André Villas-Boas vládne na Stamford Bridge pevnou rukou
Když Chelsea v létě jmenovala nového manažera, vyvolala vlnu otázek. Nástupcem Carla Ancelottiho se totiž stal mladý André Villas-Boas. Portugalský trenér nicméně nenaplňuje některé pesimistické hlasy, že by snad neměl mít v hvězdném kádru Blues autoritu nebo nedokázal tak náročnou roli zvládnout. Naopak, na Stamford Bridge zatím vládne pevnou rukou.
V západním Londýně je sice Villas-Boas teprve tři měsíce, jenže i během nich si už fanoušci Chelsea mohli všimnout, že na lavičce jejich oblíbeného klubu sedí velice impulzivní muž, jemuž nebude radno příliš odporovat. A to může být pro celé jeho angažmá v bohatém klubu klíčové. Ne jeden předchozí lodivod Chelsea totiž skončil po sporech s hráči nebo vedením.
Někdejší kouč Porta, jenž je charakteristický především svou aktivitou u postranní čáry, si zatím počíná velice sebevědomě. Ihned po svém příchodu si nechal obměnit realizační tým, dosadil do něj ty, kterým pevně věří a naznačil, že si nenechá od nikoho diktovat. Zejména s ohledem na roky minulé je právě tohle v Chelsea důležité. Mourinhovi do práce začalo mluvit vedení, proti Scolarimu se zase otočili zády samotní hráči a ani jeden z trenérů neskončil zrovna slavně. Harmonie napříč realizačním týmem i hráči je klíčem k úspěchu.
Dobrá atmosféra se pak promítne do tréninků a následně do samotných zápasů. Také v nich už čtyřiatřicetiletý Villas-Boas ukázal, že pokud se mu něco nebude líbit, nemá problém to okamžitě změnit. Ať už se to týká kohokoliv.
Názornou ukázkou je především ofenzíva, která pro Villas-Boase představuje asi největší výzvu. V útoku předloňského vítěze ceněného doublu totiž panuje obrovská konkurence - osm hladových krků na maximálně tři pozice bude velice těžké pravidelně uspokojovat. Manažer Blues ale očividně nehodlá upřednostňovat jména před aktuální formou a výkonností.
Třeba takový Fernando Torres určitě nemá místo v základní sestavě jisté. Zatímco Carlo Ancelotti ho pod tlakem většinou stavěl, třebaže neefektivně po bok Didiera Drogby, Villas-Boas si sestavení útoku nikým a ničím určovat nenechá. V úvodu sezony hrál buď jeden, nebo druhý forvard, dohromady postavil oba kohouty jen ojediněle. Tím oběma nepřímo sdělil, že spolu zřejmě budou celý rok bojovat o pozici v sestavě a nebudou hrát každý zápas. Nikdo nebude nedotknutelný, jak rádi o některých svých ovečkách často říkali předchozí manažeři Blues.
Varování pak Villas-Boas vyslal v utkání s West Bromwichem i ostatním hráčům. Ve druhém ligovém duelu nevyšel Chelsea úvod utkání, brzy prohrávala a nedařilo se jí. Neustále poskakující a gestikulující Portugalec se už nemohl na trápení svých svěřenců dívat a vyvrcholením bylo, že se po půlhodině ze hry potupně plížil Salomon Kalou. To bylo za poslední roky něco nevídaného, aby se z lavičky Chelsea ozvala tak rychlá reakce. Přitom více než vítaná. Že špatné výkony nebude trenér trpět, pak Kalou poznal v následujících čtyřech duelech, kdy nenastoupil. Až dostane šanci příště, bude muset předvést to nejlepší. Jinak také nemusí hrát vůbec.
Je tu však možná ještě o něco větší důkaz, že si Villas-Boas nehraje na jména a je mu jedno, jestli jde o Josefa, Františka, nebo Karla. Nemusíme chodit příliš daleko, onen důkaz se objevil v nedělním duelu s Manchesterem United. Chelsea v prvním poločase na Old Trafford střelecky zcela vyhořela a za neproměněné šance až krutě zaplatila. Výsledek 3:0 ovšem mluvil jasnou řečí a Villas-Boas musel o poločase reagovat.
Nestačilo ale jen promluvit hráčům do duše, portugalský stratég chtěl svému mužstvu dodat svěží dech v podobě střídání. Novou myšlenku měl vdechnout Nicolas Anelka, akorát byla otázka, za koho přijde. A v tu chvíli Villas-Boas všechny dokonale překvapil. Provedl totiž zcela nevídané - už po prvním poločase stáhl Franka Lamparda. Toho Lamparda, který dlouhé roky neodmyslitelně patřil ke stavebním kamenům Chelsea, byl právě tím nedotknutelným. Přestože se mu třeba v posledních měsících tolik nedařilo, v drtivé většině vydržel na hřišti celých 90 minut. Nebyl zkrátka zvyklý střídat.
