Brasil 2014 - Jedenáctka 4.

Nelze jinak, než tuto Jedenáctku nazvat Španělsko a jaké bylo. Letošní mistrovství světa nám zatím přináší celou řadu překvapení, pro některé ne tak nečekaná. Ale ať si kdo chce co chce říká, 0 bodů a skore 1:7 po dvou kolech je pro šampiony na posledních třech významných turnajích přinejmenším ostudné.

1. Nizozemsko dalo Španělsku "bůra", nebo jak se u nich v La Lize říká "manita". Casillas hledal v trávě čtyřlístky, hodně času strávil na všech čtyřech končetinách. Ale posmívat se mu, to prostě nejde! V první řadě si zaslouží uznání za vše, co v brance Realu Madrid a reprezentace dokázal. A v té druhé řadě: ono udělat něco víc za takovou stoperskou dvojicí jakou v tomto utkání, a nejen v něm, byli Piqué - Ramos, by znamenalo zázrak.

2. A víte, co znamená ve španělštině slovo "pique"? Má dva poměrně rozlišné významy. Buď se jedná o hněv, spor, a to hodně vášnivý, nebo o úsilí, snahu. Gerard Piqué v tomto utkání se opravdu snažil, a to usilovně, o hněv všech fanoušků.

3. Mluví jednou řečí, mají spolu syna Milana, ale i tak se jejich cesty rozcházejí. On hraje za tým, který si balí kufry a vrací se domů, ona fandí těm svým a v Brazílii zcela jistě zůstane. Její rodná Kolumbie si lehce zatrénuje s Japonskem a pak ji čeká osmifinále. Shakira a Piqué...

4. A nyní již trochu jinak, snad vážněji... Po vyřazení Španělska se na sociálních sítích šíří lavinovité hledání příčin pádu Jeho veličenstva mezi prostý lid poddaný. A hlavně se hledají viníci. Ihned se objevil spor mezi těmi z Realu Madrid a Barcelony, kdo se podílel na úspěších a kdo může za potupné vyřazení. Jaký byl poměr zastoupení jednotlivých týmů v letech 2008, 2010 a 2012? Ale také nyní, v roce 2014?

5. EURO 2008, začátek slavné éry španělského fotbalu. Trenérem byl nedávno zesnulý Luis Aragonés a ten na konečnou soupisku zařadil pouze dva hráče Realu Madrid, Ikera Casillase a Sergia Ramose. Z Barcelony jich bylo jen o jednoho víc a jednalo se o Carlese Puyola, Andrése Iniestu a Xaviho Hernándeze. Pravda, nominován byl také Cesc Fábregas, ale ten v té době hrál za Arsenal. Hned dva "čtyřlístky" se objevují. Jeden z Valencie a druhý z Liverpoolu, tři borce dodal Villarreal, dva Mallorca a po jednom již zmíněný Arsenal, Sevilla, Betis, Zaragoza a Getafe. Vskutku různorodá společnost!

6. V boji o zlaté medaile se pak v základní jedenáctce objevila dvojice Realu kompletní, rovněž z trojice culés nikdo nechyběl. A tak tedy, v tomto případě, nemají zastánci věčných a nesmiřitelných rivalů právo do světa křičet: tento titul byl zejména zásluhou našich borců.

7. A jak tomu bylo o dva roky později na prvním MS pořádaném na africkém kontinentu? V čele týmu již stál Vicente del Bosque a začala se projevovat mírná převaha Barcelony na domácím poli. Vyhrála o 3 body ligovou soutěž, před Realem Madrid, stala se držitelem obou Superpohárů, UEFA a Španělska, ale v LM byla vyřazena v semifinále, v Copa del Rey pak dokonce v osmifinále. Real Madrid na tom byl o poznání hůře. V LM propadl osmifinálovým sítem a v Poháru pana krále nestačil ve 4. kole na soupeře z nižší soutěže. Ale úspěchy a neúspěchy jsou ve fotbale kolektivní, soupiska povolaných je individuální. Pětice z Realu Madrid a šťastná sedmička z Barcelony.

