České desetiletí (4): Nizozemská spása nepřišla

Pokud se příznivců pražské Slavie zeptáte, co si představují pod pojmem "noční můra", velké množství z nich dá jako odpověď sezónu 2013/2014. Sešívaní v tomto ročníku vystřídali trojici trenérů, utržili hned několik debaklů a do poslední vteřiny se strachovali o udržení příslušnosti mezi elitou.

Na začátku sezóny přitom důvody k přílišnému pesimismu nebyly. Michal Petrouš během svých pěti odkoučovaných zápasů na konci předchozí sezóny čtyřikrát zvítězil a dostal tak důvěru i pro podzimní část. "Nabil mě závěr jara, kdy jsme hráli dobrý fotbal. Jsem přesvědčený, že můžeme atakovat první pětku," věřil. Jeho kádr navíc přes léto nedoznal velkých změn. Zůstali mu tři brankáři v podobě Čontofalského, Hrubeše a Rakovana, Martina Berkovce nahradil po konci smlouvy v Anglii Radek Černý.

Obranné řady opustila dlouholetá opora David Hubáček, hlavními postavami v defenzivě tak měli být Čonka, Nitrianský, Bortel, Dobrotka či Dostál. Dorazila navíc zahraniční posila, kapverdský levý bek Fernando Neves, dříve působící mimo jiné v ostravském Baníku. V záloze skončilo hostování Janu Vošahlíkovi, smlouva vypršela i na jaře nepříliš vytěžovanému Rudolfu Skácelovi a jako volný hráč odešel i další veterán Lukáš Jarolím.

Jako náhrada za tyto borce dorazil v průběhu letního přestupového období další zkušený borec Mario Lička. Kolem Karola Kisela byla nadále utvořena středová formace se jmény jako Gecov, Petrák, Prošek či univerzálové Zmrhal s Juharem. Mladíček Zmrhal nastupoval převážně ve středu zálohy, sestavou ale putoval i na levého beka či pravé křídlo. Zkušenější Juhar si plnil úkoly na křídlech či v útoku. Na hrotu jinak bylo k dispozici pro slávisty nezapomenutelné duo Fenin, Škutka.

Samotnému začátku ligové sezóny by nejlépe sedělo označení "nic moc". Těsná výhra na Julisce, remíza s Baníkem a dvě porážky o gól nebyly pohromou, zároveň ale ani sebemenším důvodem k radosti. Co ale přišlo poté, to musí některé aktéry budit ze sna dodnes. Sešívaní si nechali nasázet sedm branek od Teplic. Doma v Edenu. Před zraky více než šesti tisíc nevěřících fanoušků, kteří také po zápase dali výrazně svou nelibost. "Je to obrovská ostuda, hrůza, děs. Nedovedu si vysvětlit, proč k tomu došlo. Musíme si to vyříkat, není normální dostat sedm gólů," říkal trenér Petrouš asi jediná v takové chvíli možná slova.



Lehkého rozhřešení se hráčům dostalo v dalším kole ve Znojmě, odkud odvezli tři body, šlo však na dlouhou dobu o poslední zápis do tabulky. Z Vysočiny přijeli do hlavního města s prázdnou, tam navíc utržili další debakl, tentokráte 0:4 od Mladé Boleslavi. Mimochodem, šlo o osmé ligové kolo a slávisté už za tu dobu stihli vystřídat hned čtyři brankáře. Sezónu začal Kamil Čontofalský, následujících šest zápasů odchytal Radek Černý a pro duel se Středočechy dostal příležitost Karel Hrubeš. Ten se ale v průběhu první půle nechal vyloučit a mezi tři tyče se postavil Matěj Rakovan, jenž tam také zůstal až do konce podzimu. To už ale s Miroslavem Koubkem na lavičce, druhý domácí výprask totiž trenér Petrouš vyřešil rezignací. "Je to strašná frustrace. Dva zápasy doma, výsledky 0:7 a 0:4, to je šílené. Tohle je moje konečná, mé dny ve Slavii jsou sečteny," hlesl.

Ani zkušený kouč ale zprvu červenobílým nepřinesl mnoho radosti. Nutno však dodat, že v utkání v Jablonci ani domácím derby se Spartou nepatřila jeho svěřencům role favorita ani v nejmenším. Oživení přinesla až reprezentační pauza, během které Koubek zaučil Milana Škodu na postu stopera. Poprvé tam pozdější nejlepší ligový střelec nastoupil ve Štruncových sadech, kde jeho náhrada v útoku Juhar rozhodla o nerozhodném výsledku. A tato sestava nesla body i v dalších třech zápasech - Slavia v nich sice skórovala jen jednou, pokaždé ale udržela čisté konto a vytěžila pět bodů.

I přes úspěch v podobě čtyř neproher v řadě ale situace vršovického celku v tabulce nebyla vůbec lichotivá. Se třinácti body měli sešívaní jen těsný náskok na sestupové pozice. A ještě hůře to vypadalo po jednoznačné porážce v Uherském Hradišti. V posledním podzimním kole nakrátko spadli i na poslední místo, díky vítězství s Libercem (při rozlučce Karola Kisela s kariérou) ale rázem zakončili podzim na příčce jedenácté - tak moc vyrovnaný byl v této sezóně spodek tabulky.

