Africký pohár národů - první čtvrtfinálový den

Ti zkušenější či šťastnější proplouvají dále, ti na pohled sympatičtější a hladovější dějiště šampionátu opouštějí. Tak by se dal ve zkratce shrnout první den vyřazovacích bojů Afrického poháru národů 2013. A kdože se za těmi hádankami skrývá? V semifinále se můžeme těšit na Ghaňany a Malijce; kufry balí Kapverďané a na ocet zůstávají též domácí Jihoafričané...

Tentokrát to nebyla fatální chyba soupeřova gólmana - daleko spíše kombinace magického výkonu strážce vlastní klece a velkého štěstí. Ghana ani letos nakonec neporušuje dlouhotrvající tradici postupů (minimálně) do semifinále; bylo to však hodně těsné, a jen velmi, velmi zapálený fanoušek by dodal, že i zasloužené.

"Hráli jsme nejlepší fotbal na tomto šampionátu," pronesl na pozápasové tiskové konferenci v odlehčené náladě kapverdský kouč Lúcio Antúnes. I přes trpký konec neměl příliš důvodů k zahořklosti - jeho svěřenci budou zapsáni do turnajových análů jako jedno z jeho nejpříjemnějších překvapení. Ghana si skutečně může mohutně oddechnout - od blamáže ji dělily prakticky jen bleskové rukavice Fatau Daudy...

Obraz zápasu, ve kterém bylo poměrně jednoduché nabýt dojmu, že rozhodčí tlačí spíše favorizovanou Ghanu (až kapverdské volání po penaltě bylo až příliš vehementní, a ghanská desítka se naopak pískat dala - byla možná kontroverzní, ale obhájitelná), utvářela především záloha v bílých dresech. Kouč Akwasi Appiah vyslal své koně do boje v téže sestavě, která bez problémů udolala Niger (tedy bez Wakasa a s Rabiem uprostřed zálohy); proti slabým Gazelám to fungovalo perfektně, jenže Žraloci se ukázali jako mnohem větší sousto.

Zásadním problémem a zároveň odpovědí na otázku, jak je možné, že kvalitativně mnohem slabší Kapverdy věhlasného soupeře tak suverénně přehrávaly, je totiž právě Mohammed Rabiu, respektive obecně ghanská záloha. Kapverdský lodivod Antúnes svůj protějšek dokonale převezl - jeho organické, bleskové a efektivní přeskupování hry z čtyřobráncového na tříobráncový systém způsobovalo Hvězdám velké problémy jak v útočných pokusech (vysouvání obou beků se v první půli ukázalo být účinnou ofsajdovou pastí), tak i právě uprostřed pole...

...Agyemang-Badu zkrátka neměl svůj den, což bylo dané především tím, že prostě není defenzivním záložníkem a mnohem raději vyráží dopředu, spolehlivě jištěn klidným, strojově přesným kolegou. Zjednodušeně řečeno - Rabiu takovým kolegou není, a už vůbec ne v případě, kdy hned ze začátku dostane žlutou kartu. Ghana měla obrovské problémy pokrývat prostor před stopery, a vypomáhat do středu pole museli pravidelně chodit i Adomah, Atsu a Asamoah, jejichž úkolem přitom bylo obstarávat ofenzivu - kde tak opět "trčel" osamocený, nazdařbůh bojující Gyan. Kapverdy svého soupeře ze hry jednoduše odstřihly.

Nakonec tak musel přijít zachránce Wakaso. Opravdu výborní ghanští fanoušci však - abychom nebyli příliš jednostranní - viděli i určitá pozitiva; kromě už zmiňovaného Daudy to byl zejména pohyb a fyzické dispozice týmu, který Kapverdy k závěru utkání skutečně "utahal" (Žraloci se po mohutném tlaku kolem 60. minuty zkrátka unavili). Ghaňané ukázali i zárodky skutečně zajímavých (a předpokládejme, že za optimálních okolností smrtících) ofenzivních signálů, které však lišák Antúnes samozřejmě velmi rychle přečetl (a tedy spolehlivě eliminoval); borci v bílém byli rychlejší, pohyblivější a ukázali slušný presink a tlak na získání míče v útočné fázi. To by bylo asi tak vše.

