalo — CFR nakonec otočilo na 3:2 díky pozdnímu pokutovému kopu z dílny pofidérního chorvatského arbitra.

Kdepak, jak asi už dávno tušíte, CFR Cluj v Rumunsku není zrovna populární. A jakkoliv se může zdát podivné, že jejím střeleckým tabulkám vévodí zrovna stoper Cadú (27 gólů), vzhledem k výše představenému kontextu je to vlastně přirozené. Cadú totiž do roku 2014 za CFR pravidelně kopal penalty.


Rozpočet CFR Cluj je všeobecně odhadován na 9-10 milionů eur a pasován jen těsně pod FCSB. Ačkoliv šéf klubu Bogdan Mara po titulu sliboval tučný rozpočet na přestupy, CFR v létě zase tradičně přivádělo v první řadě volné hráče; dle Transfermarktu přesně šest takových. Za celou sezonu 2018/19 rumunští šampioni na přestupových částkách vynaložili ubohých 20 tisíc eur, což si na druhou stranu vynahradili na tučné výplatní pásce, která při výši 500 tisíc eur měsíčně pohodlně přebila i tu FCSB (320) či Craiovy (180), tedy jediných dvou dalších rumunských celků, u nichž lze vůbec stabilně hovořit o nějaké reálné nákupní síle.

(Jen tak pro představu: pokud budeme operovat s údajnými max. 50 miliony korun ročně pro Tomáše Součka, potom byste si za těch 500 tisíc měsíčně zaplatili Součky tři, a ještě by vám zbylo pár tisíc od cesty.)

Symbolickou demonstrací obnovené finanční síly CFR Cluj měl být loni v létě příchod Júlia Baptisty. Ten tedy sice letos ukončil kariéru jako rumunský mistr, sám se však na titulu podílel přesně dvěma starty a 22 spolykanými minutami herního času. Bývalý hráč Arsenalu či Realu měl být velkou posilou, ale jakmile si CFR odbylo fiasko v předkole Evropské ligy s Dudelange (které se díky tomu stalo prvním lucemburským klubem v hlavní fázi evropské soutěže), Brazilcova gáže — tradičně vyčíslována na 45 tisíc eur měsíčně — se rázem při vyhlídce čistě rumunských konfrontací proměnila v brutální luxus. Jen pár týdnů po podpisu se CFR otevřeně snažilo smlouvu různými právnickými fígly anulovat a uřízlo si tak pořádnou porci ostudy.

U CFR se zkrátka jeden nezbaví dojmu, že si neustále žije nad poměry. Tak špatné jako roku 2014, kdy záložník Monroy přiznával, že za posledních šest měsíců dostal jen polovinu jedné měsíční výplaty, to tedy zase momentálně není (CFR se ostatně letos v červnu vyrovnávalo s UEFA v otázce porušených pravidel Financial Fair Play), ovšem úplně v suchu v Kluži stále nejsou. Nenadarmo brankář Arlauskis po postupu přes Celtic běžel ke kamerám a řval, že "bude na výplaty". V Rumunsku se holt finanční stabilita příliš nenosí. Moc jednoduché.


Řekněme to takhle: Slavia se bude doma v odvetě cítit tak moc doma, jak jen je to vůbec možné. Nejoptimističtější odhady mých rumunských kolegů hovoří o hloučku padesáti cestujících fanoušků, které možná zastíní i v Česku pracující, neutrální Rumuni na hlavní tribuně.

Ono je to ale vcelku logické a pochopitelné — CFR nemá své zapálené ultras, fanoušky historicky čerpá leda tak mezi železničáři (viz originální logo), a největším klubem není ani v samotné Kluži, která je menší než Brno.