8. Iker Casillas, Raúl Albiol, Xabi Alonso, Sergio Ramos, Álvaro Arbeloa - Víctor Valdés, Sergio Busquets, Gerard Piqué, Carles Puyol, Andrés Iniesta, Xavi Hernández, Pedro Rodríguez. Z těch, kteří hráli na EURO 2008 nechyběl nikdo, základ týmového úspěchu byl na světě. Ve finále na lavičce náhradníků zůstali Albiol a Arbeloa, spolu s nimi Valdés, Pedro a Busquets. Poměr sil? 4:3 pro Barcelonu a znovu se nedá napsat, že jeden nebo druhý klub měl větší zásluhu na titulu.

9. Národní tým Španělska držel pohromadě také na EURO 2012 a třetí titul se dostavil. Psát znovu ta samá jména nemá smysl. Došlo k jedné změně, nebo vlastně ke dvěma: vypadl Carles Puyol, přišel Cesc Fabregas. Máte pravdu, nestal se novým členem výběru Vicente del Bosqueho. Jen změnil dres, svlékl ten Arsenalu a oblékl si blaugrana Barcelony. Kdo se objevil ve finále? Casillas, Xabi Alonso, Sergio Ramos, Arbeola - Piqué, Iniesta, Fábregas, Xavi Hernández, Busquets, střídal Pedro. V základní sestavě k finálovému utkání nastoupilo 5 hráčů Barcy a 4 Realu. Pouze dva, Jordi Alba a David Silva, nebyli z těchto dvou fotbalových gigantů. Komu tedy připsat tento titul? Barca 45%, Real 36%, ostatní 19%. A opět nikdo nemůže do světa křičet? "Jen díky našim hráčům získalo Španělsko korunu krále evropského fotbalu!"

10. A je tu blamáž, strmý pád, pro mnohé katastrofa. Do třetice všeho dobrého, v tomto případě zlého, stojí na trenérské lavičce Vicente del Bosque. V jeho výběru se objevili tři stabilní hráči z Realu - Casillas, Ramos a Xabi Alonso. Vzpomínkou na minulost je také Albiol, dnes již fotbalista Neapole. Proč Casillas a proč ne López? To není až tak podstatné. Mnohem zajímavější je zjištění, že v základní sestavě Realu Madrid se v této sezoně zpravidla objevují pouze TŘI, opakuji TŘI, hráči španělské národnosti. Ano, jedná se letos o jasně nejlepší tým v Evropě, ale koho měl del Bosque dalšího povolat? Trojice Pepe, Coentrao, Ronaldo reprezentuje Portugalsko, Marcelo Brazílii, Di María Argentinu, Modrić Chorvatsko, Benzema Francii. Kdo chybí? Bale, který má smůlu: jeho rodný Wales se těžko kdy na MS probojuje. V Barceloně je tomu přesně naopak. Brankáři jsou domácí, v obraně z cizinců pouze reprezentant Brazílie Dani Alves a přeškolený záložník, reprezentant Argentiny, Javier Mascherano. Střed pole patří Kataláncům. Útok je z jiného světa, o místo v sestavě se perou tři cizinci s jedním Španělem, Pedrem Rodríguezem. Ve všech případech se jedná o reprezentanty svých zemí: Argentinec Lionel Messi, Brazilec Neymar a Chilan Alexis Sánchez. Ironii je, že v době konání MS 2014 nemohl Vicente de Bosque počítat s hráči s týmu na vzestupu (Real), a povolal sedm fotbalistů z Barcelony, která ztrácí na lesku nedávné minulosti.

11. Kdo má tedy největší vinu na letošním krachu národního týmu Španělska? Pomalu, ale jistě, stárnoucí a opotřebovaní hráči Barcy? Nebo vedení Realu Madrid, které kupuje hvězdy světového fotbalu, reprezentanty přímé konkurence na MS, za účelem dobýt klubové triumfy? Ani jeden, ani druhý. Ti z Barcy nemají formu, jejich fotbal se okoukal. Trojice z Realu si výkony v prvních dvou zápasech, znamenající vyřazení ve skupině, rovněž nezapíše do zlaté knihy úspěchů. Chybu nenese ani vedení Realu Madrid, chová se tržně, moderně, kupuje nejlepší "zboží" a očekává, že se investice bude vracet. Možná, že si jistý podíl na neúspěchu uvědomí Real Federacion Espaňola de Fútbol. Možná začne přemýšlet o omezení počtu cizinců v základní sestavě, na soupisce. Krok zpět? Zastaralé myšlení? Asi ano, ale bez jistých a možná razantních kroků se reprezentace Španělska dalších úspěchů asi dlouho nedočká.