Kapverdská hra slavila (alespoň optický) úspěch zejména díky dvěma faktorům: taktické vyspělosti a herní organizaci, a také standardním situacím. Už v preview jsem podotýkal, že právě rohové a přímé kopy v podání Žraloků mohou překvapit každého soupeře, a včera se to ukázalo ještě výrazněji než ve skupinových zápasech - ať už kopal Babanco nebo Héldon, takřka vždy z toho bylo pořádné nebezpečí. (Druhou věcí je, nakolik se na tom podílela ghanská obrana, která byla včera zejména při standardkách opravdu mimořádně nervózní, a chvílemi jsem čekal, že si vyrovnávací gól vstřelí nakonec sama.)

A organizace hry? O pružném rozestavení už jsme mluvili; přidejme tedy ještě noticku o tom, že naprosto každý Žralok přesně znal svůj prostor na hřišti, věděl, kdy startovat po míči a kdy zůstat vzadu a držet pozici, prakticky se nestávalo, že by Ghaňané soka nějak zaskočili a využili nepokrytou mezeru mezi Kapverďany... tohle všechno fungovalo až do takové míry, že nebýt penalty, závěrečného power-play a jednoho brejku, nepřipíšou si Hvězdy na konto ani jednu šanci. Skutečně - podívejte se do našeho "onlajnu". Gólová hrozba visela po celou dobu prakticky pouze nad Daudovou bránou.

Ani obrovský nápor po úvodní brance však nakonec k úspěchu nestačil - v závěru zápasu kromě sil chyběl i (zřejmě zraněný) Mendes, jehož náhrada Platini zkrátka nevyužívá tytéž prostory v soupeřově vápně, a Antúnesovi tak scházel důležitý herní prvek. Není pochyb o tom, že Ghana prošla do semifinále s pomocí Štěstěny - je jen na ní, jak s tímto darem naloží, Appiahův tým má totiž rozhodně na víc. A Kapverdy? Málokterý tým bude moci po skončení turnaje odcházet s hlavou takto hrdě vztyčenou...

Ghana - Kapverdy 2:0

13. minuta - Héldon, který včera dostal na křídle příležitost před Platinim, se v první kapverdské příležitosti ocitl nikým nehlídán ve vápně a zdálo se, že bude lobovat; míč však z pro mě neznámých důvodů poslal ragbyovým kopem někam do ulic Port Elizabeth.

22. minuta - Aktivní Héldon opět v akci - tentokrát obešel vápno a napřáhl z dobré pozice přes obránce; Dauda sice na jeho střelu pořádně neviděl, ale vadit mu to nemuselo, neboť míč se do vinglu o několik metrů nevešel.

29. minuta - Fatau Dauda se rozehřívá - po půlhodince hry musel zasahovat proti Tavaresově pokusu z levé strany. Stále však platí, že na větší šanci teprve čekáme.

42. minuta - Isaac Vorsah si ve vápně zahrál na mistra světa a málem se mu to vymstilo! Ryan Mendes se k míči v jinak úplně prázdném vápně vůbec neměl mít šanci dostat, ale nakonec se oba borci srazili a vše musel hasit až gólman Dauda.

51. minuta - I ve druhé půli to byly prakticky pouze Kapverdy, kdo se dostával do šancí - jako teď opět Héldon, který donutil Daudu k vynikajícímu zákroku. Bránění Černých hvězd? Za pět!

52. minuta - Penalta a GÓL! Tak tohle je pro Žraloky hodně kruté. Carlitos ve vápně žďuchnul do Gyana, který se ochotně poroučel k zemi, a rozhodčí nekompromisně ukázal na penaltový puntík. Míč si postavil už osvědčený exekutor Wakaso, a přestože jeho frajeřinka se střelou doprostřed brány mohla skončit zle nedobře, Vózinha mu skočil na špek.