Zatímco (kuriózně mladší) Universitatea byla letos během baráže schopná svou Cluj Arenu vrchovatě naplnit 25 tisíci diváků, CFR raději hraje na menším stánku, kde je navíc jedna tribuna z bezpečnostních důvodů uzavřena, takže dějiště prvního zápasu pojme nanejvýš 15 tisíc lidí. Loni na šlágr s FCSB přišlo 12 tisíc diváků, přičemž průměr na zápas činil tisíce čtyři (stále třetí v lize). Celkem 100 tisíc návštěvníků naposledy CFR přivítalo v sezoně 2011/12, kdy se ještě jednalo o standard; loni to byla sotva polovina.


Pokud byste mermomocí chtěli — a že já se tedy už při skládání titulku nijak nebránil — mohli byste Dana Petrescua označit za "rumunského Mourinha", a měli byste k tomu pádný důvod. Stejně jako on se totiž vyžívá v tzv. "mind games" a pravidelně buď podceňuje své svěřence, anebo naopak do nesmyslných výšin vyzdvihuje aktuálního soupeře. Před Astanou v prvním předkole prohlásil, že to bude jeho "nejtěžší zápas s CFR", což ještě dejme tomu. Před Maccabi Tel-Aviv už ale hovořil rovnou o nutnosti porazit "de facto národní tým Izraele" (v červnu za reprezentaci nastoupili přesně čtyři hráči Maccabi, z nichž jeden CFR ani nečelil) a Celtic mu prý "připomínal Barcelonu", takže proti němu jeho tým doslova "potřeboval zázrak".

A hle, teď ho tu máte. Přesně deset let po slavném vybrakování Ibrox Parku (4:1 s Urziceni) Dan Petrescu šokoval také druhý glasgowský svatostánek. V tomto tisíciletí přitom na Celtic Parku nastřílely čtyři branky všehovšudy dva další celky — rivalové z Rangers (2008) a Paris Saint-Germain (2017). Bookmakeři, již na výhru CFR vypisovali vysoký kurz 7,00, zřejmě zmeškali výhry téhož klubu na Old Trafford (2012) či římském Olimpicu (2008). Na jakýkoliv postup Celtiku jste si pak mohli vsadit při mrzkém kurzu 1,25.

Něco tedy na tom "rumunském Mourinhovi" bude; ani on není pouhým tlachalem či teatrálně gestikulující postavou u postranní čáry, která při ruce potřebuje člověka se speciálním zaměřením na krocení jeho emocí (no fakt, přesvědčte se sami). Ve skutečnosti se spíš jedná přímo o jednoho z nejtalentovanějších trenérů (v dějinách) země, který se též mohl stát prvním rumunským stratégem v anglické Premier League (Crystal Palace) a byl spojován rovněž se Celtikem, aby nakonec vždy dával přednost lépe placeným štacím.

Jednapadesátiletý internacionál je pragmatickým koučem, jehož týmy jsou známé pro svou defenzivní organizaci, avšak ne nutně defenzivní orientaci. CFR Cluj vás ráda nechá hrát, ale nijak pevně zaražená ve vlastní polovině nebude. V Tel-Avivu mělo CFR jenom 27,7 % držení míče, a přece remizovalo 2:2. Méně balonu si užilo i v lize proti Hermannstadtu (36,9 %), a přece ho přejelo 3:0. Tohle je fyzický a přímočarý tým, který vám zasadí rozhodující direkt, ani nemrknete. Stačí se podívat na koncovku se Celtikem, kdy to domácí zjevně měli v kapse a pak přišel jeden rychlý postupný útok a šlus.

Petrescu má svůj koučink založený na staré dobré studii soupeře a jeho mančafty jsou tak notně "chameleoní". Bývalý krajní bek Chelsea v Rumunsku proslul svou intenzivní přípravou na zápasy, kdy nemá problém kohokoliv vykopnout z týmu, jakmile nestačí. Problémy s ním měl i hrdina ze Celtic Parku, útočník Omrani. Pro Petrescua je každý zápas tím nejdůležitějším v kariéře, a pokud se na něj podle toho nepřipravujete, nemáte pod ním šanci se prosadit. I proto nelze čekat, že by zběsilé dávkování zápasů v uplynulém měsíci mělo CFR Cluj nějak handicapovat. O víkendu ostatně Petrescu protočil deset hráčů.