Letos se ale dost možná jeho pozice v klubu změní. A nejen tam, už i trenér anglické reprezentace mu naznačil, že za zásluhy místo v základní sestavě předplacené nemá. V kvalifikačním duelu s Bulharskem ho Fabio Capello opomněl a výsledkem byl kvalitní výkon Albionu a vítězství 3:0. Lampardovi se ostatně v národním dresu celkově tolik nedařilo, v posledních měsících mu to ale tak hladce nešlo ani v Chelsea a nyní na to poprvé doplatil.
Villas-Boas viděl, že ani proti Rudým ďáblům, kdy je potřeba od každého víc než stoprocentní výkon, to Lampardovi nevycházelo podle představ, a tak ho o poločase nekompromisně stáhl. Jak se vzápětí ukázalo, tah to byl vydařený. Anelka po pár vteřinách na hřišti vyslal Torrese a ten snížil na 1:3. Pro Lamparda to ovšem není jediný důvod k obavám. Dosud totiž za něj Chelsea neměla náhradu. Ofenzivní záložník či playmaker, který by mohl mohl nahradit, zkrátka v mužstvu nebyl.
Letos už je ale situace jiná. Villas-Boas si z Valencie přivedl Juana Matu a ačkoliv se s ním původně počítalo spíše na křídlo, vůbec bych se nedivil, kdyby se nakonec usadil ve středu hřiště. Ve všech zápasech, v nichž Mata dosud nastoupil, byl jedním z nejlepších na hřišti a vše vygradovalo právě proti Man United. Byl to totiž Mata, kdo nahradil v pozici tvůrce hry Lamparda, a předvedl excelentní výkon. Takový, jaký už Lampard dlouho ne. Před Villas-Boasem tak stojí další těžká rozhodnutí, nedá se ovšem předpokládat, že by snad Lampard po zbytek sezony seděl na lavičce. Možná už ale nebude hrát každý zápas.
Prvními kroky si zatím André Villas-Boas získává fanoušky Chelsea jednoznačně na svoji stranu. A co víc, dost možná ho tzv. "budou moct" i příznivci soupeřů. Rodák z Porta totiž hodlá praktikovat pohledný ofenzivní fotbal, který se na Stamford Bridge hrál naposledy za dob Ranieriho a Mourinha. A pokud se mu svůj styl povede 'modrým' svěřencům vštěpit, bude to pro Premier League jen dobře.
O jeho přesvědčení hovoří jasně opět poslední zápas proti Manchesteru United, jen málo trenérů by se totiž v "Divadle snů" odvážilo vyrukovat s tak ofenzivní sestavou. Vždyť Chelsea nastoupila se třemi útočníky a třemi záložníky, kde byl nejdefenzivnějším mužem Raul Meireles. Pravda, Chelsea sice dostala tři góly, jenže stačilo, aby proměnila jednu ze svých šancí a zápas se mohl vyvíjet úplně jinak.
André Villas-Boas přesvědčuje, že se s jeho týmem bude muset letos počítat. A jestli se ještě rozstřílí Torres...
V západním Londýně je sice Villas-Boas teprve tři měsíce, jenže i během nich si už fanoušci Chelsea mohli všimnout, že na lavičce jejich oblíbeného klubu sedí velice impulzivní muž, jemuž nebude radno příliš odporovat. A to může být pro celé jeho angažmá v bohatém klubu klíčové. Ne jeden předchozí lodivod Chelsea totiž skončil po sporech s hráči nebo vedením.
Někdejší kouč Porta, jenž je charakteristický především svou aktivitou u postranní čáry, si zatím počíná velice sebevědomě. Ihned po svém příchodu si nechal obměnit realizační tým, dosadil do něj ty, kterým pevně věří a naznačil, že si nenechá od nikoho diktovat. Zejména s ohledem na roky minulé je právě tohle v Chelsea důležité. Mourinhovi do práce začalo mluvit vedení, proti Scolarimu se zase otočili zády samotní hráči a ani jeden z trenérů neskončil zrovna slavně. Harmonie napříč realizačním týmem i hráči je klíčem k úspěchu.
Dobrá atmosféra se pak promítne do tréninků a následně do samotných zápasů. Také v nich už čtyřiatřicetiletý Villas-Boas ukázal, že pokud se mu něco nebude líbit, nemá problém to okamžitě změnit. Ať už se to týká kohokoliv.
Názornou ukázkou je především ofenzíva, která pro Villas-Boase představuje asi největší výzvu. V útoku předloňského vítěze ceněného doublu totiž panuje obrovská konkurence - osm hladových krků na maximálně tři pozice bude velice těžké pravidelně uspokojovat. Manažer Blues ale očividně nehodlá upřednostňovat jména před aktuální formou a výkonností.
Třeba takový Fernando Torres určitě nemá místo v základní sestavě jisté. Zatímco Carlo Ancelotti ho pod tlakem většinou stavěl, třebaže neefektivně po bok Didiera Drogby, Villas-Boas si sestavení útoku nikým a ničím určovat nenechá. V úvodu sezony hrál buď jeden, nebo druhý forvard, dohromady postavil oba kohouty jen ojediněle. Tím oběma nepřímo sdělil, že spolu zřejmě budou celý rok bojovat o pozici v sestavě a nebudou hrát každý zápas. Nikdo nebude nedotknutelný, jak rádi o některých svých ovečkách často říkali předchozí manažeři Blues.