55. minuta - Kapverdy se však nevzdávají a vytváří si obrovský tlak! Smutným hrdinou zápasu se stává Héldon, který opět selhává ve vyložené šanci - tentokrát se k němu dostal odražený míč ve vápně, ale ani zívající odkrytá brána kapverdskému borci nestačila.

57. minuta - Přímý kop Babanca prolétl těsně kolem Daudovy branky! Tohle si už ale vyloženě říká o vyrovnání...

59. minuta - ...a totožný scénář. Přímý kop, Babanco, soustředěný pohled, luxusní míč do vápna - a nic.

61. minuta - Zničehonic se do obrovské šance dostává i Ghana! Tak tohle byla hodně, hodně hektická desetiminutovka. Asamoah Gyan se utrhl na levé straně a po individuální akci předložil míč volnému Baduovi, který však zblízka netrefil.

82. minuta - Střídající Djaniny se pokouší využít kumulující se kapverdský tlak, ale jeho střelu dalším bravurním zásahem likviduje Dauda!

90+4. minuta - A ještě jednou Héldon - a také neprůstřelný Dauda. Kapverdský útočník si stoupl k přímému kopu a vypálil na bránu projektil, který ghanský brankář likviduje nejdůležitějším (a dost možná i nejhezčím) zákrokem večera!

90+5. minuta - GÓL! V závěrečném zoufalém náporu se na roh šikují do vápna všichni Kapverďané včetně gólmana Vózinhy, a to se jim nakonec stává definitivně osudným - obrana Black Stars totiž míč odvrátila a okamžitě poslala dopředu, kde číhal Wakaso, a druhou brankou v zápase nabídnuté "power-play" dokonale využil.

Ghana (4-2-3-1): Dauda - Paintsil, Vorsah, Boye, Afful - Agyemang-Badu, Rabiu - Adomah (46. Wakaso), Atsu (78. Asante), Asamoah - Gyan

Kapverdy (4-3-3): Vózinha - Carlitos, F. Varela, Nando, Nivaldo - Soares, T. Varela (67. Djaniny), Babanco - Héldon, Tavares, Mendes (51. Platini)

Nejlepší hráči zápasu: Dauda (Ghana), Babanco, Nando (oba Kapverdy)

Palec dolů: Rabiu, Agyemang-Badu (oba Ghana)


Jihoafrická republika si připomíná smutek z roku 2010. Tehdy domácí reprezentanti nepostoupili ze skupiny mistrovství světa; tentokrát se jim takový "kousek" sice povedl, avšak čtvrtfinálový krach se zdá být stále předčasným. Kór když o něm rozhodla penaltová loterie; a kór když neustále se zlepšující JAR zastavilo zrovna nemastné neslané, až zpátečnické Mali.

Proč zpátečnické? Inu, jde možná jen o můj subjektivní pocit, každopádně na mě už zkrátka rozestavení 4-3-1-2 se třemi jističi a jednou zvláštně neukotvenou "desítkou" připadá silně nemoderní. Tím spíš, když potom v podání Orlů přihlížíme takovému fotbalu, s jakým jsme měli tu čest včera. Keita byl ze hry víc než kdy jindy, což možná paradoxně, možná příhodně vedlo k relativnímu zhoršení jak ofenzivní, tak defenzivní fáze.

Při útočení: Malijci jsou rozlezlí všude po hřišti; na soupeřovu půlku kráčejí opatrně, jako by se obyčejně báli, ve dvou lidech do čtyř, pěti; jeden z útočníků (Samassa) vypadá, jako by se na hřišti soustavně ztrácel, ten druhý (Maïga) pro změnu až příliš často bloudí na pravé křídlo, aby vytvářel teprve stoprocentně nefunkční hybrid.