Kdo by si myslel, že relativně zvládnutý závěr podzimní části nakopne Koubkovu družinu, ten byl na velikém omylu. První jarní zápas, dějištěm Andrův stadion. Výsledek? Vítězství domácí Sigmy 5:1. To byl pro tým v zimě posílený o Damiena Boudjemau, Tomáše Necida, nového kapitána Karla Pitáka, Jana Vošahlíka nebo jihoafrického stopera Keeana Ritchieho tvrdý hit. Slavia sice nezdar ihned odčinila zvládnutým duelem s Duklou, přesto přišlo pro mnohé šokující rozhodnutí. Miroslav Koubek se v průběhu reprezentační přestávky z Edenu pakoval, náhradou za něj se stal Alex Pastoor s asistentem Vladimírem Šmicerem. Pastoor nebyl žádným nazdárkem, Excelsior dokázal dovést k postupu do nejvyšší nizozemské soutěže a špatně si nevedl ani při angažmá v Nijmegenu.

Proč ale vůbec k této výměně došlo? V zimní přestávce vypadalo žhavě téma prodeje klubu Alešem Řebíčkem, a sice šéfovi Lukoilu Dmitriji Romaněnkovi. Ten si prosadil na pozici poradce bývalého středopolaře moskevského CSKA Igora Kornějeva a ten zase pod záminkou vysoké porážky v Olomouci nahradil Koubka Pastoorem, ačkoliv oficiálně se samozřejmě jednalo o kolektivní počin. "Šlo o společné rozhodnutí nového sportovního úseku a vedení. Chceme změnit sportovní směřování klubu, jeho celkový projev a způsob myšlení," říkal Kisel.

Miroslav Koubek to ale ani v nejmenším nečekal. "Pokud o tom ve Slavii někdo něco tušil, tak já to nebyl. Jak to popsat... Šok, blesk z čistého nebe... Přinejmenším načasování toho kroku mi přijde jako velmi nešťastné... Pro mě osobně velké zklamání," nezastíral zkušený kouč.

Ani hráči z odvolání Koubka příliš nadšeni nebyli, jak naznačuje i vyjádření Tomáše Necida. "No, nikdo to nečekal. Není to naše věc. My jsme tu od toho, abychom hráli, trénovali a předváděli odpovídající výkony. Tohle je záležitost vedení," prohlásil tehdy v rozhovoru.

Jak by se řeklo v Divadle Járy Cimrmana, šlo o povedený tah, to nemůžu říct. Z úvodních sedmi zápasů pod nizozemským lodivodem vytěžili sešívaní pouhé čtyři body, po nezdaru s plzeňskou Viktorkou se tak pět kol před koncem propadl druhý nejúspěšnější český klub na sestupové pozice. Tradičním značkám obecně přáno nebylo. Baník se tou dobou krčil dokonce na úplném chvostu tabulky, Bohemka byla před svým vršovickým rivalem pouze o skóre.

Momenty klíčové pro záchranu Slavie se zrodily na přelomu dubna a května. První trefou po téměř dvou měsících rozhodl Necid o úspěchu svého týmu v Ďolíčku, prosadil se i v dalším duelu proti Příbrami, tentokráte ho navíc doplnili další dva spoluhráči a konečně se zrodilo jednoduché vítězství.


Jenže namísto cesty za poklidnou záchranou byla poslední tři kola naprostý zmar. Hladká porážka v Brně a domácí plichta se Slováckem znamenaly jediné - před posledním hracím dnem stále neměli slávisté jistou záchranu. Pokud by totiž Bohemians a Sigma v souběžně hraných zápasech zvítězili, museli by zároveň Vršovičtí uspět na Bazalech. Druhá z těchto možností se nevyvíjela vůbec dobře, sedmdesát minut se totiž čekalo na branku, aby následně slepenými góly rozhodl utkání ostravský Narh. Naštěstí pro rozzlobené hostující příznivce Klokani nedokázali přetlačit Plzeň a Olomoučtí rovněž remizovali pod Ještědem, a tak právě Hanáci doprovodili Znojmo do druhé ligy. Rozhořčení z právě zakončené sezóny však ukázali slávističtí příznivci i po posledním utkání.


Sešívaní také zakončili sezónu s nelichotivou bilancí v jedné kolonce, a sice ve vstřelených brankách. Z gólu se radovali čtyřiadvacetkrát, což bylo o osm tref méně, než v případě posledního Znojma, a také nejhorší počínaní v celé lize. Trochu paradoxně si nejhůře vedl Alex Pastoor, který přicházel s renomé ofenzivně laděného kouče.

Nizozemce v létě nahradil na lavičce Miroslav Beránek, jenž se role trenéra Slavie ujal již potřetí. A alespoň na začátku sezóny udělal značně překopaný kádr rozladěným fanouškům radost, neboť i díky zářícím Škodou a Zmrhalem sešívaní po pěti kolech vedli ligu. Jenže zbytek sezóny se nesl v duchu té předchozí a tým skončil hluboko ve druhé polovině tabulky. Pořádný vzestup tak přišel až spolu s čínskými majiteli...