Varování pak Villas-Boas vyslal v utkání s West Bromwichem i ostatním hráčům. Ve druhém ligovém duelu nevyšel Chelsea úvod utkání, brzy prohrávala a nedařilo se jí. Neustále poskakující a gestikulující Portugalec se už nemohl na trápení svých svěřenců dívat a vyvrcholením bylo, že se po půlhodině ze hry potupně plížil Salomon Kalou. To bylo za poslední roky něco nevídaného, aby se z lavičky Chelsea ozvala tak rychlá reakce. Přitom více než vítaná. Že špatné výkony nebude trenér trpět, pak Kalou poznal v následujících čtyřech duelech, kdy nenastoupil. Až dostane šanci příště, bude muset předvést to nejlepší. Jinak také nemusí hrát vůbec.
Je tu však možná ještě o něco větší důkaz, že si Villas-Boas nehraje na jména a je mu jedno, jestli jde o Josefa, Františka, nebo Karla. Nemusíme chodit příliš daleko, onen důkaz se objevil v nedělním duelu s Manchesterem United. Chelsea v prvním poločase na Old Trafford střelecky zcela vyhořela a za neproměněné šance až krutě zaplatila. Výsledek 3:0 ovšem mluvil jasnou řečí a Villas-Boas musel o poločase reagovat.
Nestačilo ale jen promluvit hráčům do duše, portugalský stratég chtěl svému mužstvu dodat svěží dech v podobě střídání. Novou myšlenku měl vdechnout Nicolas Anelka, akorát byla otázka, za koho přijde. A v tu chvíli Villas-Boas všechny dokonale překvapil. Provedl totiž zcela nevídané - už po prvním poločase stáhl Franka Lamparda. Toho Lamparda, který dlouhé roky neodmyslitelně patřil ke stavebním kamenům Chelsea, byl právě tím nedotknutelným. Přestože se mu třeba v posledních měsících tolik nedařilo, v drtivé většině vydržel na hřišti celých 90 minut. Nebyl zkrátka zvyklý střídat.
Letos se ale dost možná jeho pozice v klubu změní. A nejen tam, už i trenér anglické reprezentace mu naznačil, že za zásluhy místo v základní sestavě předplacené nemá. V kvalifikačním duelu s Bulharskem ho Fabio Capello opomněl a výsledkem byl kvalitní výkon Albionu a vítězství 3:0. Lampardovi se ostatně v národním dresu celkově tolik nedařilo, v posledních měsících mu to ale tak hladce nešlo ani v Chelsea a nyní na to poprvé doplatil.
Villas-Boas viděl, že ani proti Rudým ďáblům, kdy je potřeba od každého víc než stoprocentní výkon, to Lampardovi nevycházelo podle představ, a tak ho o poločase nekompromisně stáhl. Jak se vzápětí ukázalo, tah to byl vydařený. Anelka po pár vteřinách na hřišti vyslal Torrese a ten snížil na 1:3. Pro Lamparda to ovšem není jediný důvod k obavám. Dosud totiž za něj Chelsea neměla náhradu. Ofenzivní záložník či playmaker, který by mohl mohl nahradit, zkrátka v mužstvu nebyl.
Letos už je ale situace jiná. Villas-Boas si z Valencie přivedl Juana Matu a ačkoliv se s ním původně počítalo spíše na křídlo, vůbec bych se nedivil, kdyby se nakonec usadil ve středu hřiště. Ve všech zápasech, v nichž Mata dosud nastoupil, byl jedním z nejlepších na hřišti a vše vygradovalo právě proti Man United. Byl to totiž Mata, kdo nahradil v pozici tvůrce hry Lamparda, a předvedl excelentní výkon. Takový, jaký už Lampard dlouho ne. Před Villas-Boasem tak stojí další těžká rozhodnutí, nedá se ovšem předpokládat, že by snad Lampard po zbytek sezony seděl na lavičce. Možná už ale nebude hrát každý zápas.
Prvními kroky si zatím André Villas-Boas získává fanoušky Chelsea jednoznačně na svoji stranu. A co víc, dost možná ho tzv. "budou moct" i příznivci soupeřů. Rodák z Porta totiž hodlá praktikovat pohledný ofenzivní fotbal, který se na Stamford Bridge hrál naposledy za dob Ranieriho a Mourinha. A pokud se mu svůj styl povede 'modrým' svěřencům vštěpit, bude to pro Premier League jen dobře.
O jeho přesvědčení hovoří jasně opět poslední zápas proti Manchesteru United, jen málo trenérů by se totiž v "Divadle snů" odvážilo vyrukovat s tak ofenzivní sestavou. Vždyť Chelsea nastoupila se třemi útočníky a třemi záložníky, kde byl nejdefenzivnějším mužem Raul Meireles. Pravda, Chelsea sice dostala tři góly, jenže stačilo, aby proměnila jednu ze svých šancí a zápas se mohl vyvíjet úplně jinak.
André Villas-Boas přesvědčuje, že se s jeho týmem bude muset letos počítat. A jestli se ještě rozstřílí Torres...
Komentáře (416)