Při bránění: Jeden by řekl, že když máte ve středu pole tři konzervativní borce, co svět za půlící čarou neznají ani z pohlednic (plus všudybyla Keitu), budete si alespoň lebedit, jakou neprostupnou hradbu vlastníte - ne, to vskutku nebyl případ Mali; naopak právě podél osy hřiště byli Orli nejčastěji přečíslováni (!), a to nikoliv výhradně za užití brejků, nýbrž velmi často dokonce i při postupném útoku, díky prosté přímočarosti (a, ano, geniality Letsholonyaneho, ale k tomu později...); a co byl úplný vrchol, především Sissoko se ukázal být navrch mistrem v kácení na vracení se (myšleno třeba až do šestnáctky) - takhle vznikla kuriózní situace, kdy se normálně ze hry centrovalo z pravé strany, a v lajně si pro míč do vápna běželi čtyři Jihoafričané, zatímco je pod dohledem líných záložníků zónově bránili všehovšudy tři Malijci.

V konečném součtu Les Aigles působili opravdu hrozivě. Tedy, nic proti stoperské dvojici, ta jako jediná skutečně obstála. Však snášela nadlidské dávky, odvrátila tuny centrovaných balonů, de facto neustále čelila přesile, byla nucena do četných bloků, které také ve značném množství předváděla...selhalo zkrátka to před ní, potažmo vedle ní, protože rovněž Phala s Mahlanguem měli na krajích v první půli prostoru víc, než bylo bývalo zdrávo (poté, co se nalevo zabydlel Parker, Diawarovi skokem ubylo vážných starostí).

Ale dost ke kritice čerstvého semifinalisty, pojďme se ještě podívat na zoubek vypadnuvším domácím, kteří minimálně před pauzou vládli celému durbanskému kolbišti. Jihoafričanů skutečně bylo plné hřiště; a také plné soupeřovo vápno. To je můj vůbec nejcennější poznatek - Bafana Bafana se prostě cpali do protivníkovy šestnáctky, vykázali neskutečný drajv a právě to jim mělo při lepší produktivitě zajistit vstupenku do dalšího kola.

Zčásti jsem to ostatně popsal už výše, když jsem lynčoval Malijce. Totiž jestliže Orli byli mnohdy válcováni a přečíslováni i za postupného jihoafrického útočení (ono vůbec nějaké "postupného" - to se moc ve žlutém provedení nenosilo), rozhodně to nebylo pro nic za nic. Igesundovy ovečky prostě chtěly; jakmile vycítily šanci, nahrnuly se do vápna ve čtyřech, pěti lidech (bez přehánění!) - to jsem na turnaji zkrátka ještě neviděl, takovou drzost.

A pokud někdo k podobným "nepravostem" se železnou pravidelností velel, byl to pochopitelně Letsholonyane. Ten osvědčil svou nevyzpytatelnost v tom smyslu, že jednou drtivě útočil z hloubky, aby podruhé v "mírovém období" poklidně dirigoval hru JAR těsně před malijskou šestnáctkou. Muž s nevyslovitelným jménem zkrátka jako na potvoru nemohl chybět nikde, poletoval po celé šíři hřiště (až jej se startem prodloužení začaly brát křeče), nebál se sólovat, neúnavně rýsoval kolmice. Zkrátka a dobře dělal efektivní zábavu. Tedy efektivní, dokud šlo čistě o něho, spoluhráči už na tom tak dobře nebyli.

Navíc tohle Letsholonyaneho hodnocení přeci jen zdaleka nejlépe sedí na nějakou úvodní 50minutovku, potom se od funkčního 4-4-2 přešlo ke klasickému 4-5-1 s Parkerem nalevo a tím se Igesund připravil o jednu velkou zbraň. Do té doby mu u pravé lajny poletoval Phala, přičemž tu levou v roli falešného křídla brousil Mahlangu. Ten má lepší tah po čáře, disponuje asi tak stokrát větším drajvem než Parker, jenž se neustále obrací ke střeďákům, k ose hrací plochy - a poblíž ní už poměrně neomylně úřadoval zodpovědnější trojblok defenzivně laděných záložníků, potažmo spolehliví stopeři.