---

Slavící hráči CFR Cluj. Zdroj: sport.ro

---

1. Standardní situace. Pokud jste proponenty toho přesvědčení, že má Slavia bez Deliho, Ngadeua, Frydrycha či Škody v základní sestavě zcela zásadní handicap ve vzduchu, potom raději odhlédněte. CFR Cluj má promakané rohové i přímé kopy a nedávno v lize sťalo Clinceni pomocí čtyř gólů ze standardek. Takový příděl předčí i ten plzeňský od Olympiakosu, a to je tedy co říct. CFR přitom spoléhá nejen na šikovné exekutory (hlavně praváka a kapitána Păuna, který je obecně jednou z hlavních postav úvodních kol ligové sezony, ovšem v Evropě zatím jen střídá a rohy si bere na starosti spíš levonohý Deac), ale také celou řadu robustních, vytáhlých obránců či defenzivních záložníků. K hlavě se prosadí téměř vždy.

2. Střelecké sebevědomí. Zatímco Slavia si na úvod sezony razí svérázné "loženky spal, skóruj raději s kopačkou za uchem", CFR to tam padá zlehka a odevšad. Byť Petrescu tradičně preferuje výhry 1:0 a po loňském titulu kritikům jeho nezáživného stylu slavně vzkázal "kdybychom hráli jako Barcelona, skončíme osmí", letos se CFR jako typický Petrescův mančaft nechová. Minimálně tři góly už nasázela pěti soupeřům včetně Astany a při dosavadním ligovém skóre 14:4 zjevně nezapomíná ani na defenzívu.

Petrescu nemá po ruce žádné vyloženě kreativní zázraky, ovšem většina jeho ofenzivních hráčů gól dá i připraví. Levý křídelník Billel Omrani už rozhodl domácí zápasy s Astanou (2+0 při výhře 3:1), Maccabi Tel-Aviv (1+0 při výhře 1:0) i venkovní odvetu se Celtikem (2+1 při výhře 4:3). Fazóna levonohého expresu od půlky července je věru ohromující: celkem deset "kanadských bodů" za sedm branek a tři asistence.

Není to však jen o Omranim; silou CFR je to, že nikdy nevíte, kdo vás zrovna sestřelí. "Skotským" hrdinou se stal střídající útočník Țucudean, který v poločase nahradil letní posilu Maria Rondóna. Druhý jmenovaný Venezuelan je spíše klasickým predátorem do vápna, kdežto Țucudean pracuje na větším prostoru. (Rondón byl jediným hráčem, který načínal jak čtvrteční duel se Celtikem, tak sobotní klání se Sepsi, takže teď možná začne mezi náhradníky.) Na náběhy z hloubi pole si je radno dát pozor u Chorvata Djokoviće.

3. Sehranost. Tohle je možná starý tým — s průměrem 28,2 let na člena kádru dokonce druhý nejstarší v rumunské lize — ale to zas tak nevadí, protože všichni ti veteráni leccos kompenzují tím, jak pekelně jsou sehraní. Pokud CFR tradičně nerozbíjí prasátko, je zároveň většinou schopné alespoň udržet kádr pohromadě, což platilo i po nečekaném odchodu Petrescua loni v létě. Většina členů očekávané základní sestavy tak spolu hraje nejméně dvě sezony, což je znát. Obranná řada je tou nejzkušenější a čítá suverénně nejlepšího stopera Ligy I posledních dvou let, Viniciuse. Před nimi potom operuje mimo jiné Mihai Bordeianu, jehož taktická vyspělost a fyzická výdrž vydatně pomohly rozhodnout minulé předkolo.


