Brasil 2014 - Jedenáctka 10.

Shakira pro všechny, Rihanna pro Němce, prezidentky a prezidenti pro popularitu, slavní ex fotbalisté a Pán Bůh a jeho papeži, Maradona, Messi a Romero. A závěrem otázka: Kdo za to může? O tom všem je dnešní Jedenáctka. Desátá a předposlední.

1. Shakira hrála lépe než Pique. Pravda, na Piqueho a neuvěřitelně chybující tým Španělska bylo vyprodáno, zatímco v době závěrečného ceremoniálu se příznivci fotbalu na svá místa pomalu trousili. Ale Shakira se svým "la, la, la" sklidila potlesk na otevřené scéně a všichni obdivovali jak krásně kroutí a vlní boky. Její drahý Gerard kroutil ve všech zápasech nevěřícně hlavou a na nějaké to vlnění neměl sílu ani náladu.

2. Rihanna slavila s mistry. Neméně slavná zpěvačka z Barbadosu strávila část noci ve společnosti mistrů světa. Jak? Její slova mluví za všechny komentáře: "Nejkrásnější den mého života! Dotkla jsem se poháru, zdvihla jsem pohár, políbila pohár, vyfotila jsem se s pohárem!" O polibcích Bastiana Schweinsteigera a Lukase Podolskiho se ovšem skromně nezmínila...

3. Volňásky na finále. Je logické, že v čestné loži se objevila prezidentka Brazílie Dilma Rousseff. Po její pravici pak usedla Angela Merkel, čelní představitelka Německa. Škoda že chyběla prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner. Dámská vládnoucí trojka mohla být na fotbale kompletní. A to se jen tak nevidí.

4. Zadara, zadara. Zcela jistě nepotřebovala vstupenky ani následující dvojice. Přítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho kolegy Jacoba Zuma z Jihoafrické republiky byla spojována s pořadatelstvím minulého a budoucího světového šampionátu. Ale mnozí si neuvědomili, že v úterý 15. července začalo v Rio de Janeiru jednání BRICS, organizace která spojuje pětici států: Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a JAR. Putin spojil příjemné s užitečným. Co asi smlouval při jednáních na Kubě, v Argentině a Brazílii?

5. Slavní fotbalisté. Carles Puyol předával pohár vítězům, na tribunách nechyběli ovšem ani další fotbalisté nedávné a trochu vzdálenější minulosti. Fabio Cannavaro, Christian Vieri a Marco Materazzi smutnili nad vyřazením Itálie, Zico a Pelé vzpomínali na lepší časy brazilské kopané. Lothar Matthäus a Daniel Passarela fandili těm svým.

6. Tito dva se odhalili! Aby to bylo všem jasné David Beckham a Kaká oblékli své potomky do dresů finálových soupeřů. Bylo překvapením, že trojice těch Beckhamových měla modré argentinské, na zádech číslo "10" a jméno "Messi"? A naopak Lucas, syn brazilského reprezentanta, se pyšnil oficiálním trikem národního týmu Německa.

7. Chudák Pán Bůh. Ten aby se z toho zbláznil. Před každým zápasem se k němu modlí hráči obou týmů a chtějí nějakou tu pomoc. Když se kopají penalty, tak ten střílející žádá o přesnou nohu a ten chytající o neomylnou ruku. Lépe obě. Vrcholem bylo finále Německo - Argentina. Před oltářem v Santa Marta klečel současný papež, Argentinec František, před podobným v Mater Ecclesiae zase ten minulý, Němec Benedikt. A oba prosili o to samé: titul pro ty své. No neříkám to? Není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Ani na nebesích to neumí.

8. Maradona. Nebyl by to Diego Armando aby si neohřál svou polívčičku. Po finále prohlásil, že Německo nebylo lepší Argentiny. A hned přidal celou řadu vysvětlení: "Kdyby dal Gonzalo Higuaín gól v prvním poločase, tak dnes slaví titul ti naši. Sergio Agüero neměl hrát, neměl na to fyzicky, zranění mu nedovolilo podat lepší výkon. Chválím Lavezziho, výborně hráli Mascherano, Zabaleta a Rojo. Argentina si zasloužila kopat penalty, všichni bojovali, snažili se, porážka o gól je krutá." A proč tedy Argentina neni mistrem světa? "Joachim Löw má výhodu v tom, že má všechny hráče stále na očích a k dispozici. V Evropě je všechno blízko. Alejandro Sabella tuto možnost nemá!"

9. Messi. Jmenovali ho nejlepším fotbalistou, dostal Zlatý míč a většina lidí okolo fotbalu trochu nevěřícně kroutila hlavou. Jednalo se o cenu útěchy za prohrané finále? Možná, ale jedna věc je nad slunce jasná: taktika trenéra Argentiny byla defenzivní. Těsná, jednogólová, vítězství ve skupině, včetně krásné, ale šťastné Messiho branky v 91. minutě proti Íránu, přežité osmifinále se Švýcarskem a zásah Di Maríi ve 118. minutě, ubráněný postup ve čtvrtfinále s Belgií, semifinále dotažené až k penaltovému rozstřelu. Za 450 minut, včetně finále, dvě branky? Od Argentiny a Messiho se čekalo, alespoň v útoku, trochu víc.

10. Romero. O defenzivním pojetí hry Argentiny mluví ještě jedna skutečnost. Brankář týmu, Sergio Romero, překonal rekord svého krajana Ubalda Fillola, který na MS 1978 nedostal branku 375 minut. Neprůstřelnost Romera začala ve 48. minutě utkání s Nigérií, kdy Ahmed Musa vyrovnal na 2:2. A po "nule" na svém kontě v zápasech se Švýcarskem, Belgii a Nizozemskem dostal gól ve 113. minutě finále s Německem. Dlouhých 485 minut a čisté konto.

11. Hledá se viník. V některých sdělovacích prostředcích od Mexika po Argentinu hledají vysvětlení porážky hráčů okolo Messiho a ptají se "kdo za to může?" Všichni mají na výběr trojici účastníků finálového utkání: Gonzalo Higuaín, který v prvním poločase, tváří v tvář brankáři Neuerovi, nepřesně vystřelil a připravil svůj tým o vedení a možná také o titul. Rodrigo Palacio a jeho "oblouček", který skončil vedle tyče německé branky. Zahrál si na Messiho a nevyšlo mu to. Nicola Rizzoli za nevyloučení Benedikta Hőwedese po zákroku na Pabla Zabaletu. Žlutá karta prý byla příliš milosrdná, červená mohla změnit vývoj celého finále. A jak vypadá hlasování v 6:00 středečního rána času evropského? Jasně vede, nebo prohrává, Higuaín, 64,8%, následuje Palacio s 18,3%. Sudímu dává vinu 16,9% hlasujících. Jak to vidíte vy?