Následkem toho se hra nebezpečně srovnala, Mali z jediné silnější pasáže srovnalo a ve zbytku utkání jsme přihlíželi množství úporných soubojů ve všemožných koutech stadionu, lehce ambicióznějším, avšak stále neatraktivním Orlům a čím dál unavenějším Bafana Bafana, jež akorát ve druhé půlce prodloužení nepatrně vytrhl šikula Tshabalala.

Ten se pak také představil coby jediný úspěšný exekutor z domácího výběru, další dva borci ve žlutém si vylámali zuby na překvapivé malijské jedničce pro tento zápas - před stále ještě 22letým Samassou dostal přednost o mnoho zkušenější Diakité, který pouze přiživil onu silnou malijskou stránku, na kterou si poněkud roztěkaní Jihoafričané prostě nemohli přijít.

Tuhý kolektiv, výherní duch, silné osobnosti, pevné nervy..."banální" recept na úspěch, že?

Jihoafrická republika - Mali 1:1 (1:3 na penalty)

8. minuta - Uuh! Keitova levačka v sobě nepochybně má latentní dynamit, který teď po delší době zase jednou promluvil. Malijský kapitán pálil z rohu šestnáctky, aby o chlup minul bližší, tedy pravou šibenici Khuneho klece.

13. minuta - Boží průnik Mahlangua mírně po levé straně vyšuměl do ztracena. Jihoafrický středopolař sice pod sebou pěkně našel Letsholonyaneho, jenže ten si s míčem nevěděl rady, střeleckou příležitost prováhal a Rantie už pak akorát pálil do malijského trojbloku.

31. minuta - GÓL! Dlouho se k tomu schylovalo - Malijci, respektive Jihoafričané si nic jiného nezasloužili. Akce 3 na 3 vyřešená západoafrickou obranou zhruba tak, že se dva borci ve žlutém obsadili "absolutně" (třemi muži), aby Rantie po chytrém pasu Phaly zakončoval nikým nerušen prakticky do prázdné klece.

56. minuta - Letsholonyane vykouzlil parádní kolmici pro Majora, ten však jako by v osudovém okamžiku zapomněl, proč se vůbec vydal na zteč. Nechal se dohnat i druhým zadákem a pak ani nevystřelil.

58. minuta - GÓL! Neslýchané! Tak bezzubé Mali, tak pozorná JAR - a rázem je to 1:1 jenom kvůli nebetyčné hlouposti, jakou vyvedl Masilela. Pět zadáků ve žlutém normálně bylo nasáčkováno ve vlastním vápně, do kterého měl přiletět centr z levé strany na jediného účastného soupeře Seydoua Keitu. Potom je zkrátka neuvěřitelné, že Masilela v poslední chvíli právě od toho jediného soka odešel - prostě odešel - a nechal jej zblízka překonat bezmocného Khuneho.

62. minuta - Přihlížíme snad učiněnému domácímu kolapsu? Igesund se ještě na lavičce nepřestal rozčilovat, když Sangweni vyrobil další nesmysl a poslal Samassu z úhlu samotného na Khuneho. Ten si sice počínal jako správný mazák, nicméně výstrah už bylo z pohledu JAR až příliš.

V penaltovém rozstřelu uspěli: Tshabalala - Diabaté, Tamboura, Traoré

V penaltovém rozstřelu neuspěli: Furman, Mahlangu, Majoro

Jihoafrická republika (4-5-1): Khune - Gaxa, Khumalo, Sangweni, Masilela - Phala (89. Serero), Letsholonyane, Furman, Mahlangu, Parker (105+2. Tshabalala) - Rantie (41. Majoro)

Mali (4-3-1-2): So. Diakité - Diawara, A. Coulibaly, Wague, Tamboura - Sissoko (55. Traoré), Sa. Diakité (24. Diarra), Sow - Keita - Samassa (88. Diabaté), Maïga

Nejlepší hráči zápasu: Letsholonyane (JAR), A. Coulibaly, So. Diakité (oba Mali)

Palec dolů: Masilela za tu příšernost před inkasovaným gólem.

Co čekat ode dneška?

Ghana sice postoupila, ale rozhodně nepřesvědčila; jak zareaguje Pobřeží Slonoviny? To je hlavní otázka před dnešním programem, který nabídne zbývající dvě čtvrtfinále: Sloni se utkají o medaile s Nigérií, Burkina Faso vyzve Togo.

Hned první zápas, který je na programu tradičně v 16:00 našeho času, by měl být pomyslným zlatým hřebem čtvrtfinálových bojů. Lamouchiho ekipa prošla skupinou se sedmi body a nejvyšším počtem vstřelených branek, a to se přitom musela popasovat s těžkou konkurencí v podobě Toga, Tuniska a Alžírska - a nic lehkého ji nečeká ani teď. Nigerijci byli ve své skupině herně nejlepším týmem, avšak je možné, že v klíčové bitvě dojedou na nedostatek zkušeností...

Už několikrát jsme tu zdůrazňovali tuto slabinu Keshiho týmu - jistě, nadějní, entuziastičtí mladíci mohou vykvést v novou obávanou generaci slavného fotbalového národa, ale v roce 2013 ještě zkrátka doplácí na to, že jejich nejzkušenějším hráčem v poli je teprve pětadvacetiletý John Obi Mikel. U Slonů je tomu přesně naopak - mohli bychom (opět) napsat o jejich extra kvalitním a zkušeném kádru, ale to by bylo nošením dříví do lesa.

Co tedy mohou Nigerijci udělat pro to, aby zdaleka největšího favorita turnaje poslali už po čtyřech zápasech domů? Podrobně se touto otázkou zabýval uznávaný komentátor Gary Al-Smith, necháme proto promluvit právě jeho analýzu. Ve zkratce se dá říci, že Pobřeží rozhodně není neporazitelné - jeho největší slabiny, totiž místy chaotická hra v obranné řadě a také občasné problémy s koncentrací, však trápí stejnou měrou i Super Eagles. A ještě jednu věc mají oba týmy společnou - výborné útočné hráče, kteří umí zabrat a dát gól, když je to nejvíc potřeba. Tohle by mohlo být opravdu hezké utkání.

A večerní zápas? Jestliže postupy Pobřeží a Nigérie nemohly překvapit vůbec nikoho, u Burkiny a Toga platí přesný opak - ano, Jestřábi se možná v prognózách těch odvážnějších tipérů objevovali na postupové příčce (nejčastěji na úkor Zambie), ale Togo mělo být totálním outsiderem. Rozhádaný tým plný veskrze průměrných hráčů, které táhne v podstatě pouze (v ne zrovna bůhvíjaké formě hrající) Emmanuel Adebayor, nalosovaný do skupiny smrti?

Ukázalo se, že Togo nejenže na postup má, ale že si ho navíc i zaslouží (zvlášť proti Pobřeží a Tunisku bylo veskrze lepším týmem, proti Alžírsku pak ukázalo alespoň smrtící efektivitu). Teď čeká svěřence Didiera Sixe další krok - a je fér říct, že tohle čtvrtfinále rozhodně nemá favorita. Vlastně je papírově tím vůbec nejvyrovnanějším ze všech.

Sázková kancelář Chance přiřkla Burkině - pravděpodobně díky postupu z prvního místa - nižší kurz 2.55; případná výhra Toga by šťastnému sázkaři přinesla 2,6násobek vkladu. Jinými slovy - skutečný hazard. Oba týmy už svůj cíl splnily (pokud přímo nepřekročily), a proto je bude pohánět jen a pouze touha po překvapivé medaili...

Burkina by na tom mohla být hůře z hlediska útočné síly, protože prakticky veškerou ofenzivní smršť v jejím dresu obstarává duo Pitroipa - Traoré; druhý jmenovaný borec se však zranil a do šampionátu již nezasáhne. Zůstává tak zatím skvělý Pitroipa, kterého doplňují borci jako Bancé či Balima; to je poměrně citelná ztráta. Také Togo útočí převážně ve dvou, jenže Sixův tým bude moci použít jak Adebayora, tak Gakpého...