1. Krajní beci nepřesvědčují. V minulé sezoně se CFR na pravém kraji obrany opíralo o talentovaného Cristiana Maneu, který vzápětí podpíral překvapivé semifinálové tažení Rumunů na Euru do 21 let, jenže jeho hostování v létě vypršelo, a teď na něj navazuje Mateo Sušić, který přišel zadarmo z Moldavska. To není ideální; správně by byl Sušić jenom dočasnou záplatou, ale to je pro tuto chvíli passé. Nalevo pak pokračuje zanedlouho 33letý Mário Camora, který prožívá vyloženě špatný vstup do sezony. Oba beci moc nezvládají souboje 1 na 1, a proto by se slušelo na ně nasadit borce, kteří se takový duelů neštítí.

2. Na CFR ideálně v rychlosti a s balony za obranu. Mick van Buren musel v pátek sedět snad čistě proto, aby pošetřil síly a zůstal pro soupeře co možná nejvíce utajený, protože CFR by mělo být soupeřem jako dělaným pro jeho trademark — neúnavné operování na hraně ofsajdu a dobře časované záběhy za obranu. Totiž Burcă s Viniciusem jsou kvalitními stopery, ovšem nebezpečí raději čelí pěkně tváří v tvář. Ve statických soubojích vás zpracují jakoby nic, ve vzdušných soubojích obvykle kralují, ale jakmile se mají otáčet a někoho stíhat, je problém. Van Buren, potažmo Masopust, tak budou pro Slavii nesmírně důležití.

3. Brankář dovede vyrobit minelu. Bývalý litevský reprezentant Giedrius Arlauskis pod Petrescuem prožil nejlepší léta své kariéry (podpíral už výše naťuknutou pohárovou pohádku s Urziceni), ale i přes své četné zkušenosti mnohdy vypadá roztěkaně a vlastní chybou dovede zčistajasna vyrobit gól.

Absence: Jedinou výraznou absencí by měl být zkušený dispečer středu pole Emmanuel Culio, který je zraněný od Maccabi. Po zhruba měsíčních průtazích byl před čtyřmi dny konečně zfinalizován příchod útočníka Laciny Traorého, s nímž Petrescu úspěšně pracoval už v Kubani Krasnodar (18 ligových gólů v sezoně 2011/12), avšak vzhledem ke komplikacím s ním pro teď asi ještě nelze počítat.

Očekávaná sestava (4-3-3): Arlauskis - Sušić, Vinicius, Burcă, Camora - Luís Aurélio, Bordeianu, Djoković - Deac, Țucudean (Rondón), Omrani.

---

Fun fact závěrem: zatímco průměrný český fanoušek CFR Cluj nezaregistroval přinejlepším od dvojzápasu s Libercem, v Rumunsku mají o české lize jinačí povědomí. Zápasy konkrétně pražských "S" tam jsou totiž letos normálně přenášeny, takže když jsem jednomu ze svých konzultantů nabídl protislužbu s informacemi o Slavii, odvětil suše, že není třeba, že už jí v akci viděl dostatečně, aby si udělal obrázek.

Od roku 2017 se Niță, Chipciu, Vătăjelu a Stanciu společnými silami zasloužili o pravidelný přísun zápasů Sparty a Slavie na rumunské obrazovky, a to v minulé sezoně dokonce od dvou poskytovatelů - LookSport a TelekomSport. Jak tohle pasuje do nedávno rozjeté diskuze o televizních právech, když se zjevně prodávají i do (relativně vzdáleného) zahraničí... to už raději nechám na posouzení vás samotných.

(Abychom byli féroví, tak výhodou Rumunů v tomhle případě je, že fotbal je tam de facto jediným relevantním týmovým sportem, takže není problém jím vycpat naprosto celý program sportovních kanálů. Ženská házená slaví solidní úspěchy na mezinárodním poli, ale samotná domácí liga je prý velmi slabá.)