Důležité jsou zejména dvě otázky - kdo dokáže rychleji "spadnout z hrušky" a bude lépe dodržovat pečlivý taktický plán? (Oba lodivodi, Put i Six, zatím ukázali, že jsou v této činnosti opravdovými mistry.) A především - kdo uspěje v minisouboji Serge Akakpo - Bakary Koné? Oba stopeři v základních skupinách dirigovali své obrany bez větších chyb; teď by podobné zaváhání už dost dobře mohlo znamenat konec...

Stranou pozornosti

- Kromě toho, že se Zambie coby kolektiv na letošním Africkém mistrovství prezentovala jaksi unaveným a vyčpělým dojmem, zklamali Chipolopolo rovněž na poli individuálním. Sunzu, Mayuka, Chansa, Himoonde - ti všichni mohli předvádět mnohem lepší výkony a také Lungu s Kalabou se svému loňskému standardu nevyrovnali. Vyvodí tedy Hervé Renard z tohoto neúspěchu nějaké důsledky, co se personálního složení reprezentace (u níž on sám zjevně zůstává) týče? Nikoliv, alespoň tedy nehodlá nějak bláznivě vyvádět. "Stejně jako jsme na Africký pohár národů 2013 jeli obměněni pouze na pěti místech oproti minulému Poháru, nebudu razantní změny provádět ani tentokrát," nechal se slyšet charismatický kouč, podle něhož má stávající kádr dostatek potenciálu, aby postoupil na MS do Brazílie; stačí se prý jen dál plně soustředit. (Tady se sluší doplnit, že v rámci předposledního kola kvalifikace jsou Chipolopolo po dvou zápasech stoprocentní, a to na úkor favorizované Ghany).

- Kapverdy i přes čtvrtfinálový exit pochopitelně zanechaly na šampionátu ryze pozitivní dojem, v žádném případě se nemají za co stydět a jedině k dobru jim jde také vyjádření kouče Lúcia Antúnese na pozápasové tiskovce: "Výsledek je spravedlivý, protože Ghana má dobré hráče. Turnaj by nebyl tak zajímavý, kdyby se mělo utkat Togo s Kapverdami." A v tomto zvláštně sebekritickém tónu pokračoval rovněž kapitán podceňovaného čtvrtfinalisty, Nando Neves. Stoper, nám známý z anabáze v ostravském Baníku, odehrál velmi kvalitní mistrovství (však jsme jej také zařadili do all stars skupiny A), nicméně ve svých 34 letech si už řekl "dost!". Našemu oblíbenému reportérovi stanice SuperSport Garymu Al-Smithovi tedy 28násobný internacionál oznámil, že tímto dnem končí v reprezentaci. Ptáte se, proč zrovna teď, ani ne v půlce kvalifikace na MS 2014? Inu, Kapverdy prohrály doma s Tuniskem i v Sierra Leone, takže jejich vyhlídky na urvání onoho jediného postupového místa doopravdy nejsou růžové; spíš rovnou černé.

- "Naší prioritou číslo jedna jsou plné stadiony, plné stadiony a ještě jednou plné stadiony," vykřikoval emotivně těsně po svém nástupu do funkce šéf organizačního výboru Mvuzo Mbebe. A tak trochu si na sebe upletl bič. Kromě toho, že jsme nuceni sledovat zápasy hrané na písku (na to mimochodem generální sekretář Africké fotbalové konfederace čerstvě zareagoval slovy: "Byli jsme tím překvapeni, ale v naříkání nevidím žádný smysl"), totiž ani ta hlediště nepraskají ve švech; spíše naopak. Velkým zklamáním je zejména bitevní pole v Port Elizabeth, kde se má ještě konat utkání o bronz a kam diváci chodí zatím v nejmenších počtech (přitom právě sem se rozdalo nejvíc volných vstupenek). A růžové to není ani jinde - ještě v pátek zbývalo prodat celkem 43 tisíc kusů semifinálových vstupenek, přičemž samotný nelspruitský stánek by tou dobou nezaplnil ani 50 % své